Xboxweb.cz

Udělat si někdy čas na hraní bývá dosti náročná disciplína. Povinnosti na vás volají z jedné strany, oblíbené záliby mávají z druhého konce a vy ještě nemáte přečteného posledního Kinga. Dítě se domáhá spolupráce u domácího úkolu, zatímco pes nacvičuje irské tance u dveří s vodítkem v tlamě. Dá se při takové bídné konstelaci událostí vůbec hrát? S Train Sim World relativně ano.

Dovetail Games se specializují na simulátory a jejich prioritním hřištěm je PC platforma. Tu a tam ale zavítají i na jiná zařízení a pokud patříte mezi virtuální rybáře, možná máte v knihovně jejich rybaření. Vlakový simulátor je dalším v pořadí a prozatím jde spíše o takovou ochutnávku, protože k dispozici je jen Founder’s edice. Ta je pouhým přejmenovaným rozšířením Great Western Express, které minulý rok vyšlo pro PC. Také to slyšíte? Zakladatelská edice hry a původně dodatečných obsah jako samostatná hra? My jsem na founder’s edice a packy zvyklí především ve spojitosti s F2P hrami a předběžně přístupnými projekty, a právě mezi nimi se Train Sim World měl zpočátku usídlit.

Nebývá zvykem, abych recenzi začínal technickým stavem hry, ale už jen z tohoto důvodu musím. Jednoduše a prostě, odladěno tu není téměř nic. Předně je úplně jedno, zda hrajete na původním Xboxu nebo na „Xku“, protože hru trápí tearing téměř na každém kroku. Nejpatrnější je to v kabinách lokomotivy, kdy v pohybu téměř nenajdete plynulý pohyb kamery. K tomu se často přidávají propady snímků nebo kratičké zamrznutí obrazu. Chcete-li se během jízdy kochat jednou z venkovních kamer, připravte se na občasné kolize pohledu s objekty. Ve srovnání s chybnou interakcí jsou to ovšem hlouposti, které neohrožují hratelnost.

Ovládání multifunkčních prvků lokomotiv je založené na stisknutí tlačítka A, a následném posunu prvku levou páčkou. Problém však nastává v době, kdy hra tento systém začne ignorovat a dělá, že „áčko“ stisknuté vůbec nemáte. Řešení? Restart scény. Garantuji vám, že až vás hra vypeče v polovině scénáře, jehož délka může být i hodinu, nebudou vývojáři patřit mezi oblíbence. K dispozici je sice ukládání, ovšem jen s jedním slotem, což u simulátoru není zrovna šťastné. Příležitostně hra dokonce myslí za vás a něco vypne. Na nástupišti motor při čekání na odjezd, jindy zase stěrače, nejste-li zrovna v kabině. Děkuji, ale o takovou pokročilou inteligenci nestojím.

Game Preview by přitom vývojářům zachránilo alespoň část cti, protože náplň, potažmo obsah, Train Sim World je uspokojující. Trojice vlaků nabízí dva modely osobní a jeden nákladní. Ten se liší nejenom v zaměření, ale také ve stáří, což se odráží na obsluze. Starý dieselák, který podle naučných textů patří mezi legendy britských tratí, vyčnívá náročnějším řízením. Za to má ale mnohem lepší atmosféru a zanechává ve vás pocit malého vítězství pokaždé, když bez nápovědy rozpohybujete jeho mohutnou konstrukci, abyste o pár kilometrů později správným dávkováním brzdy zastavili s přesností strojního inženýra. Vlaky denní osobní přepravy jsou dosti podobné, jeden je však o něco „střízlivější“, neboť je používán v linkové dopravě.

Centrem dění je anglická železnice, konkrétně koleje protínající nádraží London Paddington. Autoři přenesli do hry jak tento hlavní terminál, tak veškerá menší nádraží a nástupiště z dotyčných linek, jakožto přilehlá okolí. Čekají na vás tedy desítky kilometrů kovových cest, pro které nepříliš důmyslní scénáristé připravili pět scén. Pro každou je předepsán průměrný čas zdolání a zpravidla i nějaké to rozhodnutí. Hned v první situaci si kupříkladu můžete vybrat jednu ze tří linek. Scény se neskládají jen z řízení, ale udělají z vás také cestujícího, takže se podíváte na vlakovou dopravu z více úhlů.

Dobré rozhodnutí z hlediska stereotypu a různorodosti hry. Špatné v tom smyslu, že dění ve hře má reálný cyklus času, který nelze přeskočit nebo jinak zrychlit. Zejména jako cestující tak doslova protrpíte každou zastávku, kdy můžete maximálně počítat míjené sloupy. Případně obdivovat kyselé obličeje cestujících. Obdobná situace nastává v pozici strojvůdce při čekání na nádraží, kdy nejsou výjimkou ani desetiminutové prodlevy. K životu skutečného strojvedoucího to bezesporu patří, ale vy se tím ve hře zdržovat rozhodně nechcete. Naštěstí je herní postava vcelku svobodná a čekání je možné zkrátit procházkou po vagonech a nádražích.

Druhou, z mého pohledu méně zajímavou, částí jsou Services. Zde si vyberete jeden z vlaků, nastavíte si denní dobu, roční období a zvolíte si jednu z tras kopírujících skutečné „jizdní řády“. Ano, může být zajímavé vyzkoušet si reálnou situaci, nicméně možností je několik stovek a já velice pochybuji, že vás budou bavit delší dobu. Na rozdíl od scénářů, tady nemáte ani kousek volnosti a jezdíte čistě z bodu A do bodu B, s předem stanovenými zastávkami. Jedině se jich chopit jako tréninku základního ovládání po ukončení tutoriálu. V něm totiž poznáte jen zlomek z tlačítek palubní desky. Trochu smutné je, že nejste-li zvědavá nátura, zůstanou pro vás některé z nich tajemstvím.

A možná zase o tolik nepřijdete, protože mezi všemi tlačítky, táhly a přepínači fungují jen a pouze jako takové placebo. Přesto patří osvojování řízení mezi základní kameny zábavnosti a nemusíte být nutně blázen do železniční dopravy. Ve hře se najdou i tací, kteří chtějí mít pocit nadvlády nad strojem, k němuž se dostanou pouze s jízdenkou v ruce a v pozici cestujícího. Je pravda, že vše není dokonalé a nemožnost navštívit některé části vlaku nebo nádraží zamrzí. A tím nemyslím třeba toalety, ale například strojovnu dieselové lokomotivy. Samotné vlaky jsou přitom vymodelovány velmi pěkně a graficky vyčnívají nad zbytkem hry, jak Gulliver nad liliputy.

Do budoucna tvůrci slibují rozšíření, což samozřejmě nebude zdarma. Kdo zná politiku studia, tak dobře ví, že jejich simulátory jsou něco jako skládačka. A kdo ví, třeba vlaky otevřou cestu i dalším simulátorům a my se jednou dočkáme i těch letadel.