RECENZE: MXGP 3 – The Official Motocross Videogame

Autor: p.a.c.o Publikováno: 4.6.2017, 11:35

Publikováno: 4.6.2017, 11:35

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1197 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Vždycky, když se blíží nějaká hra, v hlavě se mi honí myšlenky, jestli se na ní vůbec těším, popřípadě jaká jsou moje očekávání. Určitě to tak má celá řada z vás a jedním z rozhodujících faktorů může být i renomé autorů. V případě italských Milestone přistupuji k jejich hrám s lehkou skepsí. Pár už jich mám za sebou a zatím mě žádná nějak extra neoslovila. Dneska tu pro vás máme recenzi MXGP 3, neboli motokrosové závodění, kde se podíváme na to, zda hra letos konečně dokáže zaujmout.

Motorky obecně mám rád, motokros však ještě o fous radši. Pravdou je, že série MXGP od Milestone se řadí k tomu lepšímu, co firma produkuje. Letos navíc konečně vývojáři opustili svůj předpotopní engine a sáhli po oblíbeném Unreal Enginu 4. Po přečtení jsem se začal těšit na grafiku a změny ve fyzice, jež se nakonec opravdu dostavily a co víc, jsou na hře dokonce i vidět. Ne všechno je zlato, co se třpytí a to samé, bohužel, platí i pro MXGP3.

Kdo hrál předchozí díl, může být lehce zklamán už při pohledu do menu. Nabídka herních módů není tak široká, jako tomu bylo posledně, ale nabízí prostě takový klasický herní základ, a to včetně multiplayeru. Stěžejním prvkem se jistě stane mód kariéry, kde postupně zlepšujeme dovednosti našeho jezdce v rámci stáje. Vybíráme sponzory, splňujeme umístění dle jejich požadavků a postupně se zlepšujeme. Po našetření dostatečného kapitálu si můžeme založit vlastní stáj a v ní prohánět nejlepší světové závodníky. Jak jsem říkal, klasika, bez které by to ani nešlo. Z dalších módů stojí za zmínku snad ještě mezinárodní Monster Energy FIM MXoN, kdy se na tratích nepereme jako jednotlivec, nýbrž jako součást národního týmu. Dobrou zprávou je, že český tým nechybí, takže všem můžeme ukázat, jak nám to frčí.

Na herních módech se mohlo šetřit právě z důvodu prací na novém enginu. Říkám hned z kraje, hra vypadá hodně dobře, což jsem ve spojení s Milestone snad ještě nikdy nepoužil. Nový engine hře opravdu prospěl a celá hra díku tomu působí znatelně lépe. K tomu je třeba připočíst vylepšené odlesky, změny počasí a dynamicky se měnící trať. Ani zvuky strojů nezůstaly pozadu, takže jenom dokreslují parádní atmosféru stejně, jako na pár místech zapálené dýmovnice. MXGP 3 má oficiální licenci, takže si v novém vychutnáme všechny tratě, včetně té v Lokti. Navíc pár z nich se jede i za umělého osvětlení v dešti, takže pohled na ně je ještě o třídu lepší.

Bál jsem se, jak mi půjde řízení. Po pár závodech šly naštěstí obavy stranou, protože MXGP 3 se hraje opravdu pěkně. Vybrat si přitom můžeme z celé škály nastavení, takže ideální jízdní model si pro sebe najde každý a je jedno, jestli po hře budeme chtít arkádu nebo lepší simulátor. Stejně tak je důležitá volba asistentů, jelikož bez nich už musíme při skocích motorku vyvažovat nebo používat rozdělenou brzdu. Ať už zvolíte jakkoli, jízdní dojem mi přišel zábavný, a hlavně je motorka čitelná i na měnící se trati.

Bohužel ne všechno dopadlo na jedničku a zde se na hře znovu projevuje rukopis jejích tvůrců a možná už i komplex. Optimalizace a odladění hry. Najdou se tratě, na nichž není problém hrát plynule za jakéhokoli počasí. Pak je tu ale celá řada těch, jež místy připomínají hodně velkou slideshow, kdy je každý pohyb utrpením a nasměrovat motorku do nějaké začátky tak, jak si představujete, je zážitek skoro nadlidský. Místy i trochu zazlobí kolizní systém, což však vyvolá spíše úsměv na tváři z nějaké kolize než nějakou frustraci. Tohle se opravdu hodně nepovedlo a zejména díky technickému „odladění“ je výsledné hodnocení takové, jaké je. To, že je nahrávací čas přes minutu a půl (Xbox One), který mi nepřijde jako nejkratší, je taktéž takový standart. Je skoro jisté, že technické chyby odstraní nějaká záplata, ale bohužel pro vývojáře, hru recenzujeme v takovém stavu, v jakém aktuálně je, takže smůla pro ně.

Alespoň že multiplayer až pro 12 hráčů nechybí, lobby a připojování fungovalo svižně, a i nějaké hráče jsem dokázal potkat. Nedocházelo moc k lagům, až tedy na tratě, které sekají, takže pohyb online soků po těchto tratích nevypadá úplně nejlépe. Ani multiplayer nehýří variabilitou, co se módů týče, takže zase jde o takové klasické ježdění. Jediné navíc jsou žebříčky s časy, kam hra ukládá naše nejlepší výkony na jednotlivých tratích.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Tím jsme dorazili do cíle s následujícím verdiktem. MXGP 3 je povedenou motokrosovou hrou. Bohužel ne všechny aspekty technické stránky byly po přechodu na nový engine dotaženy do konce, což hodně sráží jinak výborný herní zážitek. MXGP 3 však i nadále (i vzhledem k nulové konkurenci) patří mezi nejlepší hry žánru a po odladění chyb bych se nebál přechodu z loňského ročníku na ten letošní.
  • Pavel Danes

    ta grafika je desiva 🙂

16. 08. 2017 • wellkeybig0

RECENZE: Blackhole: Complete Edition

Co je České, to je hezké České videohry slaví úspěchy po celém světě. Tituly jako Mafia, Dex, Machinarium, nebo právě Blackhole hrají miliony hráčů. Bohužel není pravidlem, že každá česká hra si najde cestu do zahraničí a především k úspěchu. Blackhole: Complete Edition je, ale jedna z těch, co to dokázala a byla přijata velmi kladně po celém světě.

»
16. 08. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: The Long Dark

Techniky přežití se mohou hodit vždy, takže když je nějaká možnost se něco z nich naučit, určitě se neobracejte zády, ale snažte si zapamatovat, co se jenom dá. Nevíme dne ani hodiny, kdy do naší planety narazí asteroid, rozšíří se nákaza měnící lidi na nemrtvá monstra, nebo se prostě jenom prostřednictvím bankovek rozšíří nějaký smrtelný virus. Že jsou vám výše zmíněná témata povědomá? To by tedy měla, jelikož jsou to nejpopulárnější...

»
15. 08. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Agents of Mayhem

V pozici hráče jsem nikdy neholdoval hrám, které si předem nemůžu zaškatulkovat a u nichž se na základě propagace jen těžko určuje, co z nich vlastně vyleze. Ovšem jako recenzent si takové zajíce v pytli nadmíru užívám, protože se mi dostává vzácného privilegia, kdy se stávám prostředníkem mezi autory a potencionálními hráči. Třebaže si nedělám iluze, že by v době YouTube někdo kupoval novinku jen na základě jednoho názoru, často značně zaujaté osoby, alespoň...

»
06. 08. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Mr. Shifty

Tak schválně, kdo z vás, zatímco dává ostatním hráčům na frak ve všech těch Battlefieldech, Call of Duty a Gearsech, přemýšlí nad historií akčních her? No samozřejmě, že nikdo, protože na bloumání v paměti bude dost času, až dosáhneme staří sovětské ponorky, občas je ale návrat do časů dvourozměrné grafiky, jednoduché hratelnosti a pohledu shora vítaným zpestřením, a to zejména teď v létě, kdy se dav AAA her rozestoupí a my vidíme...

»
02. 08. 2017 • chaosteorycz4

Recenze: Super Cloudbuilt

Recenzentka: Kristine4Chaos Dnes už se můžeme maximálně dohadovat, jestli za rozšíření parkouru do her vděčíme perskému princi, svůdné Faith nebo neohroženému assassínovi Altairovi. Jednoduše tu je a pro mnohé tvůrce videoher se stal stěžejním prvkem jejich projektu, a to jak v klasické „umělecké“ formě, tak té futuristické, při níž si postava pomáhá exo-skeletem, jetpackem nebo obojím najednou. Do této kategorie patří i malá nezávislá hra Super Cloudbuilt, která ačkoli není příliš originální,...

»
18. 07. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: DeadCore

Skákání, postřeh, zručnost a rychlé rozhodování. Přesně tyhle dovednosti se dají trénovat nejen ve skutečném životě, ale stejně dobře i v rámci hraní. Prostě vezmete gamepad do ruky, k tomu nějakou těžkou hru a jedete. To pak nevíte, kde vám ruce s hlavou stojí a pokud jste výbušnější povahy, jako třeba já, mohou se sousedovic děti naučit celou řadu nových slov, pokud jsou tedy mladší. Jsou totiž hry, které vám zadarmo nic nedají...

»
17. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: AereA

O recenzi se postarala redakční důvěrnice Kristine4Chaos Za devatero oblačnostmi a devatero bouřkovými mraky je vzdušný svět AereA, jehož existence stojí a padá s hudbou. Není nic, co by zde nebylo v moci notového zápisu, a tak nikoho nepřekvapí, že na správný chod dohlíží Velký Maestro Guido, který je zároveň mentorem studentů jeho školy. Ovšem plovoucí hudební ráj je stižen neštěstím, když někdo odcizí kouzelné hudební nástroje, které vytvářejí harmonii držící Aereu...

»
14. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Black the Fall

S odstupem času je možné rok 2014 označit za start jedné dystopické herní éry. Na celé řadě projektů se pozvolna začínalo pracovat (We Happy Few), jiné se představily publiku na herních veletrzích, jako třeba Inside v rámci Xbox konference a další se snažily upoutat pozornost komunity prostřednictvím Kickstarteru. Sem patří dnes recenzovaný Black the Fall, který má se zmíněným Inside společného mnohem více, než jen rok představení a obecné téma. Jenže zatímco...

»