Xboxweb.cz

Kdo by si nechtěl zahrát středověkou GTA, která je navíc parodií na slavný hit umí si udělat srandu i sama ze sebe. Přesně tak se dá popsat Rustler, jenž si po předběžném přístupu našel cestu i na konzole a my se v naší recenzi podíváme, jestli je tato premisa skutečně tak dobrá, jak zní.

Sérii GTA neboli Grand Theft Auto zná snad každý a valná většina jistě také ví, že tato pecka původně začínala s izometrickou kamerou, tedy z ptačí perspektivy a věříme, že i pěkná řada z vás první díly hrála. Právě od původních her se odpíchlo studio Jutsu Games a naservírovalo nám Grand Theft Horse, ovšem zkratka GTH nemá ten správný zvuk a tak se rozhodli pro název Rustler, tedy zloděj dobytka, což je vzhledem k zasazení do středověku vhodné stejně jako obměna civilistů za poddané a vozidel za koně.

Hlavním hrdinou je chlápek jménem Guy, tedy zase chlápek. Rodiče asi byli příliš líní mu dát řádné jméno a tak se životem probíjí takto titulován. Život ve středověku ovšem není žádný med, a jelikož naší postavě poctivá práce nevoní, i když co tehdy vonělo, tak dělá různé fušky. A to zase nevoní ruce zákona, kterou zde představují rytíři, jež vás nahání i na koních se stylovým majáčkem. Takhle se ale nedá žít věčně a tak vaše hlavní kroky povedou na rytířský turnaj, jehož součástí je i střet na koních, abyste získali půl království a k tomu nějakou tu princeznu.

Zápisné na takový turnaj ovšem není levná záležitost a tak je třeba plnit vedlejší úkoly, které vám budou zadávat značně pošahané postavy. Je tady například těžký „wanna be gangsta“, co si chce žít na vysoké noze a myslí si, že cestou k tomu je rap. Bardové v ulicích jsou na tom sice podstatně lépe, ale přesto se mu pokusíte pomoci. Zlaťáky totiž nesmrdí a stejně tak ani dovednostní body, které investuje do Guye, aby měl větší výdrž, rozdával silnější rány, rychleji nabíjel kuši, nepadal tolik z koně anebo mu třeba zůstali zbraně, kdy jej dlouhá ruka zákona čapne za flígr.

Zvláštních postav je ovšem mnohem více a neschází ani zlata chtivý kněz, kterému na paty šlape Federální úřad pro Inkvizici anebo Rytíři Svatého Grálu, kteří ovšem pokoutně pálí vlastní chlast. Tito i další cvoci vám zadají různé ujeté úkoly, které budou zahrnovat třeba ženský převlek, krádež svaté krávy na porážku, dělání koně pro starého senpaie anebo budete s koněm muset udělat kickflip. Kradení koní, bitky s nepřáteli a nahánění nevěřících do kostela je pak samozřejmostí. Zkrátka se máte nač těšit a je strašná škoda, že hru nedoprovází čeština, protože překládat barvité dialogy s různými narážkami by bylo něco a vůbec nevadí, že postavy jen mumlají. Je ovšem třeba přiznat, že autoři občas zbytečně tlačí na pilu a také tento styl nemusí sednout každému.

Stejně jako u řady jiných her se úkoly, zvláště ty vedlejší, postupně opakují, protože Rustler nabízí jen tolik hratelnostních prvků a nelze s nimi pořád vymýšlet něco nového. Přesto se tvůrci snažili, aby stereotyp narušily právě zápletky a jejich postavy spolu s barvitým zadáním. Peníze potřebné pro postup příběhem ovšem můžete získat i vedlejšími aktivitami, kterými jsou třeba závody koní a práce na poli, ale také sběr mrtvol, taxi kůň anebo pony express, tedy rozvoz zásilek. Stejně jako v GTA stačí nasednout na správný povoz či koně, jednoduše aktivitu zahájit a může se vydělávat.

Drahocenné či spíše bezcenné zlaťáky, jelikož je potřebuje hlavně v rámci příběhu, protože podstatné věci jako jídlo nebo zbraně získáte ve světě, z nepřátel anebo úkolů, můžete dostat i z pořádného pustošení. Z padlých poddaných či rytířů totiž padají měšce, a když se pěkně rozjedete, může to hodit slušný balík. Ovšem potom se musíte zbavit pozornosti rytířů, kteří na vás budou pěkně dorážet a právě v tu chvíli oceníte služby dílny „Pimp My Horse“, která poskytne vašemu koni nový postroj a vy se tak zbavíte nechtěné pozornosti, abyste mohli pokračovat v narušování poklidného středověkého života.

Arzenál je na tu dobu poměrně tradiční včetně meče, kopí a třeba kuše ale naskytnou se i pestřejší kousky jako mazlavé kobylince a legendární Excalibur… o svatém granátu nemluvě. Pochopitelně můžete použít i holé ruce, když chcete někoho jen zmastit, ale jinak vás čeká klasické mlácení s bráněním a oceňujeme, že tvůrci monotónnost narušují alespoň skutečností, že vůči kopí či halapartně je vám obrana k ničemu a štíty odrazí šipky z kuše. Útočit můžete samozřejmě i z koně či jej samotného při rychlé jízdě využít jako zbraň. Jízda na koni jako taková je zpracována docela dobře, ale nesčetněkrát se zaseknete o různé překážky, což platí i o občasném doprovodu v úkolech. Stejně otravné je také pobíhání hrdiny okolo koně, než se konečně rozhodne nasednout.

Poklonu pak tvůrcům musíme vyseknout za herní svět, který je rozlehlý tak akorát a potěší svou barvitostí, detailními městy a opravdu krásným zpracováním, kdy vizuální styl zaujme už na první pohled. Sice zamrzí nevyužití interiérů, ale ve světě to přesto žije. Poddaní plní své povinnosti, potulují se po cestách, občas někdo z okna vyhodí splašky, bardové „hrají“ v ulicích a neschází ani staré dobré rvačky kvůli pitomostem. Pokud navíc při zběsilém cvalu někoho sejmete, rytířům to často neunikne a už je máte na krku, stejně jako poldy kdybyste někoho přejeli autem v GTA.

Orientaci na mapě efektivně zajišťují šipky okolo postavy, ačkoliv bychom ocenili možnost umístit na mapu vlastní bod, i když proto vlastně není moc důvod, snad jen při dodatečném hledání skrytých podkov a not. Cyklus dne a noci je v otevřeném světě už samozřejmostí a potěšil nás nákup nemovitostí, kde si můžete hru nejen uložit, ale také vám poskytují vybavení anebo pravidelný zisk.

Bohužel se hře nevyhnuli nepříjemné bugy jako selhání během úkolu, když jste ještě neměli šanci ani vyrazit nebo nasednutí na již osedlaného koně a pak nemožnost sesednout, což naštve zvláště, když máte rozdělaný úkol. Sekání o překážky už jsme zmínili, ale bohužel vám v cestě po svých budou zavazet i poddaní a škoda, že tvůrci nepřidali nějakou animaci, že o ně zavadíte nebo je povalíte a můžete běžet dál. Více pozornosti by si také zasloužila optimalizace, ať už kvůli občasnému trhání anebo přeskakování zvuku. Hodně nás pak zamrzelo, že koně sice překážky zbortí, ale ty nerozbitné už nedokážou přeskočit.

V pošahaném středověku pak všehovšudy strávíte nějakých sedm osm hodin, což za poloviční cenu velké hry není zrovna moc. A to počítáme už i vedlejší aktivity a také úkoly, které nejsou zrovna nepovinné, jelikož potřebuje zlato za jejich splnění, abyste mohli postoupit hlavním příběhem. Upouštění páry při bezhlavém ničení navíc není natolik zábavné jako u inspirace, takže ani tady se doba hraní neprodlouží.