
RECENZE: Townsmen – A Kingdom Rebuilt
Říkejte si, co chcete, ale i mobilní hry mají něco do sebe, byť spousta hráčů je bere jako něco méně cenného. Sem tam se dokonce objeví nějaký port, který by nám, velkým hráčům z konzolí, chtěl přinést tento zážitek. Pár už se mi jich do rukou dostalo a moc velkou díru do světa neudělali. Většinou však šlo o rychlokvašky, které nějaké větší ambice a zkušenosti vývojářů snad ani neměli.
Za to němečtí HandyGames jsou úplně jiný level. V herním byznysu se pohybují již od roku 2000 a jejich největší herní značkou je strategická série ze středověku Townsmen. Pamatuji si, jako by to bylo včera, co jsem ji hrál na svém, již barevném mobilním tlačítkovém telefonu poté, co jsem ji v té době za velké peníze (asi 60 Kč) koupil jako java hru. Od té doby hra vyrostla a její mechaniky se notně proměnily a vylepšily, takže vývojáři uznali, že mají v rukou dost kvalitní titul na to, aby se s ním vydali i na velké platformy.

Townsmen: A Kingdom Rebuilt – The Seaside Empire nás přenese do středověku, kdy si pán hověl ve svém prostorném hradě a jeho rozhodnutí ovlivňovala život poddaných. Někdy lépe, někdy hůře, jo a hlavně nezapomněl vybírat daně, protože přeci jejich blaho nebude řídit jenom tak zadarmo. Co se herního obsahu týče, najdeme v této budovatelské strategii celou řadu scénářů a výzev, jež bude třeba napravit. Ideální je začít kampaní, která je souborem scénářů a tutoriálem zároveň, jež nás naučí jednotlivé mechaniky a možnosti. Pak se můžeme pustit do nekonečné hry na jedné z map s různou obtížností nebo zkusit tematické scénáře. Zdejší stavění a budování je spíše mírumilovnou činností, ale pár scénářů nabídne i nutnost starat se o bezpečnost před nájezdníky. Nečekejte však nějaké velké bitvy dvou znepřátelených armád, ale spíše hodně zjednodušený bojový model. Já třeba rád buduji a moc bojovat nemusím, nicméně chápu, že někomu by propracovanější boje a správa jednotek mohli chybět.
Na budovatelských hrách tohoto typu mám nejraději právě to získávání surovin a výrobu. Na těžení kamene nic zajímavého není, ale na výrobě nářadí již ano. Nejdříve totiž musíme vytěžit rudu, tu následně roztavit a až pak z ní kovář může něco vyrobit. K tomu je potřeba ještě zpracovávat uhlí, aby bylo čím topit a právě na tomto řetězci je vidět, jak všechno funguje. Další důležitou součástí při plánování našeho království je umístění budov, protože musíme brát v potaz, že daný pracovník musí pro suroviny někam dojít, než s nimi začne pracovat. A vězte, že pokud postavíte farmu na jedné straně města a mlýn na obilí na opačné straně, pracovník z toho moc nadšený nebude a produkce obilí se rozhodně nebude dát označit za efektivní.
Za dokončení úkolů, jako postavit tohle, opravit támhleto nebo zvýšit spokojenost obyvatel, kterou mimochodem najdeme vyjádřenou v procentech a může jít i přes 100%, získáme zkušenostní body, abychom pak za každý level mohli vyzkoumat nějaké vylepšení. Nabídka je opravdu hodně široká a pokrývá spoustu možností, jak získat výhodu. Můžeme mít efektivnější hašení požárů, lepší ceny u obchodníka nebo například menší spotřebu surovin pro některé budovy. Na rozdíl od jiných strategií, tady můžeme postavit jakoukoli dostupnou budovu, i když na ní v danou chvíli nemáme dostatek surovin. Ty ale můžou přijít v průběhu stavby, jelikož postavení všech věcí nějaký čas trvá, takže pracovník pokračuje se stavbou dle toho, jak se mu dostávají suroviny. Když nejsou, prostě přestane s prací a počká, než zase bude moct dál.

Další věcí, co je třeba při plánování vzít v potaz je fakt, že mapy a scénáře pracují s proměnlivou roční dobou. Některé z nich se odehrávají v určitém období, jinde si užijeme úskalí všech období. Je přitom jasné, že pro potřeby obyvatel je důležité mít dostatek jídla, ale jelikož v zimě obilí neroste, musíme mít připravenou dostatečnou zásobu nebo alternativní zdroj (ideálně lov zvěře). Všechny mechaniky jsou dost propracované, i když po pár zkušenostech se hrou by vás již nemělo nic překvapit. Výrobní řetězce jsou pěkně popsané a je na první pohled jasné, co je k čemu potřeba. Pozůstatkem mobilního hraní je možnost urychlit stavbu za určitý počet korun. Ty je možné získat pouze hraním a plněním úkolů a musím přiznat, že právě tato možnost mi v pár případech, kdy jsem neměl dostatek surovin, a bylo potřeba něco důležitého postavit, opravdu vytrhla trn z paty. Ke cti vývojářům sluší říct, že sice za hru chtějí 860 Kč, ale nenajdeme zde žádné mikrotransaknce nebo další platby.

Co mi při hraní asi nejvíce vadilo, je práce s časem. Jak jsem zmínil, stavba budovy a další akce nějaký čas zaberou a tak jsem docela často používal zrychlení. Bohužel, hra nabízí pouze dva druhy rychlosti a to normální a 5x rychlejší. Než však někdy posbíráte nebo připravíte dostatek surovin na stavbu, potřeboval bych 10x rychlejší běh hry, a proto může být čekání docela otravné. Navíc v některých pasážích člověk pořád na něco čeká, což nabourává jinak příjemné budovatelské tempo.
Úplně jasno nemám ani v tom, jak hodnotit grafiku. Na jednu stranu se mi toto kreslené, skoro až pohádkové zpracování líbí a navíc podle všeho hra běží ve 4K, byť bez HDR. Na druhou stranu se nejedná o nějaký extra pokročilý port z mobilu, protože většina animací je stejných na konzoli a na mobilu. Trochu více péče v tomto směru by hře rozhodně neuškodilo, ale jak říkám, zde záleží více než kdy jindy na vkusu každého hráče a mě se ve výsledku zpracování a zvyky hry líbily. Stejně tak jsem kupodivu vůbec nebojoval s ovládáním a všechno mi přišlo podstatně plynulejší a tak nějak víc při ruce než u nedávno recenzovaného Two Point Hospital.
Verdikt
Jakožto milovník budovatelských strategií, těžení surovin a propojování výrobních řetězců jsem spokojen, protože právě taková hra mi na konzole chyběla. Sice se zde nestřetávají hromady vojsk, ale i „pouhé“ starání se o potřeby obyvatel mého království napříč ročními obdobími se mi moc líbí. Kdo má podobný vkus, bude jistě spokojen také. Ostatní stratégové nejspíš počkají na slevu, s níž bude hra rozhodně ještě zajímavější koupí.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...



























