RECENZE: Overcooked! All You Can Eat

Autor: p.a.c.o Publikováno: 21.11.2020, 7:31

Publikováno: 21.11.2020, 7:31

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2123 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Vaření je vášeň. Já sám třeba nevařím, ale říká se to. O co míň vařím, o to raději ale konzumuju, co někdo uvaří a když je někde nápis: „Snězte všechno, co můžete“, je to výzva. Nejsem ale Homer Simpson, abych byl schopný nějakou hospodu vyjíst, takže jsou v bezpečí. I když tahle věta k aktuálnímu stavu asi úplně nepatří, protože každou hospodu by bylo třeba tímto stylem podporovat.

Každopádně zpět do herního světa, protože All You Can Eat je podtitulek předělávky velice známé hry Overcooked pro konzole nové generace Xbox Series S/X. Původní Overcooked byla hodně fajn hra, která dokázala z hráčů dostat to nejlepší. Byla zábavná, vtipná a docela dost těžká, hlavně v pozdějších fázích a se složitějšími recepty.

Pak dorazil druhý díl, který dále obrousil hrany hratelnosti, přinesl kopici nových výzev, receptů a také jsme mohli druhému kuchaři házet suroviny. K tomu všemu oba díly dostaly nálož spousty přídavků s dalšími kuchaři, nejrůznějšími prostředími a dalšími recepty. Ve výsledku se tak jednalo o hodně solidní nálož obsahu, u níž se hráč buď sám nebo s kamarády (ve druhém díle už i online) dokázal zabavit a potrápit své dovednosti po stránce ovládání a také plánování efektivního pohybu po kuchyni.

Všechno výše popsané je součástí verze pro nové konzole, takže se jedná o opravdu ucelenou sbírku obsahu pro ty z vás, kteří shánějí nějakou kooperativní srandu pro více hráčů a podobná hra Moving Out s tématikou stěhování už je tolik nebaví. V kolonce kampaně tak najdeme první a druhý díl samostatně a pak kompilaci všech DLC. Díky tomu, že se jedná o všechen obsah, počty kuchařů, které za nás suroviny promění v ty nejlepší pokrmy je opravdu veliký, takže si musí vybrat opravdu každý.

Kdo se chystá hrát s dětmi, ale ještě si pamatuje, jak to posledně byl masakr, mám pro něj dobrou zprávu. Asi i sami vývojáři si byli dobře vědomi toho, že jejich hra je místy hodně velká výzva a pro tuto edici udělali jisté ústupky. Není sice možné si jako v Moving Out nastavit, kde všude chceme pomoci, ale to není zas až takový problém. Pro snazší hraní si při výběru kariéry zapneme asistovaný režim a hned od prvního levelu je znát, že křivka obtížnosti poklesla, a i v pozdějších částech jednotlivých dílů je všechno podstatně přístupnější. Tudíž hrát může celá rodina a mamka s taťkou nebudou muset trnout, že se zapotí jako posledně.

Kde jsem se však velice zapotil i já, to bylo ono nastavování, abych si s někým vůbec mohl zahrát. Nevím, jestli je chyba u mě, ale po všech testech bych řekl, že tento prvek hry bude chtít update. Ať jsem se připojoval, přes jaký ovladač jsem chtěl, používal profil svůj, jiný nebo vytvořený pro hosta, nedařilo se. Nakonec se mi nějakým zázrakem podařilo přidat do hry dva stejné profily, každý na jiný ovladač a až v tu chvíli se dalo konečně hrát. Není to sice ideální varianta, protože druhý hráč nezíská achievementy, ale pokud si chcete zahrát ve více lidech, jinak to zatím nejde.

Na to, že Overcooked je primárně myšleno jako kooperativní hra, čekal bych, že systém připojení hráčů do hry bude od vydání hry fungovat na jedničku. Ale zdejší provedení má k ideálu a uživatelsky přívětivému rozhraní dál, než uprchlík do Německa. Asi nemusím dodávat, že to je veliká škoda, která na celkovém výsledku zanechává opravdu velkou skvrnu od kečupu.

Po technologické stránce pak není hře moc co vytknout. Obě konzole nové generace mají pro chod hry výkonu víc než dost, takže stabilních 60 FPS není problém. Díky SSD disku jsme se měli dočkat rychlejšího načítání, ale tady bych si dovolil polemizovat. Nedělal jsem sice nějaká sofistikovaná měření, ale pocitově mi úspora času při nahrávání do hry přišla ne úplně velká oproti původní verzi. Navíc grafické zpracování bylo pěkné už v původní verzi, a tak nebylo ani moc kam ho posunout.

Overcooked All You Can Eat je pěknou ucelenou sbírkou této kuchařské série, nabízející na konzole nové generace veškerý obsah, který v minulosti vyšel. S příslušným herním módem je více přístupná, na nových konzolích je její chod opravdu plynulý, a tak nás bude nejvíce trápit špatně fungující přihlašování dalších hráčů do hry. Pokud se vývojářům podaří tento prvek opravit, aby byl funkční, jak všichni čekáme, budeme si moct hru konečně užít plnými doušky tak, jak se sluší a patří. Snad to nebude dlouho trvat.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Vaření je opět sranda, navíc v pěkné kolekci všeho obsahu, jež vydrží opravdu dlouho. Snad se podaří co nejdříve opravit ne úplně funkční přidávání hráčů do hry, které dokáže začátek hraní velice nepříjemně zpestřit. Jinak jde o stále stejně skvělou zábavu, kterou kooperativní hraní může jenom nabídnout.
  • MustaffaSKS

    Jedna z nejlepších kooperativních her vůbec. Strašná prdel u toho 😉

    • ZdBu74

      Sranda i těch nervů 😀

07. 01. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Yes, Your Grace

Kdo někdy nechtěl mít na povel celé království, ať hodí kamenem. V pixelartové hře Yes Your Grace se vžijete do role panovníka malého království a poměrně názorně vám předvede, že se nejedná o jednoduchou úlohu pro každého.

»
22. 12. 2020 • lindros88cze0

Recenze: Football Manager 2021 Xbox Edition

Reálný fotbal nám letos trošku drhne, ale to nijak nebrání abychom přivítali nový díl oblíbené manažerské série Fotbal Manager 2021. Vyzkoušel jsem na Xbox Series X.

»
21. 12. 2020 • japo7

RECENZE: Call of the Sea

Dobrých adventure her vychází v dnešní době spíše pomálu. Odkaz dokonalých point and click adventur od Lucasarts a Sierry, na které někteří z nás vzpomínají z devadesátých let minulého století, dnes nese jen pár společností, kteří se do nejistého byznysu vývoje adventur odváží pustit. Přeci jen se jedná výlučně záležitosti pro jednoho hráče a to ještě jsou na tohoto hráče kladeny větší nároky. Klasické adventury byly často cíleny spíše na hráče, kterému nevadilo...

»
15. 12. 2020 • japo0

RECENZE: Kingdoms of Amalur: Re-Reckoning

Když před osmi lety vyšla původní Kingdoms of Amalur: Reckoning, recenze byly v podstatě veskrze pozitivní. Ostatně nebylo v divu, hra dostala do vínku od svých autorů vše podstatné pro kvalitní RPGčko. Stvořitel vesmíru, historie a vlastně veškerého „lore“ království Amaluru nebyl nikdo jiný, než skvělý fantasy spisovatel R.A. Salvatore, mimo jiné duchovní otec legendární postavy jiného vesmíru Forgotten Realms, Drizzte Do Urdena. Dalším důležitým spoluautorem hry byl Todd McFarlane, v USA velmi...

»
15. 12. 2020 • p.a.c.o15

RECENZE: Cyberpunk 2077

Osm let je docela dlouhá doba, za kterou se může stát leccos. Dítě začne chodit do školy, z pracujícího se může stát důchodce a z chudáka rentiér. Stejně tak by to měla být dostatečně dlouhá doba na to, aby zkušení vývojáři, třeba z CD Projekt RED, dokázali do úspěšného konce dotáhnout vývoj své další velké hry, na kterou nás po celou dobu lákali.

»
10. 12. 2020 • HusekD3

RECENZE: Unto The End

Vývojáři ze společnosti 2 Ton Studios nám v případě Unto The End slibovali opravdový filmový zážitek z hraní, a musím říct, že co slíbili, to také dodrželi. Po spuštění hry se nedostanete do žádného přeplácaného menu, ale budete se dívat pouze na název hry, který vás jedním kliknutím plynule přenese do samotného děje. A ani poté se nic z této minimaličnosti nezmění, protože HUD v případě Unto The End v podstatě neexistuje. Nic vás tedy...

»
09. 12. 2020 • CryLineT0

Recenze: Chronos: Before the Ashes

Spousta přísloví a zažitých pravd hovoří o zkušenostech starých. Oproti tomu vyzdvihuje dychtivost a rychlost mládí. Většinou to nebereme příliš vážně. Jedny atributy předurčuje lidská nezkušenost, druhé naopak plynou z přirozené opotřebovanosti léty. Málokdy je však stárnutí přeneseno i do her. A jak zajímavě může vypadat, ukazuje předchůdce titulu Remnant: From the Ashes.

»
07. 12. 2020 • DandyCZE4

Recenze: HyperX Cloud Flight pro Xbox

Zážitky z hraní se dají vnímat hned několika způsoby, kdy tou nejdůležitější je samozřejmě hratelnost samotné hry, ale příslušenství dodává hraní ten správný rozměr.

»