RECENZE: Thrustmaster eSwap X Pro Controller

Publikováno: 4.3.2021, 18:00

Sociální sítě

O autorovi

DandyCZE

DandyCZE

Je autorem 140 článků

Opět se hlásíme z našeho testovacího koutku. Jak jsme už určitě na našich sociálních sítích viděli, tak nám do redakce dorazil opravdu zajímavý kousek od Thrustmasteru, a to ovladač s poměrně dlouhým názvem eSwap X Pro Controller. Naše prstíčky ho jdou právě osahat!

Takhle má vypadat dárek!
Stále častěji vidíme, že se výrobci snaží produkty opravdu krásně zabalit. Sice to nemá žádný vliv na fungování ovladače, ale určitě znáte ten pocit, když je to krásně zabalené a vy se postupně prodíráte k cíli. I zde si vaše srdíčko přijde na své a budete se, jako malý prcek usmívat, až vám z toho bude škubat koutek. Pevná a kvalitní krabice na vás po otevření vybalí nový ovladač, tvůrci si dali práci i s víkem od krabice, které se defacto magneticky zavírá. Kromě ovladač na vás vykoukne krabička s napájecím kabelem a taky brandovaným pytlíkem 🙂 na ovladač. V krabici pak najdete ještě dvě vyměnitelné páčky, které mají kratší spojovací osu, a tak můžete ovladač přizpůsobit vašim potřebám. Osobně jsem toto nastavení testoval u všech ovladačů, co jsem měl v ruce a nějak jsem nepřišel na to, kdy ty delší používat, ale třeba nám v komentářích někdo poradí.

S krabicí si nezahrajeme, takže jak se drží ovladač a co všechno nám nabídne?
Většina z nás, co máme Xboxové srdce, máme už skoro vymačkané důlky v dlaních, takže každý jiný tvar ihned chápeme, jako jiný a možná i dost často, jako nevhodný. Za sebe říkám, že na tohle vždy potřebuji aspoň 2–3 dny aktivního hraní. Po nich jsem mohl zkonstatovat, že držení je velmi příjemné a bude vyhovovat zejména teenagerům a obecně lidem s menší rukou, jelikož část, kterou držíte je štíhlejší, ale perfektně se po vnějších stranách opírá do dlaní. Bohužel jednu výtku k úchopu mám, a to absenci pogumování nebo většího zdrsnění, aby vám ovladač po delší době nezačal klouzat.

Většina horní plochy ovladače je z lesklého materiálu a jak to jistě znáte z domova, tak to vyžaduje pro krásný lesk trošku údržby. Zejména střední trojúhelníková plocha je náchylná k poškrábání, což je fakt škoda. Tlačítka nejsou tak vystouplá jako u konkurence a jejich zmáčknutí je pro mě velmi příjemné. Prostě mám pocit, že to mám pod kontrolou. Páčky jsou pogumované z horní části a jak jsem zmínil v úvodu, tak balení obsahuje dvě délky osy.

Co mě ale fakt nadchlo, jsou spouště, které jsou krásně zdrsněné a svojí ergonomikou skvěle padnou do ruky. Dokonce si je můžete i zamknout, abyste nemuseli domačkávat po celé délce. To jsem vyzkoušel a fakt fungovalo skvěle. Uzamknuté jsem si je nechal na akční hry, kdy ten čas promáčknutí byl fakt znát, naopak ve Forze Horizon 4, jsem si chtěl užívat celý rozsah plynu. Dokonce jsem vyzkoušel, že na RT jsem měl spouště odemčený a LT pro brzdu nechal zamčený. Co mě ale trošku vadilo, byl fakt, že tlačítka RB a LB nejsou předsunutá a občas jsem se ztrácel, jestli je správně mačkám. Na horní části pak najdete klasická tlačítka pro menu a také tlačítko, které se objevilo s novou sadou konzolí Xbox Series pro rychlé pořízení screenshotu nebo videa.

Hodně netradičně najdete na zadní straně další tlačítka, které slouží především k ovládání mikrofonu, přepínání profilů a mapování. Je to celkem logické umístění, jelikož při normální držení tam prostě nemáte šanci žádným prstem dosáhnout. Ovladač si nastavíte před hraním a pak už do této části šmatat nebudete.

Ve spodní části najdete další tlačítka, která využijí zejména profi hráči a vyžadují opravdu delší trénink na zvládnutí. Zde je asi největší rozdíl oproti Elite 2 a to v tom, že zde se tlačítka nedají odebrat a jsou mnohem menší, takže vám ani nijak nevadí při běžném hraní a můžete je použit kdykoliv. U Elite 2 jsou páčky opravdu ve srovnání velké, takže pokud je nepoužíváte, máme je standardně odebrané, což když jednou uděláte, tak je moc často nevrátíte a nevyzkoušíte, což je škoda.

Tenhle ovladač vás nepřestane udivovat
Přichází na řadu né mapování, ale modulace. Ono totiž ty tři hlavní elementy jde měnit za jiné designové kousky, ale také si je můžete úplně přehodit, takže páčky budete mít ve stejné úrovni a kříž úplně nahoře. Chápu tyhle možnosti s ohledem na přeběhlíky z PS, ale klidně napište, kdo byste měnili a třeba u kterých her by vás to napadlo.

Asi poslední zmínka v testu se bude týkat napájení. Někdo kritizuje baterky, někdo kritizuje akumulátory pro nízkou výdrž a někdo si nedovede představit připojení ovladače kabelem, přeci chcete mít svobodu! Já osobně nejčastěji hraji s kabelem, jelikož u klasický Xbox ovladačů pak nemusíte mít baterky ani nabíjecí sadu a ovladač je výrazně lehčí a pokud fakt chci při hraní z nějakého důvodů běhat po domě nebo si brát s sebou ovladač na záchod, aby mi něco neuteklo, tak tento ovladač nebudete moci mít, jelikož ho lze mít připojený pouze přes kabel. Pro mě to nevýhoda rozhodně není.

Ovladač můžete směle použít i na PC, kde si zahrajete spoustu Xbox her díky předplatnému Xbox Game Pass. Je to za námi a jelikož je to opravdu zajímavý ovladač a blíží se další kousky, tak to zkusíme natočit, jelikož popsat slovně některé věci je opravdu těžké.

Na úplný závěr jsem si nechal cenu, jelikož někdo by mohl po jejím zhlednutí opustit článek dřív, než si ho přečte. Ano cena je vysoká, ale jedná se o špičkový kousek příslušenství a rozhodně se řadí mezi ty nejlepší ovladače na Xbox, ale také na PC. U nás v redakci mu dáme teďka čas a uvidíme, jak to bude s výdrží a po čase dáme vědět.

9

Verdikt

Jsem velmi rád, že jsem si mohl tento ovladač vyzkoušet a porovnat s tím nejlepším od konkurence. Nákupem rozhodně chybu neuděláte, ovladač je prostě špičkový, pouze vždy radím, ať si zvážíte, jestli je toto dražší příslušenství pro vás. Rozhodně doporučuji hodit info všude kolem sebe, a tenhle ovladač chtít k narozkám a podobným životním událostem.
25. 07. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Thrustmaster T.Flight Hotas One

Gamepad jako univerzální ovladač všech her je nedílnou součástí herní konzole. A to už od dob, kdy připomínal spíš dálkové ovládání a značka Xbox byla hudbou budoucnosti. Ale nutně to neznamená, že není k mání lepší varianta, která vaši oblíbenou hru prodá v úplně jiném světle. V reálnějším a možná i pohodlnějším, čímž se okamžitě dostávám především k simulátorům. A rozhodně není náhodou, že v době vydání Microsoft Flight Simulatoru pro konzole Xbox Series X/S...

»
22. 07. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: GreedFall – Gold Edition

Pokud mají rozšíření někde smysl, je to rozhodně v žánru RPG. Tituly dělající z nás hrdiny, jejichž velikosti se nikdy nebudeme rovnat, jsou živnou půdou příběhů a neotřelých dobrodružství. Ostatně takový Zaklínač by mohl vyprávět, jak se dá základní hra natáhnou pořádnými přídavky. GreedFall studia Spiders se sice nemůže rovnat s polskou trilogií, ale před pár lety překvapil zajímavým příběhem, neprobádaným prostředím a vlastní verzí kolonizace.

»
21. 07. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: F1 2021

Velkou novinkou letošního roku byla koupě závodních matadorů z Codemasters, které pod svá křídla pojala neméně známá společnost Electronic Arts. Codemasters se pečlivě starají o několik závodních her, kdy jednou z nejpovedenějších značek jsou jistě licencované závody Formule 1. Ty nám přináší rok co rok a my jsme zatím vždy byli s dosavadním pokrokem spokojeni. Nový ročník F1 2021 je ale první, který vychází pod hlavičkou EA, takže se jistě mnohým hráčům vkrádají...

»
29. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: HyperX ChargePlay Duo

Ačkoli se tomu nechce věřit, baterie tu jsou s námi už nějaké to století. A vzhledem k tomu, že je do nich soustředěna budoucnost nejen automobilového průmyslu, nejspíš nám ještě dlouhou dobu sloužit budou. Jde totiž o nejúčinnější zdroj mobilní energie, který se dokáže přizpůsobit použití a umožňuje relativně rychlé opětovné dobití. No, a právě ta poslední výhoda článků je v případě základního balení xboxových ovladačů trochu mimo.

»
18. 06. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Chivalry 2

V nablýskané zbroji za srdcem krásné princezny, nehynoucí slávou v básních a půlkou království. Tak nějak idylicky jsem si vždycky představoval život ve středověku. Jak mi ukázalo Kingdom Come, tak úplně skvělé to nebylo, jelikož všechny zužovali nějaké patálie. Tím spíš, když se člověk, coby pěšák, dostal do nějaké hromadné bitvy. V herním průmyslu se pak najdou firmy specializující své hry právě na tuto soubojovou část.

»
15. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Horror

Pojetí hororového žánru za časů mistra Alana Edgara Poea a za časů Alfreda Hitchcocka se diametrálně lišilo. Oba pánové si potrpěli na poctivé budování atmosféry, na vykreslení postav a na závěr, který vlastně ani nemusel být závěrem. Přesto kinematografie dala druhému jmenovanému výhodu audiovizuální prezentace, kdy kombinace dobře sladěného příběhu, brilantní kompozice obrazu a hudebního doprovodu, předčí i ten nejlepší tištěný text. Dnešní doba děsivý žánr dost zrychlila, zjednodušila a...

»
08. 06. 2021 • japo0

Recenze: Sniper Ghost Warrior Contracts 2

Pokračování sniperské hry Ghost Warrior Contracts od polských City Interactive je tu. City Interactive se sniperským hrám věnuje už od roku 2008, dosud ovšem s rozporuplným úspěchem. Jejich sérii Ghost Warrior se přeci jen daří o trošku hůře,  než například poslednímu dílu Sniper Elite 4, který byl hodnocen jako velmi nadprůměrný. Pro mě vždy byly jejich hry spíše na úrovni „guilty pleasure“, což by se dalo do češtiny asi volně...

»
08. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Necromunda: Hired Gun

Mohl bych tu začít tahat triko, jak je Warhammer 40 000 neustále zpracováván do sotva průměrných her. Jenže s ohledem na jeho velikost bych toho musel znát mnohem víc než jen rozložení frakcí, hrubý obrys dějových pozadí a fakt, že jde o univerzum, které je mohutně adaptováno do knih, filmů a samozřejmě her. A není třeba hlubokých znalostí, abych si všiml pravidelné roční ofenzívy titulů, kterým propůjčuje licence Games Workshop. A přestože...

»