Recenze: Jurassic World Evolution

Autor: chaosteorycz Publikováno: 20.6.2018, 12:03

Publikováno: 20.6.2018, 12:03

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1697 článků

Nemám rád dojení značek z mého dětství. Jednak mi kazí příjemné vzpomínky, kdy jsem byl ochotný pojít v noci žízní, jen abych náhodou nepotkal v kuchyni velociraptora a pak si myslím, že už se nikdy nemůžou vyrovnat originálu. Jsou ovšem série, a není jich příliš, u kterých jsem ochotný zalít vlastní hrdost do betonu a panáčkovat u kina jak ratlík. Stačí pár tónů od Johna Williamse, táhlý záběr na helikoptéru mířící na ostrov a mám husí kůži s náběhem na sentiment v devátém měsíci. A jelikož Jurassic World Evolution přesně takhle začíná, stal jsem se rukojmím prehistorických tvorů hned v prvních minutách.

Fuj, jak prvoplánové, napadlo mě po čtyřech hodinách, když se mozek zesynchronizoval s ubíhajícím časem. Ale také hodně účinné a upřímně, když potřebujete masám prodat žánr, který je spíše okrajovou záležitostí, musíte jim dát něco, co důvěrně znají a chtějí. Studio Frontier Developments si na všemožných Coasterech a Tycoonech postavilo jméno, takže prodat Jurský svět zvládá jednou rukou a nemusí přitom ani zdaleka využít veškerých schopností. Špatnou zprávu mám pro všechny velké manažery malých pokojíčků. Hra, vycházející z posledních dvou dílů filmového univerza, je především o dinosaurech a až pak o řízení parku. Jestli jste posedlí cenami dvouvrstvých roliček toaletního papírů a s pásmem měříte mezery mezi lavičkami, tak se z Muertes archipelago pakujte prvním spojem.

Kdo zůstane, dostane od InGenu úkol vybudovat prosperující parky, ve kterých bude dobře jak prehistorickým tvorům, tak návštěvníkům. Vše začíná na Isla Matanceros, prvním ostrově z pěti. Zde už nějaké zázemí je, takže máte dost času na seznámení se s výzkumným střediskem, líhní, výkopovým týmem, rangery a další infrastrukturou nutnou k provozu a rozvoji parku. Hodně rychle se vám přihlásí vedoucí třech divizí, na kterých závisí celkové hodnocení parku. Postavy, napsané pro potřeby hry, řídí vývoj, zábavu a bezpečnost, čemuž odpovídají i úkoly a předem vytyčené milníky. Svým způsobem jde o takové průvodce „příběhem“, který je pro všechny hráče stejný. Další formou získávání zkušeností jsou kontrakty. Buď přicházejí náhodně nebo si je vyžádáte sami, ale vždy se vztahují k jedné z divizí.

Jsem nesmírně rád, že se autoři vzdali pokročilejších funkcí budovatelských her. Ať postavíte cokoliv, musíte tomu zajistit pouze elektřinu a přístup. Nic víc, nic míň. A vlastně si ani nedovedu představit, koho by bavilo tahat inženýrské sítě pod výběhy nebo nepropustnými lesy. Zjednodušená varianta Jurskému světu hodně sluší a nese se celou hrou. Potřebujete odchovat dinosaura? Pak najděte dostatek fosilií, získejte alespoň 50 % genu a můžete mít něco, co se bude podobat dávnému tvorovi. Jestli ale chcete opravdu zaujmout veřejnost, věnujte se trochu víc výzkumu mutací a dejte vašemu drobečkovi trošku ze žraloka, netopýra a přelákněte ho lákavějším zbarvením. Jen pozor, aby zvolená kombinace příliš nenarušila DNA. Není nic příjemného přijít o půl milionu, kvůli nedochovanému vejci.

Čím více genetického materiálu a fosilií, tím pestřejší park můžete mít. Základní hra má na 4 desítky druhů dinosaurů a každý je modifikovatelný ve čtyřech kategoriích. V počtech nejsem moc silný, ale ke čtyřcifernému číslu časem dojdete určitě. Jak je zrod jednoduchý, tak je chov zapeklitý. Souostroví zrovna nemají rozlohu Japonska a místa ke stavění není nazbyt. Navíc důležité budovy zaberou dost prostoru a minimálně patnáct až dvacet jich potřebujete. A to nepočítám elektrárny nebo bunkry. Zbývající místo doporučuji dobře rozvrhnout a NEMÍCHAT druhy s rozdílnými stravovacími návyky. Predátoři se rozhodně nespokojí s kozenkou běhající okolo a při první příležitosti se pustí do ostatních obyvatel výběhu. Tropický masakr vyhubenou bestií sice ocení bezpečnostní divize, ale vaše peněženka už míň. A to nemluvím o návštěvnících.

Zvířátka se možná válela miliony let pod zemí, ale ze svých potřeb nehodlají slevit. Některým společnost ostatních nevadí, jiná naopak nesnesou ani svůj vlastní druh. Fakt, že určitý výběh vyhovoval třeba triceratopsovi, z něj automaticky nedělá vhodné bydliště pro zbývající býložravce. Možná mají radši více stromů, méně vody nebo širší pláně. Čím dřív si všimnete, že spokojenost živočicha jde do kopru, tím lépe pro všechny přítomné. Rozzuřený dinosaurus totiž zdemoluje plot a vyrazí mezi návštěvníky. Že dětičky ocení seznámení s brachiosaurem? Tak počkejte až jejich rodiče začne žrát ceratosaurus a pak jim dejte dotazník s průzkumem spokojenosti.

Zrovna u výběhů mám pocit, že autoři zjednodušovali možná až moc. Informací o tvorech máte mraky, ale nikdy předem nevíte, jak budou reagovat na připravený prostor. Až po vypuštění se ukazatele srovnají na nějakou vypovídající hodnotu a já si připadal jak žokej před vážením. Nebude ta podkova v trenkách moc? A neměl jsem si tam dát radši dvě? Tož, Váňo raď. Jestli vám můžu poradit já, tak výběh rozhodně nepředělávejte po prvních vteřinách, ale chvíli počkejte. Zvíře se půjde jako první najíst a napít, přičemž ukazatele se mění s jeho polohou v terénu. Občas stačí jen přesunout místo krmení a tím zkrátit čas strávený v rizikových částech výběhu. Pokud to nepomůže, přikloňte se k terénním úpravám nebo přesunu do jiného výběhu.

Nejen k těmto účelům využijete jednotky rangerů a ACU. Pracovníci jsou vždy připraveni, aby doplnili zásoby potravy, ošetřili zvíře, provedli odchyt nebo přepravu. Rozdávání příkazů zabere pár pohybů po gamepadu a pokud akce nepřichází s koudelí v zádi, AI se o vše perfektně postará. Možná ale trochu kvaltujete nebo se jednoduše chcete na park podívat očima návštěvníků. V takovém případě je vám k službám vrtulník s Jeepem a kamera kombinující pohledy třetí a první osoby. Sám tento „režim“ považuji za oddychovou záležitost, která vás vrátí zpět do filmové atmosféry pokaždé, když už toho stavění přeci jen bylo trochu moc.

Abych náhodou nezapomněl, komandování druhých stojí peníze. To samé platí pro provoz parku, chov nebo výzkum a vývoj. Nejlepší je, když si na to všechno park vydělá sám. Návštěvníci mají z dinosaurů inkontinenci, takže je-li na co koukat, potřebují už jen naplnit bachory a vyprázdnit peněženky. Vlastně jsou stejně primitivní jako ti dinosauři, jen se pohybují volně a na opačné straně zábran. Zábava, jídlo a brloh, nic víc jim netřeba. Jurský svět má navíc přehledný ukazatel, kde a co by lidé ve vašem parku ocenili. Pokud ale i tak potřebujete větší obnos peněz, můžete prodávat fosilie nebo rovnou dinosaury. Jako dlouhodobý podnikatelský plán bych to ale nedoporučil, neboť cena dospělého kusu neodpovídá vynaloženému úsilí.

Když má ostrov konečně potřebnou úroveň, vedení společnosti vám zpřístupní další. Ten má rozdílné podmínky pro chov, odlišné úkoly, jiné podnebí, ale také vlastní finance. Tento aspekt hry sice respektuji, ale moc se mi nelíbí. Princip progresu v chovu a výzkumu je přímo závislý na vybudování pěti fungujících parků. Pro tyto účely se sdílí jak genetické materiály, tak dosažené úspěchy ve výzkumu. Co jste už jednou odemkli, to je použitelné kdekoliv na Muertes archipelago. Tak proč do raptořího drápu nemůžu disponovat celou vydělanou částkou? Odpovědí bude nejspíš postup hrou. S neomezenými financemi by se z budování prehistorického koutku stala rutina na pár hodin a vytratilo by se veškeré kouzlo. A pak je tu Isla Nublar, filmový počátek všeho. Ve hře je tomuto ostrovu vyhraněn sandbox mód a v něm se můžete doslova potentočkovat. A nestojí vás to ani dolar.

Taky už jste začali přemýšlet nad tím, co se stane s ostatními parky v době vaší nepřítomnosti? To asi nejste jediní. Hra nedisponuje žádným multiplayerem, tudíž rozdělení správy mezi kamarády nepřipadá v úvahu. Teoreticky by se o ně mohla starat umělá inteligence, ale jak bude řešit krizové situace? Běžný provoz snad i zvládne, ale může vypuknout epidemie mezi zvířaty. Podnikání ovlivňuje také počasí, jehož nevyzpytatelnost ve vteřině vyřadí park úplně z provozu. A jestli si myslíte, že Dennis Nedry byl jediná lasička v kurníku, tak počkejte až kvůli sabotáži přijdete o proud. Ne ne, tady jednoduše musí nastat konzervace stavu. Čas plyne vždy jen na vámi obsluhovaném ostrově, což je asi ten nejrozumnější kompromis.

 

„Na ničem jsme nešetřili.“ Jedna z nezapomenutelných hlášek filmového univerza patří Johnu Hammondovi a v Universal Pictures se jí řídili od samého počátku vývoje Jurassic World Evolution. Ten začal po úspěchu tři roky starého snímku a filmový gigant pro něj uvolnil asi i výplatní pásky herců. Vývojáři získali přístup k modelům dinosaurů, k filmovým materiálům a audionahrávkám. K ruce dostali konzultanta přímo z Universalu a poctivě nastudovali jak filmy, tak knižní předlohu od Michaela Crichtona. Výsledný dojem tak snad ani nemůže být lepší. Vy Jurský svět nehrajete, vy jste skutečně v něm. Ano, velkou zásluhu na tom mají i voiceovery herců, kterým kraluje Jeff Goldblum, ale to zpracování… to prostě bere dech.

Studiový Cobra engine není pěkný jen z tří set metrů nad herním světem, ale hýří šarmem v každém detailu. Sledovat pobíhající dinosaury zblízka, se rovná návštěvě zoologické. Míra detailů a textur se může poměřovat s těmi nejlepšími tituly na trhu. Totéž platí pro animace a interakci modelů s prostředím. Práci s vegetací lze například jen tiše obdivovat. Je hustá, nepůsobí umělým dojmem a plně se oddává fyzikálním zákonům. Schválně zaparkujte vrtulník pár metrů nad zemí a nestačíte se divit, jak věrohodně se stébla chovají. Zajímavý pohled nabízí i změny počasí, na které dynamicky reaguje stav prostředí. Při bouři poryvy větru máchají se stromy tam a zpět, a vrtulník má co dělat, aby se udržel ve vzduchu. Z hlediska grafiky jednoduše nemám připomínek. Aby také ano, když mi ji konzole Xbox One X servíruje ve 4K a s podporou HDR.

Z žánrového hlediska je Jurský svět děravý jak ta pravěká šroubovice DNA. Počet budov není příliš velký, jejich variabilita je na tom ještě hůř a vnitřní management se soustřeďuje na pár obchůdků a restaurací. Tentokrát to ale takhle má být. Červené koberce v tomto případě nepatří manažerům, ale živočišným druhům, o jejichž osudu se rozhodlo už kdysi dávno. To na ně míří záře reflektorů a pozornost davů. A pak je tu samozřejmě faktor reklamy. Ten pravý zájem o titul se probudí až v těchto dnech, kdy Zánik říše zavítá do většiny světových kin. Díky primitivně jednoduchému ovládání a jasně vystavěným linkám, můžou ve hře najít zalíbení všechny věkové kategorie. Tuzemská lokalizace samozřejmě chybí, ale texty by měl zvládnout i ten, kdo si plete pojmy deer a dear.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Tak, jako si život najde cestu, najdou si fandové filmového universa cestu k Jurassic World Evolution. Atmosférou a zpracování budete jen těžko hledat věrnější adaptaci. Přestože hra přímo neopisuje již známé události, daří se jí s nimi skvěle pracovat. Budovatelští fanatici si tu sice budou připadat jako univerzitní profesoři na stáži v pomocné škole, ale pro jednou snad sleví ze svých nároků. Jeden pohled na krásu pravěké divočiny a zapomenete, že existuje skutečný svět.
  • Jaroslav Houdek

    Díky, moc hezky se to četlo a jsem navnazený. Jak si hra stojí v porovnání ss ZOO Tycoon?

    • Chaosteory CZ

      Poslední Zoo Tycoon byl v porovnání s Jurským světem manažerskou Mekkou, kde se člověk staral o všechno od zvířecího trusu, po reklamu zahrady. Člověk tam měl trochu pocit, že zvíře je opravdu jen živý exponát. JWE tohle dává na vedlejší kolej a vše soustřeďuje na dinosaury, a to tak mohutně, že jsou důležitější než samotní návštěvníci (kteří za nimi přijdou automaticky, i když jich před hodinou sedm sežrali raptoři). Hráč se tak může zaměřit na alchymii s DNA, s výběhy, vývojem, průzkumem nalezišť atd.
      Dnes večer budu dělat ze hry stream, tak doporučuji pak v rychlosti prolétnout záznam. Ty rozdíly budou vidět na první pohled.

      • osobne si myslim, ze ten management mohl byt na trosku vyssim levelu, ale jinak max. spokojenost, hra se fakt povedla.

  • za me a me dite naprosto peckovni hra. Skvele se to ovlada, je to nadherna grafika.

  • czmarty7

    Souhlas, za mě velmi nečekaná XOX zábava v luxusní grafice, neočekávanej hit!!!!

  • Zdenobrutal

    Jsem hodně nalomen ke koupi, díky za recenzi 🙂 Jen si dovolím gramatickou vsuvku: „Jako dlouhodobí podnikatelský plán“ …opravte si to 😀

    • Chaosteory CZ

      Díky. Můžu to číst čtyřikrát a stejně tam jsou hrubky 🙂

      • Zdenobrutal

        Jasné, stane se 🙂

23. 09. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Wenjia

Za porostem hustým, že by se dal kácet, jsou zbytky dávných památek. Nežije v nich zlý obr, ba ani zakletá princezna. Jsou pomyslnou hranicí příbytku bílého tvora, jehož dobré srdce čeká chrabrá budoucnost. Lesnaté království je totiž posledním útočištěm, kde ještě nepáchá ničivé škody zlá síla. Už tušíte? Ale žádný Falko, tohle přeci není Nekonečný příběh. Také ne, Křemílek s Vochomůrkou mají jinou směrovačku. Že by tedy Ori? Řekněme, že to už...

»
22. 09. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: NBA 2K19

Sportovní nadšenci mají po herní stránce rozhodně z čeho vybírat a záleží jenom na preferencích každého hráče, jaký sport nebo sporty má rád. Výhodou virtuálního sportování je fakt, že člověk může i nadále pěstovat pivní břich a nemusí se bát, že by dělal nějaké pohyby či akce, díky nimž by o něj přišel. Navíc se za sportem může vydat za jakéhokoli venkovního počasí a samotné pořízení her vyjde ve výsledku levněji,...

»
20. 09. 2018 • tonyskate1

RECENZE: My Brother Rabbit

Adventur není nikdy dost. Tohoto hesla se držíme už řadu let. Přesto se ale stále méně vyskytují tradiční point-and-click adventury a nahrazují je jejich akčnější či logičtější variance. My Brother Rabbit z obrázků působí jako point-and-click záležitost, ovšem jedná se jen o chytrý kabátek, pod kterým se skrývá klasická hledačka.

»
19. 09. 2018 • chaosteorycz10

Recenze: Super Street: The Game

Občas se na hru těšíte, třebaže v nitru tušíte, že vás při vydání čeká čelní náraz do betonového pilíře. Ale naděje umírá poslední. I tým s malým počtem členů, malým rozpočtem a malými tvůrčími možnostmi může vytvořit dílo, které hrdě zvedne vhozenou rukavici, kolem níž všichni kráčí s odstupem. Rukavice ovšem nesmí být boxerská a vylitá olovem.

»
16. 09. 2018 • tonyskate7

RECENZE: Shadow of the Tomb Raider

Očekávané ukončení trilogie novodobé Lary se konečně dostalo do našich rukou. Je ovšem tak velkolepé jak se nám tvůrci a vydavatel během výrazné kampaně snažili namluvit? O tom se více dočtete v naší recenzi, ale rozhodně jsme se opět dočkali parádního dobrodružství.

»
15. 09. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Immortal: Unchained

Do rezavé mačety už taky. Už to tam skoro bylo. Chybělo méně, než by se do hlavně pistole vešlo a ta třímetrová reklama na steroidy by padla jak nepoužívaný komín. Hodina usilovné práce se právě stala smutnou vzpomínkou a já nemám nic. Jak si teď vylepším vybavení, když jsem všechno nechal na místě smrti? Saprlot, tohle by se slušným lidem dělat nemělo. No nic, když to zkusím ještě jednou, nic...

»
15. 09. 2018 • p.a.c.o1

RECENZE: The Golf Club 2019 featuring PGA TOUR

Letošní sucho v průběhu léta jistě zaznamenal každý a celá řada lidí z něj neměla radost. Mezi tyto jedince bych zařadil i správce golfových hřišť, kteří se museli, mimo útoků syslů na hřiště, vypořádat i se suchem. Udržet bezchybný green nebo farway nebylo jistě snadné, ještě že plevelu kolem hřiště, nebo písku v písečných pastích je to úplně jedno. Ono sucho by se dalo krásně vztáhnout i na hry s golfovou tématikou, kterých poslední...

»
14. 09. 2018 • DandyCZE4

RECENZE NHL 19

Venku je dneska zataženo a prší, snad nám ten led neroztaje. Starosti v letošním díle NHL 19 můžete mít různé, ale všichni jsme zvědaví, jak se to hraje. A od toho je tady moje recenze, jež vám prozradí, jak si tento ročník stojí v očích hokejového maniaka, který nevynechal žádný díl od jeho prvního vydání v době mamutů. Série NHL v posledních letech čelila oprávněné kritice, že herní engine je stále stejný a že...

»