RECENZE MXGP – The Official Motocross Videogame

Autor: Josef Brožek Publikováno: 8.5.2014, 13:39

Publikováno: 8.5.2014, 13:39

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 737 článků

Simulátorů se od samotného herního počátku uronilo velká spousta druhů. Máme tu závodní simulátory, simulátor na vaření kafe, kozí simulátor, simulátor herního vývojáře, simulátor na simulátor a tak podobně. Ale kolik vlastně vzniklo opravdových áčkových či béčkových simulátorů závodění po dvou kolech? Teď nemáme na mysli Cycling Simulator 20XX, ale ty motorizované. Jasně, máme tu Moto GP… my se tedy zeptáme se jinak, abychom zúžili výběr odpovědí. Kolik máme závodních simulátorů s „bahenními“ motorkami? Na spočtení by vám stačily prsty jedné ruky, a to i té truhlářské.

mxgp_the_official_motocross_videogame_24

Italové z Milestone, známí pod značkou MotoGP a WRC, vsadili na jistotu, když MXGP vyvíjeli. Motokrosových simulátorů je opravdu velmi málo, a tak není divu, že hře odpustíme hned několik chyb, nedodělků a odbytostí. Jako třeba grafické zpracování. Obličeje jsou doslova a do písmene ksichty bez výrazu. I celkové zpracování kromě motorek působí poněkud nevyspěle, a to hru neprávem shazuje do patřičných nížin označení titulů třídy C až D, kam samozřejmě nepatří. Na jednu stranu musíme pochválit jízdní model, ten se povedl. Vozidlo se chová, jak se chovat má. Když například ve vzduchu nakloníte vozidlo doprava a zůstanete tak do dopadu, tak motorka doprava rychle uhne, avšak když je moc nakloněná, zkrátka se rozsekáte. Stejně tak při jízdě na rovince. Čili rada – cítíte-li silnou vibraci gamepadu a nic neuděláte, je zle. Následuje držkopád.

MXGP-The-Official-Motocross-Videogame-Review-Screenshot-003
Ačkoliv můžete vozidlo ve vzduchu naklánět, žádných jiných triků se nedočkáte, což je škoda, protože skoků je po mapách požehnaně. Ani samotné ovládání není nijak těžké a je vcelku i intuitivní. Zkrátka simulátor – chová se téměř stejně jak ta vaše v garáži. Co nás ale mrzí, je nedostatečná nastavitelnost motorky. Nemyslíme seřizování všemožných hejblátek (kterým jen tak mimochodem stejně nerozumíme), ale špetka tuningu nám tu prostě chyběla. Bohužel ani svého jezdce si moc nevyšperkujete. Můžete měnit pouze helmu, barvu, číslo a font nápisu na dresu, a to je všechno, co si můžete nastavit, nepočítáme-li tým, který si zvolíte a jezdíte za něj. Jako třeba v módu Kariéra. Ta se dělí na sezónu a víkendy. Sezóna má vždycky dost závodních víkendů na to, aby vás zabavila na celý den. Každý víkend se rozděluje na přípravu, kvalifikaci, závod první a závod druhý, takže se nebojte, že by vás autoři vysadili na dráhu a jeďte si. Ne, máte vždy dostatek prostoru se řádně připravit.

gfs_379378_2_8
To je sice moc hezké, ale i tak jsme se nemohli první dvě hodiny zbavit dojmu, že přesně to nám autoři provedli. Absence tutoriálu je strastiplná a mluvené vysvětlivky bez jakýchkoliv titulků nám toho taky moc neřekly, ještě navíc v ne úplně přehledném menu. Ze začátku jsme tedy spíš jen bádali a zkoušeli, co hra umí, jak se chová, co od ní můžeme čekat a co nabízí. A popravdě moc ne. Šampionát, instantní závody a závody na čas nás dostatečně nenasytily, a tak po dohrání kariérního módu doporučujeme dát se na online sezónu, kde se level závodění rapidně zvýší a kde stejně tak jako v kariérním módu levelujete, za což máte přístupy k novým helmám a týmům, jež vám poskytují nové motorky. A pokud zrovna náhodou čekáte před odchodem neznámo kam na přítelkyni nebo manželku jak se líčí a obléká, tak pánům doporučujeme využít instantního módu, ten vám vše náhodně vybere, připraví a hned pustí na trať. Někdy takové stihnete i dva, né-li tři.

gfs_379378_2_14

I přestože nás MXGP na první pohled znechutil a odradil, tak ho vřele doporučujeme každému milovníkovi terénních motorek. Hra není sice kdovíjak krásná, ale hraje se dobře a skýtá pořádnou porci zábavy, kterou jinde těžko budete hledat. Map je dost, motorek taky a ačkoliv některé zní jako elektrická sekačka na trávu, většina se chová téměř uvěřitelně. Lokální muliplayer sice hra nemá, ale když si jí pořídíte minimálně ve dvou, tak se budete skvěle bavit i ve více lidech. Těch si můžete pozvat do hry celkem 12 (včetně vás). Skvělý jízdní model, skvěle strukturované mapy, zábavný gameplay, multiplayer nebo snad licencované značky vás nechají nakonec hře odpustit i ty tupé a v malování nakreslené výrazy postav. Nic jiného vám ani nezbude, žádný jiný motokrosový simulátor podobného rázu momentálně na trhu nenajdete.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Motokrosový simulátor, který může dost lidí svým vzhledem odradit. Pokud mu však odpustíte vady na kráse, štědře se vám za to odmění pořádnou porcí adrenalinu a dobře stráveného času. Nakonec vám ani nic jiného nezbude. Žádný jiný motokrosový simulátor momentálně nekoupíte.
Jízdní modelGrafické zpracování
struktura map absence širšího nastavení vozu
licence motorek chybí splitscreen
multiplayer žádný tutorial
  • KankysCZ

    Tim coop myslíte split srceen.

  • Martin Stružinský

    Koupím neprodává někdo

23. 06. 2017 • chaosteorycz5

Recenze: Cars 3: Driven to Win

Blesk McQueen je zpět a sním další dobrodružství z animovaného světa, kde jsou nárazníky aut ukecanější než amplión obecního rozhlasu. Jenže tentokrát má červený rychlík problém a tím je technologická omladina, která mu bere pozici nejrychlejšího závodníka. Blesk má tak před sebou dlouho cestu, během níž musí chytit druhou mízu a ukázat moderním floutkům, kde Bosch nechal svíčky. Pokud máte děti, neříkám vám nic nového, neboť pod pohrůžkou nekonečného pláče jste...

»
23. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 17

Rok od roku se mi stále hůře začínají všechny recenze her, které se každý rok opakují a jsou od Milestone. Jiskřičku naděje ve mně vyvolal poslední ročník jejich blátivé motorkové verze MXGP 3, který se mi ve výsledku hrál pěkně. Ještě aby ne, když nabídl technický upgrade a příjemné ježdění. Další na řadě je prestižní podnik MotoGP a všechny ostatní silniční okruhové podniky, jaké se jezdí a na něž mají...

»
21. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Get Even

Za našimi severovýchodními hranicemi, pro mnohé co by kamenem dohodil, operuje polské studio The Farm 51, které v roce 2005 založilo pár tvůrců série Painkiller. Za dobu své existence se jim podařilo vydat 5 her, nicméně nezpochybnitelnou díru do herní historie neudělali, přičemž po nevýrazných Deadfall Adventures na autory blaženě vzpomíná jen málokdo. Jenže to bylo před čtyřmi lety, kdy „farmáři“ začali pracovat na novém projektu, který měl konečně ukázat jejich...

»
20. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Kholat

Rok 1959 má v sovětských dějinách zvláštní místo, protože během horské túry zemřeli všichni účastníci expedice, kterou vedl Igor Ďatlov. Okolnosti, při nichž 9 lidí zahynulo záhadnými způsoby na odlehlých místech Mrtvé hory (v původním znění Cholat Sjachyl), nebyly s ohledem na některá nevysvětlitelná poranění nikdy řádně vyjasněny. Oficiální závěr vyšetřování pak dodnes slouží jako předloha televizních dokumentů a filmových hororů, neboť za „viníka“ byla označena neznámá přírodní síla. Když se pak...

»
19. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: RiME

Pohádky mají rády snad všechny děti. Není v nich jenom dobro a zlo, ale také třeba místa, kam by se člověk chtěl podívat a občas i nějaké to nadpřirozeno. Ani hráči nejsou výjimkou, protože i oni jsou děti, jenom se trochu změnila hodnota jejich hraček. Navíc právě ve hře můžeme zažít parádní příběh, a ještě u toho třeba trochu procvičit myšlení a uvažování.

»
18. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: The Town of Light

V historii lidské společnosti se najde spousta etap, na něž není příliš hrdá a které by nejraději nenávratně utopila v zapomnění. Mezi takovými najdeme léčbu psychicky narušených jedinců z druhé poloviny minulého století, kdy stát se obyvatelem sanatoria znamenalo, že dveře, které se za vámi zavřeli, už patrně nikdy neuvidíte z druhé strany. Pacienti automaticky ztráceli svéprávnost a lékařská bezradnost končící lobotomií ničila lidské životy jak na běžícím páse. Jeden takový vytáhli z italských...

»
14. 06. 2017 • p.a.c.o2

RECENZE: Tokyo 42

Stylizace je jednou z věcí, která mě, a nejen mě, na hře zaujme jako první. Proto jsem se již od prvních obrázků strašně moc těšil na Tokyo 42, protože tohle je přesně ten styl, jakým si mě hra může získat. Navíc bylo slíbeno různé řešení úkolů, rozsáhlé město a zajímavý příběh. Na následujících řádcích se podíváme na to, jako moc se Tokyo 42 povedlo a zda opravdu nabízí i něco víc...

»
13. 06. 2017 • Josef Brožek1

Recenze: The Elder Scrolls Online: Morrowind

Musím se přiznat, že recenzovat The Elder Scrolls Online pro mě bylo jedno z nejtěžších aktivit tady na Xboxwebu. Hra totiž byla strašně dobrá, ale zároveň strašně špatná. Protože jsem ale optimista, snažím se vidět především to dobré, nicméně jak jsem hrál hru dál a dál, začal jsem zjišťovat, že je tady něco špatně, a to především systém komunity a k tomu všemu nepřehlednost a složitost hry, která se dalšími DLC jen...

»