RECENZE: NHL 20

Autor: p.a.c.o Publikováno: 30.9.2019, 17:22

Publikováno: 30.9.2019, 17:22

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1844 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Přiznám se bez mučení, recenze na NHL není z těch, na kterou bych se posledních pár let těšil. A to je přitom hokej můj sport číslo jedna a tuhle sérii jako takovou mám rád. Nicméně všichni víme, jak na tom NHL poslední roky je, kdy hlavní novinky jsou přidávání všemožných herních módů a nějaké ty úpravy kolizního systému. Všichni již asi tak poslední tři roky čekáme na příchod nového enginu, jímž disponuje Madden nebo FIFA, ale to se zatím nekoná, a tak nějak začínám mít obavu, zda se ho NHL vůbec někdy dočká.

Při hledání příčiny na tuto otázkou se mi zdá, že se situace kolem NHL dostala do smrtící spirály. Na jednu stranu se nelze vývojářům divit, že do hry nechtějí investovat moc peněž, protože pohled na prodejní čísla se blíží půl milionu prodaných kusů celosvětově, což je v rámci sportovních sérií od EA opravdu žalostné číslo. Na druhou stanu se zase není co divit hráčům, kteří nechtějí utrácet své peníze za aktualizované soupisky a pár nových módů, které je ani úplně nemusí bavit. Tím se kruh uzavře a je otázkou, jak z něj ven. Bude mít NHL 20 něco, díky čemuž by se mohly ledy pohnout směrem k lepší budoucnosti?

Novinky letos budeme hledat ještě hůře, než tomu bývá zvykem, protože ani hlavní menu není to, co by se na první pohled nějak měnilo. Nabídka herních režimů je stejně bohatá jako vždy, kdy nechybí kartičkový HUT, v němž je změn opravdu málo – můžeme se stát profíkem nebo vést tým jako manažer. Zde je drobnou novinkou skrytá dovednost každého hráče, jejíž odhalení nastane po jeho příchodu do týmu nebo díky skvělému skautingu. Letos jsem se asi nejvíc opět věnoval klasické sezóně, ale také mě v některých oblastech zaujal World of CHEL, který si odbyl premiéru loni.

Letos však lehce nabobtnal, protože do sebe absorboval NHL Trees a přidává Ones nebo Eliminator. CHEL beru jako fajn odpočinek pro ty, kdo nechtějí hrát klasické zápasy, protože je to svým způsobem taková Volta, kterou dostala letošní FIFA. Nejvíc se mi líbilo klasické 3vs3 proti AI, kdy jsem se svým hráčem mohl potkávat legendy NHL, jež mají v NHL 20 hodně prostoru, a jedná se o příjemnou novinku. Ovšem nemyslím si, že zahrát si po boku Jardy Jágra a Maria Lemixue proti Gretzkemu a spol. by mělo být tím hlavním tahákem, kvůli němuž si hráči nejnovější hokej budou opět za plnou cenu kupovat.

Tím, že jsem se CHELu pořádně věnoval, jsem zjistil, že se hraje opravdu pěkně a nedivím se hráčům, kteří do něj investují svůj čas. Rychlé zápasy, zajímavé výzvy a možnost online zápolení z něj dělají fajn herní mód. Dokonce bych zde EA pochválil, že tolik netlačí na mikrotransakace a tašek s vybavením, dovednostmi nebo dalšími věcmi dostaneme dost samotným hraním. Jenom následná úprava hráče mi přišla až zbytečně komplikovaná kvůli nesmyslně hlubokému menu jednotlivých voleb. Proklikávat se k jednomu kulichu přes asi pět podmenu je dost otravné a tady bych volal po nějakém tom zjednodušení.

Po prvním zápase mi bylo jasné, že i na ledě je něco jinak, byť do dneška vlastně nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Pozitivní rozhodně jsou nové pohyby hráčů a brankářů, díky nimž jsem si více připadal jako na hokejovém zápase, a celkové zrychlení hry. Konečně tak hráči dokáží rychleji střílet z první a gólmani se snaží zákroky více ustát a puky moc nevyrážet. V tomto směru rozhodně krok správným směrem.

Pak je tady ale kolizní systém, na němž je ovšem stále hodně práce. I při nastavení hry na simulaci jsou hity až nepřirozeně silné a kolikrát hráči létají po ledě jako hadroví paňáci. No a pak tu máme umělou inteligenci. Brankáři dokáží nově lépe reagovat, ale pak jim projede puk skrze brankoviště, oni na něj koukají a hráč stojící u tyčky má pak velice snadnou práci. Moc rady si neví ani při dorážkách, kdy první zákrok je super, ale pak už většinou jenom koukají a čekají, co se stane.

Vaši spoluhráči také nijak extra nevynikají v přemýšlení. Obránci se stále velice snadno vzdávají modré čáry, při přečíslení dva na jednoho nebo dva na nikoho se také pořád modlím, aby ten trouba najednou nejel úplně někam pryč a tak dále. Třešničkou na dortu s hodně hořkou příchutí je faulování. Mě už hra dostatečně vycepovala v tom, abych si dával pozor na hokejku a dohrávání u mantinelů a o to více mě štve, když soupeř hraje své smrtící přesilovky jenom proto, že umělou inteligencí ovládaný hráč někoho někde v úplně zbytečné situaci fauluje, což nemůžu vůbec ovlivnit.

S koncem licence od NBC na grafiku tu máme nové rozvržení časomíry a grafiky. Začneme tím pozitivním, protože po mnoha letech byla konečně opravena chyba, díky níž menu pro střídání nebylo přes ostatní grafiku vidět. To je konečně opraveno a tabulka pro střídání má prioritu a je vždycky nahoře. Na druhou stranu umístění časomíry a ukazatele skóre je nově na spodní straně obrazovky, což je za mě velice špatné řešení, protože vám úplně vypadá ze zorného pole. Díky tomu mě tak stále dokáže zaskočit konec zápasu nebo třetiny.

S koncem licence souvisí nový komentář zápasů, kdy komentátor má na můj vkus v některých situacích až nepříjemně vysoký hlas, a navíc situace prožívá, jako kdyby komentoval zápasy MMA. Nevím, jestli je tohle krok správným směrem, ale v případě komentáře je to spíše subjektivní dojem a co se nového umístění scoreboardu týče, docela by mě zajímalo, jak to přijde vám ostatním.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

NHL 20 tak není jednoznačně nutnou koupí pro ty, kdo mají loňský ročník a klidně si počkejte na slevu. Na druhou stranu po loňském propadáku je tady několik příjemných změn a novinek (zejména legendy NHL v Alumni týmech a větší možnosti World of CHEL, zrychlení hry). Takže hodnocení lepší jako loni, přičemž všechna ale z posledních let stále zůstávají v platnosti. Tak třeba zase příští rok, naděje přece umírá jako poslední.
05. 12. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Lost Ember

Mám vlka. Což je v normálním případě práce pro příslušného lékaře. Avšak mám také kachnu, vombata, kolibříka, rybu nebo horskou kozu. To už je spíše na hospitalizaci v klecovém lůžku nebo otevření malého zoologického koutku. Pokud však zrovna nemám před sebou výpravný Lost Ember, který se rozhodl netradiční formou odvyprávět smutné lidské osudy. Nikoliv kterak si těžař uřízl nohu, když se lekl tmavé šelmy. Jde o příběh spoutaných duší, ztracených nadějí a...

»
04. 12. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Arise: A simple story

Příběh je to, co nás většinou her provází. Ano, některé z nich si vystačí i bez něj, ale jinak ho ve hře najdeme ve zpracováních od „nic není v té hře hlavnější než příběh“ až po „něco tam dejte, ať ty mise drží pohromadě“. I my, hráči, k příběhům přistupujeme různě. Záleží na náladě, zajímavosti příběhu a také samotné hře, jakou jsme se rozhodli hrát. Největší umělecké ambice co do zpracování příběhu mívají...

»
25. 11. 2019 • Lukáš Urban1

Recenze: Sniper Ghost Warrior: Contracts

Když děláte větší než únosné množství pitomostí, je fajn, když do vás někdo střelí trochu rozumu. Vývojáře z CI Games takto profackovali hráči po minulém dílu Sniper Ghost Warrior. A je trochu zázrak, že se z toho aplausu vůbec vzpamatovali. Stálo je to sice pár kolegů a zničené ego, ale bez toho se dá pracovat. Jak dokazují Contracts, možná dokonce i lépe než kdy předtím.

»
21. 11. 2019 • p.a.c.o5

RECENZE: Star Wars Jedi Fallen Order

Máme tady nějaké fanoušky prahnoucí po nové hře z univerza Star Wars? Myslím si, že rozhodně ano, protože tato značka do jisté míry změnila život celé řadě lidí a i po tolika letech od uvedení prvních filmů na sebe upoutává patřičnou pozornost. Aktuálně ji vlastní Disney, který se pustil do nového seriálu pro svou streamovací službu a také nás čeká další filmové zpracování s celou řadou navrátivších se postav a herců.

»
19. 11. 2019 • Lukáš Urban8

Recenze: Terminator: Resistance

Ať si James Cameron klidně do konce života točí Avatary nebo třeba tření lososů ve studeném proudu. Z mého pohledu to nejlepší už filmovému průmyslu přinesl. Výtečně pozvedl Vetřelce, aby se později korunoval za krále akčních sci-fi s druhým Terminátorem. Myslete si, co chcete, ale tomuhle snímku se vyrovná jen máloco. Na béčkovém scénáři vystavěl Cameron multižánrový klenot. Nadčasovou klasiku, kde v naprostém souladu funguje svalnatý antihrdina, silná ženská postava, bezcitný padouch a...

»
12. 11. 2019 • CryLineT6

Recenze: Bee Simulator

Jako malá jsem chtěla být ledasčím. A lampička dětského pokojíčku byla svědkem, že zvířata nezůstala bokem. Ale včely mezi má přání nepatřily. I když jsem přímo milovala strašpytla Vilíka a rozvernou Máju, život jejich skutečných předobrazů mě nezajímal. Neproháněly se savanou jako lvice. Neskákaly ve vlnách jako delfíni. A už vůbec nekroužily výšinami jako orel. Místo toho létaly po loukách. Hromadily pyl, aby jim výsledek nakonec sebral člověk nebo vetřelec...

»
24. 10. 2019 • Lukáš Urban9

Recenze: The Outer Worlds

Sedím tu, žvejkám flákotu z raptidona a čučím na bandu dělníků, co rozhazuje výplatu v kartách. Vezměte jed, že se nakonec pozabíjejí, protože ten vlevo fixluje, až se mu z pazour práší. Ale je tu docela klid. Na to, abych dal dohromady pár řádků, kterým stejně nikdo neuvěří. Ale kdo ví, co bude zítra. Halcyon je stabilní jak vytuhlá mrtvola a gauneři z velkých korporací na něm hodují jak supi. Snad měla Nyoka pravdu...

»
20. 10. 2019 • CryLineT0

Recenze: Stranded Sails: Explorers of the Cursed Islands

Přijměte pozvání od studia Lemonbomb, které z přístavu kočíruje průzkumnou loď. Kocábku se sympatickou posádkou. A samozřejmě také s vámi, co by potomkem kapitána a vrchním důstojníkem. Jen se příliš nenechte unést modravou dálí. Počasí nemá chuť řídit se předpovědí a brzy nabídne zamračenou tvář. Takovou, po jejímž pohledu končí plachetnice roztříštěná o skaliska ostrovů. A jak jste skončili vy? Váš otec? A vaše posádka? To už vám poví malinký titul Stranded...

»