Recenze: Gods Will Fall

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 4.2.2021, 6:39

Publikováno: 4.2.2021, 6:39

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3304 článků

„Už toho máme dost! Copak musíme pořád poslouchat ty křeny nahoře? Nespočet generací jim sloužíme a stejně je to málo. Kdybychom se rozpůlili, sešlou na nás kletbu, že jsme se nerozčtvrtili. Poslušně skládáme slib oddanosti a když nějaký lehce retardovaný vesničan nepochopí otázku napoprvé, zahubí ho i s rodinou. Navíc jsou nenažraní a na obětech berou víc než daňový úřad. To musí skončit teď hned. Kdo se nebojí zubaté s brouskem v ruce, nechť se okamžitě nalodí. Čas bohů se chýlí ke konci!“ Tak pravil vůdce keltských bojovníků a jal se chopit kormidla vstříc jisté smrti. Nebo, že by ne?

Však na to přijdete sami, pokud se vydáte na zdánlivě ztracenou pouť za likvidací deseti tyranský bohů. Deep Silver pomohlo k vydání poměrně primitivnímu projektu Gods Will Fall. Ten na první pohled využívá zvýšené obliby mytologických témat, akorát se tentokrát opírá o méně slavné kelty. Ti mají drahnou dobu problém se svým božstvem a kdyby to okolnosti dovolily, raději by emigrovali na Kubu nebo směr Severní Korea. Pomyslný kalich trpělivosti se jednoho dne rozlil a hrstka nejodvážnějších naskákala na loď poháněnou utrpením, hořkostí a touhou po pomstě. Vody kolem těch nejvyšších jsou však neklidné, a tak z hrstky zbylo jen osm hrdinů.

V této fázi by hra měla poměrně velké množství koncepčních řešení. Dala se pojmout jako kooperační multiplayer, jako tahová strategie nebo jednoduše jako hack and slash rubačka. Studio Clever Beans však zůstalo věrné singleplayeru a koncept postavilo jako roguelike dungeon. Po mapě se bojovníci vždy pohybují spolu, ovšem vstříc nadlidské síle chodí vždy jen jeden. Což je trochu proti funkčnosti. Přeci jen, celá parta by obrovského pavouka nebo divočáka udolala spíš. Na druhou stranu. V případě selhání jednotlivce se grupa poučí a může na odvetné tažení poslat někoho vhodnějšího. Nebo tam nebožáka nechat a vrátit se pro něj se silnějšími zbraněmi a schopnostmi.

A na tom celém Gods Will Fall stojí. Na procedurálně generovaných postavách, které nespojuje jen touha osvobodit klan od útlaku, ale také různé vztahy. Ať přátelské nebo dokonce rodinné. Objevují se psychické slabosti, strach, noční můry a na druhé straně sounáležitost, vzájemné sympatie a hrdinství. Například urostlá válečnice před jedním dungeonem propadne depresi, ale u jiného vykáže abnormální schopnosti. Chraň bohy někdo ještě vyšší, kdyby náhodou přišla o toho vychrtlého trpaslíka vzadu. V tu chvíli přesedlá na vyšší úroveň a nepřátele klátí jednou ranou. Hierarchie skupiny je na podobně malý projekt velice dobrá. Nutí k zamyšlení nejenom v rámci použitelnosti jednotlivých postav, ale také s ohledem na budoucí postup. Protože při prvním průchodu nejspíš brzy skončíte.

Mapa je zcela přístupná. Jsou na ni vyznačení bohové a významnější místa. To znamená, že každý správný válečník vezme útokem nejbližšího protivníka. Následně kouká jak pijan na zavřenou hospodu, když ztrácí jednoho parťáka za druhým. Mapa sice prozrazuje místa bohů, nikoliv však jejich obtížnost, typ úrovně a tuhost protivníků. A můžete vsadit válečnou helmu, že nejbližší dungeon rozhodně nepatří mezi nejlehčí. Ne, že vás čekají mnohá opakování, vy jste k nim dokonce odsouzeni v rámci poznání prostředí. Běžně bývám nervově vypjatý, pokud mě titul nutí zahodit hodiny hraní. U Gods Will Fall tomu tak ale není, protože mě princip dobývání území neskutečně bavil.

Houževnatost bosse je otupována hned od prvního kroku v dungeonu. Bozi jsou napojeni na prostředí a svou osobní stráž napříč levelem. Tedy čím víc toho pobijete před osobní konfrontací, tím méně práce s tyranským uzurpátorem. I zde platí, že opakování je klíč k vítězství. Strážci mají zakódovány pohyby, které se opakují, narazit tak můžete jen s nesprávným válečníkem. Ve chvíli, kdy bůh padne, jeho pokořitel se vrátí do skupiny jako hrdina. Je mu napsán kus osobního příběhu, pokud nějaký byl, vrátí se s ním ztracený spolubojovník a nechybí ani bohatá odměna. Tu je možné zužitkovat pro více postav, přičemž získaný předmět nebo materiál může dojít využití v dalším levelu.

Ve své podstatě je herní doba na pár hodin, ale díky častým úmrtím projde časomíra mnoha násobky. A pakliže musíte absolvovat celou hru znova, může se hodinový stroj i pořádně splašit. Příště totiž dorazí noví hrdinové a ti jsou poskládáni zcela rozdílně, než jste byli zvyklí. K rupnutí nervů nejspíš dojde častěji než často. Dejte si pozor na prořídlé vlasy, vysoký tlak a herní příslušenství, ať nic ze zmíněného nedojde k úhoně. Zvědavost však udělá své a dříve či později to zkusíte znova. Zatím jsem u třetího pokusu a nejspíš nebude poslední. Ztráta klíčových hrdinů odsuzuje zbytek skupiny k úhynu a já si říkám, že by kooperace nakonec nebyla vůbec špatná. Hratelnosti chybí malá berlička. Úplně prťavý pomocník, který by klidně nahradil použití magických předmětů. Mnohem víc totiž zužitkujete zbraně druhých, ale to už je na herním vkusu.

Kdybych měl vybrat ze všech dobrých rad jednu, nezdržujte se u jednoho dungeonu. Jednak není nutné krmit frustraci a pak se zbytečně okrádáte o pestrobarevný level design. Nejbližší kopky tak možná nevypadají, ale jednotlivá grafická řešení by vystačila na pět her. Výtvarná stylizace je na pomezí mála polygonů, lehkého komiksového nádechu a ruční malby. To znamená, že občas nevíte, jestli vidíte pavoučí sítě nebo zbytek smrkanců, ale to vůbec nevadí. Atmosféra má pohádkový šmrnc, přičemž hned několik bohů přijde s hororovým podtónem. S ohledem na můj pokročilejší věk bych uvítal alespoň malou mapu světů. Klidně i postupně odkrývající se, protože pár výletů pod zem vede do obsáhlejších bludišť, kde se lehce zapomene nějaký ten rukopis a pomocný prvek.

Jestliže se do světa mečů, seker a ztracených válečníků vydáte, nečeká vás jen chytlavá hratelnost, zvučný soundtrack a možný nervový kolaps, ale i rozhodnutí o výběru edice. Základní hra je jistě dostačující a cenově adekvátní k obsahu. Nicméně verze Valiant má hned tři bohy navíc. S nimi i další zbraně, nové typy keltských bojovníků a speciální dovednosti. Za dvě stovky vrchem to rozhodně stojí.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Keltové mají plné přilby krutovlády bohů, a proto vyráží na sebevražednou misi za svobodou. Jestli vám nevadí opakovat již hotové a nejsilněji se cítíte s pořádným železem v ruce, jste ideální velitelé bojechtivé tlupy. Gods Will Fall se dobře hrají, překvapují sociálním systémem postav a těší pohledným zpracováním. Místy si sice hrají až na příliš velké drsňáky a komplikují život absencí pomocných prvků, ale to jim neubírá na atraktivnosti a hratelnosti.
29. 02. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Expedition: A MudRunner Game

Témata spojená s ježděním v nejrůznějších dopravních prostředcích jsou hráči velice oblíbená. Dá se říct, že se svézt, proletět nebo plout můžeme na ledasčem a stejně tak i tratě nebo prostředí, kde se proháníme, jsou velice různorodé. Dokonce můžeme vyrazit i do těžkých terénů ve strojích, které ekologům radost určitě nedělají. Přesně tohle dokázal skvěle zpracovat první MudRunner, který nás posadil do hromady bláta a nechal nás tahat klády dřeva sem a tam,...

»
21. 02. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Skull and Bones

Piráti jsou nedílnou součástí námořní historie a je jedno, zda ti nejznámější z nich doopravdy existovali nebo jsou příběhy o nich jenom dobře vymyšlené povídačky. I tak je na tom něco zajímavého, a nejeden hráč by si chtěl tento život, alespoň virtuálně, vyzkoušet. Jak nám ukázalo Sea of Thieves, je toto téma dost dobře herně zpracovatelné a dostatečně zábavné na stovky hodin. Ač se to nezdá, tak Sea of Thieves jsou...

»
15. 02. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Banishers: Ghosts of New Eden

Romantika má mnoho podob. Na přídi potápějící se lodi, při úplňku mezi upírem a lykantropem nebo se smrtkou místo Valentýna. Antea a Red jsou ukázkový pár, kterému to klape jak v soukromí, tak v práci, A to navzdory faktu, že mají náročné zaměstnání. Toho času v kolonii New Eden, kde se jako smrtící epidemie rozpíná Noční můra dělající z nebohých osadníků duchy. Bohužel při osudovém střetu se jedním z nich stává i Antea, čímž pro...

»
15. 02. 2024 • DandyCZE0

Recenze Truck & Logistics Simulator

Člověk by řekl, že v poslední době máme podobných her docela hodně. Většina se snaží něčím zaujmout a ukázat specifickou část dopravy. Na PC je to snažení vydavatelů velmi obtížné, jelikož tam mají ETS, které sice nabízí „pouze“ přepravu, ale i tak vládne danému segmentu. Na konzolích je situace jiná a tak vždy s velkým zájmem sleduji další pokusy studií přinést kvalitní dopravní simulátor. Dnes se podíváme na Truck & Logistics Simulator...

»
14. 02. 2024 • lindros88cze0

RECENZE: Tomb Raider I-III Remastered

Je až neuvěřitelné, že za dva roky Lara Croft oslaví teprve své třicátiny. Série Tomb Raider si odbyla premiéru v roce 1996 a od té doby jsme viděli nespočet různých dobrodružství zasazených do celého světa napříč různými platformami i filmy. Ovšem teprve teď jsme se na Xboxu vůbec poprvé dočkali původní trilogie.

»
12. 02. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Baldur’s Gate 3

Hodnotit hru s dvouměsíčním odstupem nebývá zvyklostí. Každý se snaží přinést svoje dojmy co nejdříve, aby si pohladil ego a přesvědčil hráče o své jediné správné pravdě. Osobně si myslím, že všechno má svůj čas. Navíc zkušenosti posledních let mě naučily, že jsou určité typy projektů, jimž je třeba se věnovat trochu déle. Ať už z důvodu technické kvality nebo herní nabídky. V případě Baldur’s Gate 3 bychom mohli mluvit o obou aspektech,...

»
06. 02. 2024 • lindros88cze0

RECENZE: Suicide Squad: Kill The Justice League

Studio Rocksteady se do paměti nespočtu hráčů zapsalo výtečnou trilogií Batman Arkham, která mezi jednu z nejlepších her podle superhrdiny. Všichni tak napjatě očekávali, co dalšího tento talentovaný tým chystá. Představení Suicide Squad: Kill The Justice League navzdory napojení na oblíbenou sérii nevzbudilo příliš pozitivní ohlasy a nepomohlo ani postupné ukazování záběrů z hraní, kdy pomyslným hřebíčkem do rakve bylo potvrzení, že hra bude stavět na online kooperaci a především bude tzv....

»
29. 01. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: War Hospital

Počátkem ledna vydalo vcelku neznámé studio Brave Lamb, pro které jde o první vydanou hru, titul War Hospital. Pro menší studia mohou být začátky strastiplné a bývá to znát i na jejich tvorbě. Jak si War Hospital vedl?

»