RECENZE: Farming Simulator 22

Autor: p.a.c.o Publikováno: 24.11.2021, 7:00

Publikováno: 24.11.2021, 7:00

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2665 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Tři roky jsou na vývoj hry poměrně dlouhá doba, tím spíš, když pracujete na pokračování série. Je potom tak nějak nasnadě, že hráči očekávají hodně novinek, inovací a snad i převratnou hratelnost vašeho titulu. Není tedy snadné všechny tyto touhy uspokojit, obzvlášť, když se rozejdete se svým vrchním vydavatelem a do herního světa po několika dlouhých letech vstoupíte na vlastní kůži.

Ač se to nemusí zdát, právě tohle všechno letos platí pro Farming Simulator 22, který je u všech virtuálních farmářů natolik očekávanou hrou, že v den spuštění byly několik hodin nedostupné servery pro online hraní. Cross platform multiplayer je jednou z novinek tohoto ročníku a je škoda, že start nebyl úplně hladký. Nedělal bych z toho vědu a přičetl bych to na vrub nezkušenosti vývojářů nebo podcenění situace, přeci jenom, je to jejich poprvé. O dost úspěšněji dopadlo jejich další poprvé, kterým je česká lokalizace. Ta se do hry konečně dostala a nikomu tak neuteče sebemenší detail. Všechny texty, menu a rozhraní je velice hezky přeloženo, ale že to teda trvalo, než jsme se lokalizace dočkali.

Poprvé však pro nás nepřipravují kampaň, kam se stejně vrhne většina z nás. Připraveny jsou tři stupně obtížnosti, kdy pro největší farmáře je připravena výzva v podobě těžší ekonomiky, mála peněz a holého zadku. Střední varianta nabídne relativně dost peněz a prostor pro vlastní založení farmy. Poslední možnost je určena pro ty, kdo chtějí mít do začátku nejen farmu, ale i techniku nebo se ve hře moc neorientují.

Upřímně jsem doufal, že po všech těch letech bude úvod do hry zpracován tak, aby i člověk, který nehraje každý ročník, dostal informace o tom, co a kde dělat. Bohužel po velice stručném úvodu, nás hra nechá napospas všem možnostem. Kdo hrál předchozí díly, má jistě své postupy, jak pokračovat, ale nováček bude koukat na velkou mapu, spousty přehledů a asi mu nebude tak úplně jasné, kudy dál. Je smutné, že vývojáři stále neumí připravit tutoriál, který k něčemu bude, protože lepší ozřejmění novinek bych místy ocenil i já. Přeci jenom máme tady novou práci s plodinami, které je třeba zasít a sklízet dle měsíce, výrobní řetězce a další novinky, u nichž by lepší vysvětlení bylo na místě.

A když už jsem je nakousl, pojďme novinkami začít. Jako první se podíváme na dlouho slibované a konečně trochu rozumně provedené zpracování ročních období. Start kariéry je vždycky v létě, aby následoval podzim, zima, jaro a zase léto. Každé z období je vhodné pro jiné plodiny, což je třeba v rámci kalendáře zohlednit. Přináší to zajímavý prvek do plánování toho, co kde vysadit, abychom dokázali maximálně využít kapacitu našich polí a jednotlivé cykly setí a sklizně na sebe pěkně navazovaly. Mimo toho se ale jedná spíše o kosmetické změny vzhledu bez dalšího výraznějšího dopadu.

To platí hlavně pro zimu. Sice napadne sníh, ale to je asi tak jediné, co se děje. Dostali jsem novou techniku (pluhy, posypová zařízení a sůl do nich), ovšem uniká mi důvod, proč bych měl odhrnovat pole, když to má přes zimu odpočívat. K tomu je někde sněhu víc, někde je to jenom textura pro okrasu a navíc, přechod na jaro je prostě skok, kdy sníh zmizí. Čekal jsem něco víc, než jenom kosmetickou změnu vzhledu mapy.

Třeba vliv na jízdní model by nebyl od věci, ale ani ten se nekoná. Traktory se vlastně řídí stejně jako posledně a předposledně a před-předposledně. Řízení je při prudkém zatočení stále moc citlivé, takže není problém s traktorem nebo autem udělat trojité salto se čtyřmi vruty, a přitom vám z korby nevypadne ani kousek 2D modelu převáženého produktu. Veškerá technika stále nemá svou váhu a působí, jako by se vznášela nad zemí. Jediné, čeho jsem si všiml je, že kombajny nově o něco hůře brzdí a možná u nich si člověk všimne něčeho jako váha, i když hodně omezeně.

Těšil jsem se na deformaci terénu, ale stále jezdíme po placce, která je buď do kopce nebo z kopce. Na polích se objevují kameny, které mohou poškodit naši techniku, takže by je člověk měl odstranit (ručně nebo příslušnými stroji), ale ukazatel poškození klesá tak pomalu, že pluh by se nerozbil ani za dvacet let. Stejně pomalu klesá ukazatel paliva v nádrži, takže k benzínce se člověk moc neprojede.

Na druhou stranu skvělou novinkou je zmiňovaný výrobní řetězec. Dříve jsme ve farmaření fungovali tak, že jsme se sklizenou plodinou jeli na místo s největší výkupní cenou a tam ji prodali. Něco se vyplatilo méně, něco více, každopádně v tomto bodě naše cesta za výdělkem končila. V nejnovějším díle to můžeme dělat úplně stejně, ale tím pádem se připravíme o možnost vydělat ještě víc.

Jak ví i malé dítě, z pšenice se dá ve mlýně udělat mouka, ze které následně pekař upeče chleba. My mu ho pak můžeme nechat, aby ho prodal sám nebo si ho od něj vzít a prodat ho na farmářském trhu či v naší vlastní prodejně sami. Chleba je nejjednodušší příklad na ukázku výrobních řetězců, protože se najdou i podstatně složitější. Třeba takový dort se skládá hned z několika komponent a dosažení finálního výrobku je práce na několik hodin. Přesně tato mechanika hře chyběla a přidává v tomto ohledu potřebnou hloubku. Navíc spousta činností, jako třeba těžba dřeva (díky Husekovi) je více profitabilní, než tomu bylo dříve.

Každý díl přidává nové plodiny a ani ten nejnovější na tom není jinak. Hlavní hvězdou je vinná réva, protože vinohrad se dá založit, obstarávat a úplně novým kombajnem následně sklidit a hrozny dále zpracovávat. Snadnější zisk plyne ze skleníků, kde nám s dostatkem přísunu vody rostou bez další práce rajčata nebo salát. Oblíbil jsem si také úly produkující med a přispívající k lepší úrodě například řepky, takže se vyplatí je postavit někde poblíž. V nabídce stavby a úpravy farma můžeme nově budovat výběhy pro zvířata, přístřešky a další hromadu staveb, prostě přetvářet farmu k obrazu svému. Nicméně editor mi přišel poměrně zmatečně zpracovaný a občas jsem měl trochu problém najít potřebnou budovu či objekt.

Nepřehlednost, zmatečnost a pomalost. Tato tři slova popisují úplně přesně mé pocity z uživatelského rozhraní. Proklikávat jednotlivé nabídky a menu skrze gamepad je tak příjemné, jako šlápnout do kravince. Je to všechno daň za komplikovanější mechaniky, kdy se všechny grafy a přehledy prostě musí někam schovat. Uvítal bych možnost si menu přeskládat podle svého, protože některé položky, co používám často, jako třeba plnění zakázek pro ostatní farmáře, jsou v menu docela daleko.

Zmínka o farmářích mě přivádí k dalšímu bodu a tím je herní svět. Nabídka obsahuje tři mapy, kdy jedna je inspirována americkou krajinou, další francouzskou a poslední rakouskou. Někde jsou kopce, někde jsou roviny, jinde zase od každého trochu. Jsou opravdu velké a o to víc mrzí, že svět je mrtvý a prázdný. Člověk na polích nepotká ostatní farmáře se svými stroji, přitom sem jel kolem pole, kde rostla kukuřice, aby při dalším průjezdu bylo sklizené a při dalším pokryté vápnem. Buď to všechno někdo udělal neskutečně rychle nebo se tyto věci dějí sami od sebe. Provoz také není kdo ví jak velký, a to ani ve městě. Stejně tak města samotná působí až na pár chodců hodně pustě.

Zdejší umělá inteligence řidičů je úsměvná a možná je člověk rád, když je nepotká. Neumí dát přednost, jezdí jako blázni a že by zastavili, když na silnici proti sobě vidí kombajn přes celou cestu, je taky nenapadne. O komické situace tak díky mizivé fyzice vozidel není nouze. Ani naši pracovníci nejsou žádní vědátoři, a to navzdory slibovanému vylepšení. Jednou mi zasel pole napříč a zbytek ho nezajímal, jindy zoral jenom půlku a hlásil, že má hotovo. Případně jsem ho nechal dodělat svou rozdělanou práci, šel se podívat jinam a když jsem se vrátil na kontrolu, pořád se k postřiku šteloval. Takže jsem ho nakonec propustil a dodělal si to sám. Nejlépe umělá inteligence funguje, když ji člověk nechá dělat celé pole od začátku, ale jinak je to s ní takové horší.

Grafickou stránku hry haním minimálně poslední dva díly, takže jsem s příchodem toho nového doufal ve změnu k lepšímu. Modely strojů jsou zase o něco hezčí, detailnější a funkčnější. Opravdu není hra, která by tuto část měla zpracovanou lépe. Jakmile jsem zvedl oči od kombajnu a podíval jsem se do dály, skoro jsem dostal kopřivku. I po třech letech vývoje je dohled tristní, a to jak při velkém pohledu do dálky, k čemuž hra místy dokonce z nějakého důvodu vyzývá svým designem, tak i v rámci jednoho pole. Zase není vidět ostře z jedné strany na druhou, zase doskakují plodiny, a dokonce není vidět ani technika. Takhle jsem hledal kombajn, který jsem nechal na poli a jel odvézt plodiny s tím, že se pro něj vrátím. Naštěstí je na mapě ikonka stroje, díky čemuž jsem ho nakonec našel. Do dalšího ročníku budou muset vývojáři již udělat radikálnější změnu, protože aktuální engine je již na hranici svých možností a víc už z něj nedostanou.

Tím spíš, když do hry chtějí v rámci serverů pustit více hráčů klidně i z různých platforem. Mutliplayerová složka se řádně zvětšila a jsem moc zvědav, jak v případě funkčních serverů bude hromadné budování farem a starání se o pole, výrobu a další věci fungovat. Nicméně je zde obrovský potenciál, jak ve hře utopit další desítky až stovky hodin. To ostatně platí i pro singlplayer, kde se každý zapálený farmář může realizovat opravdu nadlouho.

Z celkového výsledku si odnáším rozporuplné pocity. Na jednu stranu musím uznat, že jsem dostal spoustu nových možností, jak nakládat se surovinami, kdy prodej základních produktů není jediná cesta. Stavba farmy také přináší zajímavé možnosti a stejně tak skvělá je online složka hry. Bohužel herní mapy působí prázdně, fyzika vozidel je stále základní, umělá inteligence vysloveně hloupá a grafická stránka mimo pracovní stroje stále slabší. Kdo se přes nedostatky přenese, dostane opět zábavu na stovky hodin. Fanoušci série koupí také chybu neudělají, protože ví, do čeho jdou a nový obsah jim rozhodně udělá radost. Já však vzhledem ke všem okolnostem budu hodnotit přísněji, než u FS 19. Třeba vývojářům dojde, že sice mají propracovanou hrou, ale technicky by ji konečně měli po všech stránkách posunout do současnosti.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nový díl přináší nový obsah garantující hromadu zábavy, hlubší herní mechaniky, nové stroje a plodiny. Bohužel s sebou táhne staré technické nedostatky, trochu zbytečnou zimu, prázdné mapy a opravdu hloupou umělou inteligenci. Tu mohou nahradit živí spoluhráči, kterých se díky cross platform hraní dokáže sejít více. Po třech letech jsme nedostali očekávanou revoluci, ale takovou slabší evoluci, což je méně, než jsme všichni čekali.
12. 08. 2022 • HusekD0

RECENZE: Endling: Extinction is Forever

Naše planeta je jedinečné místo, plné krásných míst, rostlin, nerostů a živočichů. Lidé byli a do jisté míry pořád jsou velmi sebestřední a proto se k těmto darům nechovali s patřičnou úctou a opatrností. Naštěstí jsme s postupem času prozřeli a začali dělat spoustu věcí jinak. Ochraňujeme ohrožená zvířata, obnovujeme zdejší lesy, čistíme okolní prostředí od našich odpadků atd. Představte si nyní ale realitu, ve které by byli lidé neustále...

»
09. 08. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Two Point Campus

Klasické tycoony jsou součástí herních žánrů již pěknou řádku let a byť už nejsou tak rozšířené, jako tomu bylo dříve, stále sem tam vyjde nějaký nový kousek. Před čtyřmi lety jsme se dočkali znovuzrození legendy tohoto žánru z nemocničního prostředí, kde nejsou tak úplně běžní pacienti. Two Point Game tehdy nabídli svou verzi Theme Hospital prezentovanou hrou Two Point Hospital. Při jejím hraní jsem se rozpomněl na staré dobré časy a...

»
26. 07. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: Outriders Worldslayer

Při hraní her si velice často vzpomenu na první Mizery a hlášku „Everybody wants to by like Mike“. U Outriders a jim podobným především ve spojitosti s live service konceptem, kdy je komunita udržována u hry pomocí pravidelných událostí, nových aktualizací a dodatečného obsahu. A zde by se přeneseně dalo říct, že každý by chtěl být jako Destiny nebo The Division, ale jen vyvoleným se to podaří. A dnes už bezpečně...

»
19. 07. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: As Dusk Falls

Jestli něco adventurním nadšencům na Xboxu schází, pak jsou to hry od Davida Cage a jeho studia Quantic Dream. Ačkoli si jeho oceňovaná adventura Fahrenheit našla cestu na první Xbox, na ostatní tituly jako Heavy Rain či Detroit: Become Human si mohou majitelé konzole z Redmondu nechat zajít chuť. Částečnou náplastí jsou hry od studií Supermassive Games (série Dark Pictures Anthology) a Don’t Nod (Life is Strange), avšak kreativní vizi...

»
13. 07. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: A Memoir Blue

Hry nemusí být jen o kosení celého zástupu nepřátel, snahy o dosažení co nejlepšího času na závodním okruhu nebo stvoření nepřemožitelného reka, který spasí celý jeden virtuální svět. Především indie vývojáři se nebojí s relativně mladým médiem experimentovat a přinášet neobvyklé zážitky, jež vás i po závěrečných titulcích nenechají v dobrém slova smyslu vydechnout.

»
11. 07. 2022 • Lukáš Urban0

RECENZE: Fobia – St. Dinfna Hotel

Jsou různí lidé a různé fóbie. Někdo se bojí, že uvízne ve výtahu, jiného chytá panika při pohledu na osminohá neštěstí s pavučinou u zádi a další nejde spát, aniž by nerozsvítil i v kumbálu. Ve své podstatě, každý se něčeho bojí. Každý má skrytou achillovu patu a každý je občas vystaven nepříjemnému vnějšímu vlivu, po němž se o něj pokouší studený pot. Já se s přibývajícími zářezy na herní pažbě začínám bát,...

»
11. 07. 2022 • Michael Chrobok0

Trochu jiná RECENZE: Dreamfall Chapters

Při brouzdání po archivu Xboxwebu mě poměrně překvapilo, že v něm chybí recenze na Dreamfall Chapters. Třetí hra adventurní série navazuje na ikonické hry The Longest Journey a Dreamfall: The Longest Journey, které jsou zcela po právu zapsány zlatým písmem do herní historie. Recenzovat přibližně pět let starý počin (záleží, zda počítáte vydání první epizody, nebo „final cut“ verze) od norského studia Red Threat Games a jejího ředitele Ragnara Tørnquista...

»
07. 07. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: F1 22

Letošní sezóna je zatím velice zajímavá, a ještě zajímavější je aféra s poskakováním. Tedy ne přímo sezóny jako takové, ale nových formulí, které zformovaly opravdu velké změny v pravidlech. Někteří jezdci s tím mají problém, stěžují si na bolesti zad a další věcí, které je třeba řešit. Přeci jenom jde o zdraví, a to máme všichni jenom jedno. Na druhou stranu nová pravidla přinesla přepracovaný design vozů, který se opravdu povedl a...

»