RECENZE: A Plague Tale: Innocence

Autor: tonyskate Publikováno: 14.5.2019, 0:01

Publikováno: 14.5.2019, 0:01

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 4838 článků

Když byl v lednu 2017 oznámen nový projekt The Plague studia Asobo, který zaštítil francouzský vydavatel Focus Home, asi nikdo nečekal, že se z něj vyklube natolik slibná záležitost, jakou se A Plague Tale: Innocence nakonec stala. Hráči se těšili na poutavý příběh zasazený do zajímavého období, a když byla navíc potvrzena čeština, očekávání ještě více vzrostla. Budou však naplněna? Ačkoliv embargo na recenze padlo až s vydáním hry, což kolikrát nebývá dobré znamení, dopadlo to velmi dobře.

A Plague Tale: Innocence je dobrodružná akce, která si na nic nehraje. Je to lineární výpravná záležitost, která klade důraz na silný příběh a postavy, nádherné lokace a několik herních mechanismů, které vás sice nemusí ohromit, ale za to fungují na jedničku stejně jako ostatní stránky hry. Nečekejte tedy otevřený svět, nějaké vedlejší aktivity anebo nedej bože multiplayer či bonusové režimy na body. Tohle je čistokrevná dobrodružná hra s nekomplikovaným a přesto poutavým příběhem s  hrstkou vedlejších postav, slušnou výpravou a solidní akcí, což je sakra dobře, protože máme pocit, že podobných her se nám v posledních letech moc nedostává.

Pokud jste vývoj hry sledovali, víte, že zavítáme do království středověké Francie ve 14. století, kterou sužuje nejen mor, ale také krutá Inkvizice, jež je na stopě i našim hrdinům. Inkvizice totiž touží po krvi malého Huga, a když si pro něj přijde, musí se jej ujmout jeho starší sestra Amicia. Jelikož byl ale Hugo od útlého dětství nemocný, téměř se neznají a jejich vztah, který není zpočátku úplně nejlepší, je tak důležitou součástí tohoto drsného příběhu. Nesmíme opomenout ani zmíněný mor, jež postihl vesničany a jejich dobytek a nadále jej šíří všudypřítomné hemžící se krysy, jejichž množství narostlo do neúnosných výšin.

Právě krysy jsou důležitou součástí tohoto krutého světa, ačkoliv Inkvizice a ústřední dvojice hrdinů šlechtického rodu de Rune samozřejmě nezůstávají pozadu. Hejna krys vám totiž často budou stát v cestě a jediným způsobem, jak se s nimi vypořádat je oheň a světlo, což nám trochu připomíná podobnou žánrovku Alan Wake, kde jste s temnotou bojovali především za pomoci světla. Budete tak zapalovat pochodně, stohy se slámou či posouvat světelné panely, abyste si mezi krysami našli cestičku. Můžete je ovšem použít i jako zbraň a poštvat na vojáky Inkvizice.

K tomu vám poslouží věrný prak, jehož roztočením Amicia střílí kameny i různé alchymistické látky, které mohou zažehnout či uhasit oheň, uspat nepřítele, dočasně zaměstnat krysy apod. Nejlépe vám ale poslouží obyčejný kámen, ať už při řešení hádanek anebo překonávání nepřátel, kterým sice může pomoci helma, ale když jim rozbijete lucernu, krysy mají večeři a vy můžete klidně pokračovat. Prak je tak vlastně vaší jedinou zbraní, ovšem má tolik různých střel, že navzdory své jednoduchosti, vás za celou hru neomrzí, což je právě důkazem skvěle fungujícího herního mechanismu, jak jsme zmínili na začátku recenze.

Ačkoliv si poradíte s hejny krys, přesile kacířů už byste odolávali hůře, takže často dojde na tichý přístup, kdy se musíte plížit, nepřátele rozdělit či rozptýlit, případně je po jednom odstranit, abyste mohli pokračovat. Pokud jste ovšem odhaleni, nemusí to znamenat konec a s trochou šikovnosti, můžete před jedním či dvěma nepřáteli dostatečně dlouho manévrovat, dokud je nevezmete kamenem po hlavě. Občas se pak přímému střetu nevyhnete, ale většinou můžete postupovat tiše.

Zmínili jsme, že prak má více druhů střel, které si můžete vyrábět přímo za běhu. K tomu je zapotřebí řada různých předmětů, jež se válí všude kolem, ale potřebujete je i pro vylepšování praku a pár dalších drobností. Pokud tak budete často používat některé silnější látky jako třeba uspání nepřátel či ohnivou petardu pro odehnání krys, nemusí vám zůstat dostatek zdrojů pro některá vylepšení. Nicméně nemají přehnaný dopad na obtížnost a využili jsme jen některá včetně větších brašen a spíše jsme alchymií tvořili různé látky pro zpestření hratelnosti, ačkoliv i tak jsme se jednou či dvakrát ocitli se zásobami v úzkých.

Na chvilku se ještě vrátíme ke vztahu Amicie a jejího brášky Huga. Jak už jsme vám prozradili, ačkoliv jsou sourozenci a vyrůstají v jednom domě, prakticky se neznají. Přesto musí Amicia za malého Huga převzít odpovědnost a v prvních dnech je jejich vztah komplikovaný. Hugo je zbrklý a Amicia není zvyklá se o někoho starat. Jejich vztah se postupně vyvíjí a je důležitou částí příběhu stejně jako hry, protože tito dva jdou často bok po boku a držíce se za ruce spolu sdílejí hrůzy, jež se jim staví do cesty a prožívají temné chvíle včetně prvního zabití.

Většinu hry sice strávíte v roli Amicie, která svého bratříčka vede nerozlučně za ruku, ale i ona občas musí pokračovat na vlastní pěst nebo s některými sirotky. Nicméně Hugo má svou vlastní kapitolu, v níž bude sám čelit nejen kacířům, ale i krvežíznivým krysám.

Během svého dobrodružství navštívíte hned několik zákoutí středověké Francie. Ačkoliv je království rozervané válkou a černou smrtí, lokace dokáží vyrazit dech a nemusí to být jen starý mlýn uprostřed lesa, opuštěný hrad anebo podzemní jezero, ale také bojiště plné padlých vojáků či opuštěné farmy, které lemují desítky kusů mrtvého dobytka.

Nicméně pochvalu si zaslouží nejen skvělá grafika v čele s lokacemi a postavami, ale celé technické zpracování hry. Krys jsou opravdu stovky, ne-li tisíce a přesto hra až na pár vzácných výjimek běží naprosto plynule. Animace a scénky jsou parádní a nedochází ani moc k překrývání textur, což sužuje daleko větší projekty. Dobře namluvené postavy a krásný soundtrack pak dokonale podtrhují celkový audiovizuál. Zvláštní pochvalu musíme vyseknout za naprosté minimum bugů a rychlé načítání záchytných bodů. Tradiční načtení samozřejmě chvíli zabere, ale pokud se situace pokazí, její opětovné načtení je na rozdíl od většiny jiných her až překvapivě rychlé.

Na závěr jsme si nechali důležitou otázku, která se týká hrací doby. Jak už jsme zmínili, A Plague Tale: Innocence je čistě příběhovou záležitostí, která s výjimkou sbírání pár desítek předmětů a květin nenabízí nic navíc a znovuhratelnost je tak prakticky nulová. Přesto se jedná o fantastickou zábavu na 12 až 14 hodin, což je mnohem více než délka kampaně některých stříleček, které pak pro vás nemají hodnotu, pokud tedy neholdujete multiplayeru. Vydavatel si navíc neřekl plnou cenu a tak bychom hru mohli přirovnat k několika vstupenkám do kina, kdy navíc ušetříte za předražený popcorn.

A jak je na tom čeština? Velmi dobře. Místy by mohl být překlad lepší, ale možná už jsme prostě rozmazlení skvělým překladem posledních dvou asasínů.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

A Plague Tale: Innocence je nádhernou výpravou do středověké Francie a současně poctivou dobrodružnou akcí, která se nesnaží zbytečně vymýšlet a přesto dokáže zaujmout. Skvělý příběh zasazený do kruté doby, komplikovaný sourozenecký vztah, nádherné zpracování a přímočará akce s trochou logiky a stealthu… Tohle se prostě povedlo. A Plague Tale: Innocence je čerstvým vánkem na přesyceném trhu, neřkuli černým koněm roku 2019.
08. 04. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Outriders

Vážení a milí, takhle bychom to daleko nedotáhli. Pořád dokola vám někdo opakuje moudra o vzorném chování k přírodě. Ale je to marné, je to marné, jste prostě tupí. Vážně si myslíte, že se najde jiná planeta, kde skot místo plynů vypouští kyslík, vepřová pečeně se peče sama přímo na seleti v odpoledním slunci a z horských potoků teče šampaňské francouzské chuti? Tak přestaňte koukat na pohádky a dejte si dveřmi přímo mezi...

»
07. 04. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: It Takes Two

Štěstí přeje připraveným. Dvakrát měř, jednou řež. Ve dvou se to lépe táhne. Ano, čtete správně. Pro úvod této recenze jsem si vybral hned tři česká přísloví, která krásně fungují ve skutečném světě, ale stejně tak dobře platí i pro ten herní. Občas má člověk dost štěstí, podaří se mu projít nějakou zapeklitou herní pasáž snadno, ani neví jak. V opačném případě to znamená ztrátu několika minut při opakovaném průchodu. U...

»
31. 03. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: DOOM Eternal: The Ancient Gods

Rozmáhá se nám tu takový nešvar. Ať už má hrdina v ruce pušku typu M4, plazmový kulomet, kuš nebo meč, jeho největším nepřítelem není nikdo jiný než bozi. Jakoby došli maniaci, blázniví imperátoři, pošetilí vědci a kruté nestvůry. Je přitom úplně jedno, která mytologie se rozsápe, znásilní a odkopne do příkopu. Na frak dostávají antika, vikingové, keltové a když dojde historická inspirace, peklo je přeci věčné. Vývojáři akorát zapomínají na to,...

»
26. 03. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Black Legend

Když se mágové nechali utáhnout ve svírací kazajce, byli blázni, jistě. Ale jen do chvíle, než se z ní ve zdraví dostali, čímž otevřeli dveře modernímu pojetí kouzelníků, kde jsou vystoupení vším, jen ne přehlídkou magie a opravdových čárů. Jenže v 17. století se oblbováním lidí nevydělávalo na hypotéku a auto na leasing. Uvrhnutí města do věčné mlhy mělo mnohem démoničtější důvod, při kterém asistovala skutečná síla z jiného světa. A i tehdy...

»
25. 03. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: El Hijo – A Wild West Tale

Když se řekne divoký západ nebo Mexiko, většina z nás si představí přestřelky, drogy, kovboje a další s tím spojené věci. Stejně tak se toho většinou chytnou i vývojáři a naservírují nám podobný herní zážitek. Někdy se však objeví titul, který na první pohled vypadá jako Hitman z tohoto prostředí, ale bez jakéhokoliv násilí.

»
19. 03. 2021 • HusekD0

RECENZE: Beach Buggy Racing 2: Island Adventure

Společnost Vector Unit nám již přinesla pár závodních her. Žádný z předešlých projektů ale nepřirostl hráčům příliš k srdci a jednalo se převážně o jednohubky, které se brzy odložili. Nyní nám představili nové pokračovaní ze série Beach Buggy pod názvem Beach Buggy Racing 2: Island Adventure. A mohu s klidným hráčským srdcem říct, že se jedná o nejlepší titul, jaký jsme od Vector Unit doposud dostali. Pokud máte chuť na motokárové závody, ale...

»
17. 03. 2021 • SeedarCZ0

RECENZE: Dungeons Defenders: Awakened

V dnešní době vychází zajímavých novinek na hraní pramálo. Víceméně se jedná jen o další díly pravidelně vyházejících her, čest vyjímkám. A na jednu takovou vyjímku se podíváme v dnešní recenzi. Jedná se o třetí díl tower defense akční rpg Dungeon Defenders, s přívlastkem Awakened s možností hrát online až ve 4 hráčích. Sice se nejedná o žádnou AAA pecku ani grafickou nálož euforie, i tak jde ale o zajímavý...

»
09. 03. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Tales from the Borderlands

Když v roce 2009 vyšla postapokalyptická střílečka s RPG prvky Borderlands, způsobila tak trochu malou revoluci. Záhy se série rozrostla o další díly, přičemž nemohla chybět ani adventura Tales from the Borderlands z dílny dnes již zrušeného Telltale Games. Toho času bylo nicméně studio na vrcholu a plodilo jednu adventuru za druhou.

»