RECENZE: Road Rage

Autor: p.a.c.o Publikováno: 27.11.2017, 16:44

Publikováno: 27.11.2017, 16:44

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1571 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Každý z nás určitě zná ten pocit, kdy se na něco těší a nemůže se dočkat dne, kdy si konečně svou vysněnou záležitost bude moct vyzkoušet nebo prožít. Přesně tyhle pocity jsem měl ve spojení s hrou Road Rage, která se odkazovala a snažila se ve mně vyvolat vzpomínky na legendární záležitost jménem Road Rush. Dokonce jsem v Road Rage vyzkoušel v rámci předběžného přístupu na PC, kdy pln optimismu jsem doufal, že předběžný přístup se povede přetavit v povedenou hru.

Předpokladů k naplnění slibů byla celá řada, protože tvůrci sáhli po osvědčeném Unreal Enginu 4, koncept na zábavnou hru v rukou měli také, a tak jsem nedočkavě čekal na kopii hry pro recenzi. Poté, co dorazila, jsem ji dychtivě nainstaloval a pln očekávání se pustil se do hraní, nic netušíc, co se na mě vlastně nakonec chystá. Dojmů a pocitů ve mně Road Rage nakonec vyvolalo celou řadu, takže následující řádky se je pokouší nějak rozumně shrnout.

Již samotný úvod naznačil, že tady nebude něco v pořádku, ale říkal jsem si, že dám hře šanci. Nakonec jsem prošel singplayer a vyčerpal všechny možnosti multiplayeru, což se nakonec ukázalo jako snadný úkol. Obsahu zde sice na první pohled je docela dost, ale jeho náplň je značně stereotypní. Přitom k dispozici je otevřené město se svým okolím, i když jeho rozlohu slovo velké rozhodně nevystihuje. Dobrá, říkám si, není sice velké, ale o to akčnější a zběsilejší zážitky mě čekají.

Příběh nemá moc cenu ani rozebírat, protože je podán tak nudnou formou, že jsem ho nakonec úplně ignoroval. Bylo tam něco o apokalypse, válce mezi gangy a ježdění na motorce. Nečekejte žádné filmečky nebo dramatické scény. Na začátku se nás vypravěč svým „dramatickým“ hlasem snaží dostat do stresu, jak je všechno špatné a všechno záleží jenom na nás. Hned poté se rozezní telefon, kdy další příběh je vyprávěn jenom textem skrze mobilní konverzaci. Vytvořit si vztah k hrdinovy, který je nesympatický už do začátku, prostě nejde a ani později se to nezmění. Kdyby ve hře příběh nebyl, ani by si toho člověk nevšiml.

Zlepšení bohužel nenastalo ani při závodění. Arkádový model jsem čekal, ovšem i přes implementaci Unreal Enginu chybí fyzikální nebo normální kolizní model. Motorce nedělá problém předvádět krkolomnou akrobacii, zatáčí okamžitě, a tak nějak je jí úplně jedno, kudy s ní jedete. Navíc je tak promyšlený, že celou trať klidně můžete odjet po zadním kole. Výsledek z jízdního modelu, pokud se dané vlastnosti tak dají vůbec nazvat, je hrozný až odpudivý.

Jeden příklad za všechny. To si takhle pěkně jedete a očekáváte konfrontaci se soupeřem, o kterých ostatně Road Rage má být. Zmáčknete tlačítko pro útok jednou ze zbraní a v tu chvíli se roztáčí pomyslné kolo štěstí, které určí váš následující osud. V ideálním případě se zbraň dle své náročnosti rozpohybuje a srazí soupeře z motorky. Bohužel těchto případů moc není, jelikož ve většině případů se po stisku tlačítka nestane jednoduše nic, takže výhoda pro soupeře, který vás neomylně pošle do prachu cesty. Třetí možností je, že v průběhu souboje dojde ke kontaktu motorek, což vede k celé řadě nepředvídatelných akcí. Můžete se od sebe jenom odrazit, nepředvídatelně se rozbít nebo zemřít ve změti výbuchu a plamenů. Často přichází smrt i nezaviněně, kdy si hezky jedete, najednou přijde z ničeho nic a nezaviněně výbuch a vy si jenom říkáte, co jsem jako udělal špatně.

Špatně je rozhodně udělané prostředí hry, které doslova přetéká bugy. Propadání se texturami nebo průchod pevnými překážkami, neskutečné výskoky do nebes, respawn motorek na sebe nebo další výbuchy. To všechno je běžnou součástí hry, kdy najít ve světě něco, co funguje tak, jak by hráč očekával, prostě nejde. Hůře technicky zvládnutou hru jsem snad nikdy nehrál a celkově jsem měl pocit, že hraju něco ještě horšího, než je alfa verze. Bohužel, takhle vypadá hotový produkt připravený k vydání. Přesvědčit se můžete na vlastní oči z kooperativního videa, jež jsme pro vás připravili a najdete ho někde kolem.

Bohužel ani použití věhlasného enginu nezajistilo podařenou grafickou stránku hry. Textury jsou špatné, a hlavně jejich všudypřítomné načítání je děsně otravující, a ještě více umocňuje dojem, že hrajeme hru někdy z přelomu roku 2000. K tomu nám hra předhazuje soupeře se nevyváženým AI. Dokud jsou před vámi, nedají vám moc šancí a jednou ranou vás pošlou k zemi. Když se však přes ně dostanete, jako by najednou ztratili o závodění zájem. Výjimkou je vždy ten jeden na další pozici za vámi, který se vás ne a ne pustit. Obecně však Road Rage nepředstavuje žádnou výzvu, protože vyhrát není vůbec složité, jak by se mohlo zdát. Je přitom jedno, o jakém herním módu se budeme bavit.

Multiplayer jsem již zmínil, ale věnujme mu ještě kousek času. Pokud zvažujete koupi hry třeba kvůli němu, ani to není dobrý nápad. Obsahu je totiž žalostně málo a už za hodinu se dokáže omrzet. Nabízí dva herní módy na šestici tratí. K tomu výběr zbraní, motorek a závodní, kdy ani jedno nemá nějaký vliv na výsledný dojem z jízdy.

2
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Adept na nejhorší hru letošního roku se jmenuje Road Rage a všechny své konkurenty nechává daleko za sebou. Škaredá grafika, nefungující hratelnost, spousta bugů a hlavně nuda jsou hlavní, ale také zásadní nedostatky celé hry. Její koupě se rovná herní sebevraždě, takže vězte, že to opravdu nechcete. Nikdy jsem si nemyslel, že nějaké hře dám minimální hodnocení, ale zde to úplně s klidným svědomím udělám.
  • Daniel Horký

    Kdyby to nekoho zajimalo tak cena je ted 779,-

    Musel jsem se podivat, tak treba nekomu usetrim cas 🙂

    • Daniel Horký

      Ani netusim proc je to R18… Tak treba to nebude jenom kvuli vulgarismu 😉

  • klidas

    779 forintov? 🙂

13. 11. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Super Pixel Racers

Závodníci měli v herním světě vždycky dobrou pozici, protože o závodní hry nikdy nebyla, a stále není, nouze. Výběr je opravdu pestrý a záleží čistě na tom, jaký druh závodů si chceme užít a jakou míru realističnosti očekáváme. Spousta hráčů si jistě ráda odpočine při nějakém arkádovém ježdění, a i v tomto segmentu je naštěstí z čeho vybírat. Další adept pro potenciální zájemce mimo arkádové hratelnosti přihazuje také ingredienci, na níž hráči slyší...

»
10. 11. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: The One We Found

Často melu pantem, že dnešní herní produkce vychází s balením dětských plen, dudlíkem a návodem pro nejhloupější z hloupých. Všude samé ukazatele, poznámky a vysvětlivky, přes které v konečném důsledku není pořádně vidět to nejdůležitější. Ano, jsou výjimky, a to většinou z nízkonákladové výroby, s nimiž mozkové závity roztočíte jak Wankelův motor. Do této společnosti patří survival The One We Found, který vedle temné atmosféry nabízí i pořádnou dávku logických překážek.

»
08. 11. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: 11-11: Memories Retold

Přestože je nám každý rok prostřednictvím médií připomínáno, že první světová válka nebyla karneval v Riu a že jedno pokračování stačilo, hráči neustále touží vyrážet na fronty. Zde hrdinství bagatelizují na pouhou soutěž v rychlejší střelbě a přesnějším oku, aniž by si často uvědomovali, že jejich vrstevníci pokládali život navzdory přesvědčení, navzdory osobním sympatiím. Naštěstí herní svět není jen Call of Duty nebo Battlefield, ale také nezávislá tvorba, která tyto příběhy vypráví...

»
07. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Kingdom Come: Deliverence – The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 Vydání nového DLC hry Kingdom Come: Deliverance, které nese název The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon (Milostná dobrodružství bodrého rytíře Jana Ptáčka), připomínalo ráno po velmi vydařeném mejdanu. Jindra si totiž notnou část příběhu, který prožil při plnění úkolu pro pana Jana Ptáčka, nepamatoval. Herní doba se tak mnohdy zkrátila na cca 2 hodiny, což uznávám, není mnoho. Také se...

»
06. 11. 2018 • chaosteorycz2

Recenze: Tyler: Model 005

Kdo nechtěl mít v devadesátých letech vlastního „Johnnyho Pětku“, byl buď stále ještě pouhou součástí genetického materiálu nebo měl v občance příliš mnoho roků, aby to přiznal. Sympatický robot, kterého zásah blesku přivedl k životu, postupně objevoval lidský svět, a přitom získával informace o své minulosti. A podobný osud má i Tyler, malý robůtek, jehož příběh začíná roku 1955. Shodou okolností za vše opět může nepříznivé počasí.

»
05. 11. 2018 • p.a.c.o10

RECENZE: Red Dead Redemption 2

Musím se přiznat, že jenom na malé procento her se před vydáním těším tolik, jako jsem to měl před příchodem druhého dílu westernové série Red Dead Redemption (dále RDR2). Důvodů, proč jsem se tolik těšil, bylo hned několik. Za prvé, Rockstar vydávají své hry ve velkých časových rozestupech (například mezi RDR1 a RDR2 je časový rozdíl 8 let), takže každá další hra je velkou událostí. Za druhé je to potom...

»
03. 11. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Call of Cthulhu

Lidská mysl a její představivost jsou velmi mocná zbraň. Dokáží tvořit, ale stejně dobře i ničit. Jedněm můžou v určitou chvíli pomoci, aby druhým o pár sekund s radostí škodily. Jsou základním kamenem jakéhokoliv projektu a posledním kotevním bodem lidské osobnosti. A když se “porouchají“, zavedou naši duši do míst, odkud už není návratu. Pak se noční můry stávají skutečností a skutečnost jen bláhovým snem zlomeného chudáka. Vítejte ve světě Howarda Phillipse...

»
28. 10. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Spintires: MudRunner – American Wilds

Jak tráví čas bratranec Ivan, když zrovna nekoštuje nové zásoby domácího destilátu, už víme. Ruská příroda nám před dávnější dobou výrazně připomněla, že sebelepší stroj je tak dobrý, jak zkušený je jeho řidič. Teď je čas nakouknout do pracovní směny strýčka Boba. I on si podniká obklopený divočinou, jen na opačném konci planety a s mnohem lepším obsahem garáže. Na rozdíl od ruského kolegy, on popíjí archivní Tennessee whiskey a koně...

»