Xboxweb.cz

Dnes Vám přináším recenzi na hru Star Trek, kterou by si měl pořídit každý právoplatný fanoušek tohoto fenoménu. Pro ostatní hráče bude tato recenze rozhodující, protože se jedná o filmovou hru a všichni víme, jaké pověsti se těmto hrám dostává. Na začátku této hry si vyberete, zda chcete hrát za Kirka nebo Spocka a také si vyberete, zda chcete mít sdílený zážitek s některými vašimi přáteli či hrát ve dvou na jedné obrazovce. Další možnost je úplně otevřená hra, kdy za druhou herní postavu hraje kdokoliv z Xbox Live. Poslední možností je hrát hru čistě offline. Já si vybral herní zážitek, při kterém jsem nebyl rušen nikým z venčí. Hru jsem samozřejmě rozehrál i za Kirka, ale hratelnost to v žádném případě neovlivnilo – pořád jde totiž o střílečku z pohledu třetí osoby. Hratelnost je dle tvůrců povýšena na vyšší úroveň díky vylepšování schopností vámi zvolené postavy. Bohužel se i přes investování zkušenostních bodů do nových, rozšiřujících schopností, nijak závratně nezměnila. Ale abych to nebral na lehkou váhu – můžete si vylepšit rychlost nabíjení zbraně či počet střel základní zbraně, stejně jako větší odolnost vůči střelám a další pro hratelnost málo potřebné vylepšení.

Udělal jsem si totiž malý test – při hraní za Spocka jsem nic nevylepšoval po dobu sedmi hodin hrací doby a naprosto v pohodě jsem proplouval hrou. Po té jsem hru rozehrál znovu a začal si vše postupně vylepšovat hned, jak jsem nabil nové zkušenosti a mohu vám říci, že průchod hrou mě to usnadnilo téměř nepatrně. Náplň jednotlivých misí není naštěstí tak frustrující jako všude přítomné koridory. Většina herní náplně je o boji s nepřítelem tváří tvář. Dostane se však i na mise, kdy se dostanete za střílny veleznámého vesmírného plavidla Enterprise. Dále si užijete i překonávání překážek v podobě Tomb Raidera, ale neberte to, prosím Vás, doslovně. Při putování budete muset zachránit sebe, Kirka a hlavně Vulkány, protože jejich domovská planeta byla zničena. K tomu vám má pomoci vesmírné zařízení Helios, které dokáže teraformovat planety, ale slouží také k vytváření trhlin v mezihvězdném prostoru pro rychlé cestování mezi galaxiemi. Při cestování však narazíte na novou rasu – Gorn. Ta zpočátku vypadá jako malé hrozba, jak ale začnete rozkrývat jejich společnost, hierarchii a svět (na který i zavítáte), najednou zjistíte, že jsou nebezpečnější než Klingoni a Romulani dohromady.

Příběh je ve hrách od toho, aby vás hnal hrou kupředu a udržel vás v pozornosti. To se bohužel u hry jako je právě Star Trek neděje. Za nedlouho příběh začne nudit, omrzí a jediné, co hru drží lehce nad průměrem je interakce mezi Spockem a Kirkem, jejich hlášky, narážky a rivalita. Jenže hra disponuje mnoha chybami, které se bohužel nedají přehlédnout. Jednak jsou to prkenné animace vámi ovládané postavy při plavání, skákání a šplhání. Dále nepříliš povedená grafická stránka hry včetně rozmazaných textur a také nedokonalým herním designem – jak si jinak vysvětlit, že v pasážích, kde je Vám doporučováno projít stealth postupem, klidně můžete beztrestně použít zbraně a granáty, hra vás za to nikterak nepenalizuje a nepřátele na vás stále stejně reagují (nepřiběhne jich víc, nevyhlásí alarm a občas se prostě zaseknou za sloup, bednu či zábradlí). Ve hře budete také často řešit hackovací minihry, které patří k tomu zábavnějšímu, co je vám nabídnuto.

K ruce (nebo spíš v ruce) máte zajímavou technologickou hračku s názvem Trikordér. Díky němuž si můžete osvětlovat prostředí v temných tunelech, hravě vám vypíchne body zájmu ve vašem okolí jako lékárničky (naprosto zbytečné, když se vám zdraví doplňuje zcela automaticky), muniční dobíjecí stanice či vám v okolí zvýrazní nepřátele. Díky trikordéru navíc hledáte skryté předměty, jejichž informace se vám střádají v databázi a získáváte za to samozřejmě zkušenostní body. Trikordér vám také pomůže s orientací na mapě, protože kamera vás bude často a nesmyslně zlobit.

Hru jsem hrál na střední obtížnost a prošel 8 kapitol z 11. Za ty hodiny hraní jsem si všiml i neduhů u umělé inteligence (ano Kirku, tentokrát jsi to bohužel byl ty), která mě častokrát házela klacky pod nohy. A to třeba i tím, že jsem se nemohl přemístit výtahem do jiné části mapy, protože NPC ovládané AI se postavilo před výtah a odmítlo reagovat na můj povel, ať nastoupí do výtahu. Proto jsem musel Kirka natlačit svoji postavou do výtahu. Nepěkně také na mě působilo prázdné prostředí map. Člověk by si myslel, že když hraje koridorovku, bude alespoň grafická stránka hry na úrovni a koridor bude hýřit všemožnými objekty a serepetičkami. Jenže u této hry je opak pravdou. Čekejte pouze prázdné koridory, bohužel. Na závěr mohu pochválit skvělou hudbu a výborný dabing všech hlavních postav.