Recenze: RAD

Autor: CryLineT Publikováno: 25.8.2019, 12:25

Publikováno: 25.8.2019, 12:25

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 68 článků

Vše je o šancích. Při prvních informacích zvažujete šance o koupi. Po prvním zapnutí dáváte šance jednotlivým obtížnostem. A s prvním selháním toužíte po šanci na opakování. Hry jsou celé o dalších příležitostech. Zatím, co v životě se nám jich často nedostává. Ukázkovým prototypem neustálých poučení z chyb je žánr rogue-like.

Ještě, než se studio Double Fine přidalo k týmům Xbox Game Studios, spojilo síly s Bandai Namco. S jeho pomocí vydalo RAD. Hru o apokalypse. O následcích radiace vzniklých z obrovské, dvojité katastrofy. Ovšem nečekejte depresivní pustinu. Autoři Psychonauts, The Cave, Costume Quest nebo Brutal Legend nechtějí být vážní. Jejich ozářený svět je barevný a zní v něm elektronická hudba.

Osmdesátá léta jsou zpět. Neonové nápisy, VHS pásky, diskety, punkerské účesy, džínové bundy a syntetizátory linoucí se z repráků. Ta zažitá šablona tehdejších laciných filmů. V kulisách šrotiště. Se sytým nasvícením a hodně špatnými herci. Už tenkrát to bylo k smíchu, já vím. Navzdory tomu s nostalgií vzpomínáme. A s dospívajícími hrdiny pomáháme zachránit zbytky nesvětélkujících lidí.

RAD nestojí na příběhu. Daleko je Kingovo Stůj při mně. Ještě dál Rošťáci. V kůži jedné z osmi postav razíte do nehostinných oblastí, abyste nahodili zdroj energie pro kolonii. Řekla bych, že tady to končí. Důležité totiž je, že jste vybaveni speciálním darem. Dokážete pohlcovat části radiace. Málo z obyčejných květin, mnohem víc z monster. Výsledkem je, že vám co chvíli něco zmutuje. V agresivnějším případě i vyroste. A o to tu běží.

Nově získané… dary? Mohlo by být? Pomáhají v přežití. Abyste mohli projít úrovní, zdolat bosse a postoupit dál, musíte nejprve aktivovat několik soch. Ty jsou různě umístěny na mapě, kterou předem neznáte. Vždy proto chodíte po celé ploše a čelíte divným bytostem. Mapy jsou náhodně skládány. Stejně tak skladba nepřátel a následky radiace. Nikdy tak nevíte, co na vašeho puberťáka čeká.

Kouzlo neznámého drží hratelnost hodně dlouho na výši. Především mutace jsou jako vajíčko s překvapením. Jednou vyroste kobří hlava plivající jed. Podruhé vám vzplane lebka. Jindy se vlasy promění v nafouklou houbu. A při desátém pokusu možná získáte hrb, který si žije vlastním životem. Je to vtipné a naivně roztomilé. Neradi umíráte vlastní hloupostí. Na druhou stranu se těšíte, co si pro vás pustina tentokrát připraví.

Občas jsem to zabalila dobrovolně. Neseděla mi netopýří křídla. A příliš pochopení nenašly ani toxické bodce. Víte, základní zbraní je baseballová pálka. Hrdina až v průběhu hraní získá tři funkční mutace. A jak jsem brzy zjistila, útoky na dálku mi sedí mnohem víc. A tak průzkumník často padl jen proto, že jsem nedokázala využít získané dovednosti. Z bossů a z podzemních komplexů si odnášíte ještě evoluční změny charakteru. Dokáží vylepšit rychlost nebo skoky. Jindy se poštěstí být imunní vůči elektřině, ohni.

Běžně nemám ráda podobné hry. Chodit stále od začátku. Být vděčná za každou drobnost získanou postupem. A modlit se, aby můj poslední život stačil do závěru úrovně. RAD mi ale ukázal tu vstřícnější tvář rogue-like her. Obrázek, ve kterém není hanba jít znova. Kdy se těšíte na další štaci. Protože nevíte, co vám náhoda přisoudí. Dozajista za to vděčím i výtvarné stránce a melodickému hudebnímu podkladu.

Co neocením, je správa kolonie. Možnost kupovat předměty pro doplnění zdraví nebo úpravu mutací beru jako plus. Už však nevím, jak využít trezor kazet. Ty symbolizují herní měnu (nebojte, RAD nemá mikrotransakce) a doplňují diskety. Nikdy jsem jich ovšem nenasbírala tolik, aby schraňování mělo smysl. Možná jsem hloupá, ale vždy jsem vše utratila u obchodníků v jednotlivých úrovních. Hlavně disket se mi nedostávalo. A to jsou klíčem ke krytům a truhlám. Proto jsem se do kolonie takřka nevracela.

Také proč? Světy jsou krásné. Vaším působením se mění v botanickou zahradu. Co krok, to malý záhonek barevných kvítků. Ne, že bych byla ekologická aktivistka, ale vypadá to moc hezky. Bohužel, občas musíte ven i v noci. A to už tak pěkné není. V tmavých pasážích se nebezpečná místa barví do infračervené. Jako když predátor sleduje oběť. Toto barevné schéma se mi nelíbí. Je špatně přehledné a při delším sledování z něho bolí oči. Jelikož ale umírám často, tolik času v noci netrávím.

Trojrozměrná nukleární zkáza nemá hru pro více hráčů. Velká, velká škoda. Obdobné tituly mívají alespoň kooperaci a RAD by si ji opravdu zasloužil. Místo ní jsou v nabídce denní výzvy. Náplň hry je stejná, jen jsou upraveny některé prvky. Jako fungování světa nebo počáteční vybavení. Pamatujte, že výzvy se nepočítají do celkového postupu. A nezapomínejte na ukládání. Je přístupné jen z kolonie.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

V rytmu elektronické hudby mutujete tak dlouho, dokud z vás zpěváci stejně nebudou. Náhodné následky radiace pomáhají v boji s monstry a zároveň dirigují poutavou hratelnost. Pokud vám nevadí, učit se z vlastních chyb, je RAD příjemná oddechovka. Nevyžaduje mnoho času. Zároveň může na dlouho zabavit obsahovou pestrostí. Osobně bych upravila noční výpravy a přidala kooperaci. Ale možná jen proto, abych mohla svádět nezdary na někoho jiného.
21. 11. 2019 • p.a.c.o3

RECENZE: Star Wars Jedi Fallen Order

Máme tady nějaké fanoušky prahnoucí po nové hře z univerza Star Wars? Myslím si, že rozhodně ano, protože tato značka do jisté míry změnila život celé řadě lidí a i po tolika letech od uvedení prvních filmů na sebe upoutává patřičnou pozornost. Aktuálně ji vlastní Disney, který se pustil do nového seriálu pro svou streamovací službu a také nás čeká další filmové zpracování s celou řadou navrátivších se postav a herců.

»
19. 11. 2019 • Lukáš Urban7

Recenze: Terminator: Resistance

Ať si James Cameron klidně do konce života točí Avatary nebo třeba tření lososů ve studeném proudu. Z mého pohledu to nejlepší už filmovému průmyslu přinesl. Výtečně pozvedl Vetřelce, aby se později korunoval za krále akčních sci-fi s druhým Terminátorem. Myslete si, co chcete, ale tomuhle snímku se vyrovná jen máloco. Na béčkovém scénáři vystavěl Cameron multižánrový klenot. Nadčasovou klasiku, kde v naprostém souladu funguje svalnatý antihrdina, silná ženská postava, bezcitný padouch a...

»
12. 11. 2019 • CryLineT6

Recenze: Bee Simulator

Jako malá jsem chtěla být ledasčím. A lampička dětského pokojíčku byla svědkem, že zvířata nezůstala bokem. Ale včely mezi má přání nepatřily. I když jsem přímo milovala strašpytla Vilíka a rozvernou Máju, život jejich skutečných předobrazů mě nezajímal. Neproháněly se savanou jako lvice. Neskákaly ve vlnách jako delfíni. A už vůbec nekroužily výšinami jako orel. Místo toho létaly po loukách. Hromadily pyl, aby jim výsledek nakonec sebral člověk nebo vetřelec...

»
24. 10. 2019 • Lukáš Urban9

Recenze: The Outer Worlds

Sedím tu, žvejkám flákotu z raptidona a čučím na bandu dělníků, co rozhazuje výplatu v kartách. Vezměte jed, že se nakonec pozabíjejí, protože ten vlevo fixluje, až se mu z pazour práší. Ale je tu docela klid. Na to, abych dal dohromady pár řádků, kterým stejně nikdo neuvěří. Ale kdo ví, co bude zítra. Halcyon je stabilní jak vytuhlá mrtvola a gauneři z velkých korporací na něm hodují jak supi. Snad měla Nyoka pravdu...

»
20. 10. 2019 • CryLineT0

Recenze: Stranded Sails: Explorers of the Cursed Islands

Přijměte pozvání od studia Lemonbomb, které z přístavu kočíruje průzkumnou loď. Kocábku se sympatickou posádkou. A samozřejmě také s vámi, co by potomkem kapitána a vrchním důstojníkem. Jen se příliš nenechte unést modravou dálí. Počasí nemá chuť řídit se předpovědí a brzy nabídne zamračenou tvář. Takovou, po jejímž pohledu končí plachetnice roztříštěná o skaliska ostrovů. A jak jste skončili vy? Váš otec? A vaše posádka? To už vám poví malinký titul Stranded...

»
14. 10. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Frostpunk: Console Edition

Zimu mám moc rád hned z několika důvodů. Předně není horko a člověk se může přiobléct, když teplota klesá. A pak se v případě dostatku sněhu dají provozovat zimní sporty nebo nejrůznější venkovní aktivity. Poslední dobou, zejména ve městech, však zimy stojí pěkně za prd a užívat si krásnou, čistou bílou pokrývku se poštěstí spíše na horách. Prý to má na svědomí globální oteplování, takže si těch krásných zim budeme asi užívat...

»
12. 10. 2019 • p.a.c.o10

RECENZE: GRID

Závody jsou hodně vděčným tématem pro herní zpracování. Ještě aby ne, když závodění obecně je skvělá zábava a kdo by nechtěl vyhrát, že? Navíc máme rádi rychlá a krásná auta, na která většinou zálibně koukáme, protože k jejich řízení se dostaneme hodně zřídka a na skutečném závodním okruhu ještě méně. Vývojáři to asi vidí stejně, takže nabídka je v tomto žánru opravdu pestrá a bohatá.

»
08. 10. 2019 • Lukáš Urban27

Recenze: Tom Clancy’s Ghost Recon Breakpoint

*Recenzi doplňují nalezené zápisky z deníku ztraceného „ducha“ (vřelý dík směřuje k Luk83). Asi za každým selháním v lidské historii stojí prvotní příčina.  Ta má zpravidla jméno, nad kterým rudneme během čtení v novinových sloupcích. Také má obličej, na jehož podobiznu si rádi flusneme, kdykoliv ji vidíme. A co pak teprve osobnost podléhající společenskému zavržení. Však ten bídák si zaslouží vyřadit jak ojetý diesel. My potřebujeme jasného viníka. Hmatatelný kus masa, který...

»