RECENZE: The Golf Club

Autor: Lindy Publikováno: 27.8.2014, 11:00

Publikováno: 27.8.2014, 11:00

Sociální sítě

O autorovi

Lindy

Lindy

Je autorem 263 článků

Miluji hry a to všech kategorií. Málo her ovšem dohraji do konce. Spíše mě baví objevovat a testovat nové věci. Jsem velký fanda hokeje a zejména NHL.

Minulý týden dorazil na Xbox Live další nezávislý titul pro Xbox One, kterého jsme se dočkali díky programu ID@Xbox, a to The Golf Club. Počin od kanadských HB Studios vás přijde na 35 dolarů, což je na digitální titul docela hodně a tak jistě nezaškodí si předtím vyslechnout recenzi.

Golfu se na nových konzolích zatím moc neholduje a na Xbox One si doposud bylo možné zahrát pouze Powerstar Golf, zatímco série od EA Sports si letos dala pauzu a vrátí se až příští rok na jaře. Autentický golf tak zatím scházel, což se ovšem mění s dnes recenzovaným The Golf Club. Možná někoho zklame, že hra nenabídne skutečná hřiště, ovšem to si asi nezávislí tvůrci nemohli dovolit, ovšem připravili pro vás spoustu nových unikátních hřišť, kdy si dokonce můžete vytvořit své vlastní.

The_Golf_Club_XboxOne_01

Podívejme se prvně ale na hratelnost, kdy spočívá klasicky na levé či pravé páčce, což si naštěstí můžete sami rozhodnout. Kritická je ovšem přesnost pohybu zespodu nahoru, čímž určíte i směr, jakým míček poletí. To ovšem může být docela výzvy, hlavně když chcete dosáhnout co nejrovnějšího odpalu a kolikrát se to nepovede podle představ, ale je to spíše o praxi a trpělivosti. Svůj švih zkrátka budete muset vypracovat k dokonalosti. Tento mechanismus se již osvědčil v sérii Tiger Woods PGA Tour, ovšem tady nenajdete kouzelné dopomáhání míčku během letu, aby se trochu zatočil či dohopsal o trochu dále. Možná právě proto si dáte více záležet na správném nastavení před odpalem a samozřejmě nezapomeňte vzít v potaz vítr. O to více vás ale potěší úspěšný úder.

Stejně tak si třeba si zvyknout na udání síly při odpalu a časem se naučíte pracovat i s pozicováním hole vůči míčku, což se bude lišit podle povrchu, v jakém je váš míček. Hratelností hra zkrátka vyniká a jedná se o řádnou simulaci, která vám ale dá zabrat. Především pak potěší, že po načtení hřiště už nejsou žádná načítání mezi jamkami, čímž se tvůrci právoplatně chlubí. Škoda jen, že ve hře schází nějaký systém pokroku. Můžete se zapojit do různých her a turnajů, ovšem neustále máte pocit, že zde chybí něco většího, nějaká řádná kariéra.

Nicméně to by vám mohl vynahradit detailní editor hřišť, v kterém si můžete vše vytvořit od základů anebo se spolehnout na automatické generování s tím, že určíte druh prostředí spolu se stromy, bunkery a hustotou vody a především úroveň obtížnosti. Samozřejmě můžete různě upravovat tvar terénu, rozmisťovat různé objekty včetně třeba již zmíněných stromů či kamenů, keřů anebo samotných budov. Někomu asi budou chybět diváci, ale pokud preferujete klid, tak to naopak oceníte. Vámi vytvořená hřiště samozřejmě můžete kdykoliv otestovat a pak se hned zase vrátit k jeho výstavbě. Pokud vás tak nezaujala před stavěná hřiště, můžete chvíli počkat, co vytvoří komunita, což je především z dlouhodobého hlediska lákavé, protože se neustále můžete těšit na přísun nových golfových hřišť. Hrací dobu vám také prodlouží multiplayer, i když jen pro Stroke Play, kde možná narazíte na lehčí soupeře, než je samotná hra.

The_Golf_Club_XboxOne_06

Spoustu zajímavých videí ze hry o editaci hřiště spolu s tréninky různých odpalů najdete na oficiálním YouTube kanálu hry.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

The Golf Club je určitě povedená golfová záležitost, která ale může být výzvou z hlediska hratelnosti, takže je to opravdu spíše pro fanoušky simulátorů. Jistě také zaujmou nulové načítací časy mezi jamkami a poměrně slušné vizuální zpracování na nezávislé studio. Editor je pak skutečnou hvězdou hry, pokud jste odhodlaní si vybudovat vlastní hřiště. Naopak zamrzí slabší prezentace celé hry a nepříliš povedené menu stejně jako docela vysoká cena v podobě 35 dolarů. Pokud tedy nepatříte vyloženě mezi skalní fanoušky golfu, vyčkali bychom na slevu.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»