Xboxweb.cz

Během doby, ve společnosti označovaných jako zlatá devadesátá (herní), vývojáři pokládali základní kameny dnes už zajetých žánrů, které tehdy byly extra novátorské, nikdy nevídané, zkrátka revoluční. A kde má akční FPS pradědečka Wolfensteina, tam má survival horor Resident Evil. A takříkajíc v současné době je zase hitem tyto základní kameny obnovovat a remasterovat (čti předělávat) na současnou generaci konzolí. Ale co si budeme povídat, tento trend zasáhl i hry mladé a třeba i jen rok staré.

Jak si může každý lehce splést, Resident Evil HD, není předělávkou původního dílu, nýbrž 13 let starého remaku pro Nintendo Gamecube, takže takový dvojitý remake. A ani ne remake v pravém slova smyslu, protože si troufneme říci, že obě verze, nová a Gamecube, jsou téměř jedna ku jedné, až na vyhlazení vrásek a navýšení rozlišení na 1080p, který Gamecube samo sebou neměl. Oproti původnímu, prvnímu dílu kromě vylepšené a kompletně předělané grafiky se od píky předělali zvuky, animace postav a zvuky s hudbou v pozadí. Nahráli se nové a dabéři znovu namluvili hlavní postavy. Mimoto přibyla volba obtížnosti, nastaly drobné změny ve scénáři a dokonce se přidal i nový obsah. Novým obsahem míníme například nové zbraně, jako granáty nebo teaser, nebo třeba odemykatelné vzhledy pro dvě hratelné postavy – Jill a Chrise.

Jill i Chris má každý trošku odlišné vlastností a s tím spojené výhody a nevýhody. Chris je chlap, a tak to se zbraněmi umí lépe, ale je to právě Jill, kdo už od začátku nosí kvér za osmi slotovým opaskem, kdežto Chris nese jen nůž za šesti slotovým. Navíc Jill má od začátku parťáka Barryho, bohužel Chris si na svoji parťáka od začátku hry musí ještě počkat. Dalo by se říct, že si jsou vlastně takříkajíc fifty fifty, ale Jill má k tomu všemu ještě šperhák, pomocí kterého se dostane do většiny dveří bez klíče, což je oproti zapalovači, co nosí Chris značná výhoda, čímž se stává hraní za Jill o něco jednoduší po adventurní stránce. Po to akční spíš Chris, protože vydrží více zásahů.

Jo! Málem bychom zapomněli. Byť je v dnešní době značka Resident Evil považována za akční hororovku, první díl je adventurou jako víno. Vaší osmi hodinovou náplní, krom občasného střetu s nepřítelem či rovnou bossi a zabývání se jejich eliminací, povětšinou bude odtajňování děje pomocí hádanek, používání a sbírání všelijakého harampádí, které mnohdy použijete zcela úplně jinde a jindy, než byste čekali, k čemuž vám pomůže truhla, kam můžete svoje nalezené předměty uskladňovat pro pozdější užití.

Ptáte-li se na atmosféru, najdete zde tu samou, co v roce 2002. Pokud ji ale máme porovnat s původní verzí, kvůli které jsme oprášili stařičký Playstation jedna (víme, že jsme Xboxweb, ale v té době prostě Xbox ještě nebyl), musíme konstatovat, že atmosféra razantně zhoustla. Není to ani tak audiovizuálním upgradem, jako spíše zvednutou obtížností. Resident Evil je prostě hrou ze staré školy a co kdysi byla obtížnost normal, dnes je spíše very hard. Neježe zvolenou obtížností určujete výdrž nepřátel, ale protože tehdy ještě žádné autosavy nebyly, ukládá se zde manuálně, a to přes skromně umístěné psací stroje. Jak to souvisí s obtížností, nechápete? Na uložení hry potřebujete inkoust, jehož počet je ve hře značně omezený, kdy ku příkladu na obtížnost easy dostanete jen šest inkoustů, což v případě nenalezení žádného dalšího v praxi znamená, že si za nějakých 7-8 hodin hraní můžete uložit hru jen šestkrát. Děsivé, že?

Přemýšleli jsme, jestli zvolit kratší, či delší recenzi. Výsledná délka je taková jaká je, a to v důsledku toho, že jsme si řekli, jak zbytečné je se sáhodlouze rozepisovat, když kromě volby klasického/širokoúhlého obrazu a volby ovládání původní/moderní se vším dalším, v recenzi zmíněným se do hry nic nového nebo snad jiného nedostalo. My zhýčkaní obtížností dnešních her očekávali od autorů alespoň volbu opravdu lehké obtížnosti, aby mohla stát modlou i pro dnešní fanoušky avdentur také zhýčkaných dnešní dobou nebo prostě i mladší hráče. Normálně bychom asi tak kladně nehodnotili, kdyby šlo o mladou hru. Jelikož si ale první Resident Evil nemáte šanci se nikde na konzolích obývajících momentální trh zahrát, musíme hodnotit s jistou dávkou optimismu. Každý, kdo si chce doplnit herní vzdělání o skvělý a kultovní kousek, jež přinesl do herních vod žánr survival horor, má teď skvělou příležitost. Dobře si však rozmyslete, jestli jste opravdu takoví fajnšmekři. Jednička opravdu nemá po stránce hratelnosti mnoho společného s novějšími díly, a to že vás bavila pětka, ještě neznamená to samé pro první díl. Capcom pojal remake po svém a o přidanou hodnotu se moc nestaral, což je škoda, ale popravdě jsme ani nic víc nečekali.