RECENZE: Forza Motorsport 3

Autor: lindros88cze Publikováno: 23.10.2009, 12:40

Publikováno: 23.10.2009, 12:40

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 107 článků

Poslední z trojice nejočekávanějších závodních her letošního roku právě dorazila do obchodů. Forza Motorsport 3 nabízí přes 400 vozů a více než 100 závodních tratí. Stačí přičíst slib o úžasné grafice ve vysokém rozlišení a máme tu papírového adepta na jednu z nejlepších závodních her. Splnila Forza 3 očekávání a vyhraje alespoň letošní trojboj? autorem recenze je Jake

Hra je nabitá od prvního do posledního detailu a tak se roztahuje na datovou stopu rovnou dvou dvd. Střídání médií samozřejmě nepřichází v úvahu, takže je tu možnost nainstalovat si obsah druhého dvd na hdd. Odmítnout nainstalování lze sice jednoduše, ale později většina hráčů stejně podlehne.  Část z těch suprových vozů v „prodejně“ prostě bude chybět a vy je přeci musíte mít!

Fyzikální model byl celkem vymakaný již minule. Pro pořádné vyzkoušení bylo nejlepší sebrat přetáčivou zadokolku i nedotáčivou předokolku a obě auta výkonnostně přetunit. Na trati je potřeba otestovat zcela odlišné vozy, tudíž ty s pohonem 4×4 vynecháme. Zadokolka Opel Speedster se stává těžce ovladatelným kolosem, který nemá daleko k přetočení při každém, byť jen trochu výraznějším, brnknutí o plyn. Jak vlastně vyrovnat přetáčivý smyk se vyučuje i v autoškole – stačí ubrat plyn a kontrovat volantem proti směru smyku a máte vyhráno. A přesně to se při dostatečném citu stane i ve hře. Žádné neočekávané utrhnutí od vozovky jako většinou v sérii NFS, nýbrž ladný smyk jako od mistra driftu.

Nedotáčivá a taktéž přehnaně vyladěná předokolka se však nestává lepším řešením. I tady fungují fyzikální zákony skvěle a co se děje v reálu, děje se i zde. VW Scirocco vyhnané až do skupiny S prezentuje občasnou potřebu pomoci si ruční brzdou. I nyní se vůz zachová uvěřitelně a řidič se řítí do další zatáčky. Snad opět neprobrzdí… Přes veškerou realitu si hra zachovává i špetku arkády díky možnosti vybrat si obtížnost či pozapínat pomocníky jako ABS, EBS a další. Pokud někdo v okolí říkal: „Ty si Forzu nezahraješ, umíš leda arkádové NFS“, tak mu rozhodně nevěřte! Jediné co musím vytknout je dle mě nepoužitelné zobrazování červených (brzdných) šipek. To by závodník chodil na brzdy jak blázen a stejně by zatáčku nevybral. Mnohem lepší je naučit se odhadovat kdy a jak moc chodit na brzdy.

Forza 3 nabídne nejhezčí grafické propracování aut, tratí a vlastně celého okolí, které se kdy na Xboxu objevilo. Záměrně jsem nenapsal nejlepší, protože by se určitě objevil nějaký šťoural a začal počítat polygony. Na poměrně malém LCD monitoru připojeném pouze přes analog je obraz luxusní. Nakonec se podařilo vyzkoušet Forzu na velké LCD TV s pomocí HDMI kabelu. Pro objektivní srovnání jsem si přibalil i Forzu 2 a Shifty. Teprve pak byl ten rozdíl vidět. Propracování do posledního detailu, nádherné vykreslování a k tomu bezkonkurenční pohled z kokpitu. Nezaměnitelný pohled na bezkonkurenční Full HD obraz zakončil až příchod hostitele slovy: „To koukáte na Top Gear?“. Ne, tento televizní pořad to opravdu nebyl. Stále jsme s otevřenými ústy sledovali krásně propracované hory v okolí exotické trati.

Vraťme se však k nepřekonatelným herním číslům. Přes 400 vozů od sériových pleček přes sportovní verze až po supersporty či dokonce závodní speciály. Každé auto lze sice za velké množství bodů vylepšit o několik tříd, ale výhodněji vyjde rovnou pořízení něčeho výkonnějšího. Koncepce vozu prostě není původně určena na vysoké výkony. Přehnané vyladění pak většinou skončí jen u těžce ovladatelného vozu. Koupě Ferrari místo natuněného Fiatu 500 Abarth je opravdu na místě. K čemu by ovšem bylo tolik vozů, kdyby je nebylo kde prohánět. Přesné proto je ve Forze více než 100 závodních tratí počítaje vedle těch reálných i pár absolutně exotických. Samozřejmě nechybí různé varianty jednotlivých tratí a tak ani toto číslo není zdaleka konečné.

Když už jsme se zasekli na závodní trati, tak je nutné neopomenout neohrabanost oponentů. To že do hráče občas ťuknou, sice není vůbec na škodu, ale většinou je to z jednoho jediného důvodu – AI drží svojí a zároveň v podstatě ideální jízdní stopu až moc přesně. Chtělo by to jen nějakou tu špetku náhodně generovaných chyb jako je i malé nedobrzdění do zatáčky. Soupeři tedy vůbec nejsou tak agresivní, jak se zpočátku zdálo.

Vylaďování všech aut po vizuální i výkonnostní stránce je dotáhnuto téměř k dokonalosti. Konkurence se dlouhá léta snaží o to, co se ve Forze 3 povedlo, aniž by na to byl kladen důraz. Vizuální úpravy nejsou nijak přehnané a nabízí jen základní věci jako ráfky, přední nárazník, přítlačné křídlo, barvy, obtisky a polepy. Ovládání umísťování obtisků je celkem přesné a stačí trocha cviku. Vytvořené polepy resp. rovnou celé sady vizuálního vzhledu vozu pak lze prodat přes internet a za obdržený výdělek si hráč může pořídit polepy od jiných uživatelů a další vylepšení.

Výkonnostní tuning nabízí širokou škálu úprav. Základní volba “rychlé vylepšení“ vylepší vůz na maximum jen v rámci kategorie, takže pro získání ještě lepšího stroje je potřeba pohrabat se pod kapotou po svém. Nedoporučuji žádné zbrklosti, jelikož je zbytečné začít se zvyšováním výkonu výměnou vnitřností sériového motoru. Prvním krokem nesmí být nic jiného, než zakoupení motoru závodního a až poté měnit klikovou hřídel a podobné součástky. V pokročilém tuningu už hráče nikdo nehlídá a proto je potřeba si na vše myslet. Nemůžete totiž narvat všechny kredity do zrychlení a rychlosti, když pak nebudou stačit brzdy. Mějte tedy na paměti, že je potřeba upravovat i podvozek a ovládání.

Zajímavým doplňkem celé hry jsou všudypřítomné tipy a informace, které navíc zkracují čekání na načtení závodu. Pokud vám budou rodiče nadávat na vaše věčné hraní, tak jim dokažte opak. S Forzou 3 se dozvíte například to, kdy jel Enzo Ferrari svůj první závod nebo kdy založil stáj Scuderia Ferrari. Občas se hráč nad poznámkami opravdu zasměje. Nejzajímavější je pak upozornění zobrazované v úvodní obrazovce. Tím je fakt, že hra nesimuluje aktivaci airbagů 🙂

Multiplayer jsme bohužel neměli s kým dostatečně otestovat. Možná se k němu časem vrátíme v nějakém speciálním článku. Offline možnost, tedy splitscreen, je jako vždy vhodný pouze na dostatečně velkou obrazovku.

9

Verdikt

Závěrem nezbývá nic jiného než vyhodnotit výsledky letošního přímého souboje Forzy 3 s Shiftem a přibalit i vedlejší konkurenci v podobě špinavého závodění v DiRT 2. Forza 3 přinesla několik novinek a tou nejlepší je výše nezmíněná možnost kdykoli si přetočit závod zpět a napravit svou chybu. Tato funkce je dobrá především pro ty, co jezdí neustále na hraně. Někde sice hlodá červíček pochybností, protože by se třetí díl mohl zdát jen jakousi nastavovanou kaší. Něco na tom asi bude, ale rozhodně ne v takové míře, jako třeba u NFS: Most Wanted a následném Carbonu. Shift odešel poražen, DiRT 2 nevyhraje ani neprohraje. Forza nabízí výrazně lepší grafiku i ovladatelnost. Na druhou stranu DiRT 2 nikdy skvělé ovládání nesliboval a oproti Forze má takové to „něco“. Říká se tomu příchuť, která hráče naláká, i když mají odježděno x hodin ve všech možných závodních hrách. V tomhle ohledu končí boj nerozluštitelnou remízou. Je tedy pouze na vás jestli zvolíte okruhové, asfaltové a celkem čisté závody nebo prach, špínu a drsné bouračky.
16. 01. 2018 • p.a.c.o6

RECENZE: Flying Tigers: Shadows over China

Létání fascinuje lidi od nepaměti a do oblak by chtěla létat celá řada z nich. V dnešní době jsou letadla stejně běžnou součástí našich životů, jako dříve auto nebo koňský povoz. Bohužel virtuální piloti mají podmínky ztížené, protože na konzole her s letadlovou tématikou zrovna moc nenajdete. O to více mi udělali radost Flying Tigers: Shadows over China, kteří nám takové klasické arkádové létání nabízejí.

»
09. 01. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Steep – Road to the Olympics

Krásné zimní období plné sněhu a aktivit na lyžích nebo snowboardu bude mít letos pěkné sportovní vyvrcholení, o které se postarají zimní olympijské hry v Jižní Koreji. Svátek sportu to rozhodně bude, i když mnozí k tomu jistě mají svá ale. Na olympijské licenci se pokusí něco „trhnout“ i vývojářský dům Ubisoftu, který do své hry Steep přináší rozšíření Road to the Olympic.

»
28. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Resident Evil VII Gold Edition

Chybí měsíc a uběhl by přesně rok, co jsem se rozloučil s Ethanem, jeho ženou Miou, rodinou Bakerových, Eveline a sedmým příspěvkem do hlavní větve série Resident Evil. Přestože jsem byl se hrou spokojený, po dohrání už jsem se k ní nikdy nevrátil. Tak nějak nebyl důvod. Dodatečné obsahy vyšly jen dva, navíc vždy v předstihu na konkurenční platformu, a jediný zajímavý DLC měl přijít až s Not a Hero. Ten tvůrci ovšem pozdrželi...

»
19. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Okami HD

Ekoteroristi se konečně dočkali. Modla všech, kteří jsou evidováni v Greenpeace anebo mají členskou knížku Dětí Země, se konečně probojovala také na nynější generaci konzolí. Nenechte se ošálit tematikou východní mytologie a rozkošnými zvířátky, tady se jede ekologická propaganda první ligy, za jejíž ztvárnění by se nestyděl ani ten poslední diktátor na světě. Pod téměř legendárním jménem se ukrývá podobenství, ve kterém proti zlovolnému ničiteli musí povstat symbol odvahy a hrdinství....

»
12. 12. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Hello Neighbor

„Ahoj sousede“, volám na pána žijícího naproti nám, když si jdu pro míč na okraj chodníku. Buran jeden. Ani neodpoví a čučí jak spadlý kaštan. Možná až moc dlouho sleduje mou pomalou chůzi směrem od jeho domu. Dokonce si mou pozici ještě zkontroluje pohledem z poza okna poté, co se uchýlil domů. Nevím proč, ale mám takový nepříjemný pocit. Proč mě tak dlouho pozoroval? Proč má na rukách zahradnické rukavice, když...

»
06. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Soma

Také nemáte rádi zpoždění? Teď nemyslím takové to několikaminutové, kdy nic nestíháte kvůli líné dopravě nebo vlastnímu podcenění časové rezervy. Bavím se o více jak dvou letech, během kterých zapomenete i na působivější věci, než je vydání sci-fi hororu z dílny Frictional Games. Ti nedočkavější, včetně mě, Somu odehráli mezitím jinde a ostatní žánroví maniaci našli za tu dobu kvalitní náhrady. Proč tedy vůbec věnovat čas, a především peníze hře, která...

»
01. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Bush Hockey League

Když je nemůžeš porazit, tak je zmlať anebo zmrzač. Tak přesně tímhle heslem se v druhé půli minulého století řídil leckterý hokejový tým, a to i na vrcholové úrovni. Ostatně ještě já pamatuji národní výběry Ruska či Kanady, které převahu soupeře kompenzovali přehnaným zájmem o jeho kolena, ruce a repasi obličeje. Používání hokejky jinak, než je v pravidlech a přetváření ledové plochy do zápasnického ringu se tak v 90. letech stalo cílem hned...

»
27. 11. 2017 • p.a.c.o3

RECENZE: Road Rage

Každý z nás určitě zná ten pocit, kdy se na něco těší a nemůže se dočkat dne, kdy si konečně svou vysněnou záležitost bude moct vyzkoušet nebo prožít. Přesně tyhle pocity jsem měl ve spojení s hrou Road Rage, která se odkazovala a snažila se ve mně vyvolat vzpomínky na legendární záležitost jménem Road Rush. Dokonce jsem v Road Rage vyzkoušel v rámci předběžného přístupu na PC, kdy pln optimismu jsem doufal, že předběžný...

»