Xboxweb.cz

Pokračování sniperské hry Ghost Warrior Contracts od polských City Interactive je tu. City Interactive se sniperským hrám věnuje už od roku 2008, dosud ovšem s rozporuplným úspěchem. Jejich sérii Ghost Warrior se přeci jen daří o trošku hůře,  než například poslednímu dílu Sniper Elite 4, který byl hodnocen jako velmi nadprůměrný. Pro mě vždy byly jejich hry spíše na úrovni „guilty pleasure“, což by se dalo do češtiny asi volně přeložit jako „zábava s pocitem provinění“.  Nicméně předposlední a poslední počin, Ghost Warrior Contracts, mají přeci jen vyšší ambice, a zdá se, že se City Interactive podařilo posunout laťku kvalitativní úrovně z C- na velmi slušných B+. Také už se nejedná o nějaké malé polské studio, jako v jejich začátcích v roce 2008, kdy vytvořili první počin Sniper: Art of Victory.

Sniperské hry budou vždy o nějakém kompromisu mezi realitou a zábavností. Největší zábavu by měla přinášet dobře odvedené mechanika střelby na velkou vzdálenost, přičemž zásah cíle by neměl být arkádově snadný, ale ideálně by měl hráči přinést uspokojení v podobě dobře odvedené sniperské práce, mimo jiné pomocí vhodně zvoleného náměru, odpovídajícímu vzdálenosti cíle, precizní kalkulace s povětrnostními podmínkami a při střelbě na opravdu velké vzdálenosti i s kalkulací tzv. Coriolisova efektu – působení zemské rotace na přímočaře se pohybující objekty. Contracts 2 umožňuje nastavení obtížnosti hry jak pro začátečníky, kdy se hráči zobrazuje červená tečka, ozačující kam máte mířit, abyste zasáhli vzdálený cíl, až po vyšší obtížnosti, kdy musíte náměry vzdálenosti a korekce větru provádět ručně.

Sniperské mise jsou ve hře rozděleny na dva různé typy kontraktů: Klasické a Long Shot. Zatímco v klasických kontraktech je odstřelovačka jen další zbraní v arzenálu, a jste velmi často nuceni bojovat spíše klasickými zbraněmi na kratší vzdálenosti, tak Long Shot mise jsou spíše tím pravým kořením hry. Jedná se obvykle o obrovské levely, ve kterých si najdete perfektní sniperskou pozici a z ní ostřelujete na velké vzdálenosti. Často je nejdříve nutné přilákat cíl do lokace, odkud je zásah jistotou. Při úspěšném zásahu jste často odměněni „Kill Cam“ záběrem, kdy kamera sleduje rotující kulku až k obvykle velmi krvavému finále, kdy vstupem do protivníkova těla na něm napáchá nevratnou škodu. Kill Cam je dobře zpracován, ale myslím, že Sniper Elite 4 ho měl ještě o trošku šťavnatější.

Obecně slabší stránkou hry jsou souboje na blízko, kterým nepomáhá i poměrně špatná umělá inteligence nepřátel a zároveň v některých misích je hloupých nepřátel takové množství, že přichází ke slovu i slabá úroveň zdraví hlavní postavy – zřejmě asi pokus o vyšší realističnost hry. Setkal jsem se také s až komickými bugy ve skriptování umělé inteligence, kdy nezafungoval určitý spouštěč akce, a díky tomu zůstali sedět čtyři vojáci v ozbrojeném autě, a nechali se jeden po druhém odpravit z metrové vzdálenosti, aniž by na mě jakkoliv zareagovali. Na úrovni AI je potřeba ještě zapracovat obecně, s důrazem na odstranění takovýchto ostudných bugů.

K dispozici máte kromě poměrně obsáhlého arsenálu zbraní a speciálního střeliva pro sniperku také různé „gadgety“, neboli česky řečeno technické vychytávky. Mezi zajímavější patří například malý dron, který může sloužit jak k výzvědným, tak i záškodnickým účelům, můžete s ním například i hacknout bezpečnostní systémy. Dalším užitečnou pomůckou je pak samostřílná puška, která po instalaci tlumiče dokáže velmi efektivně likvidovat označené nepřátele i na velkou vzdálenost.

Silnou stránkou hry je také cit pro detail, který já považuji za silnou stránku východních vývojářů obecně (Rusové, Poláci, Češi). I když nejsou ve hře přímo licencované zbraně, tak tyto jsou nádherně a do detailu vymodelovány. Také prostředí levelů je nádherné – veškeré textury objektů jsou opravdu v extrémně vysokém rozlišení – Cryengine cení zoubky i po letech. Polští grafici a vývojáři se nemají v tomto ohledu za co stydět. Po posledním patchi také proběhla optimalizace výkonu hry, kdy alespoň na Xbox Series X hra chodí svižně v režimu preference výkonu – ovšem bohužel na úkor snížení rozlišení, ve 4K hra chodí 30 snímků za vteřinu s odřenýma ušima. Přeci jen je vidět, že tvrdé jádro polských vývojářů je zaměřeno spíše na tvorbu pro PC. Pokud se ale smíříte s nižším rozlišením, i tak vypadá hra velmi nadpůrměrně a opravdu se nemá za co stydět v tomto směru. Nahrávací časy jsou určitě kratší než u klasického pevného disku, ale rozhodně nejsou otázkou do deseti vteřin, jako u moderních špičkových enginů A+++ her. Velkým plusem pro české hráče je pak kvalitní lokalizace veškerých textů.