RECENZE: Street Fighter 6

Autor: HusekD Publikováno: 8.6.2023, 23:36

Publikováno: 8.6.2023, 23:36

Sociální sítě

O autorovi

HusekD

Je autorem 271 článků

Hráči klasických bojovek měli v posledních letech velmi suché období. V obchodech se občas objevil nějaký ten nový titul, ale převážně se jednalo o drobné indie hříčky. Největší značky této kategorie vyčkávaly v rukou vývojářů až do letošního roku, kdy mezi sebou svedou rozhodující boj o krále tohoto žánru. V brzké době se dočkáme nového rebootu Mortal Kombat, na který bude navazovat osmý díl Tekkenu. Do třetice tu máme šesté pokračování legendárního Street Fightera.

Ten dorazil do našich obchodů jako první vyzyvatel. Předchozí díl nebyl u fanoušků přijat zrovna pozitivně a je tu velký prostor na zlepšení reputace. Celá série sahá až roku 1987, kdy byl hráčům představen první Street Fighter. Do jisté míry se jednalo o průkopníka tohoto herního žánru. V historii najdeme i dřívější pokusy nesoucí se na podobné vlně, ale byl to právě Street Fighter, který jasně definoval herní mechaniky a revoluční ovládání používající dodnes v modernější podobě. Nyní se už pojďme podívat na to, jak se šesté pokračovaní podařilo.

Hned v úvodu si představíme tři základní pilíře, na kterých je nový Street Figher založen. Jedná se o režimy Fighting Grounds, Battle Hub a World Tour. Fighting Ground je samotnou základnou, kde budete trávit většinu času. Nováčci zde najdou propracované tutoriály a tréninkové arény, kde si osvojí veškeré herní postavy bez zbytečné frustrace. Street Fighter patří mezi ty náročnější bojovky a proto se nenechte odradit z prvních nezdarů. Všechno chce svůj čas. Své zkušenosti poté využijete v příběhovém režimu. Každá hratelná postava má vlastní lórové pozadí, vyprávěné skrze nadabované komiksy. Tato varianta se sice nemůže rovnat filmovému zpracování MK11, ale po odehrání jsem si nepřipadal nikterak ochuzený. Jedná se spíše o zajímavou a v mnoha případech i humornou omáčku. Ve hře najdete celkem osmnáct jedinečných zápasníků a sedmnáct arén. Do budoucna se zajisté dočkáme jejich rozšíření skrze DLC. S šestým pokračováním přibylo na seznam pár nováčků, ale nemusí se bát, že byste přišli o klasické postavy z předchozích dílů. Nechybí zde Zangief, Blanka, Dhalsim, nebo Guile.
Dále zde jsou jednotlivé offline zápasy všeho druhu a stejně tak i online záložka. S ostatními bojovníky si to rozdáte jak v casual zápasech, tak i v náročnějších rankedech. Pokud ale nepatříte mezi pravidelné hráče SF, tak bych se online zápasům vyhýbal velkým obloukem. Hra má věrnou základnu fanoušků a je velmi obtížné s těmito veterány udržet tempo. Největší zábavu si užijete tehdy, kdy si pozvete pár kamarádů a poměříte své schopnosti mezi sebou.

Battle Hub funguje jako shromáždiště pro všechny online hráče. Najdete zde spoustu sociálních funkcí, žebříčky, výzvy a herní automaty sloužící jako spouštěče online zápasů. Po celém areálu se pohybujete se svým vytvořeným charakterem v pohledu třetí osoby. Postupem času svojí postavu obléknete do vzácnějšího oblečení a budete se moci pochlubit nováčkům, kteří pobíhají v základním stylu. Velkou radost mi udělaly také staré arkádové automaty obsahující původní Street Fighter a Street Fighter 2. Tohle zpětné pomrknutí a připomenutí dřívějších titulů by mohlo okopírovat více studií. Uvidíme jak se promění funkce Battle Hubu s příchodem první sezóny. Jedná se o dobře připravené pískoviště, na kterém vývojáři mohou velmi dobře budovat zajímavý obsah.

A nyní si představíme režim World Tour, což je zajímavý experiment, který do tohoto žánru přináší spoustu inovací. Bohužel jsou ale tyto myšlenky zadupány otřesným zpracováním. Kdyby s tímto nápadem dorazili v době Xboxu 360, tak bych byl pravděpodobně nadšený. Vše začíná vytvořením vlastního hrdiny. Možnosti jsou zde opravdu bohaté a určitě strávíte dlouhé minuty s navrhováním postavy. Tělesné specifikace se dokonce promítají do vašich schopností a v případě, že si uděláte malého tlouštíka, tak z něho neočekávejte obratného zápasníka. Poté budete vrženi do otevřeného světa, kde je pro vás připravena spousta rozmanitých aktivit. Od hlavních hrdinů se naučíte specifické zápasnické styly, které následně využijete v nespočtu soubojů. Líbil se mi i RPG systém, měnící vaše statistiky skrze oblečení co máte na sobě. Celý koncept je fajn, nebýt toho problému, že je svojí kvalitou kilometry vzdálený od zbytku hry. Grafika a animace se zasekly několik generací zpět. Stejně tak nejsou nadabované všechny dialogy. Kdyby se jednalo o ucelené rozhodnutí, tak by to bylo určitě snesitelnější. Někdy si vyslechnete celou větu a následně ze sebe charakter vydá jen divné žvatlání doplněné titulky. Při cutscénách i při pohybu v otevřeném světě dochází ke znatelným zásekům, což velmi narušuje hratelnost. Když si dám klasický režim a World Tour vedle sebe, tak se mi jen těžko věří tomu, že to mělo na starosti stejné studio. Podle vývojářů zde můžeme strávit desítky hodin trénování, bojování a průzkumem, ale já si za celou dobu nemohl najít ani jeden důvod, proč hrát World Tour a ne klasické zápasy. Celý koncept nezachrání ani příběh, který by mohl být vytažený z béčkových filmů. A je to škoda. Nápad to není vůbec špatný, jen je do budoucna potřeba značně zapracovat na kvalitě.

Ačkoliv se série Street Fighter vyznačuje komplexním a náročným ovládáním, tak se šesté pokračování snaží přizpůsobit širšímu publiku. A dělá to vážně skvěle. V nastavení ovládání jsou k dispozici celkem tři různé režimy. Klasické se drží starých způsobů a umožňuje hráči používat kompletní seznam úderů, chvatů a kombinací. K jejich provedení je nutné znát přesné kombinace tlačítek, které se v mnoha případech skládají z dlouhých schémat. Hra od vás v tomto směru bude vyžadovat dlouhé hodiny tréninku, ale nebudete si připadat ochuzeni. Vaše postava vždy udělá přesně to, co od ní očekáváte, a vy tak vytěžíte z hratelnosti maximum. Moderní ovládání je oproti klasickému velmi zjednodušené a k vytvoření komb vám postačí zmáčknout pár tlačítek. Jedná se o dobrou variantu na párty zápasy, kdy váš kamarád nemá se sérií zkušenosti a nechcete ho neustále porážet během pár sekund. V online zápasech to však může být značně omezující a proto se s touto možností nebudete u zkušených soupeřů setkávat. Nakonec je tu možnost dynamického ovládání, kde postačí mačkání jednotlivých tlačítek a umělá inteligence sama dovytvoří náhodné kombinace. Jde o variantu pro malé hráče, nebo pro lidi s tělesným hendikepem, kteří by nedokázali namačkat dlouhá komba, ale přesto si chtějí tuto bojovku zahrát. Za celkovou přístupnost má Street Fighter 6 velký palec nahoru.

Vývojáři z Capcomu nasadili laťku opravdu vysoko a dokázali svým konkurentům, že letošní souboj nebude snadný. Když opomeneme režim World Tour, tak se hře nedá téměř nic vytknout. Po technické stránce funguje vše perfektně. Graficky se sice nejedná o nejhezčí bojovku, ale díky své stylizaci zamaskuje spoustu nedostatků. Všechny animace jsou plynulé a je radost sledovat probíhající souboje. Soundtrack vás pravděpodobně neohromí, ale jako kulisa funguje výtečně. Ať už patříte mezi pravidelné hráče, nebo úplné nováčky v tomto žánru, tak by Street Fighter 6 rozhodně neměl chybět ve vaší knihovně her.

Street Fighter 6 vyšel pro Xbox Series X/S, 2.6.2023 za cenu 1849kč.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Street Fighet 6 mohl mít nakročeno na známku dokonalé bojovky, ale vývojáři se rozhodli experimentovat s novým herním systém (World Tour), který celé hře tak akorát podkopl nohy. V případě, že tento pokus odsuneme, tak obdržíte vynikají bojovku, přinášející spoustu zajímavých inovací a v multiplayeru prověří veškeré vaše schopnosti. Street Figher má tento rok spoustu vyzyvatelů, ale prozatím se usadil na prvním místě.
soubojový systémWorld Tour
přístupnost pro nové hráče
velké množství obsahu
29. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Mouse: P.I. For Hire

Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.

»
27. 04. 2026 • Lukáš Urban0

Recenze: Screamer

Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...

»
10. 04. 2026 • Lukáš Urban0

RECENZE: People of Note

Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...

»
06. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Crimson Desert

První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.

»
11. 03. 2026 • Lukáš Urban0

(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem

Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...

»
05. 03. 2026 • Jiří Majer0

RECENZE: Ride 6

Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.

»
04. 03. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Planet of Lana II

Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...

»
23. 02. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: High on Life 2

Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...

»