
RECENZE Splinter Cell: Blacklist
Agent Sam Fisher měl několik let přestávku a nyní se opět vrací do aktivní služby v titulu Splinter Cell: Blacklist, který se snaží být více přístupný větší komunitě hráčů, ale přitom nezapomíná na skalní fanoušky série. Obklopeni temnotou se opět vydejte do nepřátelského území jako agent Sam Fisher a užijte si spoustu zábavy v nejnovějším dílu série Splinter Cell.
Ubisoft si s touto stealth značkou skutečně vyhrál a budete se cítit jako skuteční agenti. K dispozici je nespočet nástrojů, s kterými se připravíte na každou misi a je tak čistě na vás, jak si s danou situací poradíte, což vám dává pocit moci. Možností úprav a modifikací v Blacklist je nespočet, takže vždy budete mít po ruce něco, co vám pomůže v nepříjemné či neplánované situaci. Může se ale stát, že tomu tak nebude, za což ovšem budete moci pouze sebe. Pokud se totiž naplno rozezní alarmy a namísto predátora je z vás kořist, tak jste asi zvolili příliš agresivní způsob, což není dobré.
Blacklist se odehrává po páté hře v série, tedy po titulu Conviction, a Fisher je nyní velitelem jednotky Fourth Echelon, který prezident založil poté, co třetí Echelon zrušil. Rozkazy tak přijímáte přímo od prezidenta Spojených států Amerických v mobilní letadlové základně The Paladin. Sam a jeho jednotka se tak může rychle přemístit na různá místa po celém světě. Podtitul Blacklist je pak názvem pro seznam prostředků, na který cílí organizace The Engineers, která chce odstranit veškeré síly USA z míst, kde by neměly být. A právě pro zastavení této organizace byl stvořen Fourth Echelon.
Část hry se odehrává na palubě již zmíněného letadla, které slouží jako takové centrum, kde se Fisher může procházet, povídat si s ostatními členy svého týmu, upravovat a vylepšovat, a především také plánovat. Komunikací s různými lidmi se vám nabídnou různá menu, ať se jedná o počítačového šílence Charlieho, který zajišťuje vylepšení vašeho vybavení, nebo frustrovaného Izáka, který nabízí pohled na statistiky a zprávy. Pokud chcete, tak po každé misi můžete dokonce zavolat vaší dceři Sáře, která hrála nemalou roli v předchozí hře. Zkrátka velmi povedená centrála, kde můžete zůstat ve spojení s vaším týmem a vylepšovat sami sebe díky odměnám za mise. V centrále také najdete strategický přehled misí, který nabízí pohled na mapu světa s přístupem ke všem vymoženostem single-playeru, kooperace a soutěživých režimů. Dokonce nechybí ani stylové mini hry, jež se odehrávají přímo na mapě a vyzkouší vaše znalosti ze zeměpisu.
Jak správně očekáváte, tak všechny mise kampaně zahrnují řádnou dávku plížení. Lokace jsou dosti velké a umožňují tak více herních stylů, takže si snad každý najde svůj a bodovací systém vás navíc za daný styl odmění. Samozřejmě pokud se chcete po zuby ozbrojit automatickými zbraněmi a explozemi, tak vám nic nebrání, ale většinou to dopadlo tak, že mise byla nakonec ještě těžší. Plížení je zde ve více formách včetně té, kdy například přítele tiše sejmete, ale nezabijete jej, jen uspíte. Díky mnoha možnostem působí mise unikátně, i když mají často stejný hlavní cíl.
Každá mise má sérii menších prvků, které jsou příjemným zpestřením. Jedná se například o hackování počítače nebo sbírání shozených zásilek, ale přesto se bude stále soustředit na váš hlavní cíl, protože tyto odbočky jsou většinou po cestě. Některé mise se také mohou náhle změnit, což jim dodá nový náboj. Například se jednoduchá záchrana rukojmí změní v biologický teroristický útok. Na obrazovce vám naskočí odpočet a vám je jasné, že nemáte moc času a nyní bojujte i sami se sebou, protože musíte zůstat klidní a navzdory ubíhajícímu času musíte splnit úkol mise, aniž byste se nechali vtáhnout do přestřelky, což by mohlo postup trochu urychlit, ovšem za cenu většího rizika. Některé mise také nabídnout tzv. morální rozhodnutí, která jsou sice více parketou série Fable, ale zde se například musíte rozhodnout, zda projevit slitování nebo se pomstít. Přidává to misím na větší pestrosti a osobitosti. Fakt, že některá tato rozhodnutí vyústí ve stejný závěr, je docela škoda, ale určitě se jedná o zajímavý prvek.
Když je Sam Fisher bezpečně ukryt ve tmě, můžete začít s plánováním vašich dalších kroků. Jakmile jste rozhodnuti, můžete vše provést v cuku letu, ale plynulý postup prostředím vás možná potěší více. Funkce označení a popravy se skvěle hodí pro rychlé odstranění několika nepřátel, protože jich stačit odstranit pouze několik, abyste tuto funkci mohli použít. Hodí se ovšem také jen pro označení, takže pak můžete sledovat pohyb nepřátel. Upravitelné brýle pro noční vidění vám také časem umožní sledovat stopy, takže budete znát trasu hlídek. Stejně tak každou zbraň a vybavení je možné vylepšit, což vám bude v misích samozřejmě hodit.
Obecně řečeno je Blacklist určitě pokrokem oproti předchozí hře, ale nese si s sebou i kousek starého Splinter Cella. Mezi regulérní novinky patří nová obtížnost a to profesionál, která odstraňuje možnost likvidace nepřátel, takže je můžete jen označovat a omráčit. Taktéž přijdete o možnost vidět skrze zdi pomocí sonárních brýlí apod. Zkrátka se jedná o obtížnost vhodnou pro skutečné hardcore fanoušky série.
Kampaň nabízí okolo desítky příběhových misí, ale jsou k dispozici i mise určené pro jistý styl, které vám zadají členové vašeho týmu na palubě Paladina. Některé z těchto dodatečných misí jsou určené pro sólovou práci, ale většinou jsou zpracovány pro kooperaci. Každopádně vás single-player zaměstná na deset až patnáct hodin, záleží na vašem stylu a také jestli se zapojíte do vedlejších úkolů a sekundárních objektů, ale i tak se v dnešní době jedná o docela solidní nálož. Součástí jsou ale také multiplayerové režimy, více obtížností apod., takže vás Blacklist může zabavit i na mnohem delší dobu.
Herní režim Spies vs. Mercs se vrací v celé své kráse. V tomto klasickém režimu proti sobě stojí čtyři hráči v týmech po dvou. Jeden tým se snaží nabourat tři terminály, zatímco ten druhý se tomu snaží zabránit. Splinter Cell: Blacklist také nabízí novou podobu tohoto módu, která zdvojnásobuje počet hráčů, tak se hraje čtyři na čtyři. Mezi další herní režimy pro více hráčů patří Extraction, Deathmatch a Uplink Control. Multiplayer vás tedy může zabavit na hodně dlouho, ovšem záleží, jak dlouho zůstane komunita aktivní.
Jak nejspíše víte, tak Sama Fishera namlouvá jiný herec, což je zpočátku velký nezvyk, ale je pravda, že Eric Johnson odvedl dobrou práci. Postava Fishera je velmi uvěřitelná a stejně tak brutální, když na to přijde. Doprovodné postavy také zní dobře, ale občas se snaží o humor a zrovna moc to nevychází. Blacklist ovšem vypadá naprosto skvěle, ať už jste na misi ve dne či v noci, tak je na co koukat. Obecně ale hra vypadá lépe v lokacích, kam jste vysláni do akce a paluba letadlové centrály The Paladin moc neohromí.
Verdikt
Splinter Cell: Blacklist dalším důstojným pokračováním série a silně pochybujeme, že dokážete odolat dalšímu dobrodružství Sama Fishera. Návrat režimu Spies vs. Mercs bylo určitě správné rozhodnutí, které potěší nespočet fanoušků. Solidní a povedená kampaň, která vás zaměstná na docela dlouho, je ale tím hlavním a díky více herním stylům, si ji můžete užít více než jen jednou. České hráče pak zaručeně potěší přítomnost kvalitní češtiny. Blacklist zkrátka nabízí nespočet možností a proto byste jej neměli minout.| skvělá hratelnost | snad malinko lepší grafiku |
| čeština | |
| skvělý voice over | |
| ovladatelnost | |
| různé herní styly |
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.





























