RECENZE: The Council
Od doby, kdy studio Telltale Games přišlo s vydáním příběhových her po epizodách, jsme se dočkali mnoho her, které se této konkrétní receptury držely. Nicméně jak už dnes víme, je třeba určitá opatrnost a zbytečně to s projekty nepřehánět, abyste neskončily právě jako pionýři z Telltale, ačkoliv tam za to mohlo neschopné vedení. Každopádně dnes se podíváme na zoubek mysteriózní epizodické adventuře The Council, která se konečně dočkala závěrečné epizody a my si tak můžeme zhodnotit celou sérii.
Jak už tomu bývá, epizodické adventury bývají zpravidla jasně dané a nabízí různá rozhodnutí, některá pod časovým nátlakem, která mohou výrazněji ovlivnit vývoj zápletky. Taktéž neschází nějaké jednodušší hádanky a zkoumání okolního prostředí. The Council, zasazené do 18. století, se drží osvědčených tradic, ale navíc přihazuje RPG prvky a specifické dovednosti, takže se připravte na propracovanější odnož toho, co už dobře znáte.
Ujmete se role Louise de Richeta, člena tajné organizace říkající si Zlatý řád. Jedná se o skupinu mocných lidí, kteří vládou a manipulací ovlivňují důležitá rozhodnutí týkající se celého světa. Když se ztratí magická kniha obsahující nebezpečné informace, je Louis vyslán na ostrov, kde má být kniha vydražena pod taktovkou záhadného a vlivného lorda Mortimera. Rozjede se tak komplexní politická zápletka plná záhad a zajímavých postav, které budete muset zmanipulovat ve svůj prospěch.
Louis má navíc i osobní motivaci, a to nalézt ztracenou matku Sarah, která se vydala na ostrov dříve. Náš hrdina je hned zpočátku vnímán jako nýmand, čemuž se ale nelze divit. Octl se totiž mezi vybranou společností, kterou tvoří i významné historické postavy jako Napoleon Bonaparte či George Washington. Samozřejmě zde mají zcela vlastní osudy a skutečné historie se drží jen elementárně. Každá z postav má své silné a slabé stránky, které musíte zjistit, objevit tak jejich zájmy a těch zneužít, abyste je dokázali ovlivnit.
Konfrontace s postavami skutečně prověří vaše znalosti, které jste zjistili o jednotlivých postavách. Budete mít omezenou dobu, abyste několika způsoby získaly potřebné informace od konkrétní osoby. Těchto situací vás čeká spousta a budou vyžadovat nejen porozumění danému člověku, ale taktéž vhodné využití vašich dovedností a vybavení.
Už dříve zmíněné RPG prvky doplňují celkovou hratelnost. Můžete investovat do tří dovednostních stromů. Každý se zaměřuje na rozdílné talenty, které vám pomohou nejen v dialozích, ale také při zkoumání, páčení zámků a hledání stop. Vyšetřování skrze specifické dovednosti snižuje body potřebné k provedení dané činnost anebo ji teprve vůbec zpřístupňuje.
Těmito dovednostmi ale nesmíte plýtvat, jelikož jsou omezené jakýmsi ukazatelem vaší schopnosti. Můžete jej ovšem doplnit s pomocí předmětů, které taktéž léčí obtíže, které vám mohou způsobit vaše rozhodnutí, a taktéž vám zajistí jedno použití některé dovednosti. Jedná se tak o další mechaniku, kterou musíte spolu s rozhodnutími vnímat a jež ovlivní váš průchod hrou. Některé možnosti jsou totiž přístupné pouze s určitými dovednostmi, takže znovu hratelnost hře rozhodně neschází.
Zatímco příběh a postavy jsou výtečné a zapojení RPG prvků je svěžím vánkem v epizodických hrách, The Council trpí řadou technických problémů. Například načítání hry. Jsou sice krátká, ale téměř neustálá a brzy vám začnou lézt na nervy. Modely postav jsou jakoby bez života a často na sebe koukají prázdnými pohledy nebo si povídají a synchronizace se rty vůbec nesedí, čehož si všimnete o to více díky nepovedenému dabingu. Také není nic neobvyklého, že se postavy překrývají mezi sebou a lezou si do textur. Taktéž se může stát, že hudba najednou přestane hrát nebo naopak na obrazovce zůstane viset rada z tutoriálu a další drobnosti. Přesto lze tyto problémy odpustit, vzhledem k tomu, jak dobře fungují příběh a herní elementy.
Verdikt
The Council je nejen vítanou změnou na poli epizodických her, ale taktéž skvělou adventurou. Postavy i příběh jsou slušně napsané a samotná hra nabízí mnoho způsobů, jak se dopracovat k jednomu z několika konců. Rozhodně je to posun někam dále a celkový dojem kazí jen nekvalitní dabing technické obtíže, které mohou být frustrující, ale jinak se studiu Big Bad Wolf risk vyplatil.RECENZE: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?
RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....
Recenze: Squirrel with a Gun
Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...
RECENZE: Life is Strange: Double Exposure
Na poli adventur je Life is Strange pojem. Studiu Don’t Nod se v roce 2015 podařilo stvořit překvapivý hit, který umně kombinoval paranormální jevy a vztahové drama z pohledu Maxine Caulfield, mladé středoškolačky, jež ke svým superschopnostem přišla jako slepá k houslím. Od té doby se svět rozšířil nejen o další více či méně povedené tituly, ale také o další studio Deck Nine, které si vzalo na starosti také pokračování...
RECENZE: Call of Duty Black Ops 6
Letošní díl nekonečné série Call of Duty je celou řadou hráčů očekáván hned z několika důvodů. Může to být třeba tím, že vývoj Black Ops 6 byl na poměry značky až nečekaně dlouhý, protože trval čtyři roky. Vývojáři tak měli spoustu času náležitě zapracovat na všech aspektech a napravit poněkud pošramocenou pověst po nepříliš vydařeném Modern Warfare III. Hráči na Xboxu pak mají ještě jeden důvod k radosti, obzvlášť, pokud si...
Recenze: Sonic X Shadow Generations
Generační střet rychlosti, cestování v čase a temnoty. Nový titul z dílny herní legendy, studia SEGA, vrací to, co už jednou dobře fungovalo v roce 2011 a přidává k tomu temný chod navíc, v podobě kampaně za dokonalou bytost, ježka Shadowa.