Xboxweb.cz

Dante je zpět. Jo že už jste to letos jednou slyšeli? Máte pravdu, a to u nedávném remasteru DMC: Devil May Cry, které sice bylo naprosto zbytečné, ale i tak jsme si ho po druhé užili. No, a protože z toho Capcom vytáhl novou haldu peněz, tak se narychlo rozhodl i předělat čtverku. Příště očekáváme předělávku předělávky HD kolekce DMC 1,2 a 3 a přespříště kompletní edici všech DMC. No není to k pláči? Vlastně spíš k smíchu, protože „Zlo nikdy nepláče“. Jenže víte co? Za Danteho se ve čtyřce nehraje. Ha! Teda alespoň ne ze začátku. Na řadě je Nero, rytíř světla, který se s Dantem utká.

Světe div se, ale čtvrtý díl řadíme mezi trio nejlepších dílů série, kde kraluje trojka, no a tak se nám nemůžete divit, že byť je port opět naprosto zbytečný (tedy vlastně remaster, pardon), tak jsme za něj rádi, protože jsme po dlouhé době zase usedli za starého dobrého Danteho s bílými a dlouhými vlasy. No a co čert nechtěl, opět se autoři vykvajzli na jakékoliv úpravy a opravy chyb, které onen díl tehdá doprovázeli. Asi by měl konečně někdo všem ukázat, jak se mají remastery či reedice dělat. Resident Evil od toho neměl blízko a třeba takový Borderlands: The Handsome Collection byl, co se týče poměru cena/obsah, docela na správné cestě. Nicméně, pořád se všichni mají co učit, aby se vlk nažral a koza zůstala spokojená.

My jako kozy, hráči, ale spokojeni nejsme. Dodatečné mise, skiny a další obsah nás už asi nehromí, protože jen málokdo dělá smysluplný obsah jako třeba Gearbox Software, nebo ještě před uzavřením studia Irrational Games. Jenže tak nějak od každého remasteru očekáváme, že všechno, co bylo v původní verzi špatně, autoři opraví. „Ne, Lojzo, poď vezmeme tamhle tu hru, co už nikdo nehraje, vyhodíme na ní trailer, že ji jako uděláme, plácnem na ní nějakej senza podnázev, třeba Special Edition, dosypem tam ten zbytečněj obsah, za kterej všichni už jednou zaplatili, roztáhneme textury a plůácnem an to cenovku jako tehdá při prvním launchi. Nebude nás to skoro nic stát a stejně na tom něco ještě trhnem. No a komu se to nebude líbit, může se vrátit zpátky k té staré verzi, žejo…“. Tak dámy a pánové tak nějak vznikají remastery…

No vlastně to zas tak strašné s DMC 4 není. Prodává se bez koruny za pět stovek, což není původní cena hry a už vůbec to není naproti tomu, co nabízí, moc. S obsahem navíc to ale o moc jiné není. Ve čtyřce se vlastně hraje za Nera, jakožto nepřítele Danteho a aby se neřeklo, autoři přidali 3 nové charaktery – Vergil, Lady a Trish. Každá postava má svoje vlastní schopnosti, a jestli máme vypíchnout jednu, tak určitě Lady. Ta se specializuje na boj z dálky a její kvéry a raketomet nás vcelku ohromily. Navíc nám trošku přišlo, že se změny dostalo i na samotný gameplay, které se o něco zjednodušil v nejjednodušším módu. No a pro ty největší frajery je tu Legendary Dark Knight Mód, který je fakt jen pro ty největší tvrďáky.

Grafika se vylepšila na avizovaných 1080p, tedy Full HD a celkově i grafiky, čímž vypadává z našeho zmiňovaného pravidla byznysu remasterů. Nic to ale nemění na tom, že se tvůrci z chyb nepoučili a na opravu chyb jako problémy s kamerou se vyprdli. Kamera je mnohdy opravdu hrůzostrašná a třeba při přechodech do jiných místností v jedné lokaci nás opravdu potrápila, protože se nastaví jako statická, a když jdete dopředu přes dveře, tak se kamera přemístí a vy najednou jdete dozadu, což při soubojích je vskutku smrtící.

Jinak ale nemáme k této edici pro nové konzole další výtky. Nakonec vlastně ani na portu sami tvůrci nedělali a svěřenci z Access Games svou práci odvedli (dalo by se říct) dobře, výborně ne, ale i tak si za pět stovek užijete hodně zábavy, kterou jste buď po těch sedmi letech zapomněli, nebo třeba vůbec nestihli. Hraje se to pořád dobře, a byť vám bude hraní sabotovat kamera, Dante nás zase po nějaké době připoutal na pohovku, což se poslednímu remasteru DMC a ani jeho bonusovému obsahu nepovedlo.