
RECENZE: Yonder: The Cloud Catcher Chronicles
Herní svět to nemá snadné a stále o své místo na slunci musí bojovat. Jde hlavně o morální dilemata jako nahota či násilí, s nimiž už se filmový a hudební průmysl vypořádal, ale u her tomu tak prozatím není. I po těch letech je nám pořád předhazováno, že hry jsou násilné, sexistické a kdo víc co ještě a že z hráčů vyrůstají agresivní asociální jedinci, což samozřejmě není pravda. Většina hráčů v mainstreamu si sice ráda odpočine u nějaké pěkné střílečky či RPG, ale rozhodně to není to jediné, co herní byznys nabízí.
Oproti násilí tu máme i úplně nenásilné a roztomilé hry. Kdo si vzpomněl na The Sims, není daleko od pravdy, ale stále to není to, co mám na mysli. Yonder: The Cloud Catcher Chronicles mě při prvním pohledu uhranul svou vizuální stránkou a z prvních videí to vypadalo na mix Stardew Valley se Zeldou, což by mohla být funkční kombinace. Ve výsledku je ovšem hra o něčem trochu jiném, nicméně svou roztomilou a přátelskou podstatu ukazuje na každém kroku po herním světě.

Začátek není moc idylický, protože rodiče nás poslali do světa, aby nás ochránili před blížícím se zlem. To se jim podařilo, ovšem v dospělosti nás to táhne do rodné hroudy, takže nasedáme na loď a hurá domů. Nečekaná bouře udělá z hladkého připlutí menší drama, jelikož loď končí jako hromada třísek a my se bez ničeho ocitáme na ostrově. Ten je na první pohled idylický, ale záhy se ukazuje, že je utlačován magickým Murkem, jež obsadil spoustu zdejších míst a obydlí a my se s ním budeme muset vypořádat. Jelikož však nedisponujeme magickou schopností, budeme muset osvobodit skřítky a s jejich pomocí Murk odstraňovat.
Jeden skřítek na začátku stačí, ale odstranění Murku není snadné, takže skřítků budeme muset najít víc. Dohromady jich je po světě schovaných 26 a jedním z našich cílů bude je všechny najít a osvobodit. Další možností, jak se ve zdejším otevřeném světě zabavit, je plněný úkolů pro místní obyvatele z nejrůznějších vesnic a měst. V neposlední řadě nesmím opomenout milovníky farmaření. Ti se jistě vydají k opuštěné farmě, aby ji pozvedli, zaplnili zvířaty a rostliny, přičemž pak z prodeje věcí něco vydělali. Hra nám tak dá možnosti, co dělat a bude jenom na nás, kam se vydáme, nebo co se nám bude chtít podniknout. Úkoly nemají žádný časový limit, nikdo vás nikam netlačí, takže volnost je maximální. Navíc celý svět Gemea je otevřený s mírnými omezeními k průzkumu od samého začátku.

První kroky by měly vést po drobných úkolech, za jejichž splnění dostaneme vybavení potřebné k přeměně stromů, kamenů nebo rud na suroviny. Kdo čeká nějaký propracovaný crafting nebo systém přežití bude zklamán. Všechno slouží jenom k prodeji, případně výrobě komponent pro obyvatele, farmu či je možné si ušít oblečení, a to případně prodat. Přírodních zdrojů je také dostatek a Yonder by mohl být třeba také ideální hrou pro ekology. Jedním z úkolů je projít celý ostrov a vysázet na něm stromy. Každý ostrov má vždy svůj počet stromů, který je nutno vysázet. Mimo rostlin potkáme i zvířata, ovšem nebudeme je lovit a stahovat z kůže. Můžeme si je dovést na naši farmu a mít je jako domácí mazlíčky. Ztracená koťátka zase „sbíráme“ po celém ostrově. Hlavní předností hry je fakt, že je nesmírně roztomiloučká, až se při jejím hraní probudilo mé ženské já.
Ťuťu, ňuňu zvířátka, malebná grafika a prostředí, to všechno je jako balzám na dnešní uspěchanou dobu. K tomu můžete svou postavu (ženského či mužského typu) obléci do nejrůznějších oblečků, přidat ji pásku na oko nebo dračí křídla a hurá do světa. RPG systém se nekoná, takže oblečení a doplňky mají pouze estetický charakter a musím podotknout, že můj chlapec se potýkal s nedostatkem dostupných hadříků, protože více jich bylo určeno pro ženy, což rozhodně není genderově správně. Nechci nikoho naštvat, ale hlavně zde je vidět, na jaké publikum vývojáři cílí především.

Jak jsme si řekli, možností je spousta. Bohužel jim chybí nějaké větší hloubka a rozmanitost. Ani farmaření není výjimkou, jelikož zde jenom nakupujeme objekty pro zvířátka a sázíme, co nás jenom napadne nebo se nám zrovna sázet chce. Asi nejvíce mě nakonec bavilo toulat se světem, hledat skřítky, odstraňovat Murk a prozkoumávat jeskyně. Kdo prahne po nějaké akci ani v tom ho Yonder nedokáže uspokojit. Hra je prostá jakéhokoli násilí čí přítomnosti smrti. Zvířata se na vaši stranu přidají za nějaký ten pamlsek, můžete se s nimi mazlit, což vám oplatí salvou srdíček a nakonec je zařadit do své farmy. Stejně tak naše postava neřeší zdraví, jelikož nemá hlad a nemůže přijít k úhoně. Zvířata nebo obyvatelé na ni neútočí a při skoku ze skály promptně otevírá deštník a ladně přistává na zemi.
Co jsem tak vypozoroval, hra je vhodná zejména pro děti, které se naučí využívat přírodní zdroje, jejich obnovování a lásce ke zvířatům nebo pro ženy, které mají rády to samé plus se mohou vyřádit v šatníku své postavy. Kdo nemá rád časové limity na plněný úkolů a dlouhé dialogy, bude v Gemee jako doma. Příjemnou atmosféru doplňuje uklidňující hudba a malebná grafika. Není to žádný top technický počin, ale její až pohádkové ztvárnění musí oslovit i ty s kamenným srdcem.
Verdikt
Nechci vypadat jako nějaký krutovládce, ale nelze přehlédnout fakt, že i přes množství aktivit a možnost farmaření hra postrádá nějakou větší hloubku. Příběh je pro okrasu a je pak jenom otázkou, jak dlouho se dokáže u hraní zabavit. Náročnější hráče Yonder: The Cloud Catcher Chronicles neosloví, ale pro ty méně náročné by se mohlo jednat o trefu do černého.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.
























