RECENZE: Punch Club

Autor: p.a.c.o Publikováno: 9.4.2017, 9:55

Publikováno: 9.4.2017, 9:55

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1392 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Rychlý pohyb, úhybný manévr, a ještě rychlejší protiútok. Přesně tahle kombinace vám může zajistit výhru v nějakém tom zápase nebo pouliční bitce. Nebo se můžete spolehnout na svou výdrž a svaly a prostě do soupeře mlátit, dokud nepadne k zemi jako první. Ať už zvolíte jakoukoli taktiku, je jenom na vás, zda povede k úspěchu nebo skončí hořkou porážkou v kaluži krve. Přesně takový je totiž Punch Club, který zamířil i na Xbox One.

punch2

Ne vždycky jsou svaly k něčemu, když se pouliční bitka zvrhne ve „férovku“ při níž jeden z účastníků tasí zbraň a trefuje našeho otce do prsou. Tím se z nás stává sirotek, kterého si bere do péče policista, ale ještě, než náš otec opustí tento svět, prosí nás, abychom šli v jeho stopách, v posilovně trávili dny i noci, občas něco „zobli“ a stali se tím nejlepším zápasníkem všech dob. Aby toho nebylo málo, k zápasení navíc budeme pátrat po vrahovi, jenž má smrt našeho tatínka na svědomí.

punch1

Lehký nástin příběhu určitě nevzbudí žádné překvapení a originalitou také zrovna dvakrát nepřekypuje. Jako kostra pro hru však stačí bohatě a zde začíná naše cesta. V ní se objevuje první překážka relativně záhy, kdy první souboj na sebe nenechá dlouho čekat. Sice nejsme žádná třasořitka, ale poměrně brzy končíme na zemi a výhra se nekoná. Naštěstí nás najde bývalí šampion a za jeho dohledu (někdy pomůže finančně, jindy nám dá nějakou dobrotu) začíná naše cesta za slávou a také první kroky směřující do fitka.

Punch Club mixuje celou řadu žánrů jako RPG nebo The Sims s bojovou hrou. Nejdříve bude potřeba hlavního hrdinu obstarat po stránce jídla, energie a peněž, a to všechno za plynoucího času, kdy každá aktivita ukrojí kousek ze dne. Kam se vydáte je čistě na vás, z počátku těch možností sice není tolik, ale postupně se přidávají nová místa na mapě.  Uspokojit všechny potřeba a k tomu ještě cvičit nebude z počátku vůbec jednoduché, ale my to nějak zvládnout prostě musíme.

punch5

Za vydělané peníze se můžete vydat do fitka, kde se zaměříte na jednu ze tří hlavních dovedností (síla, hbitost a výdrž). Času je málo, peněz z počátku taky moc není, takže udržovat všechny tři dovednosti v rovnováze není dost dobře možné. Než si navíc odemknete zamknutí schopností, chvilku to potrvá. Vaše postava z počátku bez tréninku ztrácí své pracně získané dovednosti, takže manažerovat svůj čas není lehký úkol.

Když se vám to povede a dostaví se nějaká ta výhra, určitě vyrazíte do stromu dovedností utratit své těžce získané body. Jakým směrem se vydáte je pouze na vás, ale volte moudře, protože bodů není mnoho a jít je potřeba pouze jednou cestou. Je docela škoda, že hra není štědřejší nebo systém trochu lépe nastaven, aby byla možná lepší variabilita a nemohla se tak snadno dostavit frustrace z toho, jak člověku trvá, než něco získá a někoho po hodinách ve fitku porazí i v ringu. Nejvíc to zamrzí v počátcích hry, kdy jsem si občas připadal bezradně a říkal si, že takhle se ze mě šampion nikdy nestane.

punch6

Souboje jsou přitom povedené a když už máte nějaké ty dovednosti, nabízejí spoustu prostoru k taktizování. Odehrávají se na kola, takže do každého, pokud se ho dožijete, můžete přijít s něčím jiným i podle toho, jak bojuje soupeř a podle něj svůj styl případně upravit. Až si všechno osaháte, souboje si budete užívat, a i Rocky Brambora by z vás měl jistě radost.

Radost jsem měl i já, a to nejen z hraní, ale i z pixelartové grafiky. Ta má ten správný „old school look“ jenž je možné díky filtru ještě více umocnit. Zvuková stránka nebyla také špatná a jediné, co mi trochu vadilo bylo lehce nepřesné ovládání při přechodu mezi lokacemi nebo do dalších činností. I na to se však dá zvyknout, takže časem vám to už ani nepřijde.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Punch Club je fajn bojová hra spojená s managerem a RPG systémem a kombinace je to hodně povedená, zejména co se soubojů týče. Bohužel její start je hodně vlažný, a ne každý u ní vydrží do doby, kdy se z dřeváka začne konečně stávat ta správná mlátička. Pokud překousnete rozjezd a rádi vymýšlíte strategii, Punch Club si zamilujete. Jsou-i vaše očekávání jenom v soubojích, úplně spokojeni nejspíš nebudete, protože návštěva fitka, potravin a práce k téhle hře patří úplně stejně, jako souboje. Případní zájemci mohou vyzkoušet verzi zdarma a nebo za 199 Kč celou hru.
15. 04. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Dead Ahead: Zombie Warfare

Na zombíky ve hrách jsme si již zvykli a to, co vypadalo jako chvilkový trend, se přetavilo v regulérní herní postavy. No postavy, prostě zombíci jsou ve hrách stále přítomní, ať se to mnohým líbí nebo ne. Většinou je likvidujeme v nekonečných zástupech na tisíce způsobů a svou troškou do tohoto mlýna přispívají i vývojáři z Mobirate, kteří na velkou platformu přinášejí malou hru.

»
13. 04. 2018 • chaosteorycz5

Recenze: Hellblade: Senua’s Sacrifice

Pamatujete Ryse: Son of Rome? Samozřejmě, že ano, však to byla jedna z prvních exkluzivních her pro Xbox One. Hráče po celém světě zasadila do křesel nebývalou grafikou, brutálními souboji a příběhem vpraveným do vlastní verze antického Říma. Naneštěstí je z těch pohodlných sedadel zase rychle zvedla, když už po pár minutách bylo jasné, že vyprávění a nekonečné mačkání nalajnovaných tlačítek doplní občasná chůze nebo přelezení překážky. Proč vůbec začínám recenzi úplně...

»
10. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Extinction

Když se řekne Iron Galaxy, jsou v obraze pravděpodobně jen hráči bojovky Killer Instinct. Studio se dvěma pobočkami a desetiletou historií, vlastních her příliš nemá. Není to ale proto, že by se flákalo, ale z důvodu, že se podílí na portech a působí jako technický poradce velkým vývojářům. Díky tomu mají jeho zaměstnanci ruce v prvním Destiny, v Arkham sérii Batmana nebo v titulu 7 Days to Die. Teď mají američtí tvůrci šanci vstoupit do...

»
05. 04. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala

Odpočinkovou hratelnost pro všechny zájemce nabízejí hry s hledáním objektů, kde mistry svého řemesla jsou polští Artifex Mundi. Jejich portfolio čítá širokou paletu her, z něhož by si měl vybrat rozhodně každý. Záleží jenom na tom, na jaký příběh budete mít zrovna chuť. Jejich hry jsou sice fajn zejména na mobilních zařízeních, ale jak ukazuje Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala, dají se dost dobře hrát i na velké obrazovce ve spojení...

»
04. 04. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2 – Legendary Edition

Pokračování Injustice: Gods Among Us nebylo ani zdaleka jedinou bojovou hrou loňského roku. I když nepřímo, muselo svést boj se sedmým Tekkenem a také s Marvelem, který se postavil opět po letech Capcomu. Přesto vyšlo z bojů nejlépe, a to nejen v mém osobním hodnocení, ale taktéž v recenzích napříč celým světem. Teď se hrdinové z DC Comics vrátili v Legendární edici, do které nabalili veškerý dodatečný obsah a přidali pár bonusů navíc. Pokud si...

»
01. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: MX vs ATV: All Out

Leckteří vývojáři by mohli vyprávět, jak obtížné je udržovat svěží sérii, která vychází s určitou pravidelností. Rainbow Studios to mají pravda trochu jednodušší, protože u MX vs ATV je nesvazují licence oficiálních podniků, takže nemusí na pranýř povinně každý rok. To ovšem nutně neznamená, že tam stejně neskončí. Po sedmé vstupují do stejné řeky a ze všech průzračně čirých vod smáčí unavené tělo na opačném konci, v Ganze. Tamhle do ní močí...

»
31. 03. 2018 • p.a.c.o9

RECENZE: A Way Out

Téma útěku z vězení inspirovalo nejeden film, seriál nebo knižní předlohu. Autoři se vyžívají v tom, aby nabídli nějaký neotřelý způsob, jak se z vězení dostat. Pozadu nezůstává ani herní scéna, kdy můžeme vězení stavět nebo se z něj zkoušet dostat. Většinou to však byli strategie a chyběla nějaká akčnější hra. Jiný přístup se rozhodli zvolit tvůrci A Way Out, kteří nám svým trailerem na E3 skoro vyrazili dech.

»
26. 03. 2018 • p.a.c.o15

RECENZE: Far Cry 5

Není nad to, když si hráč může nabrat zbraně všech možných druhů a v otevřeném světě se vydat bojovat proti zlu. Ten pocit, že jste hrdina a zachránce v jedné osobě je k nezaplacení, ovšem ještě lepší je, když jste hrdina s lidskou tváří, kterého k záchraně ostatních motivuje nějaká osobní pohnutka, nejlépe záchrana někoho blízkého. Série Far Cry na tomto modelu postavila svůj byznys, což se hráčům u čtvrtého pokračování už moc nelíbilo.

»