Recenze: Immortal Redneck

Autor: chaosteorycz Publikováno: 6.3.2018, 16:15

Publikováno: 6.3.2018, 16:15

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1992 článků

Rádi vzpomínáme na hry z 90. let. Na ty tituly, které ještě dnes skloňujeme, když chceme vypíchnout legendárnost toho či onoho projektu. Tehdy, když ještě pojem hráč bylo synonymem podivína, který leze z pokoje jen v případě, že vypadnou pojistky, byly všechny naprostými novinkami. Ždímali z tehdejších strojů maximum a zároveň posouvali žánry do nových mezí. To nostalgie, ta mrcha zpropadená, dává dnešním vývojářům možnost rýžovat na remasterech. A to i takových, na nichž nebylo za dvacet let téměř sáhnuto. Nechci na nikoho ukazovat, ale to on, nedávno vydaný Turok by měl být odstrašujícím případem. Přitom stačí málo a na prověřených principech může vyjít temperamentní hra s naprosto pitomou zápletkou.

Ne, vážně. Nebo máte nějaké rozumné vysvětlení, jak se z vidláka toužícího vidět egyptské památky stane mumie s kvérem v ruce? No, protože studio Crema to tak potřebovalo a víc vědět nemusíte. Také vás nemusí zajímat, proč se dotyčný nebožák probouzí v hrobce uprostřed údolí, kde ho obklopují tři pyramidy. Důležitý moment přichází až v době zjištění, že zatímco faraóni měli na poslední cestu kanopy a bohatství, vy máte brokovnici, pistoli a pár štanglí dynamitu. Jelikož cesty vedou jen do pyramid, je jasné, že vás nečeká soukromá prohlídka po místech posledního odpočinku egyptských vládců.

Immortal Redneck není ničím jiným, než modernější variací na stařičký Doom nebo Quake. Každá pyramida má několik pater, kdežto vaším úkolem je vyšplhat se až nahoru a zabít hlavního bosse. Celá stavba, skládající se z nepřeberného množství místností, je protkána téměř čtyřmi desítkami nepřátel a jedním menším „šéfem“. Autoři respektují jehlanovitý tvar, tudíž základnu tvoří nejvíce místností. Jsou náhodně poskládány a není výjimkou, že z nich vede vícero cest. Nemyslete si, že vezmete do zaječích, jakmile se na vás vyřítí větší množství protivníků, než jste čekali. Východy se odemykají až po likvidaci všech žab, hrobek, hadů, lebek, válečníků a jiných překážek, které zprvu s Egyptem snad ani nesouvisí.

V rámci tvůrčích možností jsou levely nápadité a nepostrádají atmosféru. Potřebné zpestření obstarávají Skill Rooms, kde jde střelba stranou. Místo ní přichází na řadu něco málo z plošinovek a nástrahy toužící vás upéct či naporcovat. Zdá se to všechno primitivně jednoduché a pokud jste dodnes přeborníky v FPS žánru, asi vám hra na moc dlouho nevydrží, ale všichni ostatní velice rychle skončí zpátky v hrobce. Hra je záměrně dělána stylem jdu-zemřu-vylepším-opakuji, a tak do té doby, dokud vrchol pyramidy nepadne. Proto postavě po zabití zůstávají všechny nasbírané cennosti, to aby je mohla ve stromě dovedností utratit za vylepšení zvyšující zdraví, rychlost nebo průraznost. Speciálními položkami jsou bohové, kteří vám mohou propůjčit zbraně a taktéž speciální schopnosti.

Je celkem milé vidět Amunet, jak mezi její oblíbené zbraně patří SMG, vrhací nože a útočná puška, když Thoth nedá ani ránu bez energetických zbraní. Každý bůh má rozdílné statistiky, takže to není jen o tom, jaký typ zbraní vám vyhovuje, ale i o stylu hraní. Nicméně na hledání máte času, kolik jen potřebujete a mě bavilo jít si na jistou smrt jen proto, že potřebuji více zlata na dalšího člena božstva. Hra má dobré tempo, duší dobře odkazuje na 90. léta a nepotřebuje přitom parazitovat na úspěšné značce. Jediný problém tak vidím v tom, že pro část hráčů půjde o „prázdnou“ egyptskou kryptu s přehnanou obtížností, zatímco jiní Immortal Redneckem proletí jak tajfun.

Titul vám nedá nic zadarmo a na nějaké berličky nebo automatické doplňování zdraví zapomeňte. Co nepopadá z protivníků, to nemáte. Ani munice se nepočítá na tuny, takže bezhlavou palbou docílíte jedině toho, že zbraně budou vhodné leda tak k vrhu. Není to výtka, to chraň Anup, ale jen upozornění pro ty, kteří si pod arkádovou střílečkou představí krvák, při němž se nehnou z místa a nedají ruku ze spouště. Fakt je ale ten, že po dohrání, respektive dobytí třech pyramid, nemá hra už absolutně nic, čím by zaujala. Umožní vám sice vylepšovat skóre v nekonečné pyramidě, příliš zábavné to však není.

Mimo řečené vlastně není hře co vytknout. Grafikou sice nevybočuje, ale ani neuráží. Odladění je na dobré úrovni a za svoje peníze dostanete přesně to, co Xbox Store slibuje. Pokud bych přeci jen jednu věc mohl změnit, volil bych bohatější soundtrack. Ten aktuální je trochu nevýrazný a nejde příliš na ruku dění na obrazovce. Nejdůležitější ovšem je, že máte chuť se k hraní vrátit.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Hledáte-li svižnou střílečku z vlastního pohledu, která vám dá vzpomenout na minulé dekády, už jinam nechoďte. V Crema jdou na to od lesa a typickou koridorovku prodávají v egyptském kabátu, za přispění mytologických bohů. Že si otestujete postřeh, mušku a krátkodobé plánování je jistá věc, zabrat ale dostane i vaše trpělivost. Hodnocení nakonec sráží jen fakt, že by Immortal Redneck zasloužil pompéznější závěr a důmyslnější náplň po dohrání než jen vylepšování statistik. Zrovna čištění pyramid by režim více hráčů slušel.
  • SoulCaliber

    Ešte jedno slovo “ Ziggurat „

26. 03. 2019 • lindros88cze3

RECENZE: Sekiro: Shadows Die Twice

Každá nová hra od japonských mistrů z FromSoftware je velmi očekávanou záležitostí. Ani ne tak pro hru samotnou, ale jestli bude zapadat mezi ostatní hry studia a jestli poskytne hráčům stejnou výzvu a uspokojení jako předchozí hry. V případě Sekiro: Shadows Die Twice je odpověď jasné ano, i když nějaké výtky se vždycky najdou. Především se jedná o pokrok oproti předchozím hrám studia, a to navzdory skutečnosti, že se drží osvědčeného receptu,...

»
23. 03. 2019 • chaosteorycz7

Recenze: Tom Clancy’s The Division 2

Bílý dům, to majestátné sídlo nejmocnějšího muže světa, toho zažil už dost. Stal se terčem britských vojsk, což vedlo k rozsáhlému požáru a následné rekonstrukci. Byl svědkem slavnostních inaugurací, válečných porad, krizových schůzí, historických milníků a také nějaké té avantýry. Co nestihnul ve skutečném světě, to napravili dychtiví spisovatelé a lační scénáristé. Už si ani nepamatuji, kolikrát americká ikona vybuchla a kolikrát ji obsadily invazní jednotky. Na něco si stačil lidských...

»
19. 03. 2019 • CryLineT2

Recenze: One Piece: World Seeker

Piráti nemusí mít vždy odstrašující jména a vzhled zanedbaného uživatele sociálních služeb. Jsou kultury, kde pohled na korzára připomíná návrat do dětství. Cestu zpět do let, kdy jsme s chlapci ze sousedství blbnuli v polích rostlého obilí. Na hlavě slaměný klobouk, v koutku stéblo a na sobě otrhané oblečení s krátkým střihem. To je vizuální vizitka kapitána Luffyho, hrdého vůdce Slamáků a hlavního hrdiny mangy One Piece.

»
16. 03. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: LEGO Movie 2 Videogame

Skládání kostiček je nejen velice uklidňující, ale také zábavný způsob, jak v sobě probudit tvořivého ducha. Stavět můžeme buď podle nějakého plánku, nebo ještě lépe, podle vlastní chuti a představivosti. Kreativní jedinci si navíc v dnešní době mohou vybrat, zda se chtějí „zapotit“ při fyzickém skládání kostiček, nebo všechny své vize a fantazie otisknout do virtuálního světa. Fyzické stavění dokáže velice dobře zprostředkovat legendární stavebnice LEGO, jež má přesah i do virtuálního...

»
09. 03. 2019 • chaosteorycz8

Recenze: Devil May Cry 5

Není úplně jasné, jak se tyto dvě osobnosti potkaly. Natož, co je spojilo do jedné dějové linie, ve které jsou démoni lovným artiklem, lidé obyčejnými návnadami a svět obrovskou oborou. Možná si za to Alighieri může sám, neměl se ve své Komedii tak bratříčkovat s peklem. A ještě do toho tahat ženskou, co by buzolu světem zatracenců. A pátý římský císař? Ten by si ubytování ve vroucím kotli zasloužil krutostí, před...

»
05. 03. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: DiRT Rally 2.0

Automobilismus je nedílnou součástí naší společnosti a spousta lidí si bez auta nedokáže svůj život ani představit. Je přitom jedno, jestli je to strejda s baretem ve Fábii, nebo týpek za volantem silného BMW. Potkat některého z nich na silnici je denní výzvou a zkouškou našich nervů. Na jednoho se nadává, druhého by člověk vyzval k závodu nebo opuštění volantu. Ať máte na silnici výbušnější povahu nebo řídíte v klidu, jedno je jisté....

»
02. 03. 2019 • lindros88cze4

RECENZE: Trials Rising

Série Trials, kterou lze kvalifikovat jako fyzikální plošinovku s motorkami, se po pětileté pauze vrací, aby nám naservírovala další návykovou jízdu, ale i frustrující zážitky, na které jste už asi zvyklí. Ačkoliv je Trials Rising již šestou hrou této značky, je nejspíše i tou nejvhodnější pro nováčky, o čemž si ale ještě napíšeme.

»
27. 02. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Degrees of Separation

Není snad většího protikladu, než tepla a zimy. Sluníčko, příjemné počasí, sezení na zahrádce. Všechny tyhle aktivity si umíme dost dobře představit a spousta z nás se na ně těší. I zima má rozhodně něco do sebe. Nemyslím teď plískanice, hnusný šedý sníh ve městě a teploty kolem nuly. V té správné zimě je všude krásná sněhová pokrývka, teploty pod nulou, ale sluníčko mají společné, byť je pravda, že v zimním období si...

»