
RECENZE: L.A. Noire pro Xbox One
Detektivní thriller L.A. Noire od dnes již zaniklého australského studia Team Bondi, se vrací, aby se podíval na moderní konzole. Rockstar Games připravily remaster této povedené hry a my se teď mrkneme, jestli dokáže obstát i dnes.
Už je tomu více než 6 let, kdy vyšlo L.A. Noire na Xbox 360. Za tu dobu se neobjevila žádná jiná hra, která by tak skvěle dokázala skloubit detektivní a akční prvky, a to vše ještě v parádním noir stylu. Možná právě proto je od Rockstar Games chytrý krok vydat tento remaster, který by toho sice mohl nabídnout více, jako třeba oddělení krádeží, jež bylo navrženo pro původní hru, ale stále se jedná o skvělou hru, kterou by si měl každý zahrát, zvláště pokud jste ji předchozí generaci minuli.
Vylepšená verze hry pro Xbox One nabízí opravdu minimum změn oproti originálu z roku 2011, kdy tehdejší recenzi si můžete přečíst ZDE. V zásadě se jedná o stejné L.A. Noire, ale součástí jsou samozřejmě všechny dodatečné případy včetně Consul’s Car, nějaké obleky a zbraně, předměty ke sbírání a samozřejmě značné vylepšené vizuálního zpracování (1080p), což zvláště oceníte na Xbox One X ve skutečném 4K.

Pokud patříte mezi nezasvěcené, L.A. Noire se odehrává ve 40. letech minulého století a uvrhne vás do role losangeleského detektiva jménem Cole Phelps, jemuž propůjčil podobu a hlas Aaron Staton. Phelps se po návratu z války stává policistou a vypracuje se napříč několika odděleními. Vyšetřování zločinů samozřejmě bude váš denní chléb a můžete se těšit i na sériového vraha. Postupně se dostanete k odhalení rozsáhlé sítě korupce a do toho se ještě Phelps musí vyrovnat se svou vlastní temnou minulostí.
Žánrově se jedná o akční detektivní hru s otevřeným světem z pohledu třetí osoby. Vyšetřování případů zahrnovalo sledování podezřelých, hledání a zkoumání stop, vyslýchání podezřelých a samozřejmě nescházely ani tradiční přestřelky či honičky ulicemi Města andělů. Zvláště výslechy byly díky výjimečné technologii opravdu něco. Zkrátka a dobře bylo tehdy L.A. Noire jedinečné a i dnes toto prohlášení platí.

Ať už to bylo důkladné zkoumání důkazů na místě činu, dělání poznámek do deníku, kam jste mohli kdykoliv nahlédnout i pří výslechu, či diskutování s dalšími policisty a detektivy, vše patřilo k postavení případů a následnému dopadení viníka. Tato hratelnost vůbec nezestárla a hned se tak nestane, protože jak už jsme psali, dodnes nikdo nestvořil nic jako L.A. Noire. Hře hodně pomohlo i dobově zpracované Los Angeles, v němž nescházely kabarety, temné uličky a samozřejmě ani památky jako divadla, hotely či třeba čínská čtvrť.
Jak už jsme ale naznačili, hra opravdu vynikala díky průlomové animační technologii zvané MotionScan, která umožnila díky 32 kamerám snímání obličejů postav s opravdu šílenou přesností. Mimika tváře a její nuance tak byly opravdu úžasné, s čímž se nemohla srovnat žádná jiná hra. Právě díky této úrovni fotorealismu jste se při výslechu osob a podezřelých mohli spolehnout na jejich mimiku, kterou herci zahráli, občas až moc, abyste rozhodli, jestli mluví pravdu či lžou, nebo vám alespoň dali k pochybnostem.

V nové verzi hry je ale systém výslechu trochu pozměněn. Možnosti pravdy, pochybnosti a lži byly nahrazeny volbami hodný polda, zlý polda a obvinění. Jedná se o vhodnější označení Phelpsova chování a jeho reakcí po zvolení dané možnosti. Stanton totiž opravdu skvěle zahrál řadu reakcí, ačkoliv občas jej obvinění zastínili, zvláště ti hodně barvití. Je proto velká škoda, že dodnes tato technologie nebyla znovu použita. Bohužel ale stále hra trpí méně kvalitními modely postav, které oproti úžasné mimice hodně zaostávají, což bohužel vyniká i ve vylepšené verzi hry.
Ačkoliv jsme herní svět vychválili, trpí jistým nedostatkem, který se ostatních her podobného žánru netýká. Atmosféra, důraz na detail a dobovost jsou opravdu úžasné a takto skvěle dodnes nikdo Los Angeles 40. let ještě nezpracoval, ale zatímco řada her s otevřeným světem nabízí možná až mnoho aktivit a rozptýlení, neplatí to o L.A. Noire. Je sice skvělé, že během případů můžete občas zatrhnout nějaký menší zločin, ale při volném zkoumání světa není krom sbírání nějakých předmětů moc co dělat. Naštěstí jsou ale příběh a jednotlivé případy opravdu skvěle zpracované a zabaví na dosti dlouho. Jen nám otevřený svět krom dobové projížďky přijde jako promrhaná příležitost.

Archivní video L.A. Noire, ke kterému jsme tehdy udělali české titulky.
Verdikt
Remaster L.A. Noire je poctivě odvedenou prací. Získáte všechen dodatečný obsah a především vylepšenou grafiku, a to dokonce ve 4K na Xbox One X. Teď je otázka, jestli se touto hrou opět nechat pohltit, ale toto rozhodnutí ponecháme na vás. Řekneme vám jedno, jedná se o stejně skvělou hru jako před šesti lety. A co se týče nováčku, kteří se s L.A. Noire doposud nesetkali, na nic nečekejte a palte do obchodu. Tenhle klenot si prostě musíte zahrát!
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...
RECENZE: High on Life 2
Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...





























