Xboxweb.cz

Přiznám se bez mučení, recenze na NHL není z těch, na kterou bych se posledních pár let těšil. A to je přitom hokej můj sport číslo jedna a tuhle sérii jako takovou mám rád. Nicméně všichni víme, jak na tom NHL poslední roky je, kdy hlavní novinky jsou přidávání všemožných herních módů a nějaké ty úpravy kolizního systému. Všichni již asi tak poslední tři roky čekáme na příchod nového enginu, jímž disponuje Madden nebo FIFA, ale to se zatím nekoná, a tak nějak začínám mít obavu, zda se ho NHL vůbec někdy dočká.

Při hledání příčiny na tuto otázkou se mi zdá, že se situace kolem NHL dostala do smrtící spirály. Na jednu stranu se nelze vývojářům divit, že do hry nechtějí investovat moc peněž, protože pohled na prodejní čísla se blíží půl milionu prodaných kusů celosvětově, což je v rámci sportovních sérií od EA opravdu žalostné číslo. Na druhou stanu se zase není co divit hráčům, kteří nechtějí utrácet své peníze za aktualizované soupisky a pár nových módů, které je ani úplně nemusí bavit. Tím se kruh uzavře a je otázkou, jak z něj ven. Bude mít NHL 20 něco, díky čemuž by se mohly ledy pohnout směrem k lepší budoucnosti?

Novinky letos budeme hledat ještě hůře, než tomu bývá zvykem, protože ani hlavní menu není to, co by se na první pohled nějak měnilo. Nabídka herních režimů je stejně bohatá jako vždy, kdy nechybí kartičkový HUT, v němž je změn opravdu málo – můžeme se stát profíkem nebo vést tým jako manažer. Zde je drobnou novinkou skrytá dovednost každého hráče, jejíž odhalení nastane po jeho příchodu do týmu nebo díky skvělému skautingu. Letos jsem se asi nejvíc opět věnoval klasické sezóně, ale také mě v některých oblastech zaujal World of CHEL, který si odbyl premiéru loni.

Letos však lehce nabobtnal, protože do sebe absorboval NHL Trees a přidává Ones nebo Eliminator. CHEL beru jako fajn odpočinek pro ty, kdo nechtějí hrát klasické zápasy, protože je to svým způsobem taková Volta, kterou dostala letošní FIFA. Nejvíc se mi líbilo klasické 3vs3 proti AI, kdy jsem se svým hráčem mohl potkávat legendy NHL, jež mají v NHL 20 hodně prostoru, a jedná se o příjemnou novinku. Ovšem nemyslím si, že zahrát si po boku Jardy Jágra a Maria Lemixue proti Gretzkemu a spol. by mělo být tím hlavním tahákem, kvůli němuž si hráči nejnovější hokej budou opět za plnou cenu kupovat.

Tím, že jsem se CHELu pořádně věnoval, jsem zjistil, že se hraje opravdu pěkně a nedivím se hráčům, kteří do něj investují svůj čas. Rychlé zápasy, zajímavé výzvy a možnost online zápolení z něj dělají fajn herní mód. Dokonce bych zde EA pochválil, že tolik netlačí na mikrotransakace a tašek s vybavením, dovednostmi nebo dalšími věcmi dostaneme dost samotným hraním. Jenom následná úprava hráče mi přišla až zbytečně komplikovaná kvůli nesmyslně hlubokému menu jednotlivých voleb. Proklikávat se k jednomu kulichu přes asi pět podmenu je dost otravné a tady bych volal po nějakém tom zjednodušení.

Po prvním zápase mi bylo jasné, že i na ledě je něco jinak, byť do dneška vlastně nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Pozitivní rozhodně jsou nové pohyby hráčů a brankářů, díky nimž jsem si více připadal jako na hokejovém zápase, a celkové zrychlení hry. Konečně tak hráči dokáží rychleji střílet z první a gólmani se snaží zákroky více ustát a puky moc nevyrážet. V tomto směru rozhodně krok správným směrem.

Pak je tady ale kolizní systém, na němž je ovšem stále hodně práce. I při nastavení hry na simulaci jsou hity až nepřirozeně silné a kolikrát hráči létají po ledě jako hadroví paňáci. No a pak tu máme umělou inteligenci. Brankáři dokáží nově lépe reagovat, ale pak jim projede puk skrze brankoviště, oni na něj koukají a hráč stojící u tyčky má pak velice snadnou práci. Moc rady si neví ani při dorážkách, kdy první zákrok je super, ale pak už většinou jenom koukají a čekají, co se stane.

Vaši spoluhráči také nijak extra nevynikají v přemýšlení. Obránci se stále velice snadno vzdávají modré čáry, při přečíslení dva na jednoho nebo dva na nikoho se také pořád modlím, aby ten trouba najednou nejel úplně někam pryč a tak dále. Třešničkou na dortu s hodně hořkou příchutí je faulování. Mě už hra dostatečně vycepovala v tom, abych si dával pozor na hokejku a dohrávání u mantinelů a o to více mě štve, když soupeř hraje své smrtící přesilovky jenom proto, že umělou inteligencí ovládaný hráč někoho někde v úplně zbytečné situaci fauluje, což nemůžu vůbec ovlivnit.

S koncem licence od NBC na grafiku tu máme nové rozvržení časomíry a grafiky. Začneme tím pozitivním, protože po mnoha letech byla konečně opravena chyba, díky níž menu pro střídání nebylo přes ostatní grafiku vidět. To je konečně opraveno a tabulka pro střídání má prioritu a je vždycky nahoře. Na druhou stranu umístění časomíry a ukazatele skóre je nově na spodní straně obrazovky, což je za mě velice špatné řešení, protože vám úplně vypadá ze zorného pole. Díky tomu mě tak stále dokáže zaskočit konec zápasu nebo třetiny.

S koncem licence souvisí nový komentář zápasů, kdy komentátor má na můj vkus v některých situacích až nepříjemně vysoký hlas, a navíc situace prožívá, jako kdyby komentoval zápasy MMA. Nevím, jestli je tohle krok správným směrem, ale v případě komentáře je to spíše subjektivní dojem a co se nového umístění scoreboardu týče, docela by mě zajímalo, jak to přijde vám ostatním.