Xboxweb.cz

První Fallout je svatý grál na poli RPG. Že nesouhlasíte? Dobře. A tak nám tedy řekněte, kolik RPG takového rozměru, co se nelinou fantasy světem, skutečně existuje nebo snad existovalo v době vydání prvního dílu? Počet titulů by na svých zbylých prstech spočítal i nezkušený truhlář. Nicméně paradoxně hodnota prvního Falloutu a jeho předchůdce, ke kterému se hned dostaneme, hráčská komunita docenila až několik let po vydání, jelikož ve své době pálených CD zrovna největší popularity kvůli Baldur’s Gate nenesl. Obzvlášť v našich zemích. U nás totiž vždycky RPG nadšence zajímal spíš svět Dungeons & Dragons. Vlastně by se dalo říct, že nejvíc populární se stal až po vydání druhého dílu. Druhý díl sice byl větší a lepší, ale z nějakého důvodu prostě první Fallout byl zábavnější. Příběhové zvraty byly mnohem zajímavější a hlavně všechno bylo tak nějak humornější. Původně satirický titul odkazující na kdejakou světovou událost a popkulturu musel dokonce před vydáním ořezávat, aby prošel vůbec přes cenzuru. Prošel, a my se náramně bavili, jenže kdo z vás ví, že nebýt prvního dílu dnes recenzovaného Wasteland, možná ani dnes už legendární Fallout nikdy nevznikne?

Interplay Entertainment ještě před stvořením prvního Falloutu vytvořilo kriticky a komerčně úspěšné textové RPG s obrázky, kde stejně jako Fallout, jenž na něj navázal, si utahoval, z čeho jen šlo, a vytvořil svět, jaký si američani představovali během atomových válek. Autoři však chtěli začít znovu od píky Falloutem, čili se stejnou tematikou, ale úplně jinými herními mechanismy, a protože se Fallout později uchytil na sequel Wasteland nikdy nedošlo. My tu ovšem dnes nebudeme mluvit o Falloutu. To budeme až za měsíc. My tu dnes budeme mluvit o Wasteland 2, který se zapsal do historie coby nejúspěšnější hra zafinancována fanoušky na Kickstarteru. Nápad to byl Briana Fargo, producenta a co-designera prvního dvacet sedm let starého dílu. A povedlo se, tým dal hlavy a peníze dohromady, hru vytvořili a před rokem vydali. Jak se hra hraje, už jistě z dobových recenzí víte. Teď se ale dostala i k nám, konzolistům, a my tak máme možnost si po X letech zase zahrát izometrické RPG ze staré školy. Ze staré školy? Sakra že jo!

Wasteland 2 opět jako u každého portu či remasteru téměř nové hry opět pojmeme jen pouze jako recenzi portu, jelikož nemá smysl recenzovat hru jako takovou, když už své recenze dávno má, a my bychom tak působili, jako bychom přišli s křížkem po funuse. Nikolivěk. Co tedy přináší Director’s Cut k nám na obývákové zařízení? Především hru, která v dnešní pohodlné době nemá obdoby a možná i to bude její kámen úrazu. Wasteland je totiž hra určená především hardcore hráčům, pamětníkům a vůbec nadšencům do RPG, kteří mají opravdu mnoho času trávit u jedné hry a jen tak je neomrzí. Totiž s izometrickými RPG s tak neskutečně velkým množstvím obsahu můžete strávit stovky hodin a stejně se neposunete dál než za jednu třetinu obsahu. Pokud ten čas nemáte a očekáváte, že si odbudete Wasteland za víkend, šeredně se pletete. Vedlejších úkolů je hafo, tuny textu, tuny předmětů a tuny postav. K tomu ovládáte čtyři charaktery najednou a vy se napříč radiací prozářeným světem musíte starat o všechny najednou. Každé ladit jednotlivé schopnosti a body rozdělovat mezi desítky typů abilit. Nejhorší na celé věci je, že na začátku hry, začnete svoje bodíky plnit například do střelných zbraní nebo třeba schopnost pro práci s počítači a umění vědy a záhy zjistíte, že ji vlastně vůbec nepotřebujete. Osobně doporučujeme tedy cpát body rovnoměrně mezi čtyři postavy a každou naučit něco jiného, protože jak napsali Voskovec s Werichem: „Ten umí to a ten zas tohle, a všichni dohromady udělají moc“.

Bohužel každé množství přináší i shnilé ovoce, byť ti nejlepší i ze shnilého dokáží vydestilovat pálenku. Nejste-li zdatní v angličtině, doporučujeme dát ruce pryč, a to hodně daleko. Wasteland 2, je jednou z těch extrémně ukecaných her a nehodláte-li ji číst, ztratíte se a nebude vás tu nic bavit, navíc ve verzi pro konzole byly připsány stovky řádků k tomu všemu. I druhý díl stejně jako kdysi první si bere do huby dění ve světě a odkazuje na popkulturní neradosti i radosti. Naštěstí autoři měli rozum a umožnili změnu velikosti písma, jelikož textu je fakticky hodně na PC se lépe četlo větší množství na malém prostoru, ovšem na televizi, aby si jeden vzal dalekohled. Abychom mohli plnohodnotně hrát, museli jsme nastavit největší velikost písma a zpomalit jeho a vypisování na obrazovku, pak už to šlo. Cože to ten Director’s Cut přináší nového? Inu, grafický engine upgradoval z verze Unity 4.5 na rovných 5, čili hra prodělala kompletní grafickou generálku a díky novému nasvícení, vylepšeným texturám, detailnějším postavám a hezčímu prostředí vypadá lépe než před rokem, ovšem stále průměrně. Bohužel. Kompletní dabing postav se také renovoval a jediné co zůstalo zachováno je taktická stránka hratelnosti. Bez taktiky nedožijete rána. Je třeba se schovávat a v tahových soubojích postupně dvoustovkovým arzenálem likvidovat nájezdníci, mutanty, roboty a jinou zmutovanou havěť. A poslední věcí samozřejmě otevřenost herního prostředí a řešení situací. Nechce se vám hledat klíč od dveří? Vypačte zámek, vykopněte je nebo je prostě odpalte raketometem. Wasteland 2 se hraje tak, jak si ho sami uděláte. Jen škoda, že vývojáři okatě natahují hrací dobou frekventovanými souboji. Možná bychom si vychutnáli zdlouhavé řešení situací daleko více, kdyby nás útoky nepřátel tak často neotravovaly.

Ano, Wasteland není pro každého, vlastně zaujme jen bídné procento hráčů a na konzolích ještě méně, protože izometrické RPG jsou doménou především PC platformy, leč se k nám blíží už i třeba o něco přístupnější Divinity: Original Sin. Přesto však se autorům původního Wasteland z inXile Entertainment povedlo dokonale vykrást první a druhý Fallout, vytvořit dnes už neobvyklou hru s neobvyklou tematikou a převést ji ve funkční podobě na televizní obrazovky. Ale kdo by jim to zazlíval. Když pravda je taková, že Fallout vykradl Wasteland, leč šlo o stejného majitele. Nicméně se ovládá skvěle, až překvapivě skvěle. A byť grafika je lepší než loni, pořád bychom raději viděli 2D izometrickou grafikou jakou oplýval právě několikrát zmiňovaný Fallout a všechny jiné izometrické hry z 90. let. Hrálo by se to ještě líp a ke hře by sedělo ještě víc. Zkrátka 2D izometrie je sexy, což dokazuje nedávný PC neoficiální následovník série XCOM, Xenonauts. A na závěr se ptáme všichni společně. Má to cenu? Tohle nevídané veledílo hrát na konzoli? Položíme vám otázku. Na kolikátém místě v pořadí vašich nejoblíbenějších her sedí Fallout 1,2 nebo samotný Wasteland? Že nesedí? Neshledanou.