FoHo_recenze

Recenze: For Honor

Autor: Josef Brožek Publikováno: 20.2.2017, 19:35

Publikováno: 20.2.2017, 19:35

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 718 článků

Říká vám něco War of Roses nebo Chivarly? Jestli ano a hráli jste v nejlepším případě obě, tak je to jisto jistě důvod, proč jste rozklikli tuto recenzi. Středověkých multiplayerových řezaček je málo a s klidem byste je napočítali na jedné ruce, a to i po práci na pile. To je ostatně důvod, proč Ubisoft s For Honor přišel. Tam kde je totiž na trhu díra, tam se nejlépe vydělává, a protože dvě výše zmíněné hry nedotahují svoje ambice do konce, nebo je nevytváří úplně pro masu lidí, tak byť jsou dobré, nemůžou být plošně úspěšné. For Honor na to myslí, ty nejlepší nápady mísí se svými vlastními nápady a snaží se udělat hru, která zaujme a udrží lidi, kteří tyto hry už dlouho hledají a jsou pro ně příliš tuhé, anebo jim prostě něco chybí, co by je u hry udrželo. Pokud jste však z textu pochopili, že For Honor je pro másla, tak se šeredně pletete. Jednou si zkusíte ladně a s přehnaným míněním o sobě vlézt do multiplayeru a hra vás přežvýká a na kousíčky vyplivne než byste řekli „for honor!“.

Na For Honor jsme čekali jen 8 měsíců od oznámení, čili nám vydrželo prvotní nadšení pro hru až do vydání. Musíme upřímně konstatovat, že hra překvapila, a to celkem mile. Hra se zaměřuje především na multiplayer, byť nezapomíná na hráče samotáře, ačkoliv je singleplayer spíše přípravou na reálné hráče. Tutorial a následně singleplayer pomáhá osvojit si ovládaní, některá komba základních postav a jejich specifikace. Postav máte ze začátku jen čtyři a celkově 12, kdy si je postupně odemykáte herní měnou. Pro každou postavu tak hraním singleplayeru multiplayeru – levelováním a plněním denních a týdenních úkolů si odemykáte výbavu a vzhledy pro postavy. Výbava na rozdíl od vzhledů a jiných designových prvků má vliv na váš výkon. Všechno otvíráte pomocí bedniček tak jako v Battlefield, kdy existují různé verze a kvality bedniček. Výbava zlepšuje určité ability a vlastnosti hrdiny, což do hry přináší zajímavý způsob progresu díky RPG prvkům. Pokud byste náhodou narazily na výbavu, co už máte, můžete ji rozebrat na díly, ze kterých opět stavíte výbavu.

Singleplayer opravdu není kdovíjakým příběhovým zážitkem. Příběh je zavedený spíš jen proto, aby singleplayer dával smysl, takže žádné zápletky ani následná rozuzlení opravdu nečekejte. Hra je, jak jsme řekli, spíše zaměřená na multiplayer, čemuž odpovídá i nabídka možností, jak si zahrát. Módy jsou celkem čtyři – 1v1, 2v2, 4v4 6v6. Každý se hraje dočista jinak a každý si najde svého oblíbence. Hra je rozdělená kromě čtyř různorodých povolání s různorodým chováním na čtyři frakce, které nabídnou jiný arzenál a poupravené chování. Samurajové jsou spíše mrštnými, ale lehce odzbrojenými bojovníky, Vikingové jsou jejich pravý opak a rytíři jsou něco mezi. V některých módech využijete i jednotky ovládané počítačem, jimž pomáháte tlačit na nepřítele při zabírání území. Účastí a výhrou v multiplayeru za jednotlivé frakce pomáháte daným frakcím vydobývat území za den a za několik hodin, kdy se jejich postup ukáže na hlavní obrazovce podobně jako v Planetside nebo Heroes and Generals. Všechny hry si můžete zahrát v kompetitivním multiplayeru ale i kooperaci s kamarády proti počítači.

Multiplayer není nijak jednoduchý, a tak se nemůžete divit, že po prvním spuštění vás ostatní hráči rozeseji na kousíčky a popraví, než stihnete vykřiknout bojový pokřik. Pro multiplayer si pro každého hrdinu můžete nastavit speciální schopnosti, které využíváte jen několikrát za hru. Ne protože byste nechtěli, ale protože nemůžete. Nejde o žádná kouzla, spíše o vylepšení pro váš tým. Mnohdy jde možná až o přehnaně dobré vylepšení, které tu a tam lze sebrat i na mapě. Než se naučíte porozumět všem postavám, jak se chovat v určitých případech v boji nebo jak se dělají všechna komba, bude vás to stát nemálo času. Komb naštěstí není moc a pro každého hrdinu není těžké se všechny naučit a zapamatovat si je. Nejdůležitější je držet v dobré pozici meč a máchat s ním na stranu, na níž zrovna přilétá rána od nepřítele. Boje probíhají s uzamčenou kamerou, bez ní totiž máte jen omezené schopnosti, ovšem lze tak ve velkém likvidovat jednoduché vojáky nepřátelské strany ovládané počítačem, jichž je na mapě nespočet.

Mapy nejsou nikterak velké. Naštěstí ale ani nikterak malé. Jsou uzpůsobené počtu hráčů a řekli bychom dokonale vyvážené. Mapy jsou však, co se designu týče, perfektně provedené. Není jich ale moc, a tak časem omrzí, ačkoliv jsme obdrželi Season Pass, doufáme, že se vyrojí i nějaké ty mapy zdarma. Po technické stránce je, až na jednu zásadní věc, hra zvládnuta na jedničku, nic se neseká, nic nepadá, graficky špička a zvukově… no, nečekali jsme tak atmosférickou trefu do černého, skoro jako by nám během hry za zády Novozélanďané prováděli tanec Haka. Bohužel, a to je důvod proč se recenze trochu zdržela (měla už být před týdnem) je, že od první chvíle, co jsme hru obdrželi (a to ještě několik dní před vydáním), nefungovaly servery a multiplayer byl i po vydání nehratelný. Hru jsme tedy uložili k ledu a po pár dnech vytáhli s úspěšným připojením ke hře více hráčů, leč ani teď není připojování kdovíjak stabilní nebo snad rychlé.

image

Ať tak či onak, pády serveru jsme přetrpěli. Hra je totiž překvapivě skvělá a baví. Vyplňuje dlouho opomíjenou mezeru na trhu, a to navíc na stříbrném podnose. Nedávné pokusy nezávislých vývojář jen pomohly vzniknout do detailu propracované zábavě, které snad chybí už jen více multiplayerového obsahu, který, doufejme, snad brzy dorazí zdarma v updatech. Zklamal nás však ze začátku nefunkční multiplayer který dopomohl sníženému hodnocení o jeden další bod. Pokud se nás ale ptáte, zda For honor koupit, či nekoupit. Ptáte se zbytečně. Jestli něco podobného hledáte, tak nenajdete. For Honor je v tuto chvíli jediná (pokud nebereme v potaz remaster Chivarly: Medieval Warfare) středověká multiplayerová hra na nových konzolích, a to navíc v ojedinělé a moderní podobě. Lučištníky a jezdce nehledejte, tohle je brutální a brutální znamená drtit, sekat a řezat.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Popravdě jsme do for Honor nevkládali velké naděje na úspěšnou hru. Věděli jsme že vyplní jistou díru na trhu, nicméně Ubisoft vzal značku poměrně vážně a dodal pořádný multiplayerový nářez se vším všudy. Pokud byste rádi z multiplayerového Call of Duty, Battlefielu a jiných stříleček chtěli přesedlat na meče, palcáty a katany, hurá do toho. Nečekejte ale plynulý multiplayer, s připojováním zažijete nemilé chvíle.
  • Perthak CZ

    Hodnoceni recenze (jako ve skole)
    1. Mluvnicky styl – 5
    2. Pravidla ceskeho pravopisu – 4
    3. Typografie – 5

  • Peterek82

    Nevím, zda to tu prochází nějakým předschvalováním, ale svůj 2 dny starý příspěvek tu nevidím. Opakovat se nebudu, takže to zkusím ještě jednou a jen to shrnu:

    Recenze, jako celek, se ti, milý recenzetnte, moc nepovedla. Nejen že si protiřečíš v tom, co tu tvrdíš a finálně hodnotíš, zapoměl jsi dokonce na několik podstatných věcí:

    1. mikrotransakce a jak fungují a co obsahují
    2. atributy výbavy a jak se mění vylepšováním
    3. příběh – asi jsme hráli každej jiný For Honor.

    Za mě teda palec dolů za tento výtvor jako celek.

LEGO Worlds rec
18. 03. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: LEGO Worlds

Na první pohled se to nemusí zdát, ale hraním her si můžete něco odnést i do skutečného života. U strategií trénujeme plánování, u jiných her logické myšlení a taková střílečka je hodně dobrá na procvičení rychlosti našich reakcí a postřehu. I dnes recenzovaná hra má co nabídnout, hlavně po stránce představivosti a tvořivosti, takže je vhodná i pro děti. Přesně takový je LEGO Worlds a vy si pojďte společně semnou...

»
flatout recenze
17. 03. 2017 • Josef Brožek9

Recenze: Flatout 4: Total Insanity

Je tomu 13 let od vydání prvního dílu ze série Flatout a od té doby se toho se značkou stalo celkem dost. Bugbear Games, puvodní vývojáři, se po Ultimate Carnage značky vzdali a od té doby pracují na všem známém projektu Next Car Game: Wreckfest, na jehož předběžný přístup mají hráči prozatím smíšené názory. Třetí díl si vzalo do rukou studio Team 6, které ze značky udělalo naprostý propadák, proto...

»
Styx recenze
15. 03. 2017 • lindros88cze0

RECENZE: Styx: Shards of Darkness

Francouzské studio Cyanide nás poměrně stabilně zásobuje lehce nadprůměrnými tituly a když v roce 2012 vydali akční RPG Of Orcs and Men, asi málokdo počítal s tím, že ve stejném světě vytvoří titul pro gobliního zloděje, jež se jednou dočká i vlastního pokračování, což se stále právě teď. Opět se nejedná o žádný hit, který se ale poučil z předešlých chyb a tak si nové dobrodružství zlodějíčka Styxe určitě zaslouží naši recenzi.

»
verdun recenze
13. 03. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: Verdun

Díky hrám jako Verdun si připomínáme první světovou válku. Zásadní vojenský konflikt, který navždy změnil tvář světa. Při myšlence na Velkou válku mě jako první napadne známý německý spisovatel Erich Maria Remarque a jeho válečné povídky i romány, které nám vylíčily zrůdnost války. Verdun nám sice neukazuje hrůzy války, ale nebojí se být více simulací a autentičtějším zážitkem.

»
Ghost Recon Wildlands recenze
12. 03. 2017 • chaosteorycz4

Recenze: Ghost Recon Wildlands

Ti, co hrávali nebo stále hrají Černého Petra, mi dají za pravdu, že dostat do ruky nejméně populární kartu není žádná loterie. Obzvláště zbude-li vám jako poslední potom, co si spoluhráči rozeberou všechny karetní dvojice. Podobně jsem se cítil před vydáním novinky od Ubisoftu, kdy se z jindy dravých redakčních kolegů stali lidumilové, kteří kamarádovi rádi přenechají recenzi. S ohledem na skutečnost, že ačkoliv francouzské vydavatelství patří mezi mé oblíbence, dvě...

»
zombie vikings_recka
01. 03. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Zombie Vikings

Severská mytologie byla vždy vděčným cílem autorů, protože vedle vikingských válečníků překypuje božstvem, v němž se zhlédli i tvůrci komiksů. Jen málokdo tak dnes nezná Thóra, proradného Lokiho nebo Ódina, hlavního boha sídlícího v Ásgardu. Zde se nachází i Valhalla, božská síň, do níž valkýry vodí padlé bojovníky. Takto bych mohl pokračovat hodiny, až byste si nakonec uvědomili, že o těchto pověstech víte více, než jste si možná mysleli. Na to ostatně...

»
Torment_recka
28. 02. 2017 • Josef Brožek4

Recenze: Torment: Tides of Numenera

Tentokrát začnu z trošku z jiného soudku. Je to už přes rok zpátky, co jsem se po Fallout 4 rozhodl psát recenze stručnější a kratší. Je to ale docela těžké. U některých her to úplně nejde, a když už se to povede, najde se mnoho čtenářů, kteří obsah kritizují. Já je ale chápu, byl jsem vždycky zvyklý na dlouhé a obsáhlé recenze, nicméně doba šla dopředu, dopředu šel i věk dnes už...

»
Riptide_recka
19. 02. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Riptide GP Renegade

Nelegální závody se sice nevysílají během nedělního odpoledne v bedně, ale mají celou řadu jiných výhod. Když se nebudu bavit o finanční motivaci, za níž stojí touha oholit ostatní účastníky o peníze na činži, je tu nárůst adrenalinu. Ten vyvolává kombinace vzrušení a strachu, která ovládá celé těle ještě předtím, než startovní ukazatel nahodí zelenou barvu. Bohužel zábava za hranicí zákona má i své proti, a to v případě, vyhlídnou-li...

»