RECENZE: Overcooked 2

Autor: p.a.c.o Publikováno: 14.8.2018, 9:31

Publikováno: 14.8.2018, 9:31

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1621 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Já sám ve skutečnosti moc dobrý kuchař nejsem. Nějaký ten základ sice zvládnu, ale daleko raději jídlo konzumuji, než připravuji. Do role uznávaného kuchaře jsem se dostal alespoň virtuálně díky prvnímu dílu Overcooked, kde se ve zběsilé kuchyni člověk proháněl ze strany na stranu, čekal, kde ho co zase překvapí a hlavně v kooperaci to byla neskutečně strhující zábava.

Po dvou letech se na scéně objevuje sequel k prvnímu dílu jednoduše pojmenovaný Overcooked 2 a já už se moc těšil, až se zase budu moct vydat zachraňovat království. V jeho čele stále stojí vladař cibule se svým věrným psem. Tentokrát se na království chystá pohroma ve formě nemrtvých chlebů, kteří se jmenují Unbread. Jejich nájezd se dá zastavit vařením, a právě v tuto chvíli na scénu vstupujeme my a můžeme si postupně odemknout až 25 kuchařů. Liší se vzhledem, žádné speciálnější dovednosti žádný z nich nenabízí.

Stejně jako posledně i tentokráte je ovládání velice jednoduché a dle prvních úrovní se může zdát, že to bude hračka. Postupně však hra přitvrdí a člověk má co dělat, aby zmatek v kuchyni alespoň trochu fungoval a hosté dostali požadované jídlo. Délka hry je nějakých 10 hodin, ale projití více jak čtyřicítky úrovní záleží zejména na naší šikovnosti a v případě kooperativního hraní také komunikaci. Vyvrcholením celé hry je 15 minut trvající závěrečná kuchařská seance, kde ze sebe hráči musí dostat všechno, co se v průběhu hraní naučili, takže taková maturita z vaření a taktiky.

Overcooked 2 je možné hrát buď sólo, kdy přepínáním ovládáme dva kuchaře, či pozvat kamarády a až ve čtyřech se vydat do kuchyně. Více lidí ale dělá větší zmatky, takže minimálně z počátku je vhodné si udělat nějakou strategii, aby všichni nešli všude nebo nikdo nikam. Na hře je fajn, že ji během chvíle díky její přístupnosti pochopí i relativní nehráči, takže můžete zapojit náhodnou návštěvu a party může začít. Receptů je dohromady devět, kdy jejich příprava je různě náročná. Některé pokrmy jako třeba ryby, krevety nebo různé druhy salátů se nemusí vařit, ale stačí nakrájet a na talíř nandat patřičné suroviny. Někdy je ale třeba mixovat, vařit v hrnci a dávat věci do parního vařiče, což už tak snadné není.

Cesta za úspěchem je trnitá a je potřeba překonat celou řadu překážek. V první řadě je celé vaření souboj s časem, kdy v limitu musíme připravit dostatek pokrmů na získání dostatečného skóre. Mimo čas dá hodně zabrat pohyb po kuchyni. Už první díl byl v tomto místy hodně zákeřný, ale ani v pokračování to není jinak. Různé pásy, přestavby kuchyni, posuny plošinek, náhodné požáry a další záškodníci se budou snažit sabotovat naši snahu o vaření a na nás je se se vším vypořádat.

Novou zbraní kuchařů je možnost hodit surovinou, kdy některé úrovně jsou na tomto přímo postaveny. Je přitom jedno, zda ji hodíte jenom tak do prostoru nebo zamíříte lépe a rajče přistane na lince či rovnou v rukou spoluhráče. Možnost házení dává hře zcela nový rozměr a díku tomu se dají rozvíjet a vymýšlet zcela nové strategie. Hodně znát je to při sólo hře, kde kuchař již nemusí běhat a předávat věci z ruky do ruky, ale klidně můžete druhého kuchaře zasypat surovinami a sami se pak mezitím klidně věnovat mytí nádobí nebo mixování. Ne všechno však jde vyřešit házením, jelikož házet se dají pouze suroviny, nikoli pánve nebo dokonce celé pokrmy, což by se hodně často hodilo, ale tím by některé úrovně přišly o své kouzlo.

Hlavní zábava zůstala v kooperaci, ale nově nemusí nutně sedět někdo ve stejné místnosti, jako my. Online složka umožňuje pozvat kamarády na seanci s vařením a pokud není žádný dostupný, můžete svou kuchyni nechat otevřenou náhodným kolemjdoucím. Všechny módy se dají hrát ve více hráčích, ať již samotný příběh, arkádový mód nebo versus vaření, kde má každý svou kuchyň a hraje sám za sebe. Jistě potěší i možnost hrát ve dvou na jedné konzoli a k tomu si klidně pozvat další dva hráče online. Trochu horší je pak komunikace, ale vy si v kuchyni jistě zvládnete nastolit řád.

Graficky se toho od posledně moc nezměnilo a upřímně ani nebyl důvod. Grafika je pěkná a u tohoto typu her hlavně přehledná, i když místy chvilku trvá, než si kuchař obhlédne všechny důležité části kuchyně a začne naplno fungovat. Hudební podkres je skoro nachlup stejný jako posledně, ale důležitější jsou stejně zvuky spotřebičů, že je něco hotové nebo už se to pálí, což může vyústit v požár, který v kuchyni opravdu nechcete.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Takhle se mají dělat kooperativní hry! Ani napodruhé Ovecrooked nezklamalo a jedná se o fantastickou jízdu, kdy se budete bavit, někdy i hádat, ale hlavně se soustředit na svůj výkon, který musí být co nejlepší, protože jinak tři hvězdičky neuděláte a nezachráníte království před hordou nemrtvých chlebů. Chopte se tedy nožů, zapalte sporáky a hurá vstříc chutným pokrmům ve vaší zrádné kuchyni.
18. 01. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Ace Combat 7: Skies Unknown

Nejdříve chtěl člověk umět létat jako pták, aby se mohl vydat do oblak. Přes balóny a první letadla jsme se dostali až k dnešním moderním strojům, jejichž bojové a letové vlastnosti jsou úžasné. O to smutnější je fakt, že her s leteckou tématikou je jako šafránu. Přitom hlad po tomto žánru rozhodně je, takže každá další oznámená hra je očekávána nemalou enklávou virtuálních pilotů, kteří jenom čekají, až budou moct usednout do...

»
14. 12. 2018 • lindros88cze0

RECENZE: The Council

Od doby, kdy studio Telltale Games přišlo s vydáním příběhových her po epizodách, jsme se dočkali mnoho her, které se této konkrétní receptury držely. Nicméně jak už dnes víme, je třeba určitá opatrnost a zbytečně to s projekty nepřehánět, abyste neskončily právě jako pionýři z Telltale, ačkoliv tam za to mohlo neschopné vedení. Každopádně dnes se podíváme na zoubek mysteriózní epizodické adventuře The Council, která se konečně dočkala závěrečné epizody a my si...

»
12. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Just Cause 4

Otevřené světy nabízejí nespočet možností, jak nám přinést různorodá dobrodružství a nejspíš i proto jsou v dnešní době tak populární. I já se do těchto světů rád vydávám, ale je tu jeden z nich, který se svou nekonečnou akcí tak trochu vymyká všem ostatním. Série Just Cause na to jde cestou výbuchů, bláznivostí a světem, v němž se můžeme vydat, kam nás jenom napadne a vyzkoušet, co všechno v něm je možné, byť je...

»
08. 12. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Jagged Alliance: Rage!

Vytahovat na světlo staré značky je stejně moderní, jako nosit brýle a kšandy po dědovi a hrát si na hipstera. Dle hesla: „Když to nejde zremasterovat, udělej další díl“, dostáváme opětovně série, jejichž existence byla už dávno součástí minulosti. A zcela právem, protože v posledních podobách dokázaly sami sebe dostat do slepé uličky.

»
04. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: RIDE 3

Vývojáři z italského studia Milestone mají mezi hráči již nějaké to jméno, protože stojí za celou řadou známých značek. Jejich kvalita je sice velice rozporuplná, ale když řeknu, že se jedná o lehce nadprůměrné tituly, nejspíš to přesně vystihne jejich status. Ne každé studio je schopné chrlit hry stejným tempem, jako to dělají právě Milestone a ještě u nich zajistit nějakou kvalitu. Vždyť jenom letos jsme od nich již dostali tři...

»
30. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Battlefield V

První a druhá světová válka jsou oblíbená témata pro herní zpracování, na která se dá pohlížet z několika úhlů. Nejpočetnější zpracování mají na svědomí střílečky, kam se tyto ozbrojené konflikty našich dějin hodí asi nejvíce. Jeden čas byla děsně „cool“, až hráči začali být přejedeni touto tématikou a vývojáři naštěstí posunuli válku do moderní doby. Já sám si nejsem jist, zda jsem již zapomněl na všechny druhoválečné hry, abych byl nadšený...

»
29. 11. 2018 • chaosteorycz4

Recenze: Darksiders III

Je jedno, jak moc se snažíte změnit osud. Pokud se tak má stát, stane se. Bláboly kartářky uzené v mlžném oparu levného kuřiva neberte na lehkou váhu, protože něco málo na nich bude. Nevěříte? Co Sarah Connorová a oddalování soudného dne? Nebo Glum, jehož osud byl navěky spojen s prstenem? A co nastolení rovnováhy na bojišti, kterému andělé a démoni říkají Země? Téma jak vystřižené pro Roberta Langdona nebo Constantina, mají v tomto...

»
26. 11. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Achtung! Cthulhu Tactics

Kdykoliv se Němci zapletou s okultismem, smrdí to sírou nebo pořádně nevrlými démony. Že byl Hitler přinejmenším fascinován magií a vším, co by mohlo z onoho či jiného světa pomoci jeho armádě k vyhraní války, je známým faktem. Však spousta her, filmů a komiksů s tímto motivem pracuje. Jenže co kdyby Lovecraft nebyl jen skvělý fantasta, ale také spisovatel popisující skutečný kult a reálná monstra? Pak by válečné fronty možná páchly rybinou.

»