RECENZE: A Plague Tale: Innocence

Autor: tonyskate Publikováno: 14.5.2019, 0:01

Publikováno: 14.5.2019, 0:01

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 3958 článků

Když byl v lednu 2017 oznámen nový projekt The Plague studia Asobo, který zaštítil francouzský vydavatel Focus Home, asi nikdo nečekal, že se z něj vyklube natolik slibná záležitost, jakou se A Plague Tale: Innocence nakonec stala. Hráči se těšili na poutavý příběh zasazený do zajímavého období, a když byla navíc potvrzena čeština, očekávání ještě více vzrostla. Budou však naplněna? Ačkoliv embargo na recenze padlo až s vydáním hry, což kolikrát nebývá dobré znamení, dopadlo to velmi dobře.

A Plague Tale: Innocence je dobrodružná akce, která si na nic nehraje. Je to lineární výpravná záležitost, která klade důraz na silný příběh a postavy, nádherné lokace a několik herních mechanismů, které vás sice nemusí ohromit, ale za to fungují na jedničku stejně jako ostatní stránky hry. Nečekejte tedy otevřený svět, nějaké vedlejší aktivity anebo nedej bože multiplayer či bonusové režimy na body. Tohle je čistokrevná dobrodružná hra s nekomplikovaným a přesto poutavým příběhem s  hrstkou vedlejších postav, slušnou výpravou a solidní akcí, což je sakra dobře, protože máme pocit, že podobných her se nám v posledních letech moc nedostává.

Pokud jste vývoj hry sledovali, víte, že zavítáme do království středověké Francie ve 14. století, kterou sužuje nejen mor, ale také krutá Inkvizice, jež je na stopě i našim hrdinům. Inkvizice totiž touží po krvi malého Huga, a když si pro něj přijde, musí se jej ujmout jeho starší sestra Amicia. Jelikož byl ale Hugo od útlého dětství nemocný, téměř se neznají a jejich vztah, který není zpočátku úplně nejlepší, je tak důležitou součástí tohoto drsného příběhu. Nesmíme opomenout ani zmíněný mor, jež postihl vesničany a jejich dobytek a nadále jej šíří všudypřítomné hemžící se krysy, jejichž množství narostlo do neúnosných výšin.

Právě krysy jsou důležitou součástí tohoto krutého světa, ačkoliv Inkvizice a ústřední dvojice hrdinů šlechtického rodu de Rune samozřejmě nezůstávají pozadu. Hejna krys vám totiž často budou stát v cestě a jediným způsobem, jak se s nimi vypořádat je oheň a světlo, což nám trochu připomíná podobnou žánrovku Alan Wake, kde jste s temnotou bojovali především za pomoci světla. Budete tak zapalovat pochodně, stohy se slámou či posouvat světelné panely, abyste si mezi krysami našli cestičku. Můžete je ovšem použít i jako zbraň a poštvat na vojáky Inkvizice.

K tomu vám poslouží věrný prak, jehož roztočením Amicia střílí kameny i různé alchymistické látky, které mohou zažehnout či uhasit oheň, uspat nepřítele, dočasně zaměstnat krysy apod. Nejlépe vám ale poslouží obyčejný kámen, ať už při řešení hádanek anebo překonávání nepřátel, kterým sice může pomoci helma, ale když jim rozbijete lucernu, krysy mají večeři a vy můžete klidně pokračovat. Prak je tak vlastně vaší jedinou zbraní, ovšem má tolik různých střel, že navzdory své jednoduchosti, vás za celou hru neomrzí, což je právě důkazem skvěle fungujícího herního mechanismu, jak jsme zmínili na začátku recenze.

Ačkoliv si poradíte s hejny krys, přesile kacířů už byste odolávali hůře, takže často dojde na tichý přístup, kdy se musíte plížit, nepřátele rozdělit či rozptýlit, případně je po jednom odstranit, abyste mohli pokračovat. Pokud jste ovšem odhaleni, nemusí to znamenat konec a s trochou šikovnosti, můžete před jedním či dvěma nepřáteli dostatečně dlouho manévrovat, dokud je nevezmete kamenem po hlavě. Občas se pak přímému střetu nevyhnete, ale většinou můžete postupovat tiše.

Zmínili jsme, že prak má více druhů střel, které si můžete vyrábět přímo za běhu. K tomu je zapotřebí řada různých předmětů, jež se válí všude kolem, ale potřebujete je i pro vylepšování praku a pár dalších drobností. Pokud tak budete často používat některé silnější látky jako třeba uspání nepřátel či ohnivou petardu pro odehnání krys, nemusí vám zůstat dostatek zdrojů pro některá vylepšení. Nicméně nemají přehnaný dopad na obtížnost a využili jsme jen některá včetně větších brašen a spíše jsme alchymií tvořili různé látky pro zpestření hratelnosti, ačkoliv i tak jsme se jednou či dvakrát ocitli se zásobami v úzkých.

Na chvilku se ještě vrátíme ke vztahu Amicie a jejího brášky Huga. Jak už jsme vám prozradili, ačkoliv jsou sourozenci a vyrůstají v jednom domě, prakticky se neznají. Přesto musí Amicia za malého Huga převzít odpovědnost a v prvních dnech je jejich vztah komplikovaný. Hugo je zbrklý a Amicia není zvyklá se o někoho starat. Jejich vztah se postupně vyvíjí a je důležitou částí příběhu stejně jako hry, protože tito dva jdou často bok po boku a držíce se za ruce spolu sdílejí hrůzy, jež se jim staví do cesty a prožívají temné chvíle včetně prvního zabití.

Většinu hry sice strávíte v roli Amicie, která svého bratříčka vede nerozlučně za ruku, ale i ona občas musí pokračovat na vlastní pěst nebo s některými sirotky. Nicméně Hugo má svou vlastní kapitolu, v níž bude sám čelit nejen kacířům, ale i krvežíznivým krysám.

Během svého dobrodružství navštívíte hned několik zákoutí středověké Francie. Ačkoliv je království rozervané válkou a černou smrtí, lokace dokáží vyrazit dech a nemusí to být jen starý mlýn uprostřed lesa, opuštěný hrad anebo podzemní jezero, ale také bojiště plné padlých vojáků či opuštěné farmy, které lemují desítky kusů mrtvého dobytka.

Nicméně pochvalu si zaslouží nejen skvělá grafika v čele s lokacemi a postavami, ale celé technické zpracování hry. Krys jsou opravdu stovky, ne-li tisíce a přesto hra až na pár vzácných výjimek běží naprosto plynule. Animace a scénky jsou parádní a nedochází ani moc k překrývání textur, což sužuje daleko větší projekty. Dobře namluvené postavy a krásný soundtrack pak dokonale podtrhují celkový audiovizuál. Zvláštní pochvalu musíme vyseknout za naprosté minimum bugů a rychlé načítání záchytných bodů. Tradiční načtení samozřejmě chvíli zabere, ale pokud se situace pokazí, její opětovné načtení je na rozdíl od většiny jiných her až překvapivě rychlé.

Na závěr jsme si nechali důležitou otázku, která se týká hrací doby. Jak už jsme zmínili, A Plague Tale: Innocence je čistě příběhovou záležitostí, která s výjimkou sbírání pár desítek předmětů a květin nenabízí nic navíc a znovuhratelnost je tak prakticky nulová. Přesto se jedná o fantastickou zábavu na 12 až 14 hodin, což je mnohem více než délka kampaně některých stříleček, které pak pro vás nemají hodnotu, pokud tedy neholdujete multiplayeru. Vydavatel si navíc neřekl plnou cenu a tak bychom hru mohli přirovnat k několika vstupenkám do kina, kdy navíc ušetříte za předražený popcorn.

A jak je na tom čeština? Velmi dobře. Místy by mohl být překlad lepší, ale možná už jsme prostě rozmazlení skvělým překladem posledních dvou asasínů.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

A Plague Tale: Innocence je nádhernou výpravou do středověké Francie a současně poctivou dobrodružnou akcí, která se nesnaží zbytečně vymýšlet a přesto dokáže zaujmout. Skvělý příběh zasazený do kruté doby, komplikovaný sourozenecký vztah, nádherné zpracování a přímočará akce s trochou logiky a stealthu… Tohle se prostě povedlo. A Plague Tale: Innocence je čerstvým vánkem na přesyceném trhu, neřkuli černým koněm roku 2019.
  • Ondřej Kolovrat

    Diky za recenzi. Na tuhle hru se hodne tesim

  • PetrOV

    Jako hra vypadá velmi dobře, ale řekl bych, že si plnou cenu řekli, když na MS storu tato hra stojí 1.499Kč a o 100Kč více stoji Rage 2 🤔

    • Olishu

      na store mi přijde, že je to vždycky o něco dražší. Předobjednala jsem hru na placce za 1200,- a jako dárek vinylová deska.

      • KoubecX

        vinyl má moc pěkný obal 🙂

        • Olishu

          to je fajn, jestli neseženu gramofon, tak bude viset na zdi 😀

      • PetrOV

        Jj, a to mě právě štve na MS storu, že ty ceny jsou tak šílené a placka stojí méně a dá se prodat.
        Já právě kupuju jen digi verze her, nesbírám placky, takže počkám na nějakou tu slevu.

        • Olishu

          Taky nejsem sběratel placek, vůbec nevím, proč jsem to udělala… takhle bych mohla hrát hned a místo toho budu čekat doufám jen do zítra, než placka přijde 😀

        • Perthak CZ

          Digitalni licence je zase 2 v jedne , jakmile si digitalne hry clovek kupuje na stridacku s nekym tak je to o hodne levnejsi.

          • Jaroslav Houdek

            No tak domluvit se s někým, že koupíte dohromady placku taky není problém. Tohle není onlinovka, ale hra co dohraješ za týden a placku už nepotřebuješ..

  • Olishu

    Děkuji za počtení. Hra je už na cestě 🙂

12. 09. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: NBA 2K20

Témat, o kterých se před recenzí může člověk zmínit je celá řada, a hlavně díky nim se dá krásně natáhnout celý text. Dnes se proto budeme věnovat pojmu bezedný koš, protože by se dal označit za klíčové slovo následující recenze. Kdo si znechuceně odplivl v domnění, že následující řádky se budou věnovat nějakému marketingovému programu pro bezdomovce, může zůstat v klidu. Spojení bezedný koš má i velice seriózní význam pro aktivitu mající...

»
11. 09. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Monster Hunter World: Iceborne

Reálný lov asi nebude příliš zábavný. Se zbraní pochybné minulosti a pověsti stopujete něco, k čemu se musí vystavit doklad. Navíc v určeném období a lokalitě. To často obnáší výpravy v nepohodlnou dobu. Nebo s nepohodlnými kolegy. Pak si ještě musíte dávat pozor, aby ten paroháč byl skutečně jelen, a ne soused Olda. A proto je tu Monster Hunter World. Když dostane spoluhráč po kebuli půltunovým mečem, řeší to omluva. Na lov si jdete,...

»
10. 09. 2019 • tonyskate2

RECENZE: GreedFall

Tento týden nám francouzské vydavatelství naservíruje další zajímavý titul v podobě akční RPG GreedFall od studia Spiders. Mediální masáž před vydáním byla pěkně rozjetá a řekli bychom, že i úspěšná, protože jsme se na tento titul docela těšili. Jestli ovšem půjde v úspěšných stopách dobrodružné akce o krysím moru, která vyšla taktéž pod Focus Home, to se dozvíte v naší recenzi.

»
08. 09. 2019 • CryLineT14

Recenze: WRC 8

Jak se vrací školáci do lavic, začíná příval herních novinek. Do těch letošních opět zasahuje WRC, aby zaplnil místo odloženého pokračování hry GRIP. Jenže. I když mám závody ráda, nejsem tou pravou na jejich kritizování. Můj pohled je až příliš obyčejný, což mi bylo nejednou připomenuto. Nebudu tedy zdejší návštěvníky hladit proti srsti. Můj pohled konfrontuji s Lukášem Urbanem. Členem redakce, jehož znalosti závodních her jsou nejširší.

»
04. 09. 2019 • p.a.c.o22

RECENZE: Gears 5

Správnej akční hrdina do toho jde naplno, nehledě na důsledky. V případě akční hry musí krev stříkat na všechny strany, trupy se pořádně půlit a nepřátelé umírat v bolestech. Tak nějak by měla vypadat opravdová akční záležitost a je škoda, že akční hry posledních let tak trochu vyměkly. Ti tam jsou hrdinní gerojové trousící jednu drsnou hlášku za druhou, kouřící doutníky a dorážející na dívky. Do her se nám vkrádá stále více...

»
03. 09. 2019 • Lukáš Urban16

Recenze: Blair Witch

Zeptejte se mě o půlnoci na oblíbené hororové studio a určitě řeknu Bloober Team. Poláci si za poslední roky našli čitelný styl, který je rozpoznatelný a mně sedí. Z trouchnivějícího domu postavili uměleckou galerii, hnusným panelákem vzdali poctu Blade Runnerovi a liduprázdné kajuty dotáhly na Broadway. Tak co asi udělají s legendou Blair Witch? S kultem, který na přelomu tisíciletí přepsal hororovou kroniku a umetl cestičku found footage žánru. Stane se hluboký les...

»
01. 09. 2019 • CryLineT8

Recenze: Control

Vyslovím Max, vy odpovíte Payne. Zazní Alan, odezvou je Wake. A ke Quantum už ani nedojde, protože mě zahltí Break. Zmíněné hry nespojuje jen souzvučné zakončení názvů, ale především zrod. Za ním stojí finské studio Remedy. Komunitě, pro kterou je dnešní text určen, není třeba opisovat historická fakta. Vizionářský tým masově rozšířil zpomalení času. Bloudění s baterkou povýšil na hororové drama. Z hraných momentů udělal nedílnou součást vyprávění a myšlenkou změnil minulost....

»
28. 08. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: The Dark Pictures Anthology – Man of Medan

Hamlet se mlčenlivého přítele ptal, zda být či nebýt. Zda holobyt nebo blahobyt a jestli Pán prstenů nebo Hobit. A „čo robiť“, když to nejde skloubit. Nebo něco podobného. Má mysl je buranský prototyp modelu Ohnuté vidle, tudíž si kladu mnohem prostší otázku: hrát nebo sledovat? Vyhraje ovladač od televize nebo od konzole? Supermassive Games říkají, že mohou vyhrát obě varianty a jako důkaz servírují interaktivní hororovou sérii The Dark...

»