RECENZE: Punch Club

Autor: p.a.c.o Publikováno: 9.4.2017, 9:55

Publikováno: 9.4.2017, 9:55

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1350 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Rychlý pohyb, úhybný manévr, a ještě rychlejší protiútok. Přesně tahle kombinace vám může zajistit výhru v nějakém tom zápase nebo pouliční bitce. Nebo se můžete spolehnout na svou výdrž a svaly a prostě do soupeře mlátit, dokud nepadne k zemi jako první. Ať už zvolíte jakoukoli taktiku, je jenom na vás, zda povede k úspěchu nebo skončí hořkou porážkou v kaluži krve. Přesně takový je totiž Punch Club, který zamířil i na Xbox One.

punch2

Ne vždycky jsou svaly k něčemu, když se pouliční bitka zvrhne ve „férovku“ při níž jeden z účastníků tasí zbraň a trefuje našeho otce do prsou. Tím se z nás stává sirotek, kterého si bere do péče policista, ale ještě, než náš otec opustí tento svět, prosí nás, abychom šli v jeho stopách, v posilovně trávili dny i noci, občas něco „zobli“ a stali se tím nejlepším zápasníkem všech dob. Aby toho nebylo málo, k zápasení navíc budeme pátrat po vrahovi, jenž má smrt našeho tatínka na svědomí.

punch1

Lehký nástin příběhu určitě nevzbudí žádné překvapení a originalitou také zrovna dvakrát nepřekypuje. Jako kostra pro hru však stačí bohatě a zde začíná naše cesta. V ní se objevuje první překážka relativně záhy, kdy první souboj na sebe nenechá dlouho čekat. Sice nejsme žádná třasořitka, ale poměrně brzy končíme na zemi a výhra se nekoná. Naštěstí nás najde bývalí šampion a za jeho dohledu (někdy pomůže finančně, jindy nám dá nějakou dobrotu) začíná naše cesta za slávou a také první kroky směřující do fitka.

Punch Club mixuje celou řadu žánrů jako RPG nebo The Sims s bojovou hrou. Nejdříve bude potřeba hlavního hrdinu obstarat po stránce jídla, energie a peněž, a to všechno za plynoucího času, kdy každá aktivita ukrojí kousek ze dne. Kam se vydáte je čistě na vás, z počátku těch možností sice není tolik, ale postupně se přidávají nová místa na mapě.  Uspokojit všechny potřeba a k tomu ještě cvičit nebude z počátku vůbec jednoduché, ale my to nějak zvládnout prostě musíme.

punch5

Za vydělané peníze se můžete vydat do fitka, kde se zaměříte na jednu ze tří hlavních dovedností (síla, hbitost a výdrž). Času je málo, peněz z počátku taky moc není, takže udržovat všechny tři dovednosti v rovnováze není dost dobře možné. Než si navíc odemknete zamknutí schopností, chvilku to potrvá. Vaše postava z počátku bez tréninku ztrácí své pracně získané dovednosti, takže manažerovat svůj čas není lehký úkol.

Když se vám to povede a dostaví se nějaká ta výhra, určitě vyrazíte do stromu dovedností utratit své těžce získané body. Jakým směrem se vydáte je pouze na vás, ale volte moudře, protože bodů není mnoho a jít je potřeba pouze jednou cestou. Je docela škoda, že hra není štědřejší nebo systém trochu lépe nastaven, aby byla možná lepší variabilita a nemohla se tak snadno dostavit frustrace z toho, jak člověku trvá, než něco získá a někoho po hodinách ve fitku porazí i v ringu. Nejvíc to zamrzí v počátcích hry, kdy jsem si občas připadal bezradně a říkal si, že takhle se ze mě šampion nikdy nestane.

punch6

Souboje jsou přitom povedené a když už máte nějaké ty dovednosti, nabízejí spoustu prostoru k taktizování. Odehrávají se na kola, takže do každého, pokud se ho dožijete, můžete přijít s něčím jiným i podle toho, jak bojuje soupeř a podle něj svůj styl případně upravit. Až si všechno osaháte, souboje si budete užívat, a i Rocky Brambora by z vás měl jistě radost.

Radost jsem měl i já, a to nejen z hraní, ale i z pixelartové grafiky. Ta má ten správný „old school look“ jenž je možné díky filtru ještě více umocnit. Zvuková stránka nebyla také špatná a jediné, co mi trochu vadilo bylo lehce nepřesné ovládání při přechodu mezi lokacemi nebo do dalších činností. I na to se však dá zvyknout, takže časem vám to už ani nepřijde.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Punch Club je fajn bojová hra spojená s managerem a RPG systémem a kombinace je to hodně povedená, zejména co se soubojů týče. Bohužel její start je hodně vlažný, a ne každý u ní vydrží do doby, kdy se z dřeváka začne konečně stávat ta správná mlátička. Pokud překousnete rozjezd a rádi vymýšlíte strategii, Punch Club si zamilujete. Jsou-i vaše očekávání jenom v soubojích, úplně spokojeni nejspíš nebudete, protože návštěva fitka, potravin a práce k téhle hře patří úplně stejně, jako souboje. Případní zájemci mohou vyzkoušet verzi zdarma a nebo za 199 Kč celou hru.
22. 02. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: The Station

Zdánlivě opuštěná vesmírná stanice a ústřední postava coby pojítko mezi tím, co se událo, a co se teprve stane. U bláznivého Isaaca, kde jsem jen tohle předtím viděl? A už vím, asi ve dvaceti předešlých zpracováních. A přece se chci opět nechat tahat po temných chodbách za doprovodu blikajícího osvětlení. Doslova dychtím po informacích ukrytých v emailové komunikaci, odložených poznámkách a zanechaných vzkazech. Stresové situace a problémy volající po rukách zkušeného...

»
19. 02. 2018 • p.a.c.o19

RECENZE: Kingdom Come: Deliverance

Česká herní scéna o sobě dává průběžně vědět celému hernímu světu a často velice úspěšně. Máme tu hry jako Factorio, Mashinky nebo Space Engineers, ukazující, že u nás dělat hry umíme a také, že máme zajímavé nápady na témata. To ostatně moc velká novinka není, protože i v minulosti byla řada her, které si dokázaly získat celosvětový respekt. Mafie se zapsala do srdcí několika generací hráčů, a i v dnešní době je...

»
18. 02. 2018 • chaosteorycz6

Recenze: Monster Energy Supercross – The Official Videogame

Itálie nám dala mnohé. Kvalitní fotbal, slunné pláže, okouzlující architekturu, diskotékovou hudbu, rychlá auta, sicilskou mafii, dobrou kuchyni a studio Milestone. Legendy z Milana, tak bych mohl autory nazvat s klidným svědomím, protože za více než 20 let vytvořili skoro padesátku her. Pamatují systém SNES stejně, jako první Xbox a jejich rukami prošli licence na podniky WRC, MotoGP, V8 Supercars nebo MXGP. Přes to všechno je Milestone synonymem průměrnosti, který sype hry...

»
05. 02. 2018 • DandyCZE2

Recenze Railway Empire

Začátky mého hraní dorazily na Xbox! Ano, strategie a budovatelské hry mě provázely od počátků mého hraní. Oblíbil jsem si všemožné tycoony, v nichž jsem stavěl, co šlo. Aktuálně hraji primárně na Xboxu a tam těchto her není opravdu moc. Najdou se zástupci globálnějších her jako třeba Tropico nebo Civilization, ale klasické vláčky? Ty rozhodně ne.

»
04. 02. 2018 • chaosteorycz18

Recenze: Monster Hunter World

V moderním světě většina civilizace neloví pro potravu, což je dobře. Jako první bych skončil s pusou od hlíny a hrstí cvrčků, místo šťavnatého kusu zadní flákoty. A to v tom lepším případě. Mimo cílených odstřelů a mysliveckých honů, se tak z lovů staly záležitosti zbohatlíků, kteří si v poklidné vzdálenosti a bezpečí odstřelují to, co momentálně touží pověsit nad krb. Co jim ale to drahé vybavení sebrat, dát jim do ruky sekeru, luk a...

»
22. 01. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: The Vanishing of Ethan Carter

Tvrdí se, že ty nejúžasnější příběhy píše sám život. Pokud to vezmu za bernou minci, pak je mladý Ethan Carter hotovou živoucí novelou na pokračování. Se svou početnou rodinou žije v malé vesničce v Red Creek Valley. Kouzlu překrásné krajiny se vyrovnají snad jen tajemství, kterých má lokalita více než matka představená za dveřmi své cely. To je také důvod, proč Ethan kontaktuje muže, jehož jméno je nevyřčeno po téměř celý čas....

»
19. 01. 2018 • kristine4chaos0

Recenze: InnerSpace

Jsou hry, hry a pak hry. Že nechápete? Nevadí, ráda vysvětlím. U valné většiny produkce jednoduše vypnete, protože hra po vás chce jen základní operace. A k těm vás ještě povodí za ručičku. Pak jsou tu hry logické, tvořené hádankami, vyžadující zapnout mozek na vyšší obrátky. Ty jsou občas spojené s až uměleckým grafickým zpracováním, čímž se volně dostávám k hrám relaxačním. Bývají budovatelské, explorativní, dávají vám větší volnost v...

»
16. 01. 2018 • p.a.c.o6

RECENZE: Flying Tigers: Shadows over China

Létání fascinuje lidi od nepaměti a do oblak by chtěla létat celá řada z nich. V dnešní době jsou letadla stejně běžnou součástí našich životů, jako dříve auto nebo koňský povoz. Bohužel virtuální piloti mají podmínky ztížené, protože na konzole her s letadlovou tématikou zrovna moc nenajdete. O to více mi udělali radost Flying Tigers: Shadows over China, kteří nám takové klasické arkádové létání nabízejí.

»