Recenze: Stranded Deep

Autor: CryLineT Publikováno: 29.4.2020, 16:31

Publikováno: 29.4.2020, 16:31

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 68 článků

Možná se mi to jen zdá, ale co hra s prvky přežití, to hrdina, který ve vteřině projde charakterním přerodem. Ještě před malou chvíli si užíval soukromého letu. Dopřával si nadstandard luxusní třídy. Ne dlouho. Letecká nehoda ukončila blahobyt uprostřed neobydleného souostroví. A tam to přišlo. Z manažera zhýčkaného klimatizací se stal skaut, pionýr a MacGyver v jednom. To protože má nás, hráče. My ho bezpečně provedeme základy přežití.

Přesně takhle vypadá úvod do Stranded Deep. Když jsem asi před čtyřmi roky titul objevila na PC, byl v předběžném přístupu jako oběť klasického dokončování za pochodu. Už tehdy měl dobrý potenciál. Ale bídná optimalizace ho posadila do čekárny, kde ho pohltilo zapomnění. Konzolové vydání můj zájem obnovilo. Vlastně spíš ještě stupňovalo, protože si můžu konečně odpočinout v ráji. Daleko od všech. Skutečně od všech, protože na tropickém kousku štěstí není nikdo, kdo by si žádal můj krk. Jsem to jen já a simulace podle studia Fun Labs.

Hra na přežití je v jeho podání poměrně pohodová záležitost. Pokud ji srovnám s Ark: Survival Evolved nebo Conan Exiles. Prvků nutných k přežití není tak moc. Jejich nutnost monitorují hodinky. Podle nich snadno určíte, jestli je čas oběda nebo doplňování tekutin. Jak si vede celkové zdraví a kdy dojde ke kolapsu z přehřátí. Velice rychle zjistíte, že nezbytný základ je všude kolem. Stačí ho jen rozumně využít. Zbytečně s ním neplácat a přemýšlet několik kroků dopředu. Zdroje se sice obnovují, ale to neznamená, že není možné je na nějaký čas vyčerpat. A říkám to z vlastní zkušenosti.

Náhodně generované ostrovy jsou postavené tak, aby poskytly rozdílný zdroj obživy. První je nutnou záchranou, kde radostně zakotvíte nafukovací člun. Oslavné písničky ale nepějte příliš dlouho. Nůž je hotový za pár minut a s ním už je jen krůček k nějakému jídlu a pití. Během půl hodiny musí herní mechaniky pochopit úplně každý. Přežití je pro jednou dovolená s motivačním programem. A adrenalinovou vsuvkou. Ještě stihnete nabrat bronz pro záchranný tým. Počkat, on žádný nepřijde. Mám vyhlásit paniku?

Pohled do katalogu craftingu říká, že není třeba. Namátková nabídka: zachytávač dešťové vody, pasti na ptáky, pruty, sítě. Ale i krby, udírny, pece nebo příbytky. S klidným svědomím založíte novou kolonii a při západu slunce vytáhnete chlazený kokosový rum. Potřebujete jen pár drobností. Jako kila materiálu, trochu štěstí a dobrodružnou povahu. Výzva to není k zahození a ty, co ji přijmou, čeká radost z každého vytvořeného předmětu. Stranded Deep se příjemně hraje. Fakt, že jsem na všechno sama, mi dodává jistotu. Zbytečně neriskuji a sazím na dostatek zásob. Mechaniky přežití jsou fér, když jsou veškerá nebezpečí založená na počasí a mořských predátorech.

Nefér jsou až některá rozhodnutí samotných autorů. Není špatné povolit ukládání jen v místech odpočinku. Špatné je, že se takový princip do hry nehodí. Stranded Deep všemi prostředky láká na průzkum. Zároveň vás poutá neviditelnou kotvou. K základně. K místu možného uložení. Jako hloupé se ukazuje rozhodnutí, že se hra v úvodu celá načte. Kvůli náhodnému generování je spuštění hodně dlouhé. Až místy přemýšlíte, jestli se konzole neodporoučela. Ale tím nejhorším je vypuštění společného hraní. Oproti PC verzi nemá titul multiplayer. A já se na něj tak těšila.

Samota je fajn, ale návštěva nemusí být na škodu. Získávání zkušeností formou praxe je pro jednoho dobrou motivací. I tak. Dva by si lépe poradili s hledáním základních materiálů, kterých je přeci jen málo. Především lana jsou „podpultovka“ jak z dob našich rodičů. Nic není dokonalé. Podobně jako interakce s některými předměty nebo animace. A s tím je třeba se s mířit. Přežití může být příjemným zpestřením těžkého dne. Na druhé straně se může stát noční můrou, pokud si jeho fungování až příliš idealizujete.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Minimalistický výlet do míst, kde ještě lidská noha nestačila pošlapat divoké kvítí. Jestli toužíte vyzkoušet roli Robinsona, ale nemáte chuť biflovat tučný scénář o přežití, tady je adept na nudné večery. Stranded Deep je přímočarý příspěvek do žánru. Jednoduchými mechanikami motivuje k průzkumu. Nebezpečí, plynoucí z obyvatel moře, krásně dokresluje atmosféru ráje, ze kterého nemusí být úniku. A nedostatky dokreslují obraz dnešní doby, kdy ani dlouholetý vývoj nezajistí stoprocentní výsledek.
  • FABIOOZO

    Super recka, za me jasna koupe 🙂

    • Martin Pirát

      Taky koupím. Hned jak padne do slev.

01. 08. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: Creaks

Hry jsou umění. Někdy o něco větší, někdy o něco menší, ale na každém kousku se dá něco najít. Je přitom jedno, zda se na vývoji podílí multikulturní tým o několika stovek zaměstnanců z celého světa, nebo nějaké menší studio třeba od nás. Je ale pravda, že některé hry jsou umělecké o něco víc a třeba i ve vícero směrech, než tomu bývá u jiných. Jedním ze studií, které si na prezentaci...

»
27. 07. 2020 • Lukáš Urban8

Recenze: Destroy All Humans!

Mám velkou oblibu v námětech s mimozemskou invazí. Smůlou pro mě je, že většinou nekončí dobře. Můj pokřivený charakter vždy fandí vetřelci, nikoliv lidem, kteří se chovají jako hlupáci a jen úplnou náhodou pokaždé vyhrají. Trpím, když poslední dva polárníci přemůžou Věc. Nikdy neodpustím Ripleyové, že vyhodila Vetřelce do kosmu. A Den nezávislosti už nikdy nebude stejný kvůli pitomému viru z laptopu. Naštěstí je tu Crypto. Spása z daleké galaxie a hajzlík na entou.

»
06. 07. 2020 • p.a.c.o10

RECENZE: F1 2020

Formulové závody jsou součástí herního světa už pěknou řádku let. Dokonce jedna z prvních her, kterou si tenkrát ještě na PC pamatuji, jsou legendární formule Grand Prix Circuit od Accoolade z roku 1987. Na jejich vývoji se dokonce podílel jistý Don Mattrick, což je ten pán, který nějaký čas vedl Xboxovou divizi a také oznamoval konzoli Xbox One. Další formulovou hrou, která se mi vryla do paměti byla série od EA, i...

»
02. 07. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: Hunting Simulator 2

Sebereflexe je dobrá vlastnost a řekněme si, že nám hráčům občas chybí. Od aut chceme reálnější jízdní model, ale zároveň dobrou ovladatelnost jedním prstem. Po akcích vyžadujeme bravurní balistiku, abychom se vzápětí rozčilovali, že je ta střelba až moc reálná. A po simulátorech žádáme zhmotnění skutečných prvků, avšak za hodinu kňouráme nudou. Víme tedy co vlastně chceme? Nejspíš ne. Aspoň v tom tentokrát nejsme sami, protože studio Neopica bloudí na...

»
23. 06. 2020 • CryLineT9

Recenze: SpongeBob SquarePants: Battle for Bikini Bottom – Rehydrated

Je to žluté, nosí to kalhoty a chová to mňoukajícího hlemýždě. Nic? Kamarádí se to s natvrdlou mořskou hvězdicí a pracuje pro Evžena Krabse u Křupavého kraba. Stále nic? Kde jste žili posledních dvacet let, že neznáte SpongeBoba? Mořskou houbu v kalhotách, která si spokojeně žije v Zátiší Bikin. Ale chápu. Každý se nezamiloval do hlubokých očí usměvavého hrdiny. Také humor nemusel trefit ten pravý cíl. V případě remasteru Battle for Bikini Bottom by to...

»
21. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: The Elder Scrolls Online: Greymoor

To je pořád řečí, jak neexistují upíři a vlkodlaci. A přitom je potkáváte takřka dnes a denně, aniž byste si to uvědomili. S větší intenzitou ty prvé, kteří pijí dobrým lidem krev brčkem, ale zato dlouhodobě a usilovně. Pravda, neříkáme jim upíři. Dostávají pojmenování, jejichž tíhu ani digitální řádky nesnesou. Navíc neplatí, že by se objevovali jen s příchodem noci. S vlkodlaky je to složitější, ale snad minimálně pánové někdy měli tu...

»
14. 06. 2020 • CryLineT0

Recenze: Beyond Blue

Moderní podoba herního průmyslu činí z her univerzální kulturní médium. Úchvatné práce grafických enginů dokážou z vašeho obýváku vytvořit galerii umění. Prostorový zvuk nasimuluje početný orchestr hned vedle vás. A talent pánů spisovatelů přetvoří jedničky s nulami do výpravného románu. To ale není všechno. Tituly jsou rády také intelektuální, relaxační a výukové. Lehce se stanou exkurzí do antického muzea nebo dokumentem o podmořském životě.

»
12. 06. 2020 • tonyskate0

RECENZE: Desperados III

Za vyhynulý žánr byly často považovány tradiční adventury, ovšem ve skutečnosti to jsou taktické hry v reálném čase s důrazem na tichý přístup. Že nevíte o čem je řeč? Snad vám napoví slůvko Commandos. Série, jejíž první díl vyšel před více než 20 lety, nabídla nevídané pojetí, které si zamilovaly milióny hráčů. Podobných her poté vzniklo poměrně málo a vlastně byl tento žánr u ledu dobrou dekádu, dokud jej v roce 2016 neoživilo...

»