RECENZE: Dark Souls II
Minulý týden vyšlo Dark Souls II a hned se tak nabízí otázka, jestli je hra stejně brutální a obtížná, jako minule… Odpověď je taková, že je to ještě brutálnější a ještě více hardcore. From Software se zkrátka opět vytáhli a vytvořili mistrné hardcore akční RPG.
Série her Souls už v herním světě způsobila velké pozdvižení díky své extrémní obtížnosti a možná právě proto spousta hráčů tento titul minula či byl opomíjen, což je velká škoda. Co se totiž týče designu a grafického zpracování, tak Dark Souls II překonává spoustu kolegů ve svém žánru. Hra samozřejmě staví na svém předchůdci a tvůrci tak pro hráče připravili akční RPG, které nabízí lákavou výzvu a představuje skutečně skvělý herní design.
Dark Souls II je zasazeno do zcela nového světa, který se jmenuje Drangleic a překvapivě se vzdaluje temným a pochmurným hrobkám světa Lordanu z první hry, i když jen částečně. Drangleic je také mnohem otevřenější než jeho předchůdce a v některých oblastech dokonce vybočuje od neustálé temných a tísnivých lokací, které jsou typické pro tuto sérii. Jednou z prvních oblastí, do které zavítáte, je Majula a ta už vám názorně naznačí změnu v uměleckém směru. Maluja je sluncem zalitá oblast na pobřeží a jedná se jedinou lokaci, která bude sloužit jako vaše centrála. Současně se tak ale jedná o jedné místo, kde si můžete zvýšit úroveň hráče.
Je to sice dosti zvláštní, ale budete si na to muset zvyknout. Sice nechápeme, proč se k tomuto kroku tvůrci rozhodli, protože systém s ohništi (bonfire) v prvním díle hry, u kterého jste mohli postavu zlepšit, fungoval skvěle. Je tak dosti otravné, když se pokaždé musíte vrátit do Majuly. Hra sice nemá nijak lineárně daný příběh, ale přesouvat se mezi lokacemi, jen aby vaše postava mohla postoupit na novou úroveň, je zkrátka otrava. Návrat na toto místo naštěstí ale nevyžaduje, abyste se táhli přes celý Drangleic. I když jsme si návštěvu tohoto povedeného světa skutečně užívali, tak jsme současně ocenili možnost rychlého cestování mezi ohništi. V prvním Dark Souls jste tuto možnost sice také měli, ale zpřístupnila se někdy až v druhé třetině vaší poutě, zatímco nyní je k dispozici již od začátku.
Známkou dobře vytvořeného světa je to, že máte spoustu možností, odbočit z hlavní cesty a jednoduše svět detailně zkoumat, a kolikrát vás ani nenapadne použít rychlého cestování. Prostě si to budete užívat a spousta lokací bude lahodit i vašemu oku. V dálce pak můžete vidět různá místa, jež navštívíte v pozdějších fázích hry. Stejně jako svět, tak i modely postav jsou nádherné, ať už jde o obyčejné protivníky či některé z nejtěžších bossů, jaké jste kdy zažili. Všechny postavy jsou detailně vytvořeny a mají svůj unikátní styl, který se jen tak nevidí.
Jistě vás potěší, že Dark Souls II obsahuje ještě více soubojů s bossy než minule a je až překvapivé, jak rychle na některé můžete narazit už z počátku hry a dva narazíte dokonce hned v Majule, i když jsou spíše jen taková ochutnávka. Některá z dalších monster, příšer a jiných zrůd pak dokazují, jací jsou ve From Software machři na design. Ať už jde o staré giganty či masivní hromadu krve, vnitřností a končetin. Všichni nepřátelé jsou detailně vytvořeni a je vidět, že hororová představivost tvůrců opravdu dobře zapracovala.
Souboje s bossy samozřejmě zahrnují použití různých předmětů a především zbraní, kterých v Dark Souls II najdete opravdu ohromující množství. Spousta z nich pak má odlišné animace útoků, aby se opravdu lišili a to nejen statistikami. Najít zbraň, která bude pasovat vašemu hernímu stylu, je samozřejmě rozhodující. Stejně jako minule, tak zbraně mají různé vlastnosti jako poškození a také požadavky, jež jsou spojeny se systémem úrovní hráče. Většina luků tak logicky vyžaduje obratnost, na což je třeba brát zřetel, když preferujete spíše útočit z dálky. Kouzelníci pak musí své duše vrazit do inteligence a samozřejmě ti, co jdou rádi do těla, musí pracovat na své síle.
Předměty a zbraně se také mohou zlepšovat s vašimi vlastnostmi a ve vašem inventáři jsou rozděleny a také ohodnoceny podle toho, jak moc dobré jsou. Je proto třeba se dobře rozhodovat, kam získané duše z nepřátel investujete. Souboje jsou opět kvalitní a vyžadují trpělivost, bránění a správné načasování vašich útoků, protože i obyčejní nepřátelé vás mohou hodně zranit či zabít. Velmi dobře také funguje princip rizika a odměny. Potěší vás spousta vítězství, protože pro překonání nespočtu nepřátel se musíte naučit jejich vzorec útoků, abyste se včas bránili a ve správnou chvíli zaútočili.
Nyní se ještě podívejme na celkovou brutálnost hry ve smyslu obtížnosti, která je ještě více hardcore kvůli několika pekelným novinkám a změnám. Oproti prvnímu dílu nezačíná s pěti, ale pouze s jednou nádobou Estus, kterou naplňujete u ohnišť a můžete si s ní doplnit zdraví. Kameny (lifegem) jsou přidány, aby to trochu vynahradili, a můžete jich mít až deset. Lze je sice používat rychleji, ale pomalu obnovují zdraví. Samozřejmě to ale není tak výhodné, protože jeden kámen stojí 300 duší a postupně se pak musíte rozhodovat, jak duše rozdělíte do nákupu předmětů a vylepšení postavy. Předměty se u obchodníků také znovu neobjevují a stejně tak i nepřátele se po nějaké přestanou znovu objevovat, aby tak bylo zabráněno levelování skrze slabší nepřátele. Když navíc umřete, tak se vám pokaždé sníží zdraví a když nebudete opatrní, tak se může snížit až o polovinu. Lze to sice ošetřit skrze různé předměty, ale ty jsou dosti vzácné a jen tak je nenajdete.
Verdikt
Dark Souls II rozhodně není pro každého. Je to totiž jedna z nejvíce, jestli ne jediná, hardcore akčních her, která je klasickým velkým titulem pro konzole. Budete umírat a to hodně, a bude se jednat o zkoušku vaši vytrvalosti a trpělivosti. Ovšem ti, kteří touto zkouškou úspěšně projdou, budou odměněni opravdu jedinečným herním zážitkem a dobrým pocitem z úspěchu.RECENZE: Life is Strange: Double Exposure
Na poli adventur je Life is Strange pojem. Studiu Don’t Nod se v roce 2015 podařilo stvořit překvapivý hit, který umně kombinoval paranormální jevy a vztahové drama z pohledu Maxine Caulfield, mladé středoškolačky, jež ke svým superschopnostem přišla jako slepá k houslím. Od té doby se svět rozšířil nejen o další více či méně povedené tituly, ale také o další studio Deck Nine, které si vzalo na starosti také pokračování...
RECENZE: Call of Duty Black Ops 6
Letošní díl nekonečné série Call of Duty je celou řadou hráčů očekáván hned z několika důvodů. Může to být třeba tím, že vývoj Black Ops 6 byl na poměry značky až nečekaně dlouhý, protože trval čtyři roky. Vývojáři tak měli spoustu času náležitě zapracovat na všech aspektech a napravit poněkud pošramocenou pověst po nepříliš vydařeném Modern Warfare III. Hráči na Xboxu pak mají ještě jeden důvod k radosti, obzvlášť, pokud si...
Recenze: Sonic X Shadow Generations
Generační střet rychlosti, cestování v čase a temnoty. Nový titul z dílny herní legendy, studia SEGA, vrací to, co už jednou dobře fungovalo v roce 2011 a přidává k tomu temný chod navíc, v podobě kampaně za dokonalou bytost, ježka Shadowa.
RECENZE: Diablo IV: Vessel of Hatred
Tvůrci Diabla IV po více než roce přidali první velkou expanzi. Vessel of Hatred přináší novou lokaci a spoustu změn.
RECENZE: Thirsty Suitors
Musím se přiznat, že mám pro hry od Annapurny značnou slabost. Ačkoli nejde o tituly, které mají obří rozpočty, vymazlenou grafiku či perfektní technický stav, velmi často si vybírají ke zpracování zajímavá témata, kterým se nejen hry, ale ani jiná mainstreamová média příliš nevěnují. Thirsty Suitors není žádnou výjimkou, ba právě naopak – jedná se o ryzí esenci Annapurny, kterou nelze jen tak snadno zaškatulkovat. Proč? O tom se dozvíte...
RECENZE: Undisputed
Současný trend v bojových sportech je poměrně jasný – smíšená bojová umění dominují veřejnému prostoru a krátké, leč intenzivní šarvátky si získaly srdce mnoha diváků. Pak jsou tady ale ještě nostalgici jako my, kteří vzpomínají na doby, kdy na pomyslném vrcholu bojových sportů stál box. Nejinak tomu bylo i v herním prostředí, kterému výrazně dominovala série Fight Night od EA. Ty časy jsou ale už dávno pryč.
Recenze: Starfield Shattered Space
Rok a měsíc – tolik uběhlo od vydání ambiciózního intergalaktického dobrodružství Starfield jedním z nejslavnějších vydavatelských a vývojářských domů, firmou Bethesda. Bylo by asi zbytečné, abych se znovu zabýval shrnutím recenze původní hry, ostatně naši recenzi si můžete připomenout sami. Nicméně, přeci jen se jedná o opravdu masivní projekt, na kterém se během uplynulého roku pracovalo nejen na prvním placeném přídavku Shattered Space, ale i na původní hře formou free...