RECENZE: NHL 20

Autor: p.a.c.o Publikováno: 30.9.2019, 17:22

Publikováno: 30.9.2019, 17:22

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2000 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Přiznám se bez mučení, recenze na NHL není z těch, na kterou bych se posledních pár let těšil. A to je přitom hokej můj sport číslo jedna a tuhle sérii jako takovou mám rád. Nicméně všichni víme, jak na tom NHL poslední roky je, kdy hlavní novinky jsou přidávání všemožných herních módů a nějaké ty úpravy kolizního systému. Všichni již asi tak poslední tři roky čekáme na příchod nového enginu, jímž disponuje Madden nebo FIFA, ale to se zatím nekoná, a tak nějak začínám mít obavu, zda se ho NHL vůbec někdy dočká.

Při hledání příčiny na tuto otázkou se mi zdá, že se situace kolem NHL dostala do smrtící spirály. Na jednu stranu se nelze vývojářům divit, že do hry nechtějí investovat moc peněž, protože pohled na prodejní čísla se blíží půl milionu prodaných kusů celosvětově, což je v rámci sportovních sérií od EA opravdu žalostné číslo. Na druhou stanu se zase není co divit hráčům, kteří nechtějí utrácet své peníze za aktualizované soupisky a pár nových módů, které je ani úplně nemusí bavit. Tím se kruh uzavře a je otázkou, jak z něj ven. Bude mít NHL 20 něco, díky čemuž by se mohly ledy pohnout směrem k lepší budoucnosti?

Novinky letos budeme hledat ještě hůře, než tomu bývá zvykem, protože ani hlavní menu není to, co by se na první pohled nějak měnilo. Nabídka herních režimů je stejně bohatá jako vždy, kdy nechybí kartičkový HUT, v němž je změn opravdu málo – můžeme se stát profíkem nebo vést tým jako manažer. Zde je drobnou novinkou skrytá dovednost každého hráče, jejíž odhalení nastane po jeho příchodu do týmu nebo díky skvělému skautingu. Letos jsem se asi nejvíc opět věnoval klasické sezóně, ale také mě v některých oblastech zaujal World of CHEL, který si odbyl premiéru loni.

Letos však lehce nabobtnal, protože do sebe absorboval NHL Trees a přidává Ones nebo Eliminator. CHEL beru jako fajn odpočinek pro ty, kdo nechtějí hrát klasické zápasy, protože je to svým způsobem taková Volta, kterou dostala letošní FIFA. Nejvíc se mi líbilo klasické 3vs3 proti AI, kdy jsem se svým hráčem mohl potkávat legendy NHL, jež mají v NHL 20 hodně prostoru, a jedná se o příjemnou novinku. Ovšem nemyslím si, že zahrát si po boku Jardy Jágra a Maria Lemixue proti Gretzkemu a spol. by mělo být tím hlavním tahákem, kvůli němuž si hráči nejnovější hokej budou opět za plnou cenu kupovat.

Tím, že jsem se CHELu pořádně věnoval, jsem zjistil, že se hraje opravdu pěkně a nedivím se hráčům, kteří do něj investují svůj čas. Rychlé zápasy, zajímavé výzvy a možnost online zápolení z něj dělají fajn herní mód. Dokonce bych zde EA pochválil, že tolik netlačí na mikrotransakace a tašek s vybavením, dovednostmi nebo dalšími věcmi dostaneme dost samotným hraním. Jenom následná úprava hráče mi přišla až zbytečně komplikovaná kvůli nesmyslně hlubokému menu jednotlivých voleb. Proklikávat se k jednomu kulichu přes asi pět podmenu je dost otravné a tady bych volal po nějakém tom zjednodušení.

Po prvním zápase mi bylo jasné, že i na ledě je něco jinak, byť do dneška vlastně nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Pozitivní rozhodně jsou nové pohyby hráčů a brankářů, díky nimž jsem si více připadal jako na hokejovém zápase, a celkové zrychlení hry. Konečně tak hráči dokáží rychleji střílet z první a gólmani se snaží zákroky více ustát a puky moc nevyrážet. V tomto směru rozhodně krok správným směrem.

Pak je tady ale kolizní systém, na němž je ovšem stále hodně práce. I při nastavení hry na simulaci jsou hity až nepřirozeně silné a kolikrát hráči létají po ledě jako hadroví paňáci. No a pak tu máme umělou inteligenci. Brankáři dokáží nově lépe reagovat, ale pak jim projede puk skrze brankoviště, oni na něj koukají a hráč stojící u tyčky má pak velice snadnou práci. Moc rady si neví ani při dorážkách, kdy první zákrok je super, ale pak už většinou jenom koukají a čekají, co se stane.

Vaši spoluhráči také nijak extra nevynikají v přemýšlení. Obránci se stále velice snadno vzdávají modré čáry, při přečíslení dva na jednoho nebo dva na nikoho se také pořád modlím, aby ten trouba najednou nejel úplně někam pryč a tak dále. Třešničkou na dortu s hodně hořkou příchutí je faulování. Mě už hra dostatečně vycepovala v tom, abych si dával pozor na hokejku a dohrávání u mantinelů a o to více mě štve, když soupeř hraje své smrtící přesilovky jenom proto, že umělou inteligencí ovládaný hráč někoho někde v úplně zbytečné situaci fauluje, což nemůžu vůbec ovlivnit.

S koncem licence od NBC na grafiku tu máme nové rozvržení časomíry a grafiky. Začneme tím pozitivním, protože po mnoha letech byla konečně opravena chyba, díky níž menu pro střídání nebylo přes ostatní grafiku vidět. To je konečně opraveno a tabulka pro střídání má prioritu a je vždycky nahoře. Na druhou stranu umístění časomíry a ukazatele skóre je nově na spodní straně obrazovky, což je za mě velice špatné řešení, protože vám úplně vypadá ze zorného pole. Díky tomu mě tak stále dokáže zaskočit konec zápasu nebo třetiny.

S koncem licence souvisí nový komentář zápasů, kdy komentátor má na můj vkus v některých situacích až nepříjemně vysoký hlas, a navíc situace prožívá, jako kdyby komentoval zápasy MMA. Nevím, jestli je tohle krok správným směrem, ale v případě komentáře je to spíše subjektivní dojem a co se nového umístění scoreboardu týče, docela by mě zajímalo, jak to přijde vám ostatním.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

NHL 20 tak není jednoznačně nutnou koupí pro ty, kdo mají loňský ročník a klidně si počkejte na slevu. Na druhou stranu po loňském propadáku je tady několik příjemných změn a novinek (zejména legendy NHL v Alumni týmech a větší možnosti World of CHEL, zrychlení hry). Takže hodnocení lepší jako loni, přičemž všechna ale z posledních let stále zůstávají v platnosti. Tak třeba zase příští rok, naděje přece umírá jako poslední.
01. 08. 2020 • p.a.c.o3

RECENZE: Creaks

Hry jsou umění. Někdy o něco větší, někdy o něco menší, ale na každém kousku se dá něco najít. Je přitom jedno, zda se na vývoji podílí multikulturní tým o několika stovek zaměstnanců z celého světa, nebo nějaké menší studio třeba od nás. Je ale pravda, že některé hry jsou umělecké o něco víc a třeba i ve vícero směrech, než tomu bývá u jiných. Jedním ze studií, které si na prezentaci...

»
27. 07. 2020 • Lukáš Urban8

Recenze: Destroy All Humans!

Mám velkou oblibu v námětech s mimozemskou invazí. Smůlou pro mě je, že většinou nekončí dobře. Můj pokřivený charakter vždy fandí vetřelci, nikoliv lidem, kteří se chovají jako hlupáci a jen úplnou náhodou pokaždé vyhrají. Trpím, když poslední dva polárníci přemůžou Věc. Nikdy neodpustím Ripleyové, že vyhodila Vetřelce do kosmu. A Den nezávislosti už nikdy nebude stejný kvůli pitomému viru z laptopu. Naštěstí je tu Crypto. Spása z daleké galaxie a hajzlík na entou.

»
06. 07. 2020 • p.a.c.o10

RECENZE: F1 2020

Formulové závody jsou součástí herního světa už pěknou řádku let. Dokonce jedna z prvních her, kterou si tenkrát ještě na PC pamatuji, jsou legendární formule Grand Prix Circuit od Accoolade z roku 1987. Na jejich vývoji se dokonce podílel jistý Don Mattrick, což je ten pán, který nějaký čas vedl Xboxovou divizi a také oznamoval konzoli Xbox One. Další formulovou hrou, která se mi vryla do paměti byla série od EA, i...

»
02. 07. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: Hunting Simulator 2

Sebereflexe je dobrá vlastnost a řekněme si, že nám hráčům občas chybí. Od aut chceme reálnější jízdní model, ale zároveň dobrou ovladatelnost jedním prstem. Po akcích vyžadujeme bravurní balistiku, abychom se vzápětí rozčilovali, že je ta střelba až moc reálná. A po simulátorech žádáme zhmotnění skutečných prvků, avšak za hodinu kňouráme nudou. Víme tedy co vlastně chceme? Nejspíš ne. Aspoň v tom tentokrát nejsme sami, protože studio Neopica bloudí na...

»
23. 06. 2020 • CryLineT9

Recenze: SpongeBob SquarePants: Battle for Bikini Bottom – Rehydrated

Je to žluté, nosí to kalhoty a chová to mňoukajícího hlemýždě. Nic? Kamarádí se to s natvrdlou mořskou hvězdicí a pracuje pro Evžena Krabse u Křupavého kraba. Stále nic? Kde jste žili posledních dvacet let, že neznáte SpongeBoba? Mořskou houbu v kalhotách, která si spokojeně žije v Zátiší Bikin. Ale chápu. Každý se nezamiloval do hlubokých očí usměvavého hrdiny. Také humor nemusel trefit ten pravý cíl. V případě remasteru Battle for Bikini Bottom by to...

»
21. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: The Elder Scrolls Online: Greymoor

To je pořád řečí, jak neexistují upíři a vlkodlaci. A přitom je potkáváte takřka dnes a denně, aniž byste si to uvědomili. S větší intenzitou ty prvé, kteří pijí dobrým lidem krev brčkem, ale zato dlouhodobě a usilovně. Pravda, neříkáme jim upíři. Dostávají pojmenování, jejichž tíhu ani digitální řádky nesnesou. Navíc neplatí, že by se objevovali jen s příchodem noci. S vlkodlaky je to složitější, ale snad minimálně pánové někdy měli tu...

»
14. 06. 2020 • CryLineT0

Recenze: Beyond Blue

Moderní podoba herního průmyslu činí z her univerzální kulturní médium. Úchvatné práce grafických enginů dokážou z vašeho obýváku vytvořit galerii umění. Prostorový zvuk nasimuluje početný orchestr hned vedle vás. A talent pánů spisovatelů přetvoří jedničky s nulami do výpravného románu. To ale není všechno. Tituly jsou rády také intelektuální, relaxační a výukové. Lehce se stanou exkurzí do antického muzea nebo dokumentem o podmořském životě.

»
12. 06. 2020 • tonyskate0

RECENZE: Desperados III

Za vyhynulý žánr byly často považovány tradiční adventury, ovšem ve skutečnosti to jsou taktické hry v reálném čase s důrazem na tichý přístup. Že nevíte o čem je řeč? Snad vám napoví slůvko Commandos. Série, jejíž první díl vyšel před více než 20 lety, nabídla nevídané pojetí, které si zamilovaly milióny hráčů. Podobných her poté vzniklo poměrně málo a vlastně byl tento žánr u ledu dobrou dekádu, dokud jej v roce 2016 neoživilo...

»