RECENZE: A Way Out

Autor: p.a.c.o Publikováno: 31.3.2018, 10:33

Publikováno: 31.3.2018, 10:33

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1689 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Téma útěku z vězení inspirovalo nejeden film, seriál nebo knižní předlohu. Autoři se vyžívají v tom, aby nabídli nějaký neotřelý způsob, jak se z vězení dostat. Pozadu nezůstává ani herní scéna, kdy můžeme vězení stavět nebo se z něj zkoušet dostat. Většinou to však byli strategie a chyběla nějaká akčnější hra. Jiný přístup se rozhodli zvolit tvůrci A Way Out, kteří nám svým trailerem na E3 skoro vyrazili dech.

Uteklo to jako voda a hra dorazila. Všichni se tak můžeme vydat za dobrodružstvím Lea a Vincenta, kteří se náhodou potkají ve vězení, a jelikož na svobodě mají spadeno na stejného člověka, který je svým způsobem do toho vězení dostal, dají se dohromady i pro útěk z vězení. Celá hra však není postavena jenom na útěku, ten tvoří spíše menší část celého děje. I tak ale pořád před někým utíkáte, takže název A Way Out hru vystihuje úplně přesně.

Příběh je v zásadě docela jasný. Po útěku z vězení se snažíte najít toho, kdo způsobil vaše příkoří, potkáváte se se svými rodinami, které na vás více či méně čekají, až se vrátíte a po útěku z vězení se také musíte schovávat před policií. Život na útěku zkrátka není legrace. Někdo by mohl říct, že je příběh předvídatelný a do jisté by měl i pravdu. Je zde však připravena celá řada zvratů a samotný konec, které jsou vlastně dva, to pořádně zamotá. Detaily příběhu pak doplňují různé další nepovinné rozhovory s lidmi, kterých se bude všude nacházet plno a s každým můžete prohodit pár slov.

Jak jsem zmínil, cílů je více a stejně tak i cest k nim. Každá z postav má trochu jiné preference, kdy Leo je více agresivní (přepadneme důchodce, sejmeme stráže) a Vincent spíše argumentující člověk (radši to obejdeme jinudy, zahrajeme to na nemoc), ostatně, má k tomu své důvody. Na několika místech tak máte možnost vybrat, jakou cestou se budou vaše další kroky ubírat. Rozhodnutí jsou fajn, i když nějaký zásadní vliv na příběh nemají (výjimkou je samotné finále). Toto zdánlivé rozdělení se po čase vrátí do předem nalajnovaných kolejí. Momentů, které se mi vryly do paměti však bylo dost a na útěk z nemocnice nebo likvidaci zabijáka hned tak nezapomenu.

Hra ale není nic pro vlky samotáře. Všechny události prožívá dvojice hrdinů, takže ji musí ovládat i dvojice hráčů. Využít k tomu můžete buď lokální nebo online multiplayer. Bez někoho druhého si tak nezahrajete. A právě kooperace je to, co dává celé hře ten zvláštní pocit něčeho nového. Celou dobu hraní je obraz rozdělen na dvě části a vy tak mimo osudu svého hrdiny můžete po očku koukat k sousedovi. Mnohdy se dějí na obou stranách obrazovky jiné věci a dost často musíte tyto dvě věci skloubit dohromady. To se povedlo i tvůrcům v rámci střihu, kdy spousta částí na sebe parádně navazuje a má úžasné tempo.

Herní náplň se po většinu času omezuje na jednoduché zmáčknutí tlačítka v daný čas, ale najdou se i akční věci jako honičky a střelba s policií nebo později přestřelka a krytí kolegy v Mexiku. Právě střelecké pasáže a řízení nejsou to hlavní, čím by hra vynikala. Auta a motorky se řídí arkádově, ale přesto trochu kostrbatě. O poznání horší je koordinace na lodi, která dá opravdu zabrat. Celou hrou prostupuje i celá řada miniher a soutěží mezi protagonisty, které tomu celému dávají nádech, že se jedná o živý a uvěřitelný svět. Můžete tak dát s kamarádem soutěž v páce, kdo odpálí dál míček baseballovou pálkou nebo klasiku čtyři v řadě, což je variace na piškvorky. Doba, jaká se dá u hraní strávit tak je 5-6 hodin v závislosti na tom, jak moc budete příběhem spěchat.

O grafickou podobu hry se stará Unreal Engine, který odvádí standardní práci. Ve filmečcích je na hru radost pohledět, a i samotný „ingame“ vypadá hezky. Občas je sice možné se někde zaseknout nebo na chvilku vypadne animace, ale většinou však hra funguje bez problémů, a tak vás dokáže i díky hudebnímu doprovodu náležitě pohltit.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

A Way Out je úžasným zážitkem, který si sice projdete nejspíš jenom jednou, ale o to více a intenzivněji si ho užijete. Kooperační hratelnost je prostě skvěle sladěná, dává smysl a vy tak budete mít ještě větší pocit, že „jste tam“. I přes drobnou předvídatelnost příběhu, a ne úplně přesvědčivou jízdu a střílení, je to hra, kterou si určitě zahrajte, hned tak na ni nezapomenete a své hodnocení si do puntíku zaslouží.
  • Piro

    Jj, je to zabavny. Ale opravdu, jednou, dvakrat do konce a konec. Je super, ze kdyz pozvete nekoho dalsiho, muze ten clovek hrat s vama a hru vlastnit nemusi. S kamosem jsme ji koupili digi napul. Mame sdileni her. Ale on to hraje s dalsim kamosem, ktery hru nema a ja to stejne. Palec nahoru. Staci aby si ten dalsi stahnul trial verzi a obdrzel pozvanku. A muzou to dohrat do konce. Takze si vlastnete muzete koupit i BD disk napul 🙂

  • short

    Nj, ale na vyzkoušení žádná alternativa neexistuje. Prostě se musí koupit ? 🙁

    • p.a.c.o

      Dá se stáhnout trial verze, ve které je k vyzkoušení úvod zdarma

      • short

        A ta právě říká, že abys mohl hrát musíš mít pozvánku z plné verze 🙁

        • Drátek

          tak to je škoda, jsem myslel, že to je trial verze i pro offline coop :/

  • KoubecX

    Výborná gaučová co-op hra. Lehká na ovládání i pro začátečníky, co drží ovladač poprvé v ruce. Dohrály jsme to za dva večery a je to jízda od začátku až do konce 🙂

  • digestor

    Dohráli jsme s bráchou za dva večery na 1000G, parádní hra…

  • Olishu

    Zdravím, plánuje někdo v dohledné době zahrát AWO a hledá spoluutečence(kyni) ? 😀

    p.s. s AJ to není úplně nejlepší, ale při útěku z vězení jsou zajisté důležitější dobré nohy než jazyk 😀

    • Tomáš Mucha

      Já bych dal,mám teda pc verzi

22. 04. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Road Redemption

Hráči rádi vzpomínají na staré dobré klasiky, které přinesly nějakou tu zajímavou herní mechaniku. Spousta z těchto her by byla velice zajímavých i pro dnešní hráče, protože moc nezestárly, nebo by jim stačilo jenom trochu, aby odpovídaly dnešním standardům. I proto je pro dnešní vývojáře lákavá představa toho, že vezmou starou hru a pokusí se na ní postavit svou herní budoucnost. Bohužel ne vždy to dobře dopadne.

»
21. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: World Enduro Rally

Občas strávíte s hrou desítky hodin a stále nacházíte překvapující momenty. Ještě lepší je, když si vývojáři pro sebe nechají nějaký ten taj a během propagace nepropálí veškeré trumfy. Poslední dobou se sice stává, že neočekávané momenty pramení z trestuhodného stavu hry, ale zrovna dnes se nechci bavit o Bethesdě. Vlastně ani nevím o čem se budu bavit, protože World Enduro Rally není tajemná diva ve večerních šatech. Je to laciná rajda,...

»
18. 04. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Conarium

Za okny bílé peklo, v hlavě prázdno a okolo pusto, že by se dalo za hranice vyvážet. To je úvod, ze kterého můžete připravit deset a jednu hru navíc. Psychologické drama o následcích nezřízeného pití. Lyrickou baladu na téma Moje samota, moje radost. Depresivní pohled do nitra nedobrovolných exulantů na Sibiř. Anebo hororový thriller s psychologickou zápletkou, tedy v případě, že se hraje podle H. P Lovecrafta.

»
17. 04. 2019 • p.a.c.o1

RECENZE: R.B.I Baseball 19

Herní sportovci mají žně, protože celá řada sportů, u nás i těch méně známých, je zpracována do herní podoby. Hokej a fotbal jsou takové klasiky, které nikoho nepřekvapí a stejně tak virtuální zpracování amerického fotbalu. Z amerických sportů tak do sbírky chybí jenom baseball, kdy na Xbox One jsou na výběr dokonce dvě hry s touto tématikou.

»
15. 04. 2019 • DandyCZE1

RECENZE: Stellaris: Console Edition

Svět strategií je na Xboxu poměrně malý, takže za světlé výjimky jsme jedině rádi. Není totiž vůbec snadné napasovat komplikovanější ovládání na několik hlavních ovládacích prvků na gamepadu a ještě hráče zaujmout. Proto má žánr strategií stále hlavní místo na PC, a troufnu si říct, že to je poslední typ her, které vyloženě PC potřebují. Samozřejmě lze namítnout, že povolení myši a klávesnici může situaci vyřešit, ale osobně si myslím,...

»
14. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: The Grand Tour Game

Výrobci aut se neustále snaží, aby své výrobky prodali i těm, kteří o ně absolutně nestojí. Svobodnému muži rodinné MPV, příležitostnému řidiči luxusní limuzínu a zarytému vyznavačovi benzínu elektrické chrastítko. Někdy si marketingové oddělení přivlastní důležitý skalp, jindy musí přiznat nechtěný debakl. A přitom vzbudit zájem o auta je tak jednoduché. Stačí se jmenovat Clarkson, Hammond a May.

»
14. 04. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Gang Beasts

Šílená, bláznivá, bizarní, divná. I takové hry se dají najít v portfoliu nejrůznějších vývojářů. Co se jim nedá upřít, je nápad a snaha šokovat či nabídnout netradiční zážitek. To pak vznikne simulátor chleba, hrajete za kozu, valíte se světem coby kamenná koule, operujete v jedoucí sanitce nebo ovládáte roztodivné hrdiny. Někdy se úspěch dostaví, jindy ne, někdy vznikne hra dobrá pro párty, jindy si člověk vystačí sám.

»
10. 04. 2019 • chaosteorycz4

Recenze: Assassin’s Creed III Remastered

Tak schválně, ve kterém díle zabijácké série byly první námořní bitvy? Kdy se rozšířily možnosti parkouru? Který hrdina už nepotřeboval lékárničky pro uzdravení a proč byl důležitou součástí hraní lov a následný prodej kořisti? Všechny odpovědi jsou ukryty v historii, kterou značka Assassin’s Creed píše, a do značné míry překrucuje, už od roku 2007. Vy si teď minulost můžete zopakovat hned několikrát, a to na pozadí kolonialismu.

»