FoHo_recenze

Recenze: For Honor

Autor: Josef Brožek Publikováno: 20.2.2017, 19:35

Publikováno: 20.2.2017, 19:35

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 726 článků

Říká vám něco War of Roses nebo Chivarly? Jestli ano a hráli jste v nejlepším případě obě, tak je to jisto jistě důvod, proč jste rozklikli tuto recenzi. Středověkých multiplayerových řezaček je málo a s klidem byste je napočítali na jedné ruce, a to i po práci na pile. To je ostatně důvod, proč Ubisoft s For Honor přišel. Tam kde je totiž na trhu díra, tam se nejlépe vydělává, a protože dvě výše zmíněné hry nedotahují svoje ambice do konce, nebo je nevytváří úplně pro masu lidí, tak byť jsou dobré, nemůžou být plošně úspěšné. For Honor na to myslí, ty nejlepší nápady mísí se svými vlastními nápady a snaží se udělat hru, která zaujme a udrží lidi, kteří tyto hry už dlouho hledají a jsou pro ně příliš tuhé, anebo jim prostě něco chybí, co by je u hry udrželo. Pokud jste však z textu pochopili, že For Honor je pro másla, tak se šeredně pletete. Jednou si zkusíte ladně a s přehnaným míněním o sobě vlézt do multiplayeru a hra vás přežvýká a na kousíčky vyplivne než byste řekli „for honor!“.

Na For Honor jsme čekali jen 8 měsíců od oznámení, čili nám vydrželo prvotní nadšení pro hru až do vydání. Musíme upřímně konstatovat, že hra překvapila, a to celkem mile. Hra se zaměřuje především na multiplayer, byť nezapomíná na hráče samotáře, ačkoliv je singleplayer spíše přípravou na reálné hráče. Tutorial a následně singleplayer pomáhá osvojit si ovládaní, některá komba základních postav a jejich specifikace. Postav máte ze začátku jen čtyři a celkově 12, kdy si je postupně odemykáte herní měnou. Pro každou postavu tak hraním singleplayeru multiplayeru – levelováním a plněním denních a týdenních úkolů si odemykáte výbavu a vzhledy pro postavy. Výbava na rozdíl od vzhledů a jiných designových prvků má vliv na váš výkon. Všechno otvíráte pomocí bedniček tak jako v Battlefield, kdy existují různé verze a kvality bedniček. Výbava zlepšuje určité ability a vlastnosti hrdiny, což do hry přináší zajímavý způsob progresu díky RPG prvkům. Pokud byste náhodou narazily na výbavu, co už máte, můžete ji rozebrat na díly, ze kterých opět stavíte výbavu.

Singleplayer opravdu není kdovíjakým příběhovým zážitkem. Příběh je zavedený spíš jen proto, aby singleplayer dával smysl, takže žádné zápletky ani následná rozuzlení opravdu nečekejte. Hra je, jak jsme řekli, spíše zaměřená na multiplayer, čemuž odpovídá i nabídka možností, jak si zahrát. Módy jsou celkem čtyři – 1v1, 2v2, 4v4 6v6. Každý se hraje dočista jinak a každý si najde svého oblíbence. Hra je rozdělená kromě čtyř různorodých povolání s různorodým chováním na čtyři frakce, které nabídnou jiný arzenál a poupravené chování. Samurajové jsou spíše mrštnými, ale lehce odzbrojenými bojovníky, Vikingové jsou jejich pravý opak a rytíři jsou něco mezi. V některých módech využijete i jednotky ovládané počítačem, jimž pomáháte tlačit na nepřítele při zabírání území. Účastí a výhrou v multiplayeru za jednotlivé frakce pomáháte daným frakcím vydobývat území za den a za několik hodin, kdy se jejich postup ukáže na hlavní obrazovce podobně jako v Planetside nebo Heroes and Generals. Všechny hry si můžete zahrát v kompetitivním multiplayeru ale i kooperaci s kamarády proti počítači.

Multiplayer není nijak jednoduchý, a tak se nemůžete divit, že po prvním spuštění vás ostatní hráči rozeseji na kousíčky a popraví, než stihnete vykřiknout bojový pokřik. Pro multiplayer si pro každého hrdinu můžete nastavit speciální schopnosti, které využíváte jen několikrát za hru. Ne protože byste nechtěli, ale protože nemůžete. Nejde o žádná kouzla, spíše o vylepšení pro váš tým. Mnohdy jde možná až o přehnaně dobré vylepšení, které tu a tam lze sebrat i na mapě. Než se naučíte porozumět všem postavám, jak se chovat v určitých případech v boji nebo jak se dělají všechna komba, bude vás to stát nemálo času. Komb naštěstí není moc a pro každého hrdinu není těžké se všechny naučit a zapamatovat si je. Nejdůležitější je držet v dobré pozici meč a máchat s ním na stranu, na níž zrovna přilétá rána od nepřítele. Boje probíhají s uzamčenou kamerou, bez ní totiž máte jen omezené schopnosti, ovšem lze tak ve velkém likvidovat jednoduché vojáky nepřátelské strany ovládané počítačem, jichž je na mapě nespočet.

Mapy nejsou nikterak velké. Naštěstí ale ani nikterak malé. Jsou uzpůsobené počtu hráčů a řekli bychom dokonale vyvážené. Mapy jsou však, co se designu týče, perfektně provedené. Není jich ale moc, a tak časem omrzí, ačkoliv jsme obdrželi Season Pass, doufáme, že se vyrojí i nějaké ty mapy zdarma. Po technické stránce je, až na jednu zásadní věc, hra zvládnuta na jedničku, nic se neseká, nic nepadá, graficky špička a zvukově… no, nečekali jsme tak atmosférickou trefu do černého, skoro jako by nám během hry za zády Novozélanďané prováděli tanec Haka. Bohužel, a to je důvod proč se recenze trochu zdržela (měla už být před týdnem) je, že od první chvíle, co jsme hru obdrželi (a to ještě několik dní před vydáním), nefungovaly servery a multiplayer byl i po vydání nehratelný. Hru jsme tedy uložili k ledu a po pár dnech vytáhli s úspěšným připojením ke hře více hráčů, leč ani teď není připojování kdovíjak stabilní nebo snad rychlé.

image

Ať tak či onak, pády serveru jsme přetrpěli. Hra je totiž překvapivě skvělá a baví. Vyplňuje dlouho opomíjenou mezeru na trhu, a to navíc na stříbrném podnose. Nedávné pokusy nezávislých vývojář jen pomohly vzniknout do detailu propracované zábavě, které snad chybí už jen více multiplayerového obsahu, který, doufejme, snad brzy dorazí zdarma v updatech. Zklamal nás však ze začátku nefunkční multiplayer který dopomohl sníženému hodnocení o jeden další bod. Pokud se nás ale ptáte, zda For honor koupit, či nekoupit. Ptáte se zbytečně. Jestli něco podobného hledáte, tak nenajdete. For Honor je v tuto chvíli jediná (pokud nebereme v potaz remaster Chivarly: Medieval Warfare) středověká multiplayerová hra na nových konzolích, a to navíc v ojedinělé a moderní podobě. Lučištníky a jezdce nehledejte, tohle je brutální a brutální znamená drtit, sekat a řezat.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Popravdě jsme do for Honor nevkládali velké naděje na úspěšnou hru. Věděli jsme že vyplní jistou díru na trhu, nicméně Ubisoft vzal značku poměrně vážně a dodal pořádný multiplayerový nářez se vším všudy. Pokud byste rádi z multiplayerového Call of Duty, Battlefielu a jiných stříleček chtěli přesedlat na meče, palcáty a katany, hurá do toho. Nečekejte ale plynulý multiplayer, s připojováním zažijete nemilé chvíle.
  • Perthak CZ

    Hodnoceni recenze (jako ve skole)
    1. Mluvnicky styl – 5
    2. Pravidla ceskeho pravopisu – 4
    3. Typografie – 5

  • Peterek82

    Nevím, zda to tu prochází nějakým předschvalováním, ale svůj 2 dny starý příspěvek tu nevidím. Opakovat se nebudu, takže to zkusím ještě jednou a jen to shrnu:

    Recenze, jako celek, se ti, milý recenzetnte, moc nepovedla. Nejen že si protiřečíš v tom, co tu tvrdíš a finálně hodnotíš, zapoměl jsi dokonce na několik podstatných věcí:

    1. mikrotransakce a jak fungují a co obsahují
    2. atributy výbavy a jak se mění vylepšováním
    3. příběh – asi jsme hráli každej jiný For Honor.

    Za mě teda palec dolů za tento výtvor jako celek.

sniper_ghost_recenze
26. 04. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: Sniper Ghost Warrior 3

Všude vládl klid. Nad hlavou se najednou z mraků vynořil měsíc a osvítil celou scenérii, jež se mi nabízela. Cíl se skrýval v železniční stanici, kam nebylo tak lehké proniknout. První dva výstřely mířily do strážních věží a vyřídily odstřelovače, kteří tam hlídkovali. Když byl vzduchu čistý, do vzduchu se vznesl dron, abych získal co nejlepší přehled nad vojáky rozmístěnými po areálu. Díky tomu se mi jasně odkryl další postup, který mě...

»
Guardians_recenze
26. 04. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Marvel’s Guardians of the Galaxy: The Telltale Series – Episode 1

Hry si máte odehrát sami a ne, abyste tvůrcům sloužili jako testovací lidoopi, učící se rozeznat správná tlačítka podle obrázků. S tímto přístupem už dlouhá léta ignoruji interaktivní produkci Telltale Games, která ač příběhově nabízí nadprůměrnou zábavu, hratelně jednoduše není můj šálek čaje. Ovšem dokáži rychle slevit ze svých nároků, pakliže pod jejich značkou vyjdou Strážci Galaxie, patřící mezi mých několik málo oblíbených hrdinů ze stáje Marvel.

»
Cities Skylines_recka
25. 04. 2017 • wellkeybig2

RECENZE: Cities Skylines – Xbox One Edition

Strategií na Xbox One není mnoho a to hlavně z důvodu nutnosti hru ovládat na gamepadu. Když se řekne budovatelská strategie s možností zásahu do ekonomiky, řadu fanoušků polije pot při pomyšlení, hrát takovou hru bez podpory myši. Cities: Skylines je, ale jasným důkazem, že port strategie není žádný problém, když se vývojář zaměří. I když hra dorazila na PC už v roce 2015 a na Xbox One se dostala,...

»
Little NIghtmares_recka
24. 04. 2017 • tonyskate2

RECENZE: Little Nightmares

Už je tomu rok, co nás okouzlila pohádková plošinovka Unravel a tento týden tady máme další dílo od švédských autorů. Tentokrát ale máme na mysli Tarsier Studios, jež už se pohybují v této branži přes deset let, ale teprve nyní si odbývají svůj debut na Xboxu s hororově laděnou plošinovkou Little Nightmares. A právě tomuto zajímavému kousku odehrávajícímu se v dosti zvráceném světě se dnes podíváme na zoubek.

»
Wonder Boy_recenze
22. 04. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Wonder Boy: The Dragon’s Trap

Slyšte příběh o osamělém hrdinovi, jehož dlouhá a urputná pouť došla svého cíle. Zocelen nespočtem soubojů stojí proti nepříteli, který je silnější než kdokoli, s kým se předtím setkal. Meka-Dragon, jak se obludné robotické monstrum nazývá, ovšem nehodlá dát svůj skalp bez boje a hrdinu zkouší, co mu jen energie stačí. Po vyčerpávajícím střetnutí, a značném úbytku sil na obou stranách, nakonec mechanický drak padá k zemi a zdá se, že...

»
Yooka_laylee_recka
15. 04. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Yooka-Laylee

Nikdo z vás si stejně jako já už patrně nevzpomene, jak prožil 1. květen 2015 značící především prodloužený víkend. Nicméně britský kolektiv známý jako Playtonic Games na tento den nezapomene do konce života, neboť se zapsal do historie komunitního financování. V ono datum se pokusil oslovit hráče projektem započatým pod kódovým označením Project Ukulele, na jehož realizaci potřeboval směšných 175 000 £. Proč směšných? Protože peníze byly nastřádány za necelých 40 minut, přičemž...

»
Lego City_recenze
12. 04. 2017 • tonyskate0

RECENZE: LEGO City Undercover

Když tehdy v roce 2012 vyšla konzole Wii U, Nintendo si zajistilo partnerství s Warner Bros. a TT Fusion na titul z kostičkovaného světa Lego City. Vzniklo tak jakési LEGO GTA zasazené do městských kulis, které dříve nebyly v těchto hrách využity, a jedná se o velmi povedený kousek. Proto nás potěšila zpráva, že se hra po čtyřech letech, kdy nejspíše vypršela exkluzivní smlouva, podívá i na ostatní konzole a my si tak...

»
Bulletstorm_recenze
11. 04. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Bulletstorm Full Clip Edition

Inspirován Kubou Dařbujánem jsem se zařekl, že na remasterované hry šáhnu až tehdy, budou-li na kaktusech zapíchané jitrnice, na hrotech železných klecí se budou pěkně vyhřívat jelítka a kusy masa do černa přismahne elektrický proud. Jak jsme při všech svatých asi mohl tušit, že se na scéně po šesti letech objeví permanentní jatka v podobě řezničiny Bulletstorm. Co už, nastal čas vytáhnout zástěru, nablýskat nádobíčko, oprášit mohutné boty a vyrazit porcovat...

»