
RECENZE: Watch Dogs pro Xbox One
Titul Watch Dogs tehdy na konferenci Ubisoftu na E3 2012 vzbudil velký poprask a po větším odkladu jsme se této očekávané hry konečně dočkali. Ve světě Watch Dogs, tedy ve virtuálním Chicagu jsme strávili pěknou řádku hodin a musíme uznat, že čekání se vyplatilo a Ubisoft uspěl.
Hra Watch Dogs, jak jistě víte, je zasazena do města Chicago. Hlavním hrdinou je hacker jménem Aiden Pearce. Abychom vám v této recenzi neodhalili a především nezkazili příběh, tak jen stručně řekneme, že Aiden chce dosáhnout pomsty za tragédii v jeho životě, za smrt jeho neteře, která se stala rok předtím, než ujmete role hlavní postavy. Chicago je ovládání sítí ctOS, kterou vytvořila korporace Blume Technologies, jež přesvědčila město, aby jim bylo umožněno připojit se prakticky ke všemu elektronickému, co se ve městě nachází. Telefony, semafory, policejní skenery, kamery, zkrátka vše. Když je celé město ovládáno jednou sítí, tak je korupce na denním pořádku, což sami poznáte. Jako tací dobrovolně bojujete i proti zločinu a proto vás místí označují jako Ochránce. Ovšem jak se na vás bude veřejnost pohlížet, bude záležet na vašich činech a tento titul tak nemusí být jen pozitivní.
Mapa Chicaga není úplně věrnou kopií největšího města státu Illinois, což je ovšem pochopitelné a snad vám to vynahradí originální podniky či různé produkty a značky. Město je rozděleno do několika odlišných čtvrtí. Centrum města tvoří části Mad Mile a The Loop, zatímco jižní část města je rozdělena na sekce Brandon Docks a The Wards. A to vše zakončuje předměstí Parker Square a spíše vesničtější oblast Pawnee. Mapa je docela velká a především plná života, což je důležité. Ve městě se nachází spousta aktivit, které jsou přehledně rozděleny. Žluté ikonky značí příběhové mise, tmavě modré ikonky poukazují na různé hry, kterými si můžete vydělat, jako automaty, skořápky, virtuální realita apod. Světlé modré ikonky pak značí vedlejší úkoly, které můžete plnit nejen pro peníze, ale také pro zkušenosti a různé odměny, ať už jsou to vozy, zbraně či přístup k novým schopnostem. Jedná se o útoky na gang, dělání kurýra apod. A je toho mnohem více.
Ale zpět k našemu hrdinovi, který má hned od počátku hry možnost ovládat některé věci. Vytažením svého telefonu pomocí tlačítka X aktivuje svůj Profiler a Aiden tak snadno vidí jméno a povolání dané osoby a také se dozví jejich tajemství a jiné informace o každé osobě, která kolem něj projde. Některé z nich budete moci nahackovat a tak získat přístup k jejich bankovnímu účtu a v bankomatu z něj pak vybrat peníze. Můžete také odposlouchávat cizí hovory, číst jejich smsky anebo odhalíte potencionální zločin. Jak již víte, tak můžete také přepínat semafory, zvedat mosty nebo aktivovat vysouvací blokády. Zezačátku ovšem máte k těmto a jiným výhodám přístup pouze v jedné čtvrti města. Ostatní sekce je třeba odemknout, ať už skrze postup v příběhu či narušení věží systému ctOS. Díky zkušenostem získáváte body, které můžete uplatnit za schopnosti a můžete tak později aktivovat i parovody, brány a další věci, které vám pomohou například při pronásledování nepřátel v autech.
Hackování se vám zpočátku může zdát trochu neobratné, ale stačí si zvyknout a především si užívat všech těch netradičních výhod. Zvláště přepínání z kamery na kameru pro nalezení či sledování cíle je zajímavé. Hlavolamy se směrováním proudu pro obejití firewallu jsou také povedené a postupně jsou těžší a těžší. Jedná se tak o příjemnou výzvu, zvláště když vás při hlavolamem tlačí čas anebo musíte být cíli dostatečně blízko, abyste měli dosah na okolní kamery. Mohli byste to nazvat stereotypem, ovšem kombinace klasické hratelnosti a těchto hádanek skrze kamery apod. zkrátka funguje.
Jak už jsme zmínili, tak virtuální Chicago nabízí nespočet vedlejší úkolů a aktivit pro pobavení. Už jsme vyjmenovali různé hry jako skořápky, šachy a tak, a stejně tak i úkoly pro likvidaci gangu, odstranění fixerů apod. Ovšem nachází se zde například i digitální tripy, kdy je namísto drogy nabídnuta jistá podoba hudby, která způsobí Aidenovi halucinace a navštíví tak trochu jiný svět. Opravdu se budete bavit a můžete tak ovládnout i masivní pavoučí tank. A to nezmiňuje vyšetřování obchodu s bílým masem, záhadné vraždy atd. Je toho zkrátka spousta a vše se to počítá k 100% kompletnosti hry, takže budete mít co dělat.

Souboje ve Watch Dogs jsou směsí plížení, přímého útoku a případně střelby. Za likvidaci nepřátel pochopitelně získáte body zkušeností, i když nejvíce bodů získáte, když nepřítele eliminujete tiše, ať už jej omráčíte nebo střelíte do hlavy. V lokacích, kde se mise odehrávají, ale i obecně, se nachází hned několik míst, která mohou explodovat a tak můžete postupně odepisovat nepřátele, jako by to byla nehoda. Umělá inteligence nepřátel pak má své světlé chvilky a někdy zase naopak. Nepřátelé mají své vytyčené trasy, které se změní, jen když se něco děje. Často jsou také rozmístěny tak, že se na sebe vidí a musíte tak nepřítele odstranit ve správnou chvíli a stejně pak jeho tělo najdou, čímž se situace stane trochu zajímavější a stejně tak i „náhodném“ zabití výbuchem. Horší je to, že někdy to vzburcuje celý tým a někdy jen jednoho člověka, takže je to takové nesourodé. Někteří z nepřátel také mají možnost přivolat posily, což může situaci dosti zkomplikovat, ale aspoň máte možnost získat více zkušenosti. Tyto borce je nejlepší zlikvidovat jako první, ačkoliv se časem můžete naučit schopnost, která přivolání posil může zablokovat. Když už vás například odhalí, tak jsou nepřátele docela agresivní a pokud si nedáte pozor, tak vás mohou překvapit i ze zálohy, ale opět je to jak kdy.
Podobně jako v GTA V, i ve Watch Dogs neschází policie, která je stejně tvrdohlavá. Jak možná víte, tak když se po ulici budete ohánět zbraní po civilistech apod., tak na vás lidé zavolají policii, což vám jasně naznačí ikonka a máte chvíli na to jim v tom zabránit. Jakmile jste nahlášeni, začne skenování dané oblasti, jež se postupně šíří a když se vám nepodaří uniknout a systém ctOS vás zachytí, je vám policie na stopě. I zde jsou stupně, kdy postupně po vás jdou agresivnější jednotky včetně helikoptéry. Jak už jsme zmínili, tak policie je tvrdohlavá a jen tak vás nenechá uniknout. Naštěstí máte možnost zneužít systém ctOS, ať už to jsou semafory, zvedání mostů či různých blokád. Ovšem dejte pozor na načasování, abyste například blokády nezvedli příliš brzy a tak nezastavili sami sebe.
Chicago ve Watch Dogs je vskutku živoucí svět, v kterém se neustále něco děje, i když zrovna nejste ve hře. Online část hry jde totiž ruku v ruce s vaším herním světem. K dispozici je hned několik herních režimů pro více hráčů, do kterých se můžete snadno pustit skrze váš virtuální telefon. Jsou různé obtížné a především se liší v jejich cílech. Sledování je jednoduché. Hra vám skrze online připojení vybere jiného hráče a zavede vás do jejich lokace nebo někde poblíž. A vaším úkolem je vysledovat je a dostat se dostatečně blízko, ovšem ne příliš, aby vás neodhalili a tudíž byste selhali. Online hackování je pak podstatně zajímavější. Cílem je dostat se k jinému hráči dostatečně blízko, abyste nahackovali jejich telefon a nainstalovali do něj vir. To chvíli trvá, takže se mezitím musíte ukrýt. Pokud budete odhaleni, tak nedosáhnete maximální odměny, ale stále můžete danému hráči uniknout, takže úkol alespoň částečně splníte. V opačném případě je hráč upozorněn, že jej někdo hackuje a musíte daného hackera (jiného hráče) odhalit a zneškodnit.

Online dešifrování je pak asi nejzajímavějším režimem v multiplayeru této hry. Zapojit se může až 8 hráčů v jedné části města, kdy všichni budou buď sami za sebe anebo se rozdělí do týmů. Úkolem je pak vyzvednout jistý soubor a vyhnout se ostatním hráčům. Zní to sice jasně, ale jakmile máte soubor, tak je z vás cíl a soubor se tak snadno může dostat do rukou některého z jiných hráčů. Mezi režimy neschází ani online závodění a hlavně volná hra, kdy můžete pozvat jiné hráče do vašeho města a dělat co se vám zlíbí. Zapojení do online hry v rámci různých režimů je vám náhodně nabízeno i během hry jednoho hráče a můžete si tak hru občas zpestřit, pokud se na multiplayer ještě naplno nechystáte.
Kampaň hry vás zaměstná asi na 15 až 20 hodin, samozřejmě záleží, kolik času budete mezi misemi věnovat vedlejším úkolům, vylepšování postavy apod. Ale přibližně za 15 hodin pokoříte kampaň hry, možná rychleji. Nabízí se ovšem spousta vedlejšího obsahu, díky kterému toto číslo můžete znásobit. Samozřejmě, že všechen tento obsah můžete splnit i po dokončení příběhu hry, kdy vám bude Chicago nadále plně k dispozici. Tvůrci si opravdu dali záležet, aby bylo ve hře co dělat. Do příběhu se nejspíše není důvod znovu pouštět, protože nenabízí žádné alternativy, i když na zajímavosti mu přidávají různé zvraty a jeho postavy.
Na závěr vyzdvihneme češtinu, která je jak ve verzi pro Xbox 360, tak i ve verzi pro Xbox One. Jedná se o velmi povedený a kvalitní překlad, díky němuž si hru užijí i neangličtináři a především si vychutnají příběh hry.
Verdikt
Watch Dogs se převážně povedlo splnit očekávání, i když se pár výhrad najde a přišlo nám, že hra byla příliš „přehypována“, takže někdo od ní možná čekal více a zpočátku tak třeba někteří nebudou ohromeni, ale chce se to do hry trošku ponořit. Umělá inteligence mohla být lepší, ovšem v kontrastu s ovládáním a zkoumáním digitální podoby Chicaga na to zapomenete. Díky tomu, že se hra nese spíše na kybernetické vlně, tak nezapadá mezi ostatními hrami tohoto žánru. Multiplayer by vám pak měl zajistit dlouhodobou zábavu spolu se spoustou aktivit v městě samotném.
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.











































