RECENZE: Overcooked 2

Autor: p.a.c.o Publikováno: 14.8.2018, 9:31

Publikováno: 14.8.2018, 9:31

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1574 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Já sám ve skutečnosti moc dobrý kuchař nejsem. Nějaký ten základ sice zvládnu, ale daleko raději jídlo konzumuji, než připravuji. Do role uznávaného kuchaře jsem se dostal alespoň virtuálně díky prvnímu dílu Overcooked, kde se ve zběsilé kuchyni člověk proháněl ze strany na stranu, čekal, kde ho co zase překvapí a hlavně v kooperaci to byla neskutečně strhující zábava.

Po dvou letech se na scéně objevuje sequel k prvnímu dílu jednoduše pojmenovaný Overcooked 2 a já už se moc těšil, až se zase budu moct vydat zachraňovat království. V jeho čele stále stojí vladař cibule se svým věrným psem. Tentokrát se na království chystá pohroma ve formě nemrtvých chlebů, kteří se jmenují Unbread. Jejich nájezd se dá zastavit vařením, a právě v tuto chvíli na scénu vstupujeme my a můžeme si postupně odemknout až 25 kuchařů. Liší se vzhledem, žádné speciálnější dovednosti žádný z nich nenabízí.

Stejně jako posledně i tentokráte je ovládání velice jednoduché a dle prvních úrovní se může zdát, že to bude hračka. Postupně však hra přitvrdí a člověk má co dělat, aby zmatek v kuchyni alespoň trochu fungoval a hosté dostali požadované jídlo. Délka hry je nějakých 10 hodin, ale projití více jak čtyřicítky úrovní záleží zejména na naší šikovnosti a v případě kooperativního hraní také komunikaci. Vyvrcholením celé hry je 15 minut trvající závěrečná kuchařská seance, kde ze sebe hráči musí dostat všechno, co se v průběhu hraní naučili, takže taková maturita z vaření a taktiky.

Overcooked 2 je možné hrát buď sólo, kdy přepínáním ovládáme dva kuchaře, či pozvat kamarády a až ve čtyřech se vydat do kuchyně. Více lidí ale dělá větší zmatky, takže minimálně z počátku je vhodné si udělat nějakou strategii, aby všichni nešli všude nebo nikdo nikam. Na hře je fajn, že ji během chvíle díky její přístupnosti pochopí i relativní nehráči, takže můžete zapojit náhodnou návštěvu a party může začít. Receptů je dohromady devět, kdy jejich příprava je různě náročná. Některé pokrmy jako třeba ryby, krevety nebo různé druhy salátů se nemusí vařit, ale stačí nakrájet a na talíř nandat patřičné suroviny. Někdy je ale třeba mixovat, vařit v hrnci a dávat věci do parního vařiče, což už tak snadné není.

Cesta za úspěchem je trnitá a je potřeba překonat celou řadu překážek. V první řadě je celé vaření souboj s časem, kdy v limitu musíme připravit dostatek pokrmů na získání dostatečného skóre. Mimo čas dá hodně zabrat pohyb po kuchyni. Už první díl byl v tomto místy hodně zákeřný, ale ani v pokračování to není jinak. Různé pásy, přestavby kuchyni, posuny plošinek, náhodné požáry a další záškodníci se budou snažit sabotovat naši snahu o vaření a na nás je se se vším vypořádat.

Novou zbraní kuchařů je možnost hodit surovinou, kdy některé úrovně jsou na tomto přímo postaveny. Je přitom jedno, zda ji hodíte jenom tak do prostoru nebo zamíříte lépe a rajče přistane na lince či rovnou v rukou spoluhráče. Možnost házení dává hře zcela nový rozměr a díku tomu se dají rozvíjet a vymýšlet zcela nové strategie. Hodně znát je to při sólo hře, kde kuchař již nemusí běhat a předávat věci z ruky do ruky, ale klidně můžete druhého kuchaře zasypat surovinami a sami se pak mezitím klidně věnovat mytí nádobí nebo mixování. Ne všechno však jde vyřešit házením, jelikož házet se dají pouze suroviny, nikoli pánve nebo dokonce celé pokrmy, což by se hodně často hodilo, ale tím by některé úrovně přišly o své kouzlo.

Hlavní zábava zůstala v kooperaci, ale nově nemusí nutně sedět někdo ve stejné místnosti, jako my. Online složka umožňuje pozvat kamarády na seanci s vařením a pokud není žádný dostupný, můžete svou kuchyni nechat otevřenou náhodným kolemjdoucím. Všechny módy se dají hrát ve více hráčích, ať již samotný příběh, arkádový mód nebo versus vaření, kde má každý svou kuchyň a hraje sám za sebe. Jistě potěší i možnost hrát ve dvou na jedné konzoli a k tomu si klidně pozvat další dva hráče online. Trochu horší je pak komunikace, ale vy si v kuchyni jistě zvládnete nastolit řád.

Graficky se toho od posledně moc nezměnilo a upřímně ani nebyl důvod. Grafika je pěkná a u tohoto typu her hlavně přehledná, i když místy chvilku trvá, než si kuchař obhlédne všechny důležité části kuchyně a začne naplno fungovat. Hudební podkres je skoro nachlup stejný jako posledně, ale důležitější jsou stejně zvuky spotřebičů, že je něco hotové nebo už se to pálí, což může vyústit v požár, který v kuchyni opravdu nechcete.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Takhle se mají dělat kooperativní hry! Ani napodruhé Ovecrooked nezklamalo a jedná se o fantastickou jízdu, kdy se budete bavit, někdy i hádat, ale hlavně se soustředit na svůj výkon, který musí být co nejlepší, protože jinak tři hvězdičky neuděláte a nezachráníte království před hordou nemrtvých chlebů. Chopte se tedy nožů, zapalte sporáky a hurá vstříc chutným pokrmům ve vaší zrádné kuchyni.
16. 11. 2018 • kristine4chaos2

Recenze: Spyro Reignited Trilogy

Oživování her z minulého století není vždy dobrý nápad. Jakmile tvůrci nemají srdce na pravém místě, rovná se návrat násilné exhumaci ostatků. V truhle sice stále je váš oblíbený příbuzný, nikoliv však ve stavu, který by odpovídal datu v kalendáři. Je-li ale situace opačná a restaurátoři dělají práci s láskou, jste rázem v kůži sběratele veteránů. Nevadí, že vytoužená hračka nesplňuje nejpřísnější normy a že výbava zaostává za moderní produkcí. Navrátivší vzpomínky mají právo...

»
14. 11. 2018 • lindros88cze0

RECENZE: LEGO Harry Potter Collection

Kolekce her LEGO Harry Potter konečně dorazila na Xbox One a jak asi tušíte, jedná se o zábavný remaster, i když mohl být daleko ambicióznější. Tvůrci totiž měli více než dost času, si s kolekcí pohrát, ovšem na hrách LEGO Harry Potter: Years 1-4 (2010) a LEGO Harry Potter: Years 5-7 (2011) se nic nezměnilo.

»
13. 11. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Super Pixel Racers

Závodníci měli v herním světě vždycky dobrou pozici, protože o závodní hry nikdy nebyla, a stále není, nouze. Výběr je opravdu pestrý a záleží čistě na tom, jaký druh závodů si chceme užít a jakou míru realističnosti očekáváme. Spousta hráčů si jistě ráda odpočine při nějakém arkádovém ježdění, a i v tomto segmentu je naštěstí z čeho vybírat. Další adept pro potenciální zájemce mimo arkádové hratelnosti přihazuje také ingredienci, na níž hráči slyší...

»
10. 11. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: The One We Found

Často melu pantem, že dnešní herní produkce vychází s balením dětských plen, dudlíkem a návodem pro nejhloupější z hloupých. Všude samé ukazatele, poznámky a vysvětlivky, přes které v konečném důsledku není pořádně vidět to nejdůležitější. Ano, jsou výjimky, a to většinou z nízkonákladové výroby, s nimiž mozkové závity roztočíte jak Wankelův motor. Do této společnosti patří survival The One We Found, který vedle temné atmosféry nabízí i pořádnou dávku logických překážek.

»
08. 11. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: 11-11: Memories Retold

Přestože je nám každý rok prostřednictvím médií připomínáno, že první světová válka nebyla karneval v Riu a že jedno pokračování stačilo, hráči neustále touží vyrážet na fronty. Zde hrdinství bagatelizují na pouhou soutěž v rychlejší střelbě a přesnějším oku, aniž by si často uvědomovali, že jejich vrstevníci pokládali život navzdory přesvědčení, navzdory osobním sympatiím. Naštěstí herní svět není jen Call of Duty nebo Battlefield, ale také nezávislá tvorba, která tyto příběhy vypráví...

»
07. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Kingdom Come: Deliverence – The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 Vydání nového DLC hry Kingdom Come: Deliverance, které nese název The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon (Milostná dobrodružství bodrého rytíře Jana Ptáčka), připomínalo ráno po velmi vydařeném mejdanu. Jindra si totiž notnou část příběhu, který prožil při plnění úkolu pro pana Jana Ptáčka, nepamatoval. Herní doba se tak mnohdy zkrátila na cca 2 hodiny, což uznávám, není mnoho. Také se...

»
06. 11. 2018 • chaosteorycz2

Recenze: Tyler: Model 005

Kdo nechtěl mít v devadesátých letech vlastního „Johnnyho Pětku“, byl buď stále ještě pouhou součástí genetického materiálu nebo měl v občance příliš mnoho roků, aby to přiznal. Sympatický robot, kterého zásah blesku přivedl k životu, postupně objevoval lidský svět, a přitom získával informace o své minulosti. A podobný osud má i Tyler, malý robůtek, jehož příběh začíná roku 1955. Shodou okolností za vše opět může nepříznivé počasí.

»
05. 11. 2018 • p.a.c.o10

RECENZE: Red Dead Redemption 2

Musím se přiznat, že jenom na malé procento her se před vydáním těším tolik, jako jsem to měl před příchodem druhého dílu westernové série Red Dead Redemption (dále RDR2). Důvodů, proč jsem se tolik těšil, bylo hned několik. Za prvé, Rockstar vydávají své hry ve velkých časových rozestupech (například mezi RDR1 a RDR2 je časový rozdíl 8 let), takže každá další hra je velkou událostí. Za druhé je to potom...

»