RECENZE: Tomb Raider I-III Remastered
Je až neuvěřitelné, že za dva roky Lara Croft oslaví teprve své třicátiny. Série Tomb Raider si odbyla premiéru v roce 1996 a od té doby jsme viděli nespočet různých dobrodružství zasazených do celého světa napříč různými platformami i filmy. Ovšem teprve teď jsme se na Xboxu vůbec poprvé dočkali původní trilogie.
První tři hry kultovní série dobrodružných akcí nás skutečně vezmou napříč světem, protože navštívíme Egypt, Čínu, Řecko, Anglii, Itálii, Antarktidu, Ameriku či třeba Peru. Neschází ani panství rodiny Croft s děsivým sluhou. A to jsou některé z lokací, které tituly vydané v letech 1996, 1997 a 1998 nabízí. Nabídka je o to bohatší, jelikož kolekce obsahuje i všechny tři datadisky Unfinished Business, Golden Mask a The Lost Artifact. Na rozdíl od současných her této série pak usednete i na čtyřkolku, sněžný skútr či třeba do kajaku. Veškerý obsah je pak dostupný v původní i remastrované grafice, mezi kterou můžete plynule přepínat pouhým stiskem tlačítka.
Jelikož bylo cílem tvůrců zachovat kouzlo původních her, nejedná se o remake, ale o remaster, kdy do kódu hry nebylo zasahováno, takže vizuální pokrok není nijak významný. Textury byly přepracovány pro vyšší rozlišení spolu s doplněním 3D modelů, čehož si povšimnete především u samotné Lary. Pokud ovšem toužíte po špičatém poprsí, vůbec se nestyďte a přepněte si hru do původní vizualizace.
Obecně řečeno vylepšené vizuální zpracování odvádí solidní práci pro převedení legendární trilogie na moderní konzole. Nicméně se najde několik výtek, kdy tou nejvýraznější je podivný přístup k osvětlení. Ačkoliv si původní hry s osvětlením nijak nevyhráli, zpravidla jste alespoň jasně viděli, kam máte jít či jestli místo, stojí za prozkoumání, protože může skrývat vybavení či tajemství. V případě remastrované grafiky jsou ovšem lokace často až přehnaně tmavé, ovšem ne vlivem nových textur, ale právě kvůli osvětlení a doufáme, že na tom ještě tvůrci zapracují. Tohle totiž opravdu nechápeme a často jsme museli přepnout do původní grafiky, abychom viděli, kam vlastně máme jít. Absence ukazatele světlosti obrazovky taktéž zamrzí.
Jinak nemáme grafice už co vytknout, jelikož už by výraznější vylepšení znamenala zásah do kódu hry, a to už by pak nebyla zachována atmosféra původních her Tomb Raider. Narazíte tak na úrovně, kde nejsou vylepšení zase tak moc znát a totéž lze říci i o příběhových scénkách či animacích, ovšem tam je to pochopitelné. Taktéž zamrzí absence 60 FPS pro původní grafiku, která běží na tradičních 30 FPS, což ovšem není případ nové grafiky, která si drží dnešní standard.
Přepínat můžete také mezi tradičním těžkopádným ovládáním a moderním, které ocení především současní hráči. Moderní ovládání daleko více odpovídá hrám posledních let, což bude zvláště pro hráče, kteří nemají zkušenosti s původními tituly série, zásadní. Modernizace samozřejmě není zase až tak pokročilá vzhledem k původním mechanismům hry, ovšem při zkoumání lokací či střelbě a uhýbání před nepřáteli ji oceníte. Naopak k těžkopádnému ovládání se rádi vrátíte, když bude potřeba přesně vyměřit zásadní skok, jelikož nabízí třeba původní úkroky do strany.
Kamera vám toho také moc neodpustí a budete s ní bojovat stejně jako před lety, ačkoliv vylepšená grafika automaticky zahrnuje možnost pohybu kamery skrze pravou páčku, což je oproti původní grafice výrazný pokrok. Řekli bychom, že původní i součástí hráči budou přepínat mezi oběma možnostmi ovládání, kdy místy oceníte spíše tradiční těžkopádné ovládání, zatímco to moderní pro vás bude spásou při tradičním hraní. Ovšem mějte na paměti, že zvyknout si bude nějakou chvíli trvat.
Také je důležité mít na paměti, že tehdy hry neměly automatické ukládání a často ani záchytné body. Pokud tedy nebudete pravidelně ukládat, můžete snadno přijít o postup ve hře, klidně i hodinu, zvláště když se ještě budete sžívat s ovládáním a sejme vás i skupinky obyčejných nepřátel. Naopak jsme rádi za zvuky, které v nás okamžitě vyvolali dávné vzpomínky a jen potvrzují, jak důležité už tehdy byly zvukové efekty i v tomto případě občasný hudební doprovod pro zvýraznění napínavé atmosféry.
Verdikt
Původní trilogie Tomb Raider v současné době moc dobře neobstojí, ať už z hlediska prostých úkolů, těžkopádného ovládání či banální akce. Přesto je to naprostá klasika své doby, jejíž remaster hraje především na nostalgii původních hráčů. Vylepšená kolekce mohla dopadnout lépe, ovšem v rámci zachování původní atmosféry i pocitu hraní chápeme, že tvůrci museli občas ustoupit. Ačkoliv bychom více uvítali řádný remake kultovní trilogie, přesto jsme rádi, že si původní tři hry můžeme konečně zahrát také na Xboxu, a to navíc s českými i slovenskými titulky. Letití fanoušci si z nostalgie můžou k celkovému hodnocení bod přidat.Tři klasické pecky za skvělou cenu | vylepšení jsou místy neznatelná |
české a slovenské tituly | problémy s osvětlením |
přepínání mezi grafikami i ovládáním | těžkopádné ovládání i po modernizaci |
fotorežim |
RECENZE: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?
RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....
Recenze: Squirrel with a Gun
Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...
RECENZE: Life is Strange: Double Exposure
Na poli adventur je Life is Strange pojem. Studiu Don’t Nod se v roce 2015 podařilo stvořit překvapivý hit, který umně kombinoval paranormální jevy a vztahové drama z pohledu Maxine Caulfield, mladé středoškolačky, jež ke svým superschopnostem přišla jako slepá k houslím. Od té doby se svět rozšířil nejen o další více či méně povedené tituly, ale také o další studio Deck Nine, které si vzalo na starosti také pokračování...
RECENZE: Call of Duty Black Ops 6
Letošní díl nekonečné série Call of Duty je celou řadou hráčů očekáván hned z několika důvodů. Může to být třeba tím, že vývoj Black Ops 6 byl na poměry značky až nečekaně dlouhý, protože trval čtyři roky. Vývojáři tak měli spoustu času náležitě zapracovat na všech aspektech a napravit poněkud pošramocenou pověst po nepříliš vydařeném Modern Warfare III. Hráči na Xboxu pak mají ještě jeden důvod k radosti, obzvlášť, pokud si...
Recenze: Sonic X Shadow Generations
Generační střet rychlosti, cestování v čase a temnoty. Nový titul z dílny herní legendy, studia SEGA, vrací to, co už jednou dobře fungovalo v roce 2011 a přidává k tomu temný chod navíc, v podobě kampaně za dokonalou bytost, ježka Shadowa.