RECENZE: Risen 2: Dark Waters

Autor: tonyskate Publikováno: 26.8.2012, 10:54

Publikováno: 26.8.2012, 10:54

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 4402 článků

První Risen nebyl zrovna hitem, ale určitě se nejednalo o špatné RPG. Němečtí autoři Piranha Bytes (série Gothic) se nyní pokouší o nápravu s Risen 2: Dark Waters, které také sice nedopadlo úplně na jedničku, ale přesto se jedná o povedené akční RPG, které by si fanoušci tohoto žánru neměli nechat ujít. Více v naší recenzi…

Risen 2: Dark Waters navazuje na svého předchůdce, ovšem znalost první hry není nutná a vše důležité se dozvíte hned na začátku hry. Opět hrajete za bezejmenného hrdinu, který po událostech první hry začal trochu chlastat a skončil jako voják u Inkvizice v přístavním městě Caldera. Jeho rutinní život je narušen, když blížící se loď zlikviduje Kraken a jednou z mála přeživších je jeho stará známá Petty, dcera proslulého piráta Steelbearda. Patty stále hledá svého otce, ovšem ne jen kvůli pokladu, ale proto, že údajně má zbraň, která by dokázala zabít Krakena a také Mara, která je jednou z Titánů, jež terorizují tento pirátský svět. Vydáte se tedy po stopách slavného piráta a postupně zjistíte, že bude třeba procestovat hned několik karibských ostrovů a překonat několik pirátských velitelů, abyste získali vše potřebné a učinili tak moře opět bezpečné.

Zápletku bychom tedy měli a je poměrně zajímavá a příběh příjemně odsýpá, jak je u Piranha Bytes zvykem. Dalším prvkem, kterým tito němečtí vývojáři vynikají, je propracovaný, detailní a velmi živý svět. Tentokrát není k dispozici pouze jeden svět, ale hned několik ostrovů, kdy některé jsou menší, ale většina jich je velmi rozsáhlých a celkově strčí velikostí i atmosférou původní svět do kapsy. Kromě již zmíněné Caldery, kde je pevnost Inkvizice, zavítáte například na nádherné tropické strovy Tacarigua, Antigua a další. Každé nabízí vše, co by měl ostrov z pirátského světa mít. Tedy pláž, hustou vegetaci, všude plno zvěře a monster, různé postavy, tábory, poklady, samozřejmě také piráty, občas i domorodce, a mnoho dalšího. Možná si z první hry pamatujete na gnomy, kteří nyní mluví, a můžete plnit jejich úkoly. Jednotlivé ostrovy zkrátka překypují životem, což je jen a jen dobře.

Na každém z ostrovů na vás pochopitelně čeká spousta výzev v podobě desítek úkolů, kdy některé vám asi po čase přijdou repetitivní, ale obtížně se vymýšlí neustále něco nového, když hra nabízí dobrých 300 úkolů. Navíc vám tuto malou vadu jistě vynahradí, že některé úkoly se dají splnit více cestami. Jako například vysvobození vězně, kdy buď okradete strážného o klíč, nebo vystřelíte dělem do věže či strážného ovládnete pomocí voodoo. Celkově se vás úkoly nesnaží frustrovat a jejich plnění vás bude bavit. Na mapě většinou budete mít vyznačen i cíl, takže nebudete muset slepě tápat po ostrově. Při některých úkolech vám nebudou v cestě stát jen nepřátelé či divoká zvěř, ale také unikátní příšery nebo sem tam i nějaká ta past. Pro dokončení některých úkolů se budete moci vydat i na další ostrov, což je většinou případ příběhových questů.

Odměnami za splnění úkolů jsou nejen předměty či zlato, ale především také zkušenosti, které jsou v Risen 2: Dark Waters známy jako Glory, tedy sláva. Získanou slávu můžete rovnou v menu investovat do daných kategorií, jako je boj na blízku či na dálku, voodoo, zlodějina a tvrdost. Takto se vám zvýší trojice vlastností pod každou kategorií, takže v boji na blízko, se vám zlepší útočnost bodných a sečných mečů a kordů, a také házecích zbraní (dýky a oštěpy). V případě tvrdosti se vám pak zvýší odolnost vůči zbraním a kulkám, a budete mít účinnější zastrašování. Velmi zajímavá je pak zlodějina, do které spadají špinavé triky (hození písku do očí při souboji), umění zloděje (páčení zámků apod.) a také stříbrný jazyk. Například díky zastrašování a stříbrnému jazyku se můžete vykecat z problémů či někoho donutit, aby přestal dělat problémy a tak dále.

Jakmile si takto zvedne úroveň dané kategorie, tak se u učitelů můžete za zlato naučit nové vlastnosti, jako je třeba kop při souboji, protiútok, vycvičení opice či papouška, zastřelení po skočení rozhovoru a další. Samozřejmě se lze učit i jednotlivé vlastnosti obecně, které se vám tak zvýší a tak i jejich uplatnění, takže budete moci páčit více truhel, snadněji okradete některé lidi neb ose vám zkrátka zvýší účinnost zbraní určité kategorie. Když už jsme zmínili opici a papouška, tak opičku můžete poslat skrze malé díry nebo s ní jednoduše vejdete do místnosti a můžete nepozorně něco ukrást, protože malému zvířeti nikdo nevěnuje pozornost. Zatímco nad opičkou máte plnou kontrolu, tak papoušek slouží spíše na odlákání pozornosti nepřátel, hlavně těch silnějších. Pokud se budete chtít učit voodoo, tak bude třeba se připojit k domorodcům, což vám zpřístupní jiné úkoly, než které byste plnili za Inkvizici, ovšem na vývoj příběhové linie to nemá vliv, jen některých věcí dosáhnete jinak. Zmíněné vlastnosti lze permanentně zvýšit i nalezením tzv. legendárních předmětů, kdy některé získáte zkoumáním a světa jiné zase plněním úkolů.

Vašeho bezejmenného hrdinu si samozřejmě můžete vylepšit i díky různým předmětům. Některé zbraně mají bonusové účinky, jež vám zvýší jejich účinnost a samozřejmě neschází ani nějaké ošacení, i když zrovna podle čísel moc účinné není, ale nebuďte překvapeni, když s ním dojdete na konec hry poměrně bez problémů. Neschází zde dokonce ani legendární zbraně, pro které ovšem musíte najít jejich dvě části a pomocí kovařina, kterou se musíte naučit, je pak spojit a opravit. Určitě se to vyplatí, protože tak můžete najít některé nejsilnější zbraně ve hře. Součástí jsou i prsteny či náušnice, které vám taktéž pomohou vylepšit vaši postavu. Lektvary jsou samozřejmostí, ovšem pro jejich tvorbu se budete muset naučit voodoo, které odhaluje i možnosti magie. A nakonec neschází ani různé jídlo, tvrdé nápoje či nespočet cetek a jiných předmětů, které pro vás nemají význam, ale dají se dobře prodat a tak získáte zlato na jiné věci nebo na zlepšení u učitelů.

Co se týče bojového systému, tak je téměř shodný s většinou akčních RPG, především co se týče souboji se zvěří. Většinou stačí sekat a stále postupovat, ale většinou narazíte na větší skupinky, kdy jeden zvíře či příšera vás zaměstná a ostatní na vás budou útočit. Například takové opice po vás budou házet kokosy a prasata se na vás zase plnou silou rozběhnou a vrazí do vás. Některé příšery se i dokáží bránit, jako třeba hrobový pavouk nebo masivní korýši. Ani potyčka s jaguárem nebude zrovna sranda, protože se jedná o rychlé zvíře, které vás klidně oběhne a teprve pak zaútočí. Potyčky se zvěří jsou tedy chvílemi zajímavé, i když to tak nemusí působit. Souboje s lidskými protivníky jsou už pak o něčem jiném, a pokud nechcete jen krýt a příležitostně zaútočit, bude se hodit naučit některých ze špinavých triků a především protiútok, abyste mohli přerušit útok nepřítele. Zpočátku bude hra docela výzvy, ale postupně se to bude zlepšovat. Nestyďte se proto využít pomoci občasných společníků, kteří za vámi všude půjdou, a získáte veškeré zkušenosti. Zvláště zezačátku jsou neocenitelnou pomocí a vyhnete se tak frustrujícím začátkům a zbytečnému načítání.

Tolik asi ke hře samotné a podíváme se na její technickou stránku. Jako první si vezmeme na paškál zvuk, v kterém Piranha Bytes vždy excelovali a je tomu tak i nyní. Povedené dialogy jsou navíc výborně namluveny a nemáme jim co vytknout. Slabší je ovšem s vizuální stránkou. Zatímco na PC hra vypadá skvěle, tak na konzolích už to není úplně nejlepší, ale přesto se nám hra hodně líbila a svět je nádherný, stejně jako ostatní herní složky a po čase přestanete grafiku vnímat, protože budete ponořeni do příběhu. Bohužel podobně jako u první hry, i zde jsou z důvodů konverze technické nedostatky, jako je občasné zpomalení po poražení soupeře či vynechávání zvuků, zvláště při střelbě. Na druhou stranu načítací časy jsou docela rychlé a po načtení už vás při hraní nic neruší. Přesto to jsou ale nedostatky, které vám snad vynahradí ostatní klady hry jako je poutavý příběh, bohatý svět nebo dlouhá hrací doba, kdy vás Risen 2 zaměstná na dobrých 30 hodin. Pokud budete hodně důkladní, tak to může být i více.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Risen 2: Dark Waters je dalším povedeným akčním RPG od studia Piranha Bytes, které ovšem nedosahuje svého potenciálu, což je ohromná škoda. Nemáme pochyb, že skalní fanoušci tohoto žánru si hru užijí a možná i ty příležitostí, ale přesto nás ohromil masivní, živý svět, jež je rozdělen do ostrovů, mezi kterými můžete postupně volně cestovat, a také se nám líbili úkoly, dialogy a dabing, a samotný příběh. Různé možnosti řešení úkolů, které se nabízí díky zastrašování a přemlouvání jsou také skvělým prvkem. Podle nás je toho dostatek, aby si hra zasloužila udělené hodnocení. Trochu nás zamrzelo, že můžete poměrně libovolně vykrádat truhly, kdežto v série Gothic jste jen udělali krok do cizího domu a domácí už tasil meč. Risen 2 také možná mohlo být větší výzvou, ale tu vám snad nabídne vyšší obtížnost.
06. 07. 2020 • p.a.c.o10

RECENZE: F1 2020

Formulové závody jsou součástí herního světa už pěknou řádku let. Dokonce jedna z prvních her, kterou si tenkrát ještě na PC pamatuji, jsou legendární formule Grand Prix Circuit od Accoolade z roku 1987. Na jejich vývoji se dokonce podílel jistý Don Mattrick, což je ten pán, který nějaký čas vedl Xboxovou divizi a také oznamoval konzoli Xbox One. Další formulovou hrou, která se mi vryla do paměti byla série od EA, i...

»
02. 07. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: Hunting Simulator 2

Sebereflexe je dobrá vlastnost a řekněme si, že nám hráčům občas chybí. Od aut chceme reálnější jízdní model, ale zároveň dobrou ovladatelnost jedním prstem. Po akcích vyžadujeme bravurní balistiku, abychom se vzápětí rozčilovali, že je ta střelba až moc reálná. A po simulátorech žádáme zhmotnění skutečných prvků, avšak za hodinu kňouráme nudou. Víme tedy co vlastně chceme? Nejspíš ne. Aspoň v tom tentokrát nejsme sami, protože studio Neopica bloudí na...

»
23. 06. 2020 • CryLineT9

Recenze: SpongeBob SquarePants: Battle for Bikini Bottom – Rehydrated

Je to žluté, nosí to kalhoty a chová to mňoukajícího hlemýždě. Nic? Kamarádí se to s natvrdlou mořskou hvězdicí a pracuje pro Evžena Krabse u Křupavého kraba. Stále nic? Kde jste žili posledních dvacet let, že neznáte SpongeBoba? Mořskou houbu v kalhotách, která si spokojeně žije v Zátiší Bikin. Ale chápu. Každý se nezamiloval do hlubokých očí usměvavého hrdiny. Také humor nemusel trefit ten pravý cíl. V případě remasteru Battle for Bikini Bottom by to...

»
21. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: The Elder Scrolls Online: Greymoor

To je pořád řečí, jak neexistují upíři a vlkodlaci. A přitom je potkáváte takřka dnes a denně, aniž byste si to uvědomili. S větší intenzitou ty prvé, kteří pijí dobrým lidem krev brčkem, ale zato dlouhodobě a usilovně. Pravda, neříkáme jim upíři. Dostávají pojmenování, jejichž tíhu ani digitální řádky nesnesou. Navíc neplatí, že by se objevovali jen s příchodem noci. S vlkodlaky je to složitější, ale snad minimálně pánové někdy měli tu...

»
14. 06. 2020 • CryLineT0

Recenze: Beyond Blue

Moderní podoba herního průmyslu činí z her univerzální kulturní médium. Úchvatné práce grafických enginů dokážou z vašeho obýváku vytvořit galerii umění. Prostorový zvuk nasimuluje početný orchestr hned vedle vás. A talent pánů spisovatelů přetvoří jedničky s nulami do výpravného románu. To ale není všechno. Tituly jsou rády také intelektuální, relaxační a výukové. Lehce se stanou exkurzí do antického muzea nebo dokumentem o podmořském životě.

»
12. 06. 2020 • tonyskate0

RECENZE: Desperados III

Za vyhynulý žánr byly často považovány tradiční adventury, ovšem ve skutečnosti to jsou taktické hry v reálném čase s důrazem na tichý přístup. Že nevíte o čem je řeč? Snad vám napoví slůvko Commandos. Série, jejíž první díl vyšel před více než 20 lety, nabídla nevídané pojetí, které si zamilovaly milióny hráčů. Podobných her poté vzniklo poměrně málo a vlastně byl tento žánr u ledu dobrou dekádu, dokud jej v roce 2016 neoživilo...

»
10. 06. 2020 • Lukáš Urban3

Recenze: Mafia III: Definitive Edition

Hodnotit zpětně titul není tak jednoduché. Obzvláště, pokud je všeobecně na pranýři už od dob, kdy se objevily první informace a videa. Od vydání se utvořil všeobecný názor, který můžu buď potvrdit nebo se vydat na válečnou stezku za popřením. Bohužel mi chybí moment překvapení, který má suplovat dodatečný obsah. K němu se dostali asi jen ti, kterým základ nevadil a hru si užili. Z toho vyplývá, že jsem na každý pád...

»
07. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Mortal Kombat 11: Aftermath Kollection

Jsou tituly, které se při vydání nevyplatí kupovat. Ne proto, že jsou v horším stavu než české památky, ale proto, že je čeká ještě velký kus obsahu. Přitom nutně nemusí jít o poloprázdné projekty, u nichž jsou pozdější dodatky součást obchodní strategie. Svou specifickou úlohu zde mají právě bojovky. Ať už Tekken, Soulcalibur nebo Mortal Kombat, vždy vyjdou v dostatečném základu, aby později přiložily pod kotel. Poslední jmenovaný se teď po roce...

»