
RECENZE: Way of the Hunter
Dnešní hráči mají k dispozici nepřeberné množství titulů a žánrů. Trh by se mohl zdát přeplněný, bez sebemenšího prostoru pro nové vývojáře. To ovšem neplatí pro všechny. V případě loveckých simulátorů jsme do této doby byli odkázáni pouze na theHunter: Call of the Wild, jenž si po několik let udržoval téměř bezkonkurenční prvenství. To se ale v následujících měsících může rychle změnit, protože se objevilo nové slovenské vývojářské studio pod křídly THQ Nordic, Nine Rocks Games. Ačkoliv se jedná o nové studio, tak je jeho jádro tvořeno zkušenými veterány v oboru, kteří mají v tomto žánru dobré zkušenosti. S novým začátkem přišel i nový směr a dočkali jsme se sériózního loveckého simulátoru pod názvem Way of the Hunter. Teď už si ale připravte lovecké vybavení a pojďte se potichu podívat na to, jak se tento titul vydařil.

Pokud bychom měli jmenovat jeden z hlavních rozdílů oproti konkurenci, tak to bude zajisté větší zaměření na příběh. Vžijete se do role Rivera Knoxe, filmového kaskadéra, který se po několika letech vrací na loveckou chatu svých prarodičů v údolí Nez Perce. Váš dědeček byl hospitalizovaný v nemocnici a je na vás, abyste udrželi chod rodinné firmy v zaběhnutých kolejích. Bohužel zanedlouho zjistíte, že je zdejší komunita prolezlá velkou rivalitou a k této situaci ani v nejmenším nepomáhají narušené vztahy mezi členy vaší rodiny. Nejedná se sice o žádné důmyslné vyprávění, ale ve finále jde o dobrou omáčku, která vás během hraní pohání správným směrem. Nikdo se nechce bezmyšlenkovitě plahočit divočinou a bezdůvodně střílet po zdejších zvířatech. Dostanete se tak do situací, kdy budou majitelé restaurací potřebovat konkrétní druh masa, či orgánů. To vyžaduje dobré znalosti prostředí, anatomie zvířat, a v neposlední řadě i balistiky. Kromě běžných cutscén a vyprávění příběhu prostřednictvím dopisů, či emailů mě příjemně překvapil i komiksový formát. Ten vás zavede do minulosti a poodkryje vzpomínky z vašeho dětství.

V loveckých simulátorech trávíme většinu času procházením se po okolní krajině. Pokud tedy vývojáři chtějí dodat hráčům co možná nejlepší pocit z lovu, tak musí mít tuto část na velmi vysoké úrovni. Way of the Hunter se to podařilo na jedničku. První lokace je již zmíněné údolí Nez Perce inspirované Severní Amerikou a v druhém případě vám bude krajina mnohem bližší, protože se vydáte lovit do Transylvánie. I zde ale budete lovit pouze obyčejná zvířata a tak můžete nechat krucifix s dřevěnými kolíky ve skříni. Obě lokality se od sebe značně odlišují a jsou velmi rozmanité. Díky tomu vás průzkum mapy jen tak neomrzí. Navštívíte různorodé hluboké lesy, otevřené pastviny, skaliska, nebo dokonce promáčené bažiny. Nejhezčí pohled je ovšem ve chvíli, kdy se z vyvýšeného místa rozhlédnete do dálky. Tyto scenérie vám určitě vykouzlí úsměv na tváři. To vše je doprovázené neutichajícími zvuky přírody. Divoká zvěř, ptáci, ale i malý hmyz o sobě neustále dává vědět, což dodává ten správný efekt z živoucího prostředí. Lov je díky těmto detailům opravdu zábavný a to i v takovém případě, že se několik minut plazíte za vystopovanou zvěří.

Nyní už ale pojďme k tomu nejdůležitějšímu a tím je samotný lov. Ačkoliv se jedná o čistokrevný simulátor, tak zde máte na výběr z několika variant obtížností, což přidává hře na přístupnosti. Všechny následné změny jsou dobře vysvětlené v popisku. Čím těžší obtížnost, tím bude zvěř opatrnější a vy přijdete o spoustu pomocníků a ulehčení. Po odehrání tutoriálové části vás hra přestane vodit za ručičku a veškeré přípravy budou už jen ve vašich rukou. Před každou výpravou je nutné si uvědomit, co a kam půjdete lovit. Každé zvíře vyžaduje na etické zabití jinou ráži, díky čemu docílíte čistého zásahu, neznehodnocení trofeje, masa, či orgánů. K těmto důležitým informacích máte podrobné tabulky. V nich naleznete popis vzhledu, vhodný kalibr, životní cyklus, ale třeba i orientační váhu podle stáří a pohlaví. Všechny tyto informace ulehčují budoucí lov. Zvířata mají rozdílnou lokalitu výskytu, místo kam chodí jíst i spát. Tyto místa ovšem musíte nejdřív vypátrat v přírodě. Občas je to nelehký úkol a proto máte na pomoc váš Lovecký smysl. Po jeho aktivaci se zvýrazní veškeré stopy, které jsou ve vaší blízkosti. Nečekejte ale, že vás nějaká pomyslná čára zavede až k cíli. I přes všechny dostupné informace se připravte na náročnou cestu, vyžadující ohromnou porci trpělivosti a pozorování. Zvířata zde využívají sluch, čich i zrak. Pokud budete rychle a vzpřímeně chodit po směru větru, tak pravděpodobně na žádné zvíře nenarazíte. Vývojáři do hry zakomponovali dokonce populační systém. Pokud si například budete neustále vybírat za svůj cíl samice bažanta obecného, tak razantně ovlivníte jejich populaci. Nejsou samice = nejsou mláďata a vám se tak může ztížit následný lov. V případě úspěšného úlovku se po vystopování kořisti zobrazí podrobný výčet o zásahu. V něm uvidíte směr střely, zásah všech orgánu atp. Poté máte na výběr buď kořist prodat, nebo vypreparovat. Vypreparovaná zvířata si smíte ve své lovecké chatě vystavit. Vývojáři si vyhráli se spoustou drobných detailů, ale jinde je obsahu zase o poznání méně. Třeba takový arzenál zbraní je velmi omezený a kromě změny optiky nemůžeme provádět žádné další úpravy, jako například nástřik zbraně, nebo výběr speciální munice. Také si zde na lov nevezmete luk ani kuši, což je vážně škoda.

Obě mapy jsou rozlohou obrovské a bylo by od vývojářů opravdu kruté, kdyby vás nechali cestovat jen po vlastních nohou. Z tohoto důvodu máte na výběr ze tří dostupných aut. Jedná se sice o pouhé jiné varianty téhož auta, ale v tom problém nevidím. Jedná se o pouhý dopravní prostředek a nejsme v závodní hře. I přesto není jízdní model vůbec špatný, ale neočekávejte žádnou pokročilou fyzikou. Při odkrývání mapy se vám zpřístupní nové lovecké chaty a tábořiště. Ty následně využijete jako záchytné body k rychlému cestování. Na okolních rajónech najdete vzácnější exempláře, ale nemůžete si lovit kde chcete. Pro odemknutí dalších lokalit musíte sáhnout do peněženky a zaplatit si licenci za nemalý obnos. Kromě zbraní a doplňků se jedná o jediné výdaje, tudíž si na ně hodně rychle vyděláte. Do hraní se můžete pustit i v online kooperaci až se čtyřmi kamarády. V tomto režimu není dostupný příběhový režim, ale můžete si vymyslet vlastní výzvy.

Největším strašákem celé hry je její technický stav. Optimalizace by si zasloužila mnohem více pozornosti. V případě Xboxu Series X/S máte v nastavení na výběr ze dvou grafických režimů, ale ani v jenom případě nebudete zcela spokojeni. Při zvolení lepšího výkonu dochází v krajině k doskakování vegetace, odstraní se spousta detailů a i přesto se občas stane, že se hra v jistých místech pozaškubne. Druhá varianta je o poznání hezčí, ale je to vykompenzováno plynulostí obrazu, kdy budete rádi za 30fps. Byl bych radši za jednu možnost, která by byla vyladěná k dokonalosti, než mít na výběr dvě a rozhodovat se nad menším zlem. Při hraní mě dvakrát potkalo zamrznutí celé hry, což mělo za následek nutný restart. Nedokonalosti se ale nevyhnuly ani chování zvěře, jenž se občas zaseknou za překážkou v terénu. Abychom ale vývojářům příliš nekřivdili, tak je potřeba říct, že hra dostává opravné patche, které spoustu problémů eliminují. Počkali jsme s vydáním recenze do poslední chvíle, protože se za dobu našeho hraní titul doslova měnil před očima. Je možné, že se při vydání dočkáme plynulého hraní, bez jakýchkoliv komplikací, ale nyní musíme hodnotit aktuální stav.

Way of the Hunter je dobrým loveckým simulátorem, který bych se nebál doporučit všem hráčům, kteří hledají titul na klidné odpočinkové hraní. Hra obsahuje českou lokalizaci, díky které si užijete kompletní příběhové vyprávění a také vám neuniknou žádné podrobnosti ohledně lovu a chování zvěře. Hra má své nedostatky, ale pevně věřím, že velká část technických problémů bude opravena už s připravovaným velkým day one patchem. Pokud od titulu vývojáři neutečou a dodají nám do budoucna pár obsahových rozšíření, tak jsem přesvědčen, že u něho strávíme spoustu loveckých hodin.
Verdikt
Way of the Hunter dokázal již vydaným loveckým simulátorům, že je jejich schopným konkurentem. Bohužel je jeho největší slabinou špatná optimalizace a málo obsahu v arsenálu zbraní, doplňků a vybavení. To ovšem není nic, co by se do budoucna nedalo opravit, či rozšířit. Pokud máte tento druh her rádi, tak dejte Way of the Hunter rozhodně šanci.| krásné lokace | chudší arsenál |
| chování zvěře | špatná optimalizace |
| česká lokalizace | občasné bugy a glitche |
| kooperace | |
| průzkum světa | |
| příběh |
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.




























