RECENZE: Punch Club

Autor: p.a.c.o Publikováno: 9.4.2017, 9:55

Publikováno: 9.4.2017, 9:55

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1118 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Rychlý pohyb, úhybný manévr, a ještě rychlejší protiútok. Přesně tahle kombinace vám může zajistit výhru v nějakém tom zápase nebo pouliční bitce. Nebo se můžete spolehnout na svou výdrž a svaly a prostě do soupeře mlátit, dokud nepadne k zemi jako první. Ať už zvolíte jakoukoli taktiku, je jenom na vás, zda povede k úspěchu nebo skončí hořkou porážkou v kaluži krve. Přesně takový je totiž Punch Club, který zamířil i na Xbox One.

punch2

Ne vždycky jsou svaly k něčemu, když se pouliční bitka zvrhne ve „férovku“ při níž jeden z účastníků tasí zbraň a trefuje našeho otce do prsou. Tím se z nás stává sirotek, kterého si bere do péče policista, ale ještě, než náš otec opustí tento svět, prosí nás, abychom šli v jeho stopách, v posilovně trávili dny i noci, občas něco „zobli“ a stali se tím nejlepším zápasníkem všech dob. Aby toho nebylo málo, k zápasení navíc budeme pátrat po vrahovi, jenž má smrt našeho tatínka na svědomí.

punch1

Lehký nástin příběhu určitě nevzbudí žádné překvapení a originalitou také zrovna dvakrát nepřekypuje. Jako kostra pro hru však stačí bohatě a zde začíná naše cesta. V ní se objevuje první překážka relativně záhy, kdy první souboj na sebe nenechá dlouho čekat. Sice nejsme žádná třasořitka, ale poměrně brzy končíme na zemi a výhra se nekoná. Naštěstí nás najde bývalí šampion a za jeho dohledu (někdy pomůže finančně, jindy nám dá nějakou dobrotu) začíná naše cesta za slávou a také první kroky směřující do fitka.

Punch Club mixuje celou řadu žánrů jako RPG nebo The Sims s bojovou hrou. Nejdříve bude potřeba hlavního hrdinu obstarat po stránce jídla, energie a peněž, a to všechno za plynoucího času, kdy každá aktivita ukrojí kousek ze dne. Kam se vydáte je čistě na vás, z počátku těch možností sice není tolik, ale postupně se přidávají nová místa na mapě.  Uspokojit všechny potřeba a k tomu ještě cvičit nebude z počátku vůbec jednoduché, ale my to nějak zvládnout prostě musíme.

punch5

Za vydělané peníze se můžete vydat do fitka, kde se zaměříte na jednu ze tří hlavních dovedností (síla, hbitost a výdrž). Času je málo, peněz z počátku taky moc není, takže udržovat všechny tři dovednosti v rovnováze není dost dobře možné. Než si navíc odemknete zamknutí schopností, chvilku to potrvá. Vaše postava z počátku bez tréninku ztrácí své pracně získané dovednosti, takže manažerovat svůj čas není lehký úkol.

Když se vám to povede a dostaví se nějaká ta výhra, určitě vyrazíte do stromu dovedností utratit své těžce získané body. Jakým směrem se vydáte je pouze na vás, ale volte moudře, protože bodů není mnoho a jít je potřeba pouze jednou cestou. Je docela škoda, že hra není štědřejší nebo systém trochu lépe nastaven, aby byla možná lepší variabilita a nemohla se tak snadno dostavit frustrace z toho, jak člověku trvá, než něco získá a někoho po hodinách ve fitku porazí i v ringu. Nejvíc to zamrzí v počátcích hry, kdy jsem si občas připadal bezradně a říkal si, že takhle se ze mě šampion nikdy nestane.

punch6

Souboje jsou přitom povedené a když už máte nějaké ty dovednosti, nabízejí spoustu prostoru k taktizování. Odehrávají se na kola, takže do každého, pokud se ho dožijete, můžete přijít s něčím jiným i podle toho, jak bojuje soupeř a podle něj svůj styl případně upravit. Až si všechno osaháte, souboje si budete užívat, a i Rocky Brambora by z vás měl jistě radost.

Radost jsem měl i já, a to nejen z hraní, ale i z pixelartové grafiky. Ta má ten správný „old school look“ jenž je možné díky filtru ještě více umocnit. Zvuková stránka nebyla také špatná a jediné, co mi trochu vadilo bylo lehce nepřesné ovládání při přechodu mezi lokacemi nebo do dalších činností. I na to se však dá zvyknout, takže časem vám to už ani nepřijde.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Punch Club je fajn bojová hra spojená s managerem a RPG systémem a kombinace je to hodně povedená, zejména co se soubojů týče. Bohužel její start je hodně vlažný, a ne každý u ní vydrží do doby, kdy se z dřeváka začne konečně stávat ta správná mlátička. Pokud překousnete rozjezd a rádi vymýšlíte strategii, Punch Club si zamilujete. Jsou-i vaše očekávání jenom v soubojích, úplně spokojeni nejspíš nebudete, protože návštěva fitka, potravin a práce k téhle hře patří úplně stejně, jako souboje. Případní zájemci mohou vyzkoušet verzi zdarma a nebo za 199 Kč celou hru.
20. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2

To je pořád řečí, jak se konflikty mají řešit s chladnou hlavou, debatou a za každých okolností diplomaticky. Dokážete si ovšem představit Batmana, jak svolává Radu Superhrdinů, aby uvalil Jokerovi embargo na šminky nebo jak Poison Ivy přivázaná řetězy ke stromu ječí po těžařích dřeva? Samozřejmě že ne, protože jsme v komiksovém světě, kde dobře mířená rána znamená více než sto slov, nadlidské schopnosti vydají za celou armádní jednotku a charaktery se...

»
19. 05. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: Shadow Warrior 2

V zemi vycházejícího slunce projíždí na plný plyn Nissan Datsun 240Z černé barvy, který odráží měsíční svit svou naleštěnou kapotou. Temným lesem se kromě burácejícího silného motoru ve vysokých otáčkách, rozléhá píseň od Stana Bushe – The Touch. Nepopisuji nic jiného, než první moment hry Shadow Warrior, která utočila na nostalgii, překvapovala skvělou hratelností a krvavou podívanou na Xbox One v roce ‎2014 a po třech letech přichází znovu‎. Při...

»
16. 05. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: The Surge

Být fanouškem Hardcore RPG je v dnešní době těžké, po dohrání Dark Souls a Lords of Fallen na jedno dlouhé zívnutí, toho moc nezbývá. Všechny RPG jsou moc uzavřené a jednoduché. Pokud pociťujete tyto příznaky, zbystřete u nového titulu The Surge. Jestli nejste fanoušek hardcore žánru, připravte se na vypadávání vlasů, třes rukou, vztek a později pláč z důvodu rozdrceného ega. Po dlouhé době dorazil na Xbox One titul, který...

»
13. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Narcosis

Když se ke mně před nedávnem dostal film 47 Meters Down, došlo mi, že subžánr podvodních survival her je poměrně štíhlý. Děj vyprávějící o dvou sestrách, jejichž adrenalinový zážitek se žraloky se změní v boj o přežití na dně oceánu, k němuž nemají předpoklady a ani vybavení, vynikal dusnou atmosférou, kterou bych obratem přivítal v obdobném herním titulu. Jenže Abzu je žánrově mimo, Subnautica málo hororová, BioShock už archivní a Soma nám zůstala...

»
09. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Prey

Trvalo to dlouhých 11 let, mnoho sil, spoustu zahozené práce a urputný přerod z pokračování do zcela nového pojetí, které se dnes tak hrdě nazývá reboot. Prey je zpět a zase jsou ve hře mimozemské entity bažící po obyvatelích matičky Zemi, proti nimž stojí sama samotinká poslední naděje lidstva. Tím ovšem veškerá podobnost s originálem končí, neboť nové pojetí chce mít originální otisk myšlenek svých autorů, a to takřka za...

»
09. 05. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: Human Fall Flat

Lidské tělo je hodně zajímavé a spousta lidí s ním dokáže dělat celou řadu podivností nebo zajímavostí. Položili jste si ale někdy otázku, jak dopadne člověk, který spadne z velké výšky? Kromě toho, že asi ne moc dobře, tak většinou je z něho placka. Neříkám, že to je nějak jasně podložený vědecký fakt, ale minimálně ve hře Human Fall Flat to platí. A že se zde bude padat hodně asi netřeba dodávat.

»
06. 05. 2017 • lindros88cze0

RECENZE: Syberia 3

Asi už se budeme opakovat, ale klasické point-and-click adventury už nejsou takový hit, jako v 90. letech, ale přesto stále ne a ne umřít, a to je jen a jen dobře. Na konci dubna vyšla Syberia 3, která možná trochu zbytečně oživila už poměrně starou adventurní sérii, jež své době slavila velký úspěch a zapsala se do srdce nejednoho adventuristy. Jak se toto zmrtvýchvstání, jež podle nás nebylo nutné, povedlo? To...

»
03. 05. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Voodoo Vince: Remastered

Obětmi remasteru bývají zpravidla tituly, které ať z pohledu hráčů nebo z pohledu účetních, mají co nabídnout také aktuální generaci konzolí, přičemž čím úspěšnější značka, tím větší šance. Pro ostatní je tu zpětná kompatibilita, probouzející na konzoli Xbox One k životu o generaci starší hry. No jo, jenže touhu připomenout se mají i značky, které třebaže kdysi byly exkluzivní, kvůli odlišnému kódování nemohou procesem zpětné kompatibility projít. Jednou takovou je 14 let starý...

»