Recenze: Far: Lone Sails

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 5.4.2019, 8:08

Publikováno: 5.4.2019, 8:08

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3326 článků

Prý, že cesta je cíl. Oblíbené klišé, které se hodí mezi pysky každému, kdo hledal v obyčejné hře významový nebo existencionální přesah, třebaže měl děj jasně vypsaný přímo před očima. Inside, Black the Fall, Limbo, Rime, Abzu, Unravel a desítky dalších. Na oko umělecká díla, jejichž jasné poselství se vypráví mezi řádky, zatímco ústřední postava absolvuje osudovou pouť plnou překážek. Jednou je skrytým motivem politika, jindy smysl života, velice často pak vykoupení z utrpení a co říct má i cesta za svobodou. Do které ze škatulek patří vyschlý svět Far?

Na odpověď si počkáte nějaké dvě hodiny, během kterých si naprosto zamilujete němou show jedné dívenky a její provizorní mašiny. Můžete jí říkat Červená Karkulka, Malá Neznámá nebo Šestka. Ostatně o malé strojvedoucí toho beztak víte pomálu. Jako sirota má jen pár osobních věcí a retrofuturistickou lokomotivu s pomocným pohonem plachet. Není to však jen stroj. Jde o jedinou pozůstalost a vzpomínku na otce, neboť z indicií plyne, že na stroji pracovali spolu. Teď je ale vše pryč, a to doslova.

Hrdinka vyráží na cestu do světa, jenž je vyschlý jak sklenička vyléčeného opilce. Historii, nechť si vaše fantazie vykreslí podle svého. Na každý pád musí dojít k post-apokalyptickému prostředí, kde se přístavní město proměnilo v ocelový hřbitov. Vraky nákladních lodí jsou pouhými pomníky éry, kdy si člověk bláznivě myslel, že je se svou bárkou pánem všech moří. Okolí je s každým metrem pustější a vy sledujete minulost neplánované průmyslové revoluce. Přerod, kdy se z lodí stávají stroje budoucnosti, je velice pěkně zachycený a vás bude mrzet každý uniklý detail.

Mě naopak mrzí, že se vývojáři ze studia Okomotive vyvarovali emotivnějších momentů. Krom úplného úvodu, není ve hře jediná srdceryvná scéna. Střípky nebezpečí nestačí ani eskalovat, protože řešení je na dosah amputované ruky. Celá pouť drobné postavičky tak připomíná exkurzy do uzavřeného lomu. Občas se něco pokazí, ale nemějte obavy drazí návštěvníci, on to Igor opraví a pojedeme dál. A že se toho cestou pokazí docela dost.

Bouřka zapříčiní požár, špatná cesta poláme hnací kolo, krupobití zničí půlku strojovny a náraz zlikviduje zásoby paliva. Pro nezkušeného samotáře důvod hledat smyčku a první stabilní nosník. Pro děvčátko drobné překážky, při nichž stihne dopít mléko, zamést drobky ze sušenek a poskládat popadané plyšáky. Obsluhování mašiny je sice hlavní náplní hry, ale jde tak nějak samo. Stačí mít zásoby paliva, upouštět tlak, kontrolovat vítr a včas brzdit. Bát se ovšem nemusí ani flegmatičtí sklerotici, protože hra důsledky laxního konání hází přes palubu.

Nikde není vysvětleno, proč sbíráte, nebo byste sbírat měli, předměty ponechané vlastnímu osudu. Selský rozum radí, aby se zužitkovaly jako palivo a má samozřejmě pravdu. Toho harampádí je ale tolik, že při pečlivém sbírání za chvíli dojde volné místo a z lokomotivy se stává skládka. Z ládování „kotle“ je díky tomu otravná rutina, která postrádá hlavní smysl. V přímém kontrastu jsou totiž nekonečné zásoby vody v hasičáku, případně opravárenské nástroje, u nichž autoři na doplňování nějak zapomněli.

Že ovládání dopravního prostředku slouží jen jako výplň mrtvého času mezi hádankami, není pocit, ale fakt. Logických překážek naštěstí není málo a při jejich odstraňování dojde využití snad každý prvek stroje. Dostat poměrně velký kus techniky zase o píď kupředu, je zábava. Řešení nejsou tak složitá, aby vyžadovala vizuální berličky. Zároveň se nenabízí na „první dobrou“ a vyzývají k průzkumu blízkého okolí. Potěší vzrůstající náročnost, která vede až k čemusi, co připomíná AT-AT z Hvězdných válek. Jde nejenom o nejsložitější úkol, kdy řešíte pohyb hned dvou strojů, ale také o ten nejhezčí.

Krásu poznamenaného světa vypráví hezká stylizace s nádechem ruční kresby. Je to přesně ten grafický směr, který podobným hrám sluší a který mi imponuje. Když už nezávislý projekt nenadchne příběhem, alespoň se stává relaxačním materiálem, jehož síla by uklidnila i tlakový hrnec. Hudba je první polovinu minimalistická, povětšinou tahaná jen jedním nástrojem. V žádném případě není lenivá, jen si na svou chvíli dokáže vhodně počkat. U koho audiovizuální zážitek převýší hratelnost, může volit opakování se zaměřením na achievementy.

Dvě třetiny jsou lehce dosažitelné a občas i vtipné. Například vezmete-li rádio, které se v některých fázích hry snaží zachytit neznámé vysílání, čeká vás odměna za jeho transformaci na palivo. Ale pouze v určitý moment. Zajímavou výzvou je najetí plného stavu malého tachometru. Jde o jediný scénář, kdy jsou hříšné počty paliva až nedostačující. V případě, že se na lov achievementů vydáte, učiňte tak okamžitě. Hra nemá sílu, aby vás přitáhla po delším odložení.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Další němá variace na nízkorozpočtové výpravné hry s logickým nádechem. Lone Sails nemají příběhovou sílu Inside a v herních mechanikách si dost protiřečí. To ale neznamená, že nedokáží na svém plácku zabavit. Drobná postavička a její kovový mastodont jsou tichými vypravěči z decimovaného světa, kde žádná překážka není dostatečně velká. Chcete se hnát dopředu za další bariérou, chcete znát co nejvíc z kovového hřbitova. Všechno ostatní ale působí jako audiovizuální vata, nad kterou je lepší nepřemýšlet.
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»