RECENZE: The Elder Scrolls: Online pro Xbox One
Přiznáme se, že poslední dobou začínáme být z RPG docela unavení. Před měsícem ještě navíc přišel Zaklínač, kterého hrajeme do dnes, a tak není divu, že jsme z příchodu nejnovějšího The Elder Scrolls nebyli zas tak nadšení. Naštěstí měla hra v názvu slovo Online, a tak jsme rozhodli, že mu tu šanci dáme a trošku chvilku se s tím porveme. Z chvilky se rázem stalo pár dní a doteď nám vrtá hlavou, co nás vlastně u té hry tak drží, když nic originálního neskýtá. No? Co že to tedy je?
Masivní multiplayerové online RPG! Což dělá z TESO druhou fantasy MMORPG hru na Xboxu hned po nedávném Neverwinter, které není takřka vůbec jiné od TESO, ale přesto ani zdaleka ne tak zábavné jakým Online Elder Scrolls je. Nevíme, čím to je. Přestože po sociální stránce funguje TESO dokonale – tvoření party, přidávání do přátel, voice chat v blízkém okolí na vytvořeném channelu nebo v guildě, zprávy a tak dále a tak dále – vy hráče ve hře prakticky nepotřebujete. Ano, až vaše srdíčko zatouží po dungeonu se složenou partou z tanka, dmgera a healera, budete vyhledávat tlačítko pro složení party s vybranou rolí a naportováním rovnou do dungeonu, ovšem ta největší zábava spočívá ve hraní s kamarády. Avšak jinak se spoluhráči stávají spíše náhodnou pomůckou k plnění questů.
Díky bohu za pestré questy, který nekopírují jen starou a nudnou šablonu – přines, zabij, dojdi, ale naopak se snaží být originální zajímavé a nestereotypní, a to i přesto, že jich je opravdu kvantum. Valstně máme tolik questů, že nevíme, který dřív splnit. K tomu nás každý další úkol tahá přes rozlehlou mapu dál a dál a my se tak musíme přes pomocníka rychlého cestování vracet zpět. No, a pokud to nejde, máme svého koně, jenž nás doveze kamkoliv kromě vody, tam musíme po svých. Právě při plnění úkolů nás překvapilo, jak rychle se respawnují potvory, navíc kolikrát stačí jedna rána, a když potvoru dodělá, spoluhráči přesto máte, co z něj potřebujete. Nejvíc nás ale překvapilo, když už jsme u těch hráčů, jak velké množství jich na serveru najdete. Hra je má totiž servery jen dva, a to pro Evropu a Severní Ameriku, což z TES dělá bezednou studnici života.
Leveluje se celkově pomalu, za což tedy nejspíš může rozlehlost úkolů, čili pro vás každý level a bod dovednosti je cenný. Ty si každý level rozdělíte mezi životy manu a výdrž, kterou spotřebovává bušení do nepřítele nebo běh a následně také do jednoduchého „stromu“ dovedností, jež ovlivňuje třída, kterou jste si na začátku hry spolu s rasou a aliancí zvolili. Aliance je především o PVP, protože s kámošem z jiné dungeon jít nemůžete, ovšem ve stejné guildě ano. Jinak strom dovedností spočívá především v aktivních abilitách doplněných těmi pasivními, které víceméně, můžete „zakoupit“ za bod dovednosti jen jednou a některý sem tam i vylepšit. Nicméně si mohli autoři dát na stromu více záležet a udělat takový, na jaký jsme byli zvyklý třeba ve Skyrimu. Na druhou stranu v závěru je kouzel a schopností docela přehršel, ale využít jich můžete vždy jen pět a jednu ultimátní, co odemknete až po dosažení určitého levelu.
Sbírání výzbroje asi nikoho nevytrhne, akorát upozorníme, že při krádeži věcí a to především vybavení, které pak obléknete, nedoporučujeme se moc zdržovat ve městě, stráže vás uvidí, zadrží a ve většině případě i zabijí a kořist seberou. Tedy jen tu nakradenou. Přesto je zajímavé, jak často kolikrát narazíte na docela slušné kousky, jídlo a spotřební materiál v batohu nevidí, čili jestli vás u toho nikdo nenačape, kraďte ve velkém, na profese to budete potřebovat. Tradičně se můžete naučit profese všechny od kovařinu, přes písemnictví, až po alchymii, kam samo sebou sbíráte suroviny i legální cestou na vašich cestách.
Achivementy, peti, úpravy postavy, úpravy zbroje, ingame obchod, vcelku koukatelná grafika, jsou pak jen maličkostí, která touhu po dalším dobrodružstvím jenom umocňuje. Bohužel, TESO není bez chybný, a protože jsme pořádní chlapi (dobře, ale chlapi jsme), tak se problémům stavíme čelem. Tedy tak, že se vám tu teď vyvztekáme, co bylo a je špatně. Tou první věcí, je totální absence komplexního smysluplného a vlastně i poutavého příběhu. Postavy blekotají o čemsi, co nemůže dávat nefanouškovi TES absolutně žádný smysl, úvodní příběhový tutoriál poví leda tak kuloví, a tak se ze storyline stane pouho pouhá omáčka pro ty, co se v Elder Scrolls vyznají, baví je a rádi by se dozvěděli i něco víc. Zkrátka takovou omáčku. Díly the Elder Scrolls jsme sice hráli všechny, leč se neřadíme mezi fanoušky, takže i my jsme veškeré rozhovory po několika tupých dialozích jednoduše přeskakovali a možnost volby? Ale jděte.
A ta druhá věc? Zabugovanost, bugy kam se podíváš. To že se každou chvilku někde sekneme, že musíme přelognout postavu, to bychom zvládli, ale když vám zmizí všechna NPC, že musíte vypnout celou hru, to už nás docela otravovalo, byť největší bombou se stalo zaseknutí celé konzole. Naštěstí jen jednou. Těch chyb není málo a o vtipných a momentů k rozčílení bylo tolik, že bychom mohli vydat beletrii a možná by to byl i bestseller. Akorát to říkáme neradi. TESO jsme si i přes hořký začátek oblíbili a nějakou dobu u něj ještě skejsnem, protože takhle chytlavé MMORPG na konzoli jsme si nezahráli, ani nepamatujeme. Jo vlastně Destiny. No, k tomu se máme v plánu zase vrátit, ale to je docela jiný šálek kávy. Ani po recenzi nevíte, do čeho jdete? Zkuste Neverwinter. Že je to málo? Kupte The Elder Scrolls: Online.
Verdikt
Nepříliš rozsáhlá recenze na vcelku obyčejné RPG s bezvadně provedenými online prvky a přespříliš vysokou návykovostí. Snad nás za tu délku vydavatel nezadupe, ale všechno co potřebujete a znáte ve hře je, a tak netřeba více slov. Na PC mezi velkými MMORPG zaniká, ovšem na konzolích chytá The Elder Scrolls: Online druhý dech.RECENZE: Life is Strange: Double Exposure
Na poli adventur je Life is Strange pojem. Studiu Don’t Nod se v roce 2015 podařilo stvořit překvapivý hit, který umně kombinoval paranormální jevy a vztahové drama z pohledu Maxine Caulfield, mladé středoškolačky, jež ke svým superschopnostem přišla jako slepá k houslím. Od té doby se svět rozšířil nejen o další více či méně povedené tituly, ale také o další studio Deck Nine, které si vzalo na starosti také pokračování...
RECENZE: Call of Duty Black Ops 6
Letošní díl nekonečné série Call of Duty je celou řadou hráčů očekáván hned z několika důvodů. Může to být třeba tím, že vývoj Black Ops 6 byl na poměry značky až nečekaně dlouhý, protože trval čtyři roky. Vývojáři tak měli spoustu času náležitě zapracovat na všech aspektech a napravit poněkud pošramocenou pověst po nepříliš vydařeném Modern Warfare III. Hráči na Xboxu pak mají ještě jeden důvod k radosti, obzvlášť, pokud si...
Recenze: Sonic X Shadow Generations
Generační střet rychlosti, cestování v čase a temnoty. Nový titul z dílny herní legendy, studia SEGA, vrací to, co už jednou dobře fungovalo v roce 2011 a přidává k tomu temný chod navíc, v podobě kampaně za dokonalou bytost, ježka Shadowa.
RECENZE: Diablo IV: Vessel of Hatred
Tvůrci Diabla IV po více než roce přidali první velkou expanzi. Vessel of Hatred přináší novou lokaci a spoustu změn.
RECENZE: Thirsty Suitors
Musím se přiznat, že mám pro hry od Annapurny značnou slabost. Ačkoli nejde o tituly, které mají obří rozpočty, vymazlenou grafiku či perfektní technický stav, velmi často si vybírají ke zpracování zajímavá témata, kterým se nejen hry, ale ani jiná mainstreamová média příliš nevěnují. Thirsty Suitors není žádnou výjimkou, ba právě naopak – jedná se o ryzí esenci Annapurny, kterou nelze jen tak snadno zaškatulkovat. Proč? O tom se dozvíte...
RECENZE: Undisputed
Současný trend v bojových sportech je poměrně jasný – smíšená bojová umění dominují veřejnému prostoru a krátké, leč intenzivní šarvátky si získaly srdce mnoha diváků. Pak jsou tady ale ještě nostalgici jako my, kteří vzpomínají na doby, kdy na pomyslném vrcholu bojových sportů stál box. Nejinak tomu bylo i v herním prostředí, kterému výrazně dominovala série Fight Night od EA. Ty časy jsou ale už dávno pryč.
Recenze: Starfield Shattered Space
Rok a měsíc – tolik uběhlo od vydání ambiciózního intergalaktického dobrodružství Starfield jedním z nejslavnějších vydavatelských a vývojářských domů, firmou Bethesda. Bylo by asi zbytečné, abych se znovu zabýval shrnutím recenze původní hry, ostatně naši recenzi si můžete připomenout sami. Nicméně, přeci jen se jedná o opravdu masivní projekt, na kterém se během uplynulého roku pracovalo nejen na prvním placeném přídavku Shattered Space, ale i na původní hře formou free...