RECENZE: Crysis 3

Autor: lindros88cze Publikováno: 22.2.2013, 10:57

Publikováno: 22.2.2013, 10:57

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 119 článků

Série Crysis od Cryteku je již nedílnou součástí herního průmyslu a i když tvůrci druhým dílem trochu pošramotili pověst této značky, nyní se pokouší o nápravu s třetím dílem, v němž si opět zahrajeme za Proroka.

Druhý díl série se odvrátil od původní hry tím, že nabízel spíše otevřený svět a závěr trilogie v tom pokračuje, ale tentokrát se to povedlo mnohem lépe, protože New York se od minulé hry hodně ale hodně změnil. Jak jsme zmínili v úvodu, tak ve hře se opět zhostíte role Proroka (Prophet), který se do New Yorku vrátí v roce 2047, tedy 24 let po událostech Crysis 2. Po návratu Prorok zjistí, že město bylo uzavřeno do obrovského Nanodómu, který vytvořila zkorumpovaná korporace C.E.L.L. Vy se tak musíte postavit této nepřátelské frakci a osvobodit město New York.

Už od oznámení hry doprovázel Crysis 3 slogan Kořist se stává lovcem a na prvních propagačních obrázcích jste mohli vidět Proroka, jak drží luk, takže se z něj skutečně stává lovec. Chvíli vám zabere, než si na tuto zbraň zvyknete, ale je to rozhodně vítaný přídavek do pestrého arzenálu zbraní a zajisté potěší především ty hráče, kteří preferují tichou likvidaci nepřátel. Prorok je opět dosti mocným hrdinou díky svému nanoobleku, ale tím, že mu do ruky dáte ještě technologicky vyspělý luk, z něj neuděláte nezranitelného, ale přesto je hra o něco snazší. Proto ale existují obtížnosti, takže kdyby vám hra přišla snadná, nikdo vám nebrání laťku trochu zvýšit. Crytek tentokrát hodně zapracoval na umělé inteligenci nepřátel a to zvláště na jejich zorném poli, takže vás nyní tak snadno nepřehlédnou.

To, že je z vás tak trochu tichý zabiják, vyzývá k tomu, abyste si hru užili spíše ‘stealth‘ cestou, ale pokud raději chcete udělat pořádný nepořádek se spoustou kulek, tak s chutí do toho. Úrovně jsou navrženy tak, abyste mohli hrát vždy po svém. Oproti minulé hře už nenarazíte na úzké, koridorové části, a otevřenější svět vám poskytuje více možností se adaptovat. Ještě než vypálíte prvních pár kulek, tak zjistěte své možnosti v podobě únikových cest a míst, kam se případně ukrýt, kdyby útok nevyšel podle plánu. Jistě budete mít radost, když vyčistíte rozsáhlou oblast, aniž byste zemřeli a využijete přitom pestré možnosti okolního prostředí, které vás ohromí nejen svými možnosti, ale také nádherným vizuálním zpracováním.

Rozlehlost a pestrost úrovní je zde rozhodně důležitá, protože přidává na hodnotě znovu hratelnosti, zvláště když je Crysis 3 nepochybně jednou z nejkratších stříleček, která ale rozhodně stojí za to. Pokud jste ten typ hráče, který nepotřebuje vyčistit celou mapu od všech nepřátel a jde přímo za cílem, tak se připravte, že hru dokončíte asi za pět hodin a to i při vyšší obtížnosti. Pokud ale považuje kampaň je za povinnost, než se vrhnete na multiplayer, tak je Crysis 3 přesně pro vás. Jak jsme ale zmínili, kampaň se oplatí si zahrát znovu, stačí, když zvolíte jiný postup v misích. Tentokrát totiž nečekejte lineární postup jako v C2, ale otevřený rozlehlý svět.

Jednou z obětí takto krátké hrací doby je svým způsobem příběh. Ten je sice povedený, ale když je vtěsnán do pěti hodin, tak vám třeba vývoj některých postav přijde velmi neobvyklý. Například některá z postav během příběhu zcela obrátí a to vše v krátkém časovém úseku, což nevypadá zrovna nejlíp. U některých z nových postav zkrátka také náhlé emociální změny nepůsobí moc dobře. Nenechte se ale krátkou hrací dobou odradit, protože příběh jako takový se ale povedl a každá ze sedmi kapitol je skvělá. Zápletku si jistě naplno vychutnáte, zvláště když je hra lokalizována ve formě českých titulů na všech platformách včetně Xbox 360.

Pestrý zbrojní arzenál a možnosti nanoobleku dělají z multiplayeru ojedinělou zábavu. Hra více hráčů dokáže obstát proti konkurenci s různými novinkami, ale přesto se drží osvědčených herních režimů jako je například Deathmatch a Capture the Flag, který je zde přejmenován na Capture the Relay. Spousta těchto a dalších režimů již bylo v předchozí hře, ale můžete se těšit i na nové a to Spears a Hunter. Spears nahrazuje absenci režimů Conquest nebo Domination z Crysis 2. Hlavní změnou je, že tým, který se zmocní ‘kopí‘, u něj nemusí zůstat blízko, aby získal body. Díky tomu se jedná o zběsilejší verzi Conquestu, která v Crysis 3 funguje skvěle. Režim Hunter je pak novou obdobou módu Infection. Normálně lovci v tomto režimu nemají zbraně na dálku, ale jednotky s nanooblekem je v Crysis 3 mají. Výzva spočívá v tom, přežít jako člen frakce C.E.L.L., tedy jako kořist, aniž byste se mohli plížit. Pokud jste zabiti, tedy uloveni, stává se z vás lovec, jenž je vybaven lukem. Tento režim je překvapivě dobře vyvážený a i když mají lovci možnost se plížit, tak kořist na přežití potřebuje jen 90 sekund.

Můžete také sledovat video-recenzi od Xko TV:

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Crysis 3 nabízí uspokojivý konec k Prorokovu dobrodružství, ale celá hra spíše působí jako prodloužený epilog, než samostatné zakončení trilogie. Otevřenost úrovní a pestrost schopností vám ale vynahradí a každou kapitolu bude radost si zahrát i podruhé či potřetí. Městská džungle (tento termín je doslovný) je něco, co v jiné střílečce jen tak nenajdete a celý svět působí velmi uvěřitelně. Hratelnost je zase o něco lepší a nenechte se zastrašit krátkou hrací dobou, vše vám plně vynahradí multiplayer. Crysis 3 tedy doporučujeme, zvláště když si hru můžete vychutnat s českými titulky!
28. 02. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Draugen

Vyprávět příběh v komorním prostředí a s minimem postav, je kumšt. Potřebujete nejenom silnou dějovou zápletku, ale především dobré dialogy. Úkol pro adventury jako dělaný. A pokud se o něj mají postarat autoři Dreamfall Chapters, jeví se jako předem splněný. Jenže doba sprintuje neustále kupředu a to, co bylo v kurzu před šesti léty, už dnes nestačí. Hlavně, když jste ztratili jistotou v kramflecích. Během hraní narazíte hned na několik pasáží, které nabízejí zdánlivou...

»
27. 02. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: Townsmen – A Kingdom Rebuilt

Říkejte si, co chcete,  ale i mobilní hry mají něco do sebe, byť spousta hráčů je bere jako něco méně cenného. Sem tam se dokonce objeví nějaký port, který by nám, velkým hráčům z konzolí, chtěl přinést tento zážitek. Pár už se mi jich do rukou dostalo a moc velkou díru do světa neudělali. Většinou však šlo o rychlokvašky, které nějaké větší ambice a zkušenosti vývojářů snad ani neměli.

»
22. 02. 2020 • p.a.c.o9

RECENZE: Two Point Hospital

S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že hry hodně často fungují jako velice výkonný stroj času. Nejen, že se můžeme vydat do různých ér naší doby, ať již skutečně minulé nebo budoucí smyšlené, ale také můžeme třeba zavzpomínat na naše herní začátky. Každý z nás má nějakou oblíbenou hru z herní minulosti, na níž rád vzpomíná a hru na podobné téma by uvítal i v dnešní době v moderním zpracování. Evidentně i vývojáři se rádi vracejí...

»
14. 02. 2020 • Lukáš Urban1

Recenze: Darksiders Genesis

Za posledních deset let mohla mít série Darksiders už pět dílů, tři remastery a minimálně dvě kolekce. Bohužel ale nemá. Jestli to mají na svědomí změny u vydavatele, přerod studia či diskutabilní druhý díl, je už dnes jedno. Po odvážné trojce, která po vydání připomínala spíš Dark Souls než démonskou sérii, tu je díl s pozměněným konceptem. A rovnou vám povím, že mohl přijít klidně dřív, protože jezdcům zatraceně sluší.

»
10. 02. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: 7th Sector

Už jsem byl kluk utíkající lesem. Postavička tahající červy z dobytka. Hrdina, co láduje kotel netradiční lodě. A také dobrodruh na neznámé planetě. Všechno v podobném výpravném stylu. Jen barevná paleta se měnila podobně, jako překážci na cestě za svobodou. Hrdinové logických plošinovek vždy bojují proti zlu, které si na pozadí běží vlastním životem. A představitel hry 7th Sector není zase tak velkou výjimkou. Jen má mnohem důmyslnější prostředky.

»
06. 02. 2020 • p.a.c.o4

RECENZE: Journey to the Savage Planet

Vesmír a jeho nekonečnost vždycky probouzel fantazie o tom, zda jsme opravdu jedinou planetou, na které je život. Skutečný svět nám zatím jasnou odpověď nedal, ale v tom herním máme jasno. Kolonizace cizích planet je zábava, všude je spousta méně či více přátelských stvoření a hlavně, co si člověk neudělá, to nemá. Navíc se pojetí vesmírného dobrodružství dá uchopit jak velice seriózně (až maniakálně – tímto mrkám směrem k sérii Elite), tak...

»
04. 02. 2020 • lindros88cze0

Recenze: Monster Energy Supercross 3

Nikdy se nesmějte těm vzadu. Jednou by totiž mohli stanout přímo před vámi. Z vysmívaného studia Milestone se stal v loňském roce člen rodiny THQ Nordic. Nový vztah se okamžitě promítnul do pozdějších her, na nichž byl konečně znát vyšší rozpočet. Rok 2020 bude tedy pro vývojářský tým klíčový. Nejsme si úplně jisti, že zrovna Monster Energy Supercross je tou značkou, kde se nové možnosti projevují v plné síle. Rozhodně jde ale o...

»
03. 02. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: Zombie Army 4: Dead War

Týmové hry jsou fajn. Vezmete kamaráda, chopíte se hrdiny a hurá objevovat nebo podrobovat nová území a světy. Přeci jenom ve dvou se to lépe táhne, a hlavně se člověk baví o něco více. Ne vždy je to dvojnásobná zábava, ale o něco větší sranda, než v singlplayeru to rozhodně je. Poslední dobou se oblíbená kooperace objevuje u stále většího počtu her, což kvituji s povděkem. Sice je postupem času tak trochu...

»