Recenze: Team Sonic Racing

Publikováno: 26.5.2019, 8:46

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 10 článků

„Nové závody s ježíkem? Sem s nimi!“ Podobnou reakci provázelo zjištění, že král dlouhých sprintů opět usedl za volant. Přemýšleli jste vůbec nad tím, proč Sonic potřebuje auto, když by v teoretické rovině byl první po svých? Já také ne, protože jsem vděčná za další infantilní postavičky, které se v neméně infantilních autíčkách snaží získat zlatavý pohár. Zřídka kdy totiž narazíte na lepší rodinou hru, než jsou arkádové závody s dětskou grafikou a otevřenou přístupností.

Z kraje bych ale měla připustit, že novinka z produkční dílny Sumo Digital dokáže lehce zaskočit. Že se nevrátily transformace aut a s nimi spojené cesty vzduchem a vodou, není problém. Ten přichází až s náhledem do obtížnosti. Kam se poděla kolonka Easy? Nejlehčí nastavení je pryč, čímž se základ posunul na Normal. Dobrou zprávou je, že náročnost prošla optimalizací. Třebaže začátek není úplně lehký, po pár závodech si herní prvky vyladíte a začnete si naplno užívat nový strategický přístup značky. Už to není jen o vás, ale o týmu.

Ústřední motiv se rozpíná do všech režimů. Tedy do třech. Team Adventure zastupuje kariéru a o zbytek se starají lokální hra s možností kooperačního hraní na rozdělené obrazovce a online multiplayer. Příběhová kampaň o několika kapitolách kopíruje předchozí hru Sonic & All-Stars Racing Transformed. Každý soubor rozličných závodů finišuje Velkou cenou, která se odemkne po získání určitého množství hvězd. Je to svěží a stále ten nejjednodušší přístup k postupu hrou. Že mezi závody probíhají dialogy animovaných hrdinů jsem příliš neřešila. Mám své oblíbence, a to bez ohledu na morální příslušnost.

Trochu mě mrzí, že tvůrce hry můj žebříček oblíbenců nezajímá. Týmy jsou jasně dány. Vědoma si toho, že stejně řídím jen jednu postavičku, ráda bych měla po boku Blaze například Sonica s Rouge. A je mi jedno, že v originu se dotyční hrdinové třeba nemají rádi. Originální sympatie ale nejsou tím jediným prvkem určujícím týmy. Složení závodní stáje vždy obsahuje experty na rychlost, techniku a sílu. Na vás pak je, kterého představitele se chopíte. A nemusíte hned smutnit, že zvolený pilot je nedobytný lenochod, protože šikovný systém odměň rychle pomůže s jeho přerodem do zdatného rychlíka.

Úprava vozidel není jen kosmetická. Tedy také, ale to se týká především barev a potisků. Nové součástky citelně mění vzhled a především statistiky. Ty se projevují v rychlosti, akceleraci, ovladatelnosti a dalších hodnotách. Cesta k vylepšením vede přes variaci na loot boxy. Ale pozor, k jedné z nejlepších variací za poslední léta. Kredity získané za závody se směňují za kuličky s překvapením. Jednak, kreditů je více než dost i na základní obtížnost. A pak, systém operuje s nejpoužívanějšími hrdiny. Partner například hru rozehrál za Sonica, a tak dostával díly především na něj. Já přestoupila na Blaze a už po pár závodech se předměty orientovaly na ni. Neříkám, že nepadají bonusy i pro jiné postavy, ale pro tu vaši ve zvýšené míře.

Vy už ale asi netrpělivě čekáte, jak se vlastně týmová strategie projevila na hře. Mile, řekla bych. Konečný stav vždy ovlivňuje výsledek celé trojice. Je vám k ničemu první místo, pokud kolegové uzavírají závod. Aby se tak dělo co nejméně, sledujte jedním okem pozici vašich jezdců a operativně se zapojte do podpory. Power-upy zde obstarávají „Wisps“, které jsem si překřtila na olihně. Okaté potvůrky zastupují klasické rakety, blokády a další typy zbraní. To by nebylo nic extra, kdyby se výhoda nedala posunout týmovému jezdci. Ten ji sice přijmout nemusí, ale v případě AI se mi to nestalo. Transfer je obousměrný, tudíž i vy něco občas nečekaně získáte.

Za tento typ spolupráce nabíhají body Ultimate módu. Dále pak za lovení rivalského týmu a za využívání splitstreamu. Žlutá cesta je vždy tvořena lídrem týmu a její náplní je zrychlit spoluhráče. Všechny taktické tahy jednou za čas vyústí do ultimátního zrychlení. Jeho síla je okamžitě aplikována na celý tým, čímž se stává nejdůležitější „zbraní“. Lze s ním dotáhnout závěr závodu, pomoct ostatním ze zadních pozic, ale také prohrát v poslední sekundě. Načasování je klíčové, protože k opětovnému nabití už nemusíte dostat příležitost. Obdobný princip spolupráce používaly Trailblazers, nicméně nebyl ani zdaleka tak komplexní. Byl zaměřen jen na barevnou souhru týmu.

Týmově laděný svět Sonica tedy vyžaduje, abyste se více věnovali dění v závodním štrůdlu. Počáteční zoufalství, kdy jsem byla vděčná za každou sólo výzvu, odeznělo během prvních dvou kapitol. Tak dlouho mi trvalo sžití s novým schématem, které se jinak skoro vůbec neliší od předešlých transformačních závodů. Což je to nejlepší, co se mohlo stát. Jízdní model se nejspíš vůbec nezměnil. Autíčka poslouchají na slovo, zatáčky se berou smykem ve jménu blýskavých kroužků a skokánky slouží k akrobatickým zrychlením. Vše je na svém místě tak, jak jste to před léty opustili na konzoli Xbox 360. A připraveno pobavit generace hráčů.

Určitě se co nejdříve vydejte poměřit síly se skutečnými hráči. Je jedno, jestli doma v partě nebo online. I když shluk stejně naladěných známých v jedné místnosti je přeci jen lepší než cizí lidé. Ale to je ta krása Team Sonic Racing. Každý režim a každá změna počtu hráčů přinášejí jedinečný zážitek a atmosféru. Sami jste zadumaní šéfové závodní jednotky. V partě je vám výsledek naopak ukradený, protože vzduchem létají výbuchy smíchu, solené bramborové lupínky a výtečná nálada. A online? To je samé překvapení. K dispozici je klasický režim, kde jedete sami za sebe a pak nová týmovka. Obojí v Ranked a Casaul variantě.

Z propagačních materiálů působila grafická stránka hry trochu zastarale a já jsem moc ráda, že výsledek vypadá mnohem líp. Barvami se nešetří, modely jsou hezky vykreslené a tratě žijí tou pravou závodní atmosférou. Bohužel, když vyřadím okruhy z minulých dílů a jejich otočené varianty, příliš nováčků mi nezbyde. Z okolí tratí se také vytratila část života a nápaditosti. I tentokrát přes vás například skáče kosatka, ale jak se držíte jen cesty, existence delfínovitého stvoření je pouze pro oko. Navíc se zdá, že předešlý díl měl hezčí animace. Přesto jsou samotné tratě navrženy hezky. A mimochodem zasloužily by lepší menu. Rozhraní kariéry bylo v předešlém díle hezčí. Nový retro styl se k ní nehodí, protože krom pár not v soundtracku nemá v dalších částech hry oporu.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Závodní Sonic se letos musí dělit o hráče s Crashem. Zavelel proto k týmové strategii, zahodil transformaci a se sympatickou cenovkou vyrazil do boje o srdce závodníků. Ať už bojuje v kampani pro jednoho nebo v multiplayeru několika režimů, ctí vlastní odkaz a arkádová pravidla. Taktika, poutavost a přirozená chuť vyhrát úspěšně navazují tam, kde All Star parta minule skončila. Větší fantazie při stavbě tratí by rozhodně neuškodila, ale když ono se to tak dobře hraje. To se pak lehce přehlíží drobné nedostatky, které Team Sonic Racing má.
  • hitmanx360

    Hraji to s prvkem, fajnová hra za dobrou cenu.

  • ZdBu74

    Po přečtení recenze jsem dostal chuť si s ježkem zajezdit, tak jsem spustil starší Sonic & All-Stars Racing Transformed a zábava super 🙂

26. 06. 2019 • lindros88cze2

RECENZE: Crash Team Racing Nitro-Fueled

Crash Bandicoot a jeho přátelé i nepřátelé opět hlásají návrat. Remake arkádových závodů Crash Team Racing k příležitosti 20lettému výročí už konečně dorazil a podobně jako loňská trilogii je poctivou předělávkou. Přesto si ponechává původní příběh, postavy a rozvržení tratí a přidává k tomu i obsah z Crash Nitro Kart a Crash Tag Team Racing, a to vše zabalené ve slušivém kabátku je pak skvělou vzpomínkou pro hráče originálu, zatímco ti noví si...

»
25. 06. 2019 • tonyskate4

RECENZE: Irony Curtain: From Matryoshka with Love

Asi to nebude poprvé a nejspíše ani naposledy, co na našem webu budeme psát, že tradičních adventur není nikdy dost. Na počítačích to ještě ujde, ale na konzolích žánr point-and-click moc nefrčí. Právě proto jsme s nadšením skočili po satirické adventuře Irony Curtain: From Matryoshka with Love, která si dělá legraci nejen ze železné opony, ale i z celého komunismu.

»
11. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 19

Motocyklová sezóna začíná, a to jak skutečná, tak prestižní seriál MotoGP. Motorky v posledních letech získávají na oblibě i proto, že Formule 1 pro někoho může ztrácet své kouzlo, jelikož v ní dominují stále ti samí a v průběhu závodů se toho na trati moc neděje z důvodu šetření paliva nebo pneumatik. Ve virtuálním světě je situace opačná, protože Codemasters ukázali, jak se má pracovat se značkou Formule 1, kdežto Milestone se svým MotoGP...

»
08. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Cook, Serve, Delicious! 2!!

Ne jenom hraním, živ je člověk. Abychom mohli spokojeně hrát, je dobré se předtím pěkně najíst, protože jinak se musí odbíhat a shánět něco k snědku. Člověk se ale poté nemůže plně soustředit na hraní a přichází o dokonalé a duchaplné herní zážitky. Hry se v posledních letech věnují lecjakým činnostem běžného života a ani vaření jídla nechybí. Následující hru jsem si na recenzi vybral hlavně proto, že podobný styl mám moc...

»
07. 06. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Warhammer: Chaosbane

Řada příznivců už určitě delší dobu touží po akční RPG z fantasy světa Warhammeru. Pokud patříte mezi ně, konečně jste se dočkali. Možná jste z upoutávek sami poznali, že tvůrci se hodně inspirovali klasikami tohoto izometrického žánru, a to samozřejmě včetně Diabla. Výsledek je ovšem všelijaký, jelikož základ je slušný a třeba poslouží k dalším hrám, ovšem schází pestrost a postupně se více a více vyskytuje repetetivnost, kterou pocítí především veteráni žánru.

»
29. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: American Fugitive

Jó, americký venkov. Místo hodné obdivu, jehož tempo udávají domácí pálenka, silné káry a dobytek táhnoucí pastvinou. Rozvětvené rodinné klany dávají naději, že první milostné zkušenosti přijdou od sestřenice. Na zadním sedadle Buicku, kde už před léty trénoval fotřík s tetou. Kriminalita vlastně neexistuje. Po sebevraždě zákoníku práce ve skartovačce, je totiž největším zločineckým celkem policejní sbor. Na druhou stranu má dobré tarify a podporuje drobné podnikatele v jejich trestné činnosti. Obchody...

»
24. 05. 2019 • chaosteorycz11

Recenze: Layers of Fear 2

Je každý umělec blázen? Je každý blázen umělec? A je snad umění forma šílenství? Před třemi léty si podobné otázky položil polský kreativní celek, načež vznikla skromná analýza pomateného, nebo neskutečně nadaného, malíře jménem Layers of Fear. Zjištění, že tahy štětce občas vede lidská tragédie, nechalo pootevřené dveře do světa, kde jedinci hodni obdivu představují oběti vlastní výjimečnosti. Hvězda stříbrného plátna míří na scénu, ale dočká se bouřlivých ovací?

»
23. 05. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Sniper Elite V2 Remastered

Říkáte si zase další remaster? Už tomu tak je a možná nám jen pánové ze studia Rebellion chtějí zkrátit čekání na pátý Sniper Elite. Každopádně tento měsíc už je tomu sedm let, co do obchodů dorazil Sniper Elite V2 a my se teď mrkneme na zoubek jeho remasteru pro Xbox One.

»