Recenze: Jagged Alliance 3

Publikováno: 16.1.2024, 15:38

Sociální sítě

O autorovi

Pavel Dandy

Pavel Dandy

Je autorem 304 článků

Zakladatel Xboxwebu a fanda her

Jako fanoušek tahových strategií si v poslední době nemohu stěžovat. Tento styl her sice není nijak masivně oblíben, ale rozhodně stojí za vyzkoušení.

Na pokračování úspěšné série jsme čekali skoro čtvrtstoletí, ale už nyní mohu říct, že se čekání vyplatilo. Možná jste trošku smutně sledovali vydání na PC a drobné zpoždění Xbox verze, ale dočkali jsme se. Takže jdeme do boje „za lepší svět“.


Zápletku hry odstartuje dcera prezidenta, které zmizel její otec a na vás bude dostat ho zpět, ani si nevybavuji, jestli živého nebo mrtvého, ale naše komando jistě zajistí ten nejlepší návrat. Na zdejším ostrově se to jenom hemží drsňáky, kteří zde těží nádherné diamanty, díky nimž mohou nakupovat vojenské vybavení, a hlavně platit žold zdejší sebrance. Přímočará cesta by byla sebevražda, a proto se musíte vrhnout na zkoumání lokací, ničení cílů a zabírání oblastí. To bude vyžadovat hodně úsilí, ale také lidí. Je na čase si vybrat partu.

Celé menu na vás dýchne minulým stoletím a jistě to byl i cíl autorů a nutné říct, že až na malé výjimky je povedené. Najímat si budete moci z velkého množství žoldáků, tedy pokud na ně budete mít. Každý má svoji kartu, což mi připadalo jak archiv STB nebo CIA. Hra opravdu cílí na herní variabilitu, a proto si budete moci vybírat žoldáky, kteří odpovídají vaší taktice. Z karet zjistíte všechny důležité atributy, jako je plat nebo seznam všech dovedností. Autoři počtem atributů a perků nešetřili, takže bude radost si vybírat. Né vždy se jedná o pozitivní dovednosti, váš žoldák se může bát velkých ztrát nebo nezvládá krizové situace a utíká.


Myslím, že budete až překvapeni, kolik času ve verbování jednotek strávíte. Kromě toho, žoldáci nemusí být vaši na celou dobu hry, rozhodovat bude především vaše nadité konto. Loajalita je fajn, ale za tu nikdo nebude nasazovat krk dlouho. Kromě základní party si pak budete vytvářet více bojových skupin, které můžete před misemi přeorganizovat, aby přesně vyhovovali vaší taktice. Doporučuji vše dobře promyslet, autoři si asi mysleli, že všechno si budeme pamatovat z dvojky, tedy 24 let. Ve hře defacto chybí kvalitní tutoriál a hra chyby příliš neodpouští.

Když máte sestavenou partu můžete vyrazit na taktickou mapu a rozdat úkoly. Taktická mapa neslouží pouze pro vaše posouvání, ale můžete na ní dělat operace a těch je hned několik druhů. Na zabraných územích můžete například trénovat milice, uzdravovat svoje žoldáky nebo opravovat zbraně. Taktická mapa je plnohodnotná část hry a nelze ji jenom nějak odklikat. Špatné načasování nebo poslání jednotek na špatné místo vás bude stát spoustu času a čas se v této hře rovná penězům. Delší expedice bez pořádného výdělku bude mít za následek, že vyprší kontrakty žoldáků. Přijdete tak o ně a dostanete se do smyčky, z které není cesta zpět a pokud nepomůže chytrý save, tak je to na nový start.

Při vstupu na nové území můžete nacházet i suroviny, které následně používáte na vylepšování zbraní a obecně kraftění. Někdy najdete trezory nebo zamčené bedny, které můžete otevřít například páčidlem, ale na to jsou třeba dovednosti. Může se vám tak stát, že odejdete s nepořízenou při špatné skladbě party. Nyní už nezbývá nic jiného než jít v dané oblasti bojovat, protože jsme našli nepřátele.

Než se pustíte do samotného tahového boje, tak se po mapě pohybujete v reálném čase. Jakmile jste prozrazeni, hra se přepne do tahového režimu. Je to adrenalinový vstup do bitvy, jelikož často nejste v ideálním postavení a bude jenom na vás, jak situaci zvládnete. Někomu se tento styl nemusí zamlouvat, ale já jsem spokojen. Tahová část vám pak nabídne strategické hody, kdy můžete vyzkoušet velké množství technik. Pokud někdo bere XCOM jako modlu tahových strategií, tak JA3 mu zrovna v soubojovém systému více než hrdě konkuruje. Vaše rozhodnutí a pohyb jsou pak doplněny animacemi, které né vždy úplně ladí s danou situací, někdy vám bude spíš cukat koutek smíchy.

Vše pak umocní hlášky hrdinů, kdy třeba po přehození zbraně u specialisty na kolty nahodíte samopal, tak vás počastuje kritikou „ty snad nevíš jaké zbraně mám rád“ nebo omylem trefíte parťáka, tak to už je skoro na vypípání. Tady je jenom škoda, že hra není v češtině. Zážitek by pro většinu z nás byl ještě lepší. Když už jsme u těch perliček, tak je zde i hodně odkazů na akční filmy z dané doby, takže se mějte oči na stopkách! Postupně se pak posouváte po taktické mapě až k samotnému cíli hry. Grafické zpracování je velmi příjemné, ale občas má obraz tendenci zasekávat se. Věřím, že tohle je drobná chybka u mě nebo bude opravena patchem. Hudba a ostatní zvuky zapadnou přesně do stylu hry.

Ovladač je váš parťák a autoři vše perfektně nastavili a že je toho hodně. Kromě klasických úkolů pomocí jednoho zmáčknutí zde máte i hodně aktivit dostupných přes kombinace LT/RT + něco. Když jsem viděl ten seznam, tak jsem se trošku bál, ale po prvních minutách hraní jsem věděl, že to problém nebude. Vše během chvilky fungovalo velmi intuitivně a na myš s klávesnicí jsem ani nepomyslel. Někdy je opravdu hned vidět, že to někdo na tom ovladači hrál a testoval.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Pro mě osobně velmi příjemná a kvalitně zpracovaná tahová strategie. Souboje jsou ozdobou hry a patří k tomu nejlepšímu v dané kategorii. Příběh a mezihra na taktické mapě mohou někoho otravovat, ale pro mě to byl ucelený projekt, který se skvěle hrál. Vše navíc zasazeno do atraktivního prostředí á la Kuba, co víc si přát.
Prostředí hryObčasné cukání obrazu
Skvělé tahové souboje se spoustou možnostíMísty nesedí animace pohybu
29. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Mouse: P.I. For Hire

Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.

»
27. 04. 2026 • Lukáš Urban0

Recenze: Screamer

Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...

»
10. 04. 2026 • Lukáš Urban0

RECENZE: People of Note

Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...

»
06. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Crimson Desert

První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.

»
11. 03. 2026 • Lukáš Urban0

(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem

Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...

»
05. 03. 2026 • Jiří Majer0

RECENZE: Ride 6

Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.

»
04. 03. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Planet of Lana II

Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...

»
23. 02. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: High on Life 2

Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...

»