Recenze: Devil May Cry 4: Special Edition pro Xbox One

Autor: Josef Brožek Publikováno: 28.6.2015, 16:39

Publikováno: 28.6.2015, 16:39

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 748 článků

Dante je zpět. Jo že už jste to letos jednou slyšeli? Máte pravdu, a to u nedávném remasteru DMC: Devil May Cry, které sice bylo naprosto zbytečné, ale i tak jsme si ho po druhé užili. No, a protože z toho Capcom vytáhl novou haldu peněz, tak se narychlo rozhodl i předělat čtverku. Příště očekáváme předělávku předělávky HD kolekce DMC 1,2 a 3 a přespříště kompletní edici všech DMC. No není to k pláči? Vlastně spíš k smíchu, protože „Zlo nikdy nepláče“. Jenže víte co? Za Danteho se ve čtyřce nehraje. Ha! Teda alespoň ne ze začátku. Na řadě je Nero, rytíř světla, který se s Dantem utká.

Světe div se, ale čtvrtý díl řadíme mezi trio nejlepších dílů série, kde kraluje trojka, no a tak se nám nemůžete divit, že byť je port opět naprosto zbytečný (tedy vlastně remaster, pardon), tak jsme za něj rádi, protože jsme po dlouhé době zase usedli za starého dobrého Danteho s bílými a dlouhými vlasy. No a co čert nechtěl, opět se autoři vykvajzli na jakékoliv úpravy a opravy chyb, které onen díl tehdá doprovázeli. Asi by měl konečně někdo všem ukázat, jak se mají remastery či reedice dělat. Resident Evil od toho neměl blízko a třeba takový Borderlands: The Handsome Collection byl, co se týče poměru cena/obsah, docela na správné cestě. Nicméně, pořád se všichni mají co učit, aby se vlk nažral a koza zůstala spokojená.

My jako kozy, hráči, ale spokojeni nejsme. Dodatečné mise, skiny a další obsah nás už asi nehromí, protože jen málokdo dělá smysluplný obsah jako třeba Gearbox Software, nebo ještě před uzavřením studia Irrational Games. Jenže tak nějak od každého remasteru očekáváme, že všechno, co bylo v původní verzi špatně, autoři opraví. „Ne, Lojzo, poď vezmeme tamhle tu hru, co už nikdo nehraje, vyhodíme na ní trailer, že ji jako uděláme, plácnem na ní nějakej senza podnázev, třeba Special Edition, dosypem tam ten zbytečněj obsah, za kterej všichni už jednou zaplatili, roztáhneme textury a plůácnem an to cenovku jako tehdá při prvním launchi. Nebude nás to skoro nic stát a stejně na tom něco ještě trhnem. No a komu se to nebude líbit, může se vrátit zpátky k té staré verzi, žejo…“. Tak dámy a pánové tak nějak vznikají remastery…

image

No vlastně to zas tak strašné s DMC 4 není. Prodává se bez koruny za pět stovek, což není původní cena hry a už vůbec to není naproti tomu, co nabízí, moc. S obsahem navíc to ale o moc jiné není. Ve čtyřce se vlastně hraje za Nera, jakožto nepřítele Danteho a aby se neřeklo, autoři přidali 3 nové charaktery – Vergil, Lady a Trish. Každá postava má svoje vlastní schopnosti, a jestli máme vypíchnout jednu, tak určitě Lady. Ta se specializuje na boj z dálky a její kvéry a raketomet nás vcelku ohromily. Navíc nám trošku přišlo, že se změny dostalo i na samotný gameplay, které se o něco zjednodušil v nejjednodušším módu. No a pro ty největší frajery je tu Legendary Dark Knight Mód, který je fakt jen pro ty největší tvrďáky.

Grafika se vylepšila na avizovaných 1080p, tedy Full HD a celkově i grafiky, čímž vypadává z našeho zmiňovaného pravidla byznysu remasterů. Nic to ale nemění na tom, že se tvůrci z chyb nepoučili a na opravu chyb jako problémy s kamerou se vyprdli. Kamera je mnohdy opravdu hrůzostrašná a třeba při přechodech do jiných místností v jedné lokaci nás opravdu potrápila, protože se nastaví jako statická, a když jdete dopředu přes dveře, tak se kamera přemístí a vy najednou jdete dozadu, což při soubojích je vskutku smrtící.

fsdfsd

Jinak ale nemáme k této edici pro nové konzole další výtky. Nakonec vlastně ani na portu sami tvůrci nedělali a svěřenci z Access Games svou práci odvedli (dalo by se říct) dobře, výborně ne, ale i tak si za pět stovek užijete hodně zábavy, kterou jste buď po těch sedmi letech zapomněli, nebo třeba vůbec nestihli. Hraje se to pořád dobře, a byť vám bude hraní sabotovat kamera, Dante nás zase po nějaké době připoutal na pohovku, což se poslednímu remasteru DMC a ani jeho bonusovému obsahu nepovedlo.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Další port z mnoha, který sice patří mezi ty lepší v poměru cena/obsah, ale pořád má co vylepšovat, a to jakože dost.
11. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 19

Motocyklová sezóna začíná, a to jak skutečná, tak prestižní seriál MotoGP. Motorky v posledních letech získávají na oblibě i proto, že Formule 1 pro někoho může ztrácet své kouzlo, jelikož v ní dominují stále ti samí a v průběhu závodů se toho na trati moc neděje z důvodu šetření paliva nebo pneumatik. Ve virtuálním světě je situace opačná, protože Codemasters ukázali, jak se má pracovat se značkou Formule 1, kdežto Milestone se svým MotoGP...

»
08. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Cook, Serve, Delicious! 2!!

Ne jenom hraním, živ je člověk. Abychom mohli spokojeně hrát, je dobré se předtím pěkně najíst, protože jinak se musí odbíhat a shánět něco k snědku. Člověk se ale poté nemůže plně soustředit na hraní a přichází o dokonalé a duchaplné herní zážitky. Hry se v posledních letech věnují lecjakým činnostem běžného života a ani vaření jídla nechybí. Následující hru jsem si na recenzi vybral hlavně proto, že podobný styl mám moc...

»
07. 06. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Warhammer: Chaosbane

Řada příznivců už určitě delší dobu touží po akční RPG z fantasy světa Warhammeru. Pokud patříte mezi ně, konečně jste se dočkali. Možná jste z upoutávek sami poznali, že tvůrci se hodně inspirovali klasikami tohoto izometrického žánru, a to samozřejmě včetně Diabla. Výsledek je ovšem všelijaký, jelikož základ je slušný a třeba poslouží k dalším hrám, ovšem schází pestrost a postupně se více a více vyskytuje repetetivnost, kterou pocítí především veteráni žánru.

»
29. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: American Fugitive

Jó, americký venkov. Místo hodné obdivu, jehož tempo udávají domácí pálenka, silné káry a dobytek táhnoucí pastvinou. Rozvětvené rodinné klany dávají naději, že první milostné zkušenosti přijdou od sestřenice. Na zadním sedadle Buicku, kde už před léty trénoval fotřík s tetou. Kriminalita vlastně neexistuje. Po sebevraždě zákoníku práce ve skartovačce, je totiž největším zločineckým celkem policejní sbor. Na druhou stranu má dobré tarify a podporuje drobné podnikatele v jejich trestné činnosti. Obchody...

»
26. 05. 2019 • CryLineT2

Recenze: Team Sonic Racing

„Nové závody s ježíkem? Sem s nimi!“ Podobnou reakci provázelo zjištění, že král dlouhých sprintů opět usedl za volant. Přemýšleli jste vůbec nad tím, proč Sonic potřebuje auto, když by v teoretické rovině byl první po svých? Já také ne, protože jsem vděčná za další infantilní postavičky, které se v neméně infantilních autíčkách snaží získat zlatavý pohár. Zřídka kdy totiž narazíte na lepší rodinou hru, než jsou arkádové závody s dětskou grafikou a otevřenou přístupností.

»
24. 05. 2019 • chaosteorycz11

Recenze: Layers of Fear 2

Je každý umělec blázen? Je každý blázen umělec? A je snad umění forma šílenství? Před třemi léty si podobné otázky položil polský kreativní celek, načež vznikla skromná analýza pomateného, nebo neskutečně nadaného, malíře jménem Layers of Fear. Zjištění, že tahy štětce občas vede lidská tragédie, nechalo pootevřené dveře do světa, kde jedinci hodni obdivu představují oběti vlastní výjimečnosti. Hvězda stříbrného plátna míří na scénu, ale dočká se bouřlivých ovací?

»
23. 05. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Sniper Elite V2 Remastered

Říkáte si zase další remaster? Už tomu tak je a možná nám jen pánové ze studia Rebellion chtějí zkrátit čekání na pátý Sniper Elite. Každopádně tento měsíc už je tomu sedm let, co do obchodů dorazil Sniper Elite V2 a my se teď mrkneme na zoubek jeho remasteru pro Xbox One.

»
18. 05. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Rage 2

Dlouhé desítky let si autoři filmů, her a knih dávali práci, aby svět po globální katastrofě působil tak depresivně, že si z něho i fanoušek doom metalu má chuť podřezat žíly. Pak ale někdo přišel se studií, jak se asi bude chovat tlupa orangutanů ve skladu barev a laků. Samozřejmě udělá barevný nepořádek, který by šikovný hokynář prodal jako umělecké dílo nadčasového umělce. Nač ale dělat z neorganizovaného bince něco víc než...

»