
Recenze: World Enduro Rally
Občas strávíte s hrou desítky hodin a stále nacházíte překvapující momenty. Ještě lepší je, když si vývojáři pro sebe nechají nějaký ten taj a během propagace nepropálí veškeré trumfy. Poslední dobou se sice stává, že neočekávané momenty pramení z trestuhodného stavu hry, ale zrovna dnes se nechci bavit o Bethesdě. Vlastně ani nevím o čem se budu bavit, protože World Enduro Rally není tajemná diva ve večerních šatech. Je to laciná rajda, která jen ve spodním prádle dává na odiv uvadlé přednosti. A to prosím za bílého dne. Není to na nějaký paragraf?
Název titulu a jeho key art vlastně říkají všechno. Stejně jako ta exhibující sůva, hned na první pohled odhaluje vše, o co by měl mít hráč zájem. Nicméně jak to popsat. Jak uchopit herní mechaniky, jejichž komplexnost předčí snad jen proces spláchnutí záchodu. Ostatně obsah porcelánového trůnu není příliš vzdálen herní náplni. Za pár minut je hotovo a pokud tam musíte, nebo dokonce chcete, trávit více času, není s vámi něco v pořádku.
Kopií, případně konkurentů, série Trials je mnoho. Ona sama francouzská značka není zcela originální, neboť vychází z titulů, které měly méně barev než duhový průvod Prahou. World Enduro Rally láká na světoznámé lokace, úžasnou grafiku, velice realistickou fyziku, skutečné motorky a podporu myši s klávesnicí. Ve své podstatě nelže, jen se musíte včas podívat na cenovku. Za 29 Kč jde totiž o recesi hromadného ničení.
Za světovými prostředími se ukrývají upravené snímky z nějaké fotobanky. Těžko soudit, zda takový les patří skutečně do USA. Stejně dobře může jít o snímek Krušných hor nebo výsledek nadmíru nadaného žáka postiženého inkluzivní výukou. Toto Street View z černého trhu velice často zkresluje překážky, a tak je velmi obtížné rozpoznat hranice pozadí a tratí. Možná je to záměr, abyste okamžitě neutekli k dalšímu státu. Ačkoliv jsou cílem cenné medaile, hře je úplně jedno, jestli je získáte. Téměř celá kampaň je otevřená od prvních minut.

V duchu omamné grafiky hrdě pokračují nezdolní hrdinové nerovných cest. Přemýšlím, kdy jsem naposledy viděl tak propracované detaily. Myslím, že v tiskárně, kde vzniká časopis s papírovými vystřihovánkami. Škoda, že se autoři vyhnuli větší personalizaci. Klidně bych i zaplatil dvoukorunový dodatek, jen abych si na více druhů motocyklů mohl dát jiné díly. Rozdíl v hmotnosti nebo výkonu hledám marně, a to navzdory statistikám. Pak mi dochází, že to dá rozum, kdy je vše papírové. Pravdou je že změny prostředí, počasí nebo stroje jsou skutečně jen kosmetické.
Určitá prémiová přidaná hodnota přichází s ovládáním. Fyzika modelu ambiciózně čelí silám a s hrdostí Dona Quijota bojuje s nástrahami terénu. Cervantesovým čtenářům už je jasné, jak to celé nejspíš končí. Někdy skutečně v cíli, ale velice často také na zádech nebo na tlamě. V ovládání se dá vyčíst snaha o realističnost, ale je značně náladová. Fakt, že se vám jeden typ skoku povedl třikrát, neznamená, že se podaří za stejných podmínek po čtvrté. Přenášení váhy je na tom podobně. Funguje spíše náhodně než dle jasného pravidla. S tím souvisí nepříjemná časová penalizace za respawn. S ohledem na celek, ji často považujete za velkou nespravedlnost.
Poslední slova budou o návratu do vyjetých drah. Zvuk skvěle koresponduje s grafikou. Kdykoliv se rozezní úvodní skladba, máte okamžitě krůpěje potu na tváři. Jde totiž o jedinou píseň soundtracku. Opomenout nesmím ani důraz na ústní hygienu. Autoři her na ni vůbec nemyslím a já cítím redakční povinnost vyzdvihnout práci elektrického zubního kartáčku. Zvuk, který dodal motocyklům, jen tak nezapomenu.
Verdikt
Nakreslete si závodníka s motorkou, výtvor vystřihněte a nalepte ho na špejli. Pokud bydlíte u přírody, stačí si kleknout k oknu a na parapetu simulovat vaše vlastní Enduro Czechia Rally. Máte-li za okny výtvor socialistické, případně industriální architektury, zapněte si v televizi libovolný přírodopisný snímek a papírové divadlo opakujte. Jestli má vaše duše charitativní stav, klidně si World Enduro Rally pořiďte. Téměř zadarmo dostanete netradiční vtípek, který hru připomíná snad jen fyzikálním modelem. A že si dělám z vývojářů legraci? Ano, ale oni si začali.
RECENZE: Kingdom Come: Deliverance II
Po letech čekání jsme se konečně dočkali další velké české hry. A tentokrát je o dost větší, než tomu bylo v případě prvního dílu, který musel až prostřednictvím veleúspěšné kampaně na Kickstarteru ukázat, že o hru tohoto zaměření je skutečně zájem. Výsledná prodejní čísla z konce loňského roku jsou více než skvělá – Kingdom Come: Deliverance nakonec dokázalo prodat hodně pěkných 8 miliónů kopií, a i toho českého dabingu jsme se nakonec...

Recenze: Albatroz
Mysteriózní turistická výprava za hledáním rodinného příslušníka a něčím víc, než jen sama sebe.

Recenze: Flint: Treasure of Oblivion
Jak asi vypadají vaše denní zvyklosti? Zničení otravného budíku, podpora vodárenské služby ranní hygienou, odlehčení několika dekagramů z útrob lednice, provětrání syntetické vlákniny ze šatníku a hurá vstříc dalším bytostem s podobně laděným počátkem dne. To piráti jsou na tom daleko lépe. Po probuzení ostrou mluvou lodního papouška přivítají ráno douškem rumu. Jakmile se nasoukají do moly prolezlého mundůru, zbičují podřízenou posádku, pověsí pár zajatců a nakrmí žraloky ploužící se za korábem....

RECENZE: Indiana Jones and the Great Circle
Na světě není slavnějšího archeologa, než je Indiana Jones. Kromě pěti filmů, několika knih a komiksů se dočkal ztvárnění také na poli videoher, byť s kolísavou kvalitou. Studio MachineGames, které spadá pod Bethesdu, se rozhodlo vytvořit tu nejlepší akční adventuru s Indiana Jonesem v hlavní roli, jaká tady doposud byla. Jak se jim tento nelehký úkol podařil?

RECENZE: Microsoft Flight Simulator 2024
Série Microsoft Flight Simulator (dále MFS) se řadí mezi stálice herního průmyslu a zároveň patří po bok těch nejstarších sérii, jaké stále vycházejí. Však považte, vždyť první díl vyšel v roce 1982, což je již 42 let. Tolik leckdy není mnohým hráčům, kteří usedají k obrazovkám, aby se za kniply těch nejznámějších i méně známých letadel vznesli do oblak a prozkoumávali naši krásnou zemi. Ovšem následující řádky nebudou patřit ohlédnutí za sérií,...

Recenze: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?

RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.

RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....