RECENZE: L.A. Noire pro Xbox One
Detektivní thriller L.A. Noire od dnes již zaniklého australského studia Team Bondi, se vrací, aby se podíval na moderní konzole. Rockstar Games připravily remaster této povedené hry a my se teď mrkneme, jestli dokáže obstát i dnes.
Už je tomu více než 6 let, kdy vyšlo L.A. Noire na Xbox 360. Za tu dobu se neobjevila žádná jiná hra, která by tak skvěle dokázala skloubit detektivní a akční prvky, a to vše ještě v parádním noir stylu. Možná právě proto je od Rockstar Games chytrý krok vydat tento remaster, který by toho sice mohl nabídnout více, jako třeba oddělení krádeží, jež bylo navrženo pro původní hru, ale stále se jedná o skvělou hru, kterou by si měl každý zahrát, zvláště pokud jste ji předchozí generaci minuli.
Vylepšená verze hry pro Xbox One nabízí opravdu minimum změn oproti originálu z roku 2011, kdy tehdejší recenzi si můžete přečíst ZDE. V zásadě se jedná o stejné L.A. Noire, ale součástí jsou samozřejmě všechny dodatečné případy včetně Consul’s Car, nějaké obleky a zbraně, předměty ke sbírání a samozřejmě značné vylepšené vizuálního zpracování (1080p), což zvláště oceníte na Xbox One X ve skutečném 4K.
Pokud patříte mezi nezasvěcené, L.A. Noire se odehrává ve 40. letech minulého století a uvrhne vás do role losangeleského detektiva jménem Cole Phelps, jemuž propůjčil podobu a hlas Aaron Staton. Phelps se po návratu z války stává policistou a vypracuje se napříč několika odděleními. Vyšetřování zločinů samozřejmě bude váš denní chléb a můžete se těšit i na sériového vraha. Postupně se dostanete k odhalení rozsáhlé sítě korupce a do toho se ještě Phelps musí vyrovnat se svou vlastní temnou minulostí.
Žánrově se jedná o akční detektivní hru s otevřeným světem z pohledu třetí osoby. Vyšetřování případů zahrnovalo sledování podezřelých, hledání a zkoumání stop, vyslýchání podezřelých a samozřejmě nescházely ani tradiční přestřelky či honičky ulicemi Města andělů. Zvláště výslechy byly díky výjimečné technologii opravdu něco. Zkrátka a dobře bylo tehdy L.A. Noire jedinečné a i dnes toto prohlášení platí.
Ať už to bylo důkladné zkoumání důkazů na místě činu, dělání poznámek do deníku, kam jste mohli kdykoliv nahlédnout i pří výslechu, či diskutování s dalšími policisty a detektivy, vše patřilo k postavení případů a následnému dopadení viníka. Tato hratelnost vůbec nezestárla a hned se tak nestane, protože jak už jsme psali, dodnes nikdo nestvořil nic jako L.A. Noire. Hře hodně pomohlo i dobově zpracované Los Angeles, v němž nescházely kabarety, temné uličky a samozřejmě ani památky jako divadla, hotely či třeba čínská čtvrť.
Jak už jsme ale naznačili, hra opravdu vynikala díky průlomové animační technologii zvané MotionScan, která umožnila díky 32 kamerám snímání obličejů postav s opravdu šílenou přesností. Mimika tváře a její nuance tak byly opravdu úžasné, s čímž se nemohla srovnat žádná jiná hra. Právě díky této úrovni fotorealismu jste se při výslechu osob a podezřelých mohli spolehnout na jejich mimiku, kterou herci zahráli, občas až moc, abyste rozhodli, jestli mluví pravdu či lžou, nebo vám alespoň dali k pochybnostem.
V nové verzi hry je ale systém výslechu trochu pozměněn. Možnosti pravdy, pochybnosti a lži byly nahrazeny volbami hodný polda, zlý polda a obvinění. Jedná se o vhodnější označení Phelpsova chování a jeho reakcí po zvolení dané možnosti. Stanton totiž opravdu skvěle zahrál řadu reakcí, ačkoliv občas jej obvinění zastínili, zvláště ti hodně barvití. Je proto velká škoda, že dodnes tato technologie nebyla znovu použita. Bohužel ale stále hra trpí méně kvalitními modely postav, které oproti úžasné mimice hodně zaostávají, což bohužel vyniká i ve vylepšené verzi hry.
Ačkoliv jsme herní svět vychválili, trpí jistým nedostatkem, který se ostatních her podobného žánru netýká. Atmosféra, důraz na detail a dobovost jsou opravdu úžasné a takto skvěle dodnes nikdo Los Angeles 40. let ještě nezpracoval, ale zatímco řada her s otevřeným světem nabízí možná až mnoho aktivit a rozptýlení, neplatí to o L.A. Noire. Je sice skvělé, že během případů můžete občas zatrhnout nějaký menší zločin, ale při volném zkoumání světa není krom sbírání nějakých předmětů moc co dělat. Naštěstí jsou ale příběh a jednotlivé případy opravdu skvěle zpracované a zabaví na dosti dlouho. Jen nám otevřený svět krom dobové projížďky přijde jako promrhaná příležitost.
Archivní video L.A. Noire, ke kterému jsme tehdy udělali české titulky.
Verdikt
Remaster L.A. Noire je poctivě odvedenou prací. Získáte všechen dodatečný obsah a především vylepšenou grafiku, a to dokonce ve 4K na Xbox One X. Teď je otázka, jestli se touto hrou opět nechat pohltit, ale toto rozhodnutí ponecháme na vás. Řekneme vám jedno, jedná se o stejně skvělou hru jako před šesti lety. A co se týče nováčku, kteří se s L.A. Noire doposud nesetkali, na nic nečekejte a palte do obchodu. Tenhle klenot si prostě musíte zahrát!RECENZE: Indiana Jones and the Great Circle
Na světě není slavnějšího archeologa, než je Indiana Jones. Kromě pěti filmů, několika knih a komiksů se dočkal ztvárnění také na poli videoher, byť s kolísavou kvalitou. Studio MachineGames, které spadá pod Bethesdu, se rozhodlo vytvořit tu nejlepší akční adventuru s Indiana Jonesem v hlavní roli, jaká tady doposud byla. Jak se jim tento nelehký úkol podařil?
RECENZE: Microsoft Flight Simulator 2024
Série Microsoft Flight Simulator (dále MFS) se řadí mezi stálice herního průmyslu a zároveň patří po bok těch nejstarších sérii, jaké stále vycházejí. Však považte, vždyť první díl vyšel v roce 1982, což je již 42 let. Tolik leckdy není mnohým hráčům, kteří usedají k obrazovkám, aby se za kniply těch nejznámějších i méně známých letadel vznesli do oblak a prozkoumávali naši krásnou zemi. Ovšem následující řádky nebudou patřit ohlédnutí za sérií,...
RECENZE: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?
RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....
Recenze: Squirrel with a Gun
Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...
RECENZE: Life is Strange: Double Exposure
Na poli adventur je Life is Strange pojem. Studiu Don’t Nod se v roce 2015 podařilo stvořit překvapivý hit, který umně kombinoval paranormální jevy a vztahové drama z pohledu Maxine Caulfield, mladé středoškolačky, jež ke svým superschopnostem přišla jako slepá k houslím. Od té doby se svět rozšířil nejen o další více či méně povedené tituly, ale také o další studio Deck Nine, které si vzalo na starosti také pokračování...