RECENZE: The Golf Club 2019 featuring PGA TOUR

Autor: Lukáš Michal Publikováno: 15.9.2018, 10:14

Publikováno: 15.9.2018, 10:14

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Michal

Lukáš Michal

Je autorem 3953 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Letošní sucho v průběhu léta jistě zaznamenal každý a celá řada lidí z něj neměla radost. Mezi tyto jedince bych zařadil i správce golfových hřišť, kteří se museli, mimo útoků syslů na hřiště, vypořádat i se suchem. Udržet bezchybný green nebo farway nebylo jistě snadné, ještě že plevelu kolem hřiště, nebo písku v písečných pastích je to úplně jedno. Ono sucho by se dalo krásně vztáhnout i na hry s golfovou tématikou, kterých poslední dobou také moc není.

EA si s dalším dílem svojí série „Slavný hráč“ PGA Tour dávají na čas, když poslední díl vyšel před třemi lety. Uvolněné místo se snaží zaplnit vývojáři z H.B. Studios, kteří letos získali podporu od vydavatelství 2K, takže jsem osobně doufal, že bych mohl dostat nějaký fajn golfový zážitek, doplněný o licence na PGA Tour turnaje.

Při hraní The Golf Club 2019 featuring PGA TOUR jsem si však víc než na golfu, připadal jako na horské dráze. Dobré okamžiky střídaly ty slabší, všude se mi do hry pletly online funkce a třeba takovou singlplayer kariéru nejde bez internetového připojení ani hrát. Přitom to je zrovna ta část, u níž bude většina hráčů začínat, aby si pořádně zažili ovládání a získali nějaké peníze na vylepšení zevnějšku svého hráče. Za odehrané turnaje získáváte zkušenosti a díky nim zvyšujete level svojí postavy. Bohužel dopad na její vlastnosti je nulový, takže ukazatel úrovně funguje spíše jako porovnání pro online zápasy.

Za získané peníze si můžete kupovat kosmetická vylepšení, jako jsou kalhoty, rukavice nebo brýle a samozřejmě obměňovat vzhled holý, s nimiž se následně pokusíte vydělat další peníze. Pokud by se někomu nedařilo, může si ve hře za prémiovou cenu formou mikrotransakcí doplatit další virtuální měnu. Abyste si totiž mohli zahrát lepší online turnaje, musíte si do nich zaplatit vstup, a ne na všechny z nich si vyděláte hraním turnajů. To, za co jsme kritizovali velké herní firmy, tak začínají dělat i ty menší, za což si potlesk a uznání hráčů rozhodně nevyslouží.

Štěstím pro singlplayer je dostatek turnajů a pokud se vám bude dařit, docela brzo se dostanete i na ty PGA Tour, jejímž vrcholem je Fedex Playoff. Kariéra byla nakonec fajn a užil jsem si jí, i když levelování není nijak znát, což je velká škoda. Tak třeba příště na tom vývojáři více zapracují, když už mají v tomto žánru relativní monopol. Zmínit musím i fakt, že turnaje hrajeme celé, tj. všech osmnáct jamek, takže času na zlepšení nebo zhoršení je v průběhu turnaje spousta.

Zapracovat by měli vývojáři vice i na herním modelu. Ten je hodně podobný, jako to dělali EA, ale snaží se být více propracovanější. Hned na první dotek jsem si všiml, že reakce na pohyby páčkami pro švih jsou citlivější a chyby moc neodpouštějí, takže jakože výzva. Bohužel jednotlivé druhy odpalů jsou velice nepředvídatelné a poslat míček tam, kam jste chtěli, je rovno malému zázraku. Označená místa dopadů na hřišti jsou spíše orientační a dost často jsem vrtěl hlavou nad tím, kam že to ten míček vlastně letí, protože tam jsem teda rozhodně nemířil a ani hra to neukazovala.

Právě kvůli ovládání a pocitu z odpalů byla moje hra jako na horské dráze. Jeden turnaj jsem dokázal všechny porazit třeba o jedenáct úderů, abych v dalším byl osm přes par a neprošel ani katem. Všechno nesmírně závisí na prostřední herní pasáži, protože odpal z drivu je fajn, předvídatelný a funguje, což bych si dovolil prohlásit i o puttování. Střední pasáž však díky své nepředvídatelnosti buď zážitek pokazí, anebo vylepší a já si říkám, proč když hraji a dokáži odpalovat pořád stejně, nemohou stále stejně fungovat i jednotlivé odpaly? Z povětrnostních vlivů je naší jedinou překážkou vítr. Na déšť byste v této hře čekali stejně marně, jako v období sucha na poušti.

Přes všechny jamky se blížíme k závěru, ale ještě, než se tak stane, povíme si něco o technické stránce. Hru pohání Unity Enginy, jež je poslední dobou hojně využíván zejména u menších studií. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby hra vypadala alespoň trochu hezky. Situace se o něco zlepší, když budete hrát na Xbox One X, ale ani tam se nevyhnete doskakování textur, rozostřeným texturám nebo záběrům a zejména méně přehlednému greenu. V případě, že se na něj dostanete a chcete puttovat, je na něm vidět čtvercová síť, po níž se posunují body dle toho, jakým směrem se trávník svažuje. Body na síti jsou však viditelné pouze kousek před námi, takže úspěšný putt na delší vzdálenost, kdy nevidíte, co se kam pohybuje, je dílem obrovské náhody. Celkový dojem z grafiky je tak nevalný, a i tři roky stará PGA Tour vypadá stále lépe.

Celkový dojem nedokáže zachránit ani docela propracovaný systém tvorby vlastních hřišť. V něm si zvolíte základní parametry (počet jamek, počet stromů, úroveň kopců, písečných pastí a dalších), na jejichž základě hra následně vygeneruje hřiště. To si můžete celé projít a případně na něm dodatečně „poladit“ detaily. Jak jsem již zmínil, online možností je celá řada, stejně tak módů, takže kdo se bude chtít ukázat na internetu, vůbec nic mu nestojí v cestě.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

The Golf Club 2019 featuring PGA TOUR měl dobrý odpal, ale hned první švih skončil v bunkeru, odkud se pak hra jenom těžko dostává. Mikrotransakce, nepředvídatelný herní model nebo postarší grafika jsou věci, které ji buď odpustíte a užijete si nakonec fajn golf s PGA Tour licencí a bohatým sociálním životem, nebo ji po pár hodinách marných pokusů odložíte a už se k ní nevrátíte. Bohužel jinou možnost pro hraní golfu nemáme, takže pokud se vám podaří The Golf Club 2019 získat někde ve slevě, byl by to rozhodně plus.
14. 05. 2026 • Michael Chrobok0

RECENZE: Forza Horizon 6

Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....

»
29. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Mouse: P.I. For Hire

Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.

»
27. 04. 2026 • Lukáš Urban0

Recenze: Screamer

Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...

»
10. 04. 2026 • Lukáš Urban0

RECENZE: People of Note

Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...

»
06. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Crimson Desert

První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.

»
11. 03. 2026 • Lukáš Urban0

(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem

Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...

»
05. 03. 2026 • Jiří Majer0

RECENZE: Ride 6

Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.

»
04. 03. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Planet of Lana II

Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...

»