Xboxweb.cz

Moře pokrývá většinu naší planety, obývá ho mnoho druhů zvířat a rostlin a celé řadě dalších živočichů, včetně člověka, poskytuje potravu nebo odpočinek. Stejně jako dokáže dávat, tak i krutě bere a pokud se nějaká nebohá loď dostane do jeho spárů v tu nesprávnou chvíli, její osud je zpečetěn.  Navíc do dnešních dnů se nám nepodařilo prozkoumat všechna jeho zákoutí, kde se může skrývat leccos, a i proto je mořská hlubina vhodným tématem pro vývojáře.

Přesně to je případ Insomniac Games, kteří mají na Xbox One za sebou exkluzivní bláznivou akční řež Sunset Overdrive. Jejich další počin je ale z jiného těsta, nabízí jinou hratelnost a hlavně se snaží přinést seriózní (do jisté míry), dojemný příběh o malé holčičce. Pohodlně se tedy usaďte, příběh Song of the Deep se pomalu rozjíždí.

Holčička Merryn má pouze svého tatínka, rybáře, který každý den vyjíždí na moře, aby měli něco k jídlu. Jednoho dne na něj však Merryn čeká marně, navíc se jí ukáže ve snu vize toho, jak hlubina tatínka uvěznila. Může se to zdát nemožné, ale dítě v krizových situacích dokáže podat nadlidské výkony, díky čemuž Merryn staví z různých dílů miniponorku a vyráží najít svého otce. Příběh je opravdu originální a nabízí celou řadu postav, které Merryn na své podmořské cestě potkává. Vyprávění formou kreseb má hodně do sebe a navozuje tu správnou atmosféru, takže si ho pěkně užijete a hlavně prožijete. Ani grafická stylizace nezůstává pozadu, i když malebnosti a hravosti Oriho nedosahuje.

Toulání oceánem zabaví na dost dlouho, protože mapa je opravdu rozlehlá a dohromady čítá dvanáct oblastí. Najdeme zde potopené lodě, tajemná města nebo třeba zákoutí tmavá natolik, že i svit ponorky bude mít co dělat, aby jimi pronikl. Navíc je hra postavená na nelineárním konceptu světa, kdy se můžete toulat dle svého uvážení, ale vše je navrženo tak, abyste se bez patřičného vybavení nedostali někam, kam tvůrci nezamýšleli. Navíc mapa vám vždy ukáže směr, kam je potřeba se dostat, aby pátrání mohlo pokračovat. Každé prostředí má i své specifické obyvatele, nebo spíše nepřátele, kteří vás nepřestanou překvapovat svými dovednostmi. Když se s nimi úspěšně vypořádáte, ve většině případů vás odměna ve formě penízků nemine a díky tomu si můžete vylepšovat ponorku.

Jak bývá u her podobného typu zvykem, na začátku umíte jenom pár věcí, což však díky jednoduchému RPG systému a přísunu dostatku financí hravě změníte. Vylepšovat budete dovednosti ponorky, jako je její síla při útocích, různé možnosti ve zrychlení nebo úprava torpéd. Možností se nabízí dost a hlavně díky vylepšování získáváte dovednosti pro odstranění překážky, jež vám bránila se dostat na některá místa. To by mohl být jeden z důvodů, proč se vracet mapou nazpět, hlavně jestli rádi sbíráte poklady.

K překonání všech nástrah, jaké na vás hra připravila, je potřeba použití šedé kůry mozkové a zapojení svého postřehu. Logické úkoly nejsou, kdo ví jak namáhavé, k jejich vyřešení je jenom jedna cesta, takže si s nimi hravě poradíte. Mají zajímavé nápady a někdy je potřeba si daný postup vyzkoušet a pak převést do praxe. Nový rozměr dostanou úkoly v druhé polovině hry, kdy se Merryn může vydat mimo ponorku a dostat se na místa, kam by se ve svém stroji nedostala. Za tuto změnu tempa rozhodně pochvala. Co si však pochvalu určitě nezaslouží, je při některých logických hádankách nepřehledné prostředí, kde není jasně poznat, kam až se hráč může pohybovat a co už je mimo jeho dosah. Obecně mi přišlo, že má hra problém s jasným definování hloubky 2D prostu, díky čemuž jsem často boural do okrajů nebo se chtěl dostat přes něco, co bylo úplně mimo můj dosah.

Na rozdíl od hádanek, nepřátelé vám při soubojích dokáží opravdu zatopit. Někteří vám dají zabrat svým počet, jiní dovednostmi, a když to zkombinujete, obtížnost soubojů rapidně roste. Najdou se i tací, kteří vás vyřídí jednou ranou, což znamená návrat na poslední úložný bod a tak trochu frustraci z toho, jak je vůbec něco takového možné, když jste soupeře ještě ani pořádně neviděli. Úložných míst není ve hře málo, jejich umístění by ale mohlo být lepší. Někdy se musíte vracet delší kus, nehledě na fakt, že v případě smrti jako byste daný úsek vůbec neprošli a nic v něm nesebrali a to je opravdu k vzteku.

Nechybí ani souboje s bossy, u kterých se opravdu zapotíte. Každá chyba stojí drahocenné zdraví a smrt je vykoupena nutností absolvovat celý souboj znovu, takže na zákysy mají tvůrci zaděláno dobře. Souboje jsou celkem zábavné, ale vezmeme-li v potaz, že se budete vracet na místa, kde jste již byli, abyste znovu museli podstoupit jednou vyhraný souboj, začnou po chvíli ne nudit, ale obtěžovat a hlavně zbytečně natahovat hratelnost. Můžeme sice využít portály pro rychlé cestování, dle mého však komfortu moc nepřidávají.

Hratelnost počítá i se zvědavým duchem každého hráče. Skrytých zákoutí je přichystána celá řada, prostředí je částečně interaktivní, takže než můžete něco udělat, musíte občas udělat něco jiného. Ne vždy však máte náladu se někde toulat nebo krmit perly něčím, co mají zrovna rády. Nicméně každý peníz navíc se hodí a zejména při soubojích usnadňuje práci s protivníky. Od vaší zvědavosti a ochoty zkoumat svět se odvíjí i doba hratelnosti, která osciluje někde mezi devíti hodinami, pokud hrajete normálně a sem tam něco prozkoumáte. Než však najdete všech více jak 200 pokladů, můžete ve hře strávit klidně i dvanáct hodin.