RECENZE: Aliens: Dark Descent

Publikováno: 18.7.2023, 22:00

Sociální sítě

O autorovi

HusekD

Je autorem 271 článků

Značka Alien je tu s námi od roku 1979. Za vznikem tohoto kultovního sci-fi díla stojí britský režisér Ridley Scott a jeho jedinečný design mu vytvořil švýcarský umělec Hans Rudolf Giger, který celý svět zasadil do svého biomechanického surrealismu. Filmová série se dočkala několika pokračování, ale dokázala se ve velkém prosadit i v knižním a herním odvětví. První hru si hráči mohli zahrát už v roce 1982 a jednalo se o oficiální titul, za kterým stálo studio Fox Interactive. Podobu prvního filmu by jste v něm ale hledali opravdu stěží. To se změnilo až s druhým pokračováním Aliens a Alien 3. Největší popularitu u hráčů získal Alien až s příchodem titulu Aliens vs Predator z roku 1999. Značce se ale daří dodnes. V poslední době jsme si mohli zahrát například vynikající hororový Alien: Isolation, nebo kooperativní akci Aliens: Fireteam Elite. Nyní se k nám dostal nejnovější titul z tohoto univerza pod názvem Aliens: Dark Descent od vývojářů z Tindalos Interactive. Ti se rozhodli pro originální žánrové zasazení a dodali nám taktickou akci v kombinaci s RTS. No a jak se ukázalo, tak to byla vynikající volba.

Příběh se odehrává v roce 2198, což je devatenáct let od událostí z první filmové trilogie. Z počátku se vžijete do role zástupkyně velitele Maeko Heyes pracující pro společnost Weyland -Yutani na vesmírné stanici Pioneer. Ta si všimne nepřesností v odletových dokumentech jedné lodi, protože se na palubě očividně nachází něco, co by tam být nemělo. Následné události se svezou ve velmi rychlém tempu a díky vnitřní sabotáži uniknou na stanici nebezpeční Xenomorfové. Celé dění se naštěstí neodehraje bez povšimnutí okolních lodí a tak se brzy na scéně objeví elitní mariňáci. Ti převezmou kontrolu nad vzniklou situací a doprovodí vás na jejich loď Otago. Ta se stane vaším velitelským stanovištěm ze kterého budete řídit další kroky. Ačkoliv je značka Alien velmi populární, tak dává Dark Descent velký prostor pro nezasvěcené hráče, kteří stejně jako postavy ve hře nemají potuchy o tom, co se to sakra děje. Společně s posádkou zažijete první setkání s Facehuggerem (druhé stádium vetřelce), Chestbursterem (třetí stádium vetřelce), nebo s jejich nebezpečnou kyselinou místo krve. Pro fanoušky je zde spousta ikonických momentů a nováčci si zajisté zamilují nový sci-fi svět.

Velitelství a správa vaší skupiny je nejdůležitější částí hry. V tomto ohledu se ve velké míře inspiruje v sérii XCOM, ale není to vůbec na škodu. Mezi hlavní kategorie patří velitelské středisko, kasárny, výzkumné centrum a ošetřovna. Veškerá zdejší aktivita je prováděna na tahy a musíte si tedy dobře rozmyslet, co je pro vás v daný čas ta nejdůležitější priorita. Vaši mariňáci nejsou vytvoření androidi a ani superhrdinové z akčního filmu, i když by jste si to podle jejich komentářů občas mohli myslet. Z tohoto důvodu potřebují vaší maximální péči. Doléhá na ně únava, stres a samozřejmě i utržená zranění. Toto jsou aspekty, se kterými musíte dopředu počítat a dobře si rozvrhnout jejich potřebný čas na uzdravení. Vaše skupina není nekonečná a každý mariňák mimo službu může být ve finále velkou komplikací. Každý voják se specializuje na jiné zaměření a je tedy v misi nutné postupovat podle toho, koho máte zrovna k dispozici. Za dokončené výpravy získávají vaší mariňáci zkušenostní body a brzy si je díky tomu vylepšíte podle svých potřeb. Někomu se hodí rychlejší chůze, jinému větší kapacita munice, nebo přesnější střelba. To závisí na jejich specializaci. Zpočátku si musíte vystačit pouze s pulzní puškou M41A a pistolí, ale postupem času se dostanete i k zajímavějším kouskům, jako je například plamenomet M240, nebo legendární Smartgun M56. Fanoušci filmové předlohy si v tomto ohledu určitě přijdou na své.

 

Jakmile vyšlete své mariňáky do akce, tak na vás okamžitě dýchne temná a klaustrofobická atmosféra, která je pro tuto značku ikonická. Vývojáři si dali s vizuální stránkou opravdu záležet a všechno do sebe hezky zapadá. Strach a napětí ve vás bude vzbuzovat i samotná hratelnost. Jedná se sice o taktickou hru, ale oproti ostatním titulům z tohoto žánru se všechno odehrává v reálném čase. Budete se pohybovat v neosvětlených základnách, neuvidíte za druhý roh ani na konec dlouhé chodby a jediným světlých bodem se stane osvětlení z vašich svítilen. Mariňáci mají samozřejmě i pohybový sonar, díky kterému vidí blížící se nebezpečí. Ten vám ale na klidu moc nepřidá. Váš pohled k němu neustále sklouzává a děsíte se každé nové tečky, která se na obrazovce objeví. Akce se velmi rychle může vyhrotit do chaotické přestřelky, ale mnohem důležitější je tichý průzkum a pokud možno nevyplašit celé stádo Xenomorfů. Každá hlučnější aktivita upozorní nepřátele a je dobré se jí vyhnout. Munice není nikdy dost a přicházející vlny dokážou být velmi nebezpečné. Když už se to ale zvrtne, dokážete odrazit první útok a třeba i zachráníte parťáka unášeného vetřelcem do líhně, tak se to na vašich členech zdravotně odrazí. A to ne jen fyzicky, ale i psychicky. Udržování vaší posádky v pořádku je důležitým faktorem a zatímco škrábance ošetříte za pomoci lékárničky, tak jejich mysl zklidníte v uzavřené místnosti, kde svaříte přístupové body. Je to další pomrknutí na filmovou předlohu a jedná se o zajímavou herní mechaniku.

 

Veškerá vaše speciální činnost stojí požadované materiály. Ať už se budete uzdravovat, schovávat se v místnostech, nebo odklízet překážky v uzavřených koridorech, tak potřebujete potřebné vybavení. Na začátku mise si ze skladu vezmete jejich omezený počet a pokud vám během mise dojdou, tak si budete muset vystačit bez nich, nebo se poohlédnout po doplňovacích bednách. Není ale potřeba zbytečně riskovat a snažit se dokončit všechny mise rozeseté po velkých mapách. V případě, že na tom nebudete dobře, tak jednoduše dopravte skupinu do transportního vozidla a vraťte se s čerstvou posilou. Aliens: Dark Descent vám nabídne celkem 12 misí. To by se na první pohled nemuselo zdát jako velké číslo, ale opak je pravdou. Mapy jsou velmi rozlehlé, členité a není problém v každé lokaci strávit několik hodin. Herní doba se z tohoto důvodu nedá přesně určit. Šikovní rychlíci proběhnout kampaň okolo 20h, ale není problém ve hře nechat i trojnásobek. Vše je závislé na vašem herním stylu a pečlivosti. Vedlejších aktivit a sběratelských předmětů je tu víc než dost.

Po technické stránce na tom hra není vůbec špatně, i když občas můžete narazit na drobné grafické glitche, nebo špatné animace. Nejedná se v tomto případě o nic vážného a zajisté se tyto drobné nedostatky brzy opraví. Ovládání na gamepadu je šikovně rozvržené, ale v nastavení vám doporučuji zapnout pozastavení času v soubojích. Ačkoliv je ovládání intuitivní, tak jsou nabíhající nepřátelé velmi rychlí a než se procvakáte k požadované akci, tak budete potřebovat spustit další. Bez této výpomoci budete po jednom dokončeném větším střetu ještě víc ve stresu, než vaši mariňáci. Vývojáři si byli vědomi tohoto problému a je dobře, že si můžeme akci přizpůsobit. U grafického zpracování by se mohli vypíchnout horší modely postav na základně, ale jelikož je po většinu času uvidíte v akci, tak se u toho dají přimhouřit obě oči. Grafický režim nabízí variantu Performance a Quality.

Vývojáři z Tindalos Interactive dostali příležitost vytvořit hru navazující na slavnou filmovou předlohu a povedlo se jim to na jedničku. Aliens: Dark Descent má pár drobných nedostatků, ale ve výsledku je to přesně taková hra, jakou si všichni fanoušci této značky, nebo akčním taktických her mohli přát. Doufejme, že se budou držet svého řemesla a přinesou nám do budoucna další titul, který svojí kvalitou naváže na Aliens: Dark Descent.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Vývojářům z Tindalos Interactive se podařilo dokonale navodit tísnivou a děsivou atmosféru z filmové série. Kombinace RTS a taktické akce se ukázala jako vynikají volba. Obtížnost je v mnoha případech nekompromisní, což jen umocňuje váš strach o skupinu vysazených mariňáků. Pokud patříte mezi fanoušky Vetřelce, nebo máte rádi taktické hry po vzoru Xcomu, tak je Aliens: Dark Descent přesně pro vás.
atmosféraobčasné glitche
hratelnostovládání
herní doba
obtížnost
cena
29. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Mouse: P.I. For Hire

Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.

»
27. 04. 2026 • Lukáš Urban0

Recenze: Screamer

Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...

»
10. 04. 2026 • Lukáš Urban0

RECENZE: People of Note

Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...

»
06. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Crimson Desert

První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.

»
11. 03. 2026 • Lukáš Urban0

(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem

Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...

»
05. 03. 2026 • Jiří Majer0

RECENZE: Ride 6

Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.

»
04. 03. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Planet of Lana II

Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...

»
23. 02. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: High on Life 2

Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...

»