Recenze: RAD

Autor: CryLineT Publikováno: 25.8.2019, 12:25

Publikováno: 25.8.2019, 12:25

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 68 článků

Vše je o šancích. Při prvních informacích zvažujete šance o koupi. Po prvním zapnutí dáváte šance jednotlivým obtížnostem. A s prvním selháním toužíte po šanci na opakování. Hry jsou celé o dalších příležitostech. Zatím, co v životě se nám jich často nedostává. Ukázkovým prototypem neustálých poučení z chyb je žánr rogue-like.

Ještě, než se studio Double Fine přidalo k týmům Xbox Game Studios, spojilo síly s Bandai Namco. S jeho pomocí vydalo RAD. Hru o apokalypse. O následcích radiace vzniklých z obrovské, dvojité katastrofy. Ovšem nečekejte depresivní pustinu. Autoři Psychonauts, The Cave, Costume Quest nebo Brutal Legend nechtějí být vážní. Jejich ozářený svět je barevný a zní v něm elektronická hudba.

Osmdesátá léta jsou zpět. Neonové nápisy, VHS pásky, diskety, punkerské účesy, džínové bundy a syntetizátory linoucí se z repráků. Ta zažitá šablona tehdejších laciných filmů. V kulisách šrotiště. Se sytým nasvícením a hodně špatnými herci. Už tenkrát to bylo k smíchu, já vím. Navzdory tomu s nostalgií vzpomínáme. A s dospívajícími hrdiny pomáháme zachránit zbytky nesvětélkujících lidí.

RAD nestojí na příběhu. Daleko je Kingovo Stůj při mně. Ještě dál Rošťáci. V kůži jedné z osmi postav razíte do nehostinných oblastí, abyste nahodili zdroj energie pro kolonii. Řekla bych, že tady to končí. Důležité totiž je, že jste vybaveni speciálním darem. Dokážete pohlcovat části radiace. Málo z obyčejných květin, mnohem víc z monster. Výsledkem je, že vám co chvíli něco zmutuje. V agresivnějším případě i vyroste. A o to tu běží.

Nově získané… dary? Mohlo by být? Pomáhají v přežití. Abyste mohli projít úrovní, zdolat bosse a postoupit dál, musíte nejprve aktivovat několik soch. Ty jsou různě umístěny na mapě, kterou předem neznáte. Vždy proto chodíte po celé ploše a čelíte divným bytostem. Mapy jsou náhodně skládány. Stejně tak skladba nepřátel a následky radiace. Nikdy tak nevíte, co na vašeho puberťáka čeká.

Kouzlo neznámého drží hratelnost hodně dlouho na výši. Především mutace jsou jako vajíčko s překvapením. Jednou vyroste kobří hlava plivající jed. Podruhé vám vzplane lebka. Jindy se vlasy promění v nafouklou houbu. A při desátém pokusu možná získáte hrb, který si žije vlastním životem. Je to vtipné a naivně roztomilé. Neradi umíráte vlastní hloupostí. Na druhou stranu se těšíte, co si pro vás pustina tentokrát připraví.

Občas jsem to zabalila dobrovolně. Neseděla mi netopýří křídla. A příliš pochopení nenašly ani toxické bodce. Víte, základní zbraní je baseballová pálka. Hrdina až v průběhu hraní získá tři funkční mutace. A jak jsem brzy zjistila, útoky na dálku mi sedí mnohem víc. A tak průzkumník často padl jen proto, že jsem nedokázala využít získané dovednosti. Z bossů a z podzemních komplexů si odnášíte ještě evoluční změny charakteru. Dokáží vylepšit rychlost nebo skoky. Jindy se poštěstí být imunní vůči elektřině, ohni.

Běžně nemám ráda podobné hry. Chodit stále od začátku. Být vděčná za každou drobnost získanou postupem. A modlit se, aby můj poslední život stačil do závěru úrovně. RAD mi ale ukázal tu vstřícnější tvář rogue-like her. Obrázek, ve kterém není hanba jít znova. Kdy se těšíte na další štaci. Protože nevíte, co vám náhoda přisoudí. Dozajista za to vděčím i výtvarné stránce a melodickému hudebnímu podkladu.

Co neocením, je správa kolonie. Možnost kupovat předměty pro doplnění zdraví nebo úpravu mutací beru jako plus. Už však nevím, jak využít trezor kazet. Ty symbolizují herní měnu (nebojte, RAD nemá mikrotransakce) a doplňují diskety. Nikdy jsem jich ovšem nenasbírala tolik, aby schraňování mělo smysl. Možná jsem hloupá, ale vždy jsem vše utratila u obchodníků v jednotlivých úrovních. Hlavně disket se mi nedostávalo. A to jsou klíčem ke krytům a truhlám. Proto jsem se do kolonie takřka nevracela.

Také proč? Světy jsou krásné. Vaším působením se mění v botanickou zahradu. Co krok, to malý záhonek barevných kvítků. Ne, že bych byla ekologická aktivistka, ale vypadá to moc hezky. Bohužel, občas musíte ven i v noci. A to už tak pěkné není. V tmavých pasážích se nebezpečná místa barví do infračervené. Jako když predátor sleduje oběť. Toto barevné schéma se mi nelíbí. Je špatně přehledné a při delším sledování z něho bolí oči. Jelikož ale umírám často, tolik času v noci netrávím.

Trojrozměrná nukleární zkáza nemá hru pro více hráčů. Velká, velká škoda. Obdobné tituly mívají alespoň kooperaci a RAD by si ji opravdu zasloužil. Místo ní jsou v nabídce denní výzvy. Náplň hry je stejná, jen jsou upraveny některé prvky. Jako fungování světa nebo počáteční vybavení. Pamatujte, že výzvy se nepočítají do celkového postupu. A nezapomínejte na ukládání. Je přístupné jen z kolonie.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

V rytmu elektronické hudby mutujete tak dlouho, dokud z vás zpěváci stejně nebudou. Náhodné následky radiace pomáhají v boji s monstry a zároveň dirigují poutavou hratelnost. Pokud vám nevadí, učit se z vlastních chyb, je RAD příjemná oddechovka. Nevyžaduje mnoho času. Zároveň může na dlouho zabavit obsahovou pestrostí. Osobně bych upravila noční výpravy a přidala kooperaci. Ale možná jen proto, abych mohla svádět nezdary na někoho jiného.
11. 09. 2020 • CryLineT4

Recenze: WRC 9

Většinou se klepeme, abychom se o nové hře dozvěděli co nejvíc. Zajímají nás nové herní prvky, změny oproti předešlým letům a vyhlídky do budoucna. A rozhodně není milé, když nás cokoliv o tyto radosti připraví. V případě závodní značky WRC nás o ně připravila jasná budoucnost, kterou pevně drží britští Codemasters. Ti vydají rallye šampionát pod svým štítem už v roce 2023, a tak je celkem logické, že nynější vývojáři nebudou dělat...

»
10. 09. 2020 • p.a.c.o0

RECENZE: Marvel’s Avengers

S velkou mocí přichází také velká zodpovědnost. Třeba když máte doma službu na mytí nádobí, vyprdnete se na to a pak celá rodina musí jít do restaurace na večeři, protože není z čeho jíst. Nebo když jste řidičem autobusu a na svoji linku vyrazíte se zpožděním, protože jste zrovna museli na onu místnost, nebo jste prostě jenom chtěli dohrát další level ve své oblíbené hře. Tím pádem lidé jezdící na...

»
08. 09. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Windbound

Byly časy, kdy si dámy v nesnázích sedly na patník a čekaly, až se objeví hrdina s důvtipem, ostrými lokty a pořádnou kuráží. Jenže MacGyverům už doba příliš nepřeje, a tak se dívky musí spolehnout hlavně na sebe, což samozřejmě pro ně není žádný problém. Ochotně berou do rukou zbraň a těžké nástroje, aby se s nepřízní osudu vypořádaly pěkně po svém. A vůbec jim nevadí, že budou mít mokro za spodničkou a...

»
01. 09. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: PGA Tour 2K21

Přijíždím se svým BMW ke klubu. V tom přiběhne pikolík, ochotně bere klíče od mého vozu, aby ho zaparkoval, a jeho kolega rozkládá deštník, aby můj oblek od Armaniho nenamokl. Golfové hole mám v kufru, ale než dojdu na hřiště, budou tam na mě čekat. Někdo se o to jako vždy postará. Cestou zdravím pana doktora. Asi si odskočil na pár jamek před další operací. A je tady i pan senátor, s tím...

»
18. 08. 2020 • Lukáš Urban3

Recenze: Mortal Shell

Ve hrách, všude jako jinde, platí obecná paušalizace. Proto líbí-li se vám série Dark Souls, automaticky se předpokládá, že máte nahráno Sekiro, Code Vein, Necropolis, The Surge či Lords of Fallen. No, pravda je trochu složitější. Z těžko stravitelné RPG větvičky se stala macatá větev, která navzdory totožným prvkům nabízí rozdílné herní zážitky a obtížnosti. A zatím, co svět velkých titulů čeká na Elder Ring, malý tým veteránů servíruje Mortal Shell.

»
10. 08. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Skully

Na letní sezóně jsem měl vždycky rád ono pomyslné „herní sucho“. Období, kdy velká vydavatelství vyspávají kocovinu z veletrhů a zbrojí na podzim. Tudíž se dostalo pozornosti malým hrám, jejichž vývojáři nemají ambice na vysoké prodeje, ale často mívají dobrý nápad. Například vytvořit plošinovku v nepříliš lákavém prostředí, zato se zajímavou kombinací prvků a logických překážek. 

»
01. 08. 2020 • p.a.c.o4

RECENZE: Creaks

Hry jsou umění. Někdy o něco větší, někdy o něco menší, ale na každém kousku se dá něco najít. Je přitom jedno, zda se na vývoji podílí multikulturní tým o několika stovek zaměstnanců z celého světa, nebo nějaké menší studio třeba od nás. Je ale pravda, že některé hry jsou umělecké o něco víc a třeba i ve vícero směrech, než tomu bývá u jiných. Jedním ze studií, které si na prezentaci...

»
27. 07. 2020 • Lukáš Urban8

Recenze: Destroy All Humans!

Mám velkou oblibu v námětech s mimozemskou invazí. Smůlou pro mě je, že většinou nekončí dobře. Můj pokřivený charakter vždy fandí vetřelci, nikoliv lidem, kteří se chovají jako hlupáci a jen úplnou náhodou pokaždé vyhrají. Trpím, když poslední dva polárníci přemůžou Věc. Nikdy neodpustím Ripleyové, že vyhodila Vetřelce do kosmu. A Den nezávislosti už nikdy nebude stejný kvůli pitomému viru z laptopu. Naštěstí je tu Crypto. Spása z daleké galaxie a hajzlík na entou.

»