Recenze: Train Sim World: Founder’s Edition

Publikováno: 15.3.2018, 8:38

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1582 článků

Udělat si někdy čas na hraní bývá dosti náročná disciplína. Povinnosti na vás volají z jedné strany, oblíbené záliby mávají z druhého konce a vy ještě nemáte přečteného posledního Kinga. Dítě se domáhá spolupráce u domácího úkolu, zatímco pes nacvičuje irské tance u dveří s vodítkem v tlamě. Dá se při takové bídné konstelaci událostí vůbec hrát? S Train Sim World relativně ano.

Dovetail Games se specializují na simulátory a jejich prioritním hřištěm je PC platforma. Tu a tam ale zavítají i na jiná zařízení a pokud patříte mezi virtuální rybáře, možná máte v knihovně jejich rybaření. Vlakový simulátor je dalším v pořadí a prozatím jde spíše o takovou ochutnávku, protože k dispozici je jen Founder’s edice. Ta je pouhým přejmenovaným rozšířením Great Western Express, které minulý rok vyšlo pro PC. Také to slyšíte? Zakladatelská edice hry a původně dodatečných obsah jako samostatná hra? My jsem na founder’s edice a packy zvyklí především ve spojitosti s F2P hrami a předběžně přístupnými projekty, a právě mezi nimi se Train Sim World měl zpočátku usídlit.

Nebývá zvykem, abych recenzi začínal technickým stavem hry, ale už jen z tohoto důvodu musím. Jednoduše a prostě, odladěno tu není téměř nic. Předně je úplně jedno, zda hrajete na původním Xboxu nebo na „Xku“, protože hru trápí tearing téměř na každém kroku. Nejpatrnější je to v kabinách lokomotivy, kdy v pohybu téměř nenajdete plynulý pohyb kamery. K tomu se často přidávají propady snímků nebo kratičké zamrznutí obrazu. Chcete-li se během jízdy kochat jednou z venkovních kamer, připravte se na občasné kolize pohledu s objekty. Ve srovnání s chybnou interakcí jsou to ovšem hlouposti, které neohrožují hratelnost.

Ovládání multifunkčních prvků lokomotiv je založené na stisknutí tlačítka A, a následném posunu prvku levou páčkou. Problém však nastává v době, kdy hra tento systém začne ignorovat a dělá, že „áčko“ stisknuté vůbec nemáte. Řešení? Restart scény. Garantuji vám, že až vás hra vypeče v polovině scénáře, jehož délka může být i hodinu, nebudou vývojáři patřit mezi oblíbence. K dispozici je sice ukládání, ovšem jen s jedním slotem, což u simulátoru není zrovna šťastné. Příležitostně hra dokonce myslí za vás a něco vypne. Na nástupišti motor při čekání na odjezd, jindy zase stěrače, nejste-li zrovna v kabině. Děkuji, ale o takovou pokročilou inteligenci nestojím.

Game Preview by přitom vývojářům zachránilo alespoň část cti, protože náplň, potažmo obsah, Train Sim World je uspokojující. Trojice vlaků nabízí dva modely osobní a jeden nákladní. Ten se liší nejenom v zaměření, ale také ve stáří, což se odráží na obsluze. Starý dieselák, který podle naučných textů patří mezi legendy britských tratí, vyčnívá náročnějším řízením. Za to má ale mnohem lepší atmosféru a zanechává ve vás pocit malého vítězství pokaždé, když bez nápovědy rozpohybujete jeho mohutnou konstrukci, abyste o pár kilometrů později správným dávkováním brzdy zastavili s přesností strojního inženýra. Vlaky denní osobní přepravy jsou dosti podobné, jeden je však o něco „střízlivější“, neboť je používán v linkové dopravě.

Centrem dění je anglická železnice, konkrétně koleje protínající nádraží London Paddington. Autoři přenesli do hry jak tento hlavní terminál, tak veškerá menší nádraží a nástupiště z dotyčných linek, jakožto přilehlá okolí. Čekají na vás tedy desítky kilometrů kovových cest, pro které nepříliš důmyslní scénáristé připravili pět scén. Pro každou je předepsán průměrný čas zdolání a zpravidla i nějaké to rozhodnutí. Hned v první situaci si kupříkladu můžete vybrat jednu ze tří linek. Scény se neskládají jen z řízení, ale udělají z vás také cestujícího, takže se podíváte na vlakovou dopravu z více úhlů.

Dobré rozhodnutí z hlediska stereotypu a různorodosti hry. Špatné v tom smyslu, že dění ve hře má reálný cyklus času, který nelze přeskočit nebo jinak zrychlit. Zejména jako cestující tak doslova protrpíte každou zastávku, kdy můžete maximálně počítat míjené sloupy. Případně obdivovat kyselé obličeje cestujících. Obdobná situace nastává v pozici strojvůdce při čekání na nádraží, kdy nejsou výjimkou ani desetiminutové prodlevy. K životu skutečného strojvedoucího to bezesporu patří, ale vy se tím ve hře zdržovat rozhodně nechcete. Naštěstí je herní postava vcelku svobodná a čekání je možné zkrátit procházkou po vagonech a nádražích.

Druhou, z mého pohledu méně zajímavou, částí jsou Services. Zde si vyberete jeden z vlaků, nastavíte si denní dobu, roční období a zvolíte si jednu z tras kopírujících skutečné „jizdní řády“. Ano, může být zajímavé vyzkoušet si reálnou situaci, nicméně možností je několik stovek a já velice pochybuji, že vás budou bavit delší dobu. Na rozdíl od scénářů, tady nemáte ani kousek volnosti a jezdíte čistě z bodu A do bodu B, s předem stanovenými zastávkami. Jedině se jich chopit jako tréninku základního ovládání po ukončení tutoriálu. V něm totiž poznáte jen zlomek z tlačítek palubní desky. Trochu smutné je, že nejste-li zvědavá nátura, zůstanou pro vás některé z nich tajemstvím.

A možná zase o tolik nepřijdete, protože mezi všemi tlačítky, táhly a přepínači fungují jen a pouze jako takové placebo. Přesto patří osvojování řízení mezi základní kameny zábavnosti a nemusíte být nutně blázen do železniční dopravy. Ve hře se najdou i tací, kteří chtějí mít pocit nadvlády nad strojem, k němuž se dostanou pouze s jízdenkou v ruce a v pozici cestujícího. Je pravda, že vše není dokonalé a nemožnost navštívit některé části vlaku nebo nádraží zamrzí. A tím nemyslím třeba toalety, ale například strojovnu dieselové lokomotivy. Samotné vlaky jsou přitom vymodelovány velmi pěkně a graficky vyčnívají nad zbytkem hry, jak Gulliver nad liliputy.

Do budoucna tvůrci slibují rozšíření, což samozřejmě nebude zdarma. Kdo zná politiku studia, tak dobře ví, že jejich simulátory jsou něco jako skládačka. A kdo ví, třeba vlaky otevřou cestu i dalším simulátorům a my se jednou dočkáme i těch letadel.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Chyby, chyby a zase chyby. Jen kvůli nim je Train Sim World ryze průměrnou hrou, která se sice tváří jako dospělý chlap, ale ve skutečnosti ještě nemá ani zkoušky z dospělosti. Co jsou platné licencované mašiny, skutečné tratě a přesvědčivý pocit z řízení, když ovládání trpí migrénami a technické zpracování kulhá krokem válečného veterána. Hra je jasným adeptem na předběžný přístup a v kategorii dokončených her nemá co pohledávat. Ukončete nástup a výstup, odjíždím.
21. 07. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: From The Ashes DLC – Kingdom Come

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 A je to tady. České studio Warhorse přichází s prvním DLC pro hru Kingdom Come: Deliverence. Protože mám tuto hru velmi ráda, na přídavné DLC From the Ashes jsem se moc těšila. Zejména proto, že není třeba mít odehranou celou či skoro celou hru, aby se člověk dostal k přídavku do hry. Ovšem alespoň část již odehrána být musí. Přesněji dobýt zpět Přibyslavice...

»
19. 07. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Danger Zone 2

Když v roce 2013 Electronic Arts sebrala Criterionu vývoj NFS a předala ho Ghost Games, byl to začátek konce tvůrců série Burnout. Později byly směrem k „Duchům“ přesunuty i dvě třetiny zaměstnanců a zakladatelům studia Criterion došla trpělivost. V následujícím roce Alex Ward a Fiona Sperry založili, ještě s Paulem Rossem, studio nové a oznámili, že se vrátí ke kořenům. Vznikly tak Three Fields Entertainment a „nebezpečné“ hry všeho druhu.

»
17. 07. 2018 • kristine4chaos1

Recenze: All-Star Fruit Racing

Občas se podíváte na obal hry a přesně víte, co vám může dát. Při pohledu na dnešní recenzovanou novinku správně tušíte autíčka z kategorie „kartových“ závodů. Také se nemůžete splést, pokud si je zasadíte do barevného světa, plného ovocných koktejlů a svěží atmosféry. K takovému typu her samozřejmě patří rozverná munice všeho druhu a sympatičtí závodníci na šílených strojích.

»
12. 07. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: LEGO The Incredibles

LEGO hry jsou stálící herní scény a oproti velkým studiím, které vydají svá pokračování jednou do roka, stihnou vydat do roka i dvě hry. Jejich šablona se většinou moc neliší, mění se akorát příběh a hrdinové, kteří se na jeho základě ve hře objevují. Skoro si až člověk říká, jestli to stále někoho baví hrát. Odpověď by byla nejspíš kladná, i když to má svá ale.

»
11. 07. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Eventide 3: Legacy of Legends

Casual hry jsou takovou zajímavou sortou her, kterou většina hráčů přehlíží s tím, že se jedná o nějaké méněcenné hry. To však není tak úplně pravda, i když původ hledání předmětů, o kterém se budeme na následujících řádcích bavit, je na mobilní platformě. I tak se však jedná o hry nabízející zábavu, dokáží potrápit naše mozkovny a přinést zajímavé příběhy.

»
07. 07. 2018 • chaosteorycz2

Recenze: Red Faction: Guerrilla Re-Mars-tered

Ne, já už tam nechci. To raději k nějaké bažině ve Vysoké Lhotě. Skoro každý míří k moři do Itálie, Řecka, Egypta nebo Chorvatska a já mám místenku na vyprahlý Mars. A vy se moc nesmějte, neboť příštích pár minut mi budete dělat společnost. Tudíž si nezapomeňte sbalit opalovací krém s faktorem „Do křupava“, doklady pro meziplanetární cestování a minimálně kontejner semtexu. Na nehostinnou planetu se opět vracíme jako důlní inženýři, proto se...

»
04. 07. 2018 • kristine4chaos5

Recenze: MXGP Pro

Kluci v redakci nad studiem Milestone už definitivně zlomili hůl. Není proto divu, že když vyšla jeho nová hra, mají najednou dovolené, rekonstrukce domů nebo neodkladné zdravotní prohlídky a plastické zákroky. Třeba i nastřelování vlasů. Vlastně se jim není co divit, protože už museli přetrpět zámořský motocross, atentát na rallye a naprostou devalvaci značky MotoGP. Nicméně. MXGP Pro je ve světě chválenou hrou, což může znamenat jen dvě věci. Buď...

»
03. 07. 2018 • lindros88cze12

RECENZE: Crash Bandicoot N.Sane Trilogy

Kolekce Crash Bandicoot N.Sane Trilogy konečně dorazila na Xbox One a samozřejmě také ve 4K na Xbox One X. Oblíbený vačnatec je tedy zpět a hned na úvod je třeba říct, že čekání stálo za to.

»