Recenze: WRC 6

Autor: chaosteorycz Publikováno: 13.10.2016, 14:24

Publikováno: 13.10.2016, 14:24

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1652 článků

Poslední měsíce si můžeme stěžovat na opravdu mnoho věcí, ale na nedostatek závodních titulů ne. Pominu-li nezávislou scénu, hnal se od konce prázdnin na konzole jeden benzínem nasáklý titul za druhým. Formule 1 se pokusil zastínit simulátor Assetto Corsa, přičemž rybník všem arkádám vypálila Forza s třetím Horizonem. Teď přišla po delší době opět řada na rally, zastoupenou WRC 6.

Závodní titul s oficiální licencí FIA World Rally Championship pro rok 2016 přichází druhým rokem ze studia Kylotonn, které sérii převzalo od italského tvůrčího týmu Milestone a hned na úvod mohu říct, že tato změna je tím nejlepším, co značku mohlo potkat. Už u minulého ročníku jsem tvrdil, že nová autorská krev má potenciál kdysi úspěšné závody vytáhnout hrobníkovi z lopaty, což se letos, když už jde čistě o hru pro aktuální herní zařízení, potvrzuje na plné čáře. A to poznáte okamžitě, jakmile s WRC 6 strávíte prvních několik málo minut. Ty slouží nejen jako mocné intro prezentující obsáhlé změny, ale také jako síto volby obtížnosti, kdy po dvou zkouškách hra odhadne vaše řidičské kvality, k nimž posléze nabídne adekvátní herní nastavení. Zvážit ho rozhodně není od věci.

Prý se tomu říká kariéra
Na to přijdete hned poté, co si v přepracovaném menu zvolíte jeden z nabízených režimů. Samotná herní nabídka nemá ambice stát se originální počinem roku, jednoduchost s přehledností jsou teď v kurzu, a tak vše, co menu nabízí, je možné rozdělit do kategorií singleplayer, hra více hráčů a nastavení. Předpokládám, že první pohyby gamepadu povedou do kampaně, kde jsou nachystány režimy rychlé hry, kariéry, vlastního turnaje a testovací jízdy. Kariéra nebo chcete-li příběhová část, je obdobná jako minule, což znamená, vašemu jezdci dáte jméno, národnost a pak si vyberete jeden z týmů majících o vás zájem v kategorii Junior WRC. V ní jezdí pouze vozy značky Citroën, takže výběr podvolte týmové strategii. Ta je značně zjednodušená jen na očekávanou pozici v závodě/šampionátu a na styl, jakým se stáj chce ubírat.

Následující postup je pak už jen ve vašich zkušených rukách a v rychlosti týmových mechaniků. Tyto aspekty, spolu s nastavením vozu, jsou totiž jediné, které můžete ovlivnit. Jednotlivé etapy jsou řazeny do skupinek, mezi nimiž pravidelně navštěvujete depo. Zastávka v něm slouží hlavně k opravě speciálu, nahlédnutí do pořadí závodníků a ke zkontrolování morálky týmu. Bylo by to vše o hodně intenzivnější, kdyby se nálada neovlivňovala pouze pozicí na cílové časomíře. Je fakt, že mechanici na ni reagují délkou práce, jež je řazena do třech fází za doprovodu podařené grafiky, ale tam to de facto končí. Nečekejte rozhovory s novináři, hledání nových sponzorů nebo asistenci na vývoji, V době, kdy se většina závodních a sportovních her snaží dát hráči větší roli v zákulisním dění, třebaže často falešnou, působí kariéra trochu dietně.

20161013130928

O to více to mrzí s ohledem na skutečnost, že s jednotlivými týmy strávíte pořádný kus závodního života. Většina týmů si žádá smlouvy s víceletou platností a než se vaše jméno začne objevovat v tabulce vedle Latvali nebo Ogiera, jednotlivé země se vám zapíší hluboko do paměti. Tím se dostávám ke zlatému hřebu, kategorii WRC. V jejím kalendáři jsou všechny letošní události a to i včetně Rally China, oficiálně zrušené kvůli velkým povodním. Pro zajímavost, její zařazení do šampionátu mělo asijskou velmoc vrátit mezi pořádající země po dlouhých sedmnácti letech. Nicméně to vás trápit nemusí, protože ve hře zůstala stejně, jako všechny závodní kluby s jejich jezdci.

Vítej, nová generace
Vsaďte poslední litry paliva, že všech 14 zemí si užijete, jak už dlouho ne. Autoři se sice příliš nechlubili zpracováním tratí, ale minimálně jejich designem bez ostychu mohli. Ať už jedete v Německu, Argentině, Švédsku či Austrálii, jméno země není jen součástí reklamních panelů, ale dýchá na vás všude okolo a moje záliba v nezpevněných površích měla svátek pokaždé, když jsem v hustém finském lese jen těsně míjel ve skoku vzrostlé stromy. Designéři se nebáli použít větší počet objektů, čímž skvěle zaplnili okolí závodních tras. Ty jsou navrženy velice nápaditě a o nečekaná překvapení na nich není nouze. Pochvalu zaslouží také povrch tratí, který se efektně deformuje pod tíhou pneumatik, stejně jako decentní povětrnostní efekty, popřípadě sníh, odlétávající od atakovaných závějí. Déšť a noční etapy mě dokonce přinutily emigrovat z řidičského trůnu na kapotu, odkud je i přes zhoršené podmínky lepší výhled.  K úplné spokojenosti pak chybí větší počet diváků.

20161013131147

A také o něco detailnější textury. V členitém terénu si sice ošklivější objekty s vámi mohou hrát na schovávanou, ovšem jen do chvíle, než je potkáte předním nárazníkem. Tvůrci na letošní ročník aplikovali vlastní nástroje, s cílem vylepšit audiovizuální zážitek a u modelů speciálů se jim to naopak podařilo na výbornou. Auta nevypadají skvěle jen v režimu Showroom, kde si je můžete prohlédnout, ale také během samotných závodů. Modely dostaly očividně více polygonů, lepší textury a v neposlední řadě vylepšené efekty, takže dokud nezačnete o sloupky, svodidla a stromy formovat nový tvar, budou vypadat velice dobře.

Ani s tím alternativním tvarem to nebude příliš horké. Vozidla mají nějaký destrukční model, ale jen o něco málo větší než například nová Forza Horizon. To znamená pomačkané plechy, vlající a příležitostně ztracené plastové části. Uzpůsobíte-li tomu obtížnost, veškeré jízdní chyby se soustředí do ovládání. Při zběsilé jízdě pak není problém auto znehybnit ještě před prvními stopkami, k čemuž poslouží 3 až 4 čelní nárazy v plné rychlosti. Po nich zaručeně vypoví poslušnost nejen turbo, ale také převodovka s chladičem. Nálepka reálnější destrukce tak náleží pouze defektu kola. Po proražení pláště máte 3 možnosti řešení: vyměnit s časovou penalizací, pokusit se dojet nebo restartovat celou etapu. S posledním řešením opatrně, protože počet restartů je omezený.

Levá, pravá, šutr, tráva
Vděčným cílem frustrace bývají pomyslné hranice vyjetí, určující kdy ještě máte šanci vrátit se na trať svépomocí a kdy už ne. Známe to všichni, ten metr byste přece couvli a mezi těmi stromy před vámi je také dost místa, tak proč 10 vteřin penalizace? WRC 6 sice není jiné, ale limity jsou nastavené na přijatelných hodnotách, krevní tlak by proto neměl stoupat zase tak často a občas vezmete za vděk i manuální vrácení na trať. Troufám si ale tvrdit, že díky jízdnímu modelu jeho použití nebude příliš frekventované. V prostorách studia Kylotonn se totiž hecli a připravili vcelku obstojné řízení.

Chování závodních speciálů je na pomezí arkády a simulace přibližně v poměru 65 ku 35, a první střetnutí může dost zaskočit. Počáteční momenty mi hlavou běželo přirovnání o řízení slona v dvoumetrové vodě, načež ani vypnutí podpůrných prvků nepřineslo očekávaný pocit. Hra dokonce vyhodnotila moje řízení jako čistě amatérské, což byla rukavice mrštěna do tváře. Další etapy jsem proto zvolil agresivnější jízdu a malý zázrak byl na světě. Stačí odhodit zábrany, že tu ostrou vpravo nevyberete a z neohrabaného lenochoda se stává agresivní bestie lačnící po dalším kusu asfaltu. Právě rychlost ve spojení s vahou auta a dynamickými tratěmi, dělá jízdní model velmi chytlavým. Autory nastavená fyzika se rychle dostane pod kůži, a to při zachování určité snahy o realismus. Na šotolině či sněhu jde auto do smyku i bez ruční brzdy a vy cítíte, jak odstředivá síla táhne do příkopu, zatímco nápravy chtějí uhánět kupředu.

20161013130736

Celkovému dojmu velice pomáhá také zvuková stránka, patřící dle studia k tomu, co stojí za pozornost. A nejde jinak, než souhlasit. Motory promlouvají velmi příjemným tónem s důrazem na rozdílné pohledy řízení a hloučky lidí pokřiky rozbíjí jinak tiché okolí tratě. Ovšem opravdový majstrštyk je řev valící se z výfuku. Onen typický chraplavý odfuk, při řazení či sundání nohy z plynu, je simulovaný téměř dokonale. V momentě, kdy váš pohled z kabiny kopíruje horizont, zatímco se mocný výdech výfuku rozbíjí o minutý mostní oblouk, máte pocit, že těsně za vozem vybuchla bomba. Zvuková kulisa je opravdu povedená a jediné co jí ubírá na kráse, je nevýrazná imitace odlétávajícího kamení. A ještě navigátor, můžu-li ho do této kategorie zařadit.

A dost, vystup!
Závodní týmy tvoří dvojice ne proto, aby bylo vyvážené auto, ale aby navigátor včas ohlašoval změnu vedení trasy. Bohužel u nových rally závodů si tím nejsem úplně jistý, protože minimálně jednou za etapu dojde k situaci, že vytyčená cesta se značně rozchází se spolujezdcovými poznámkami. Zpočátku jsem si říkal, že mi jednoduše uteklo hlášení o další zatáčce, protože ne zřídka jich jde několik za sebou. Pro tento případ autoři připravili podrobné nastavení, jak s možností urychlit nebo pozdržet navigátora, tak s volbou detailnosti hlášení. K mé smůle to ovšem absolutně nic neřešilo. Že má kibic nepříjemný hlas a zasloužil by divokou jízdu po zpomalovacích retardérech v kufru auta, je pak už jen můj subjektivní pocit.

Jak už bylo řečeno, hra vedle kariéry nabízí i multiplayer a dvě výzvy. Je smutné, že v roce 2016 musím jako plus vyzdvihnout lokální split screen, jež býval u závodních her kdysi samozřejmostí. Samotná hra více hráčů pak nabízí buď připojení do již probíhající hry, nebo založení své vlastní. Jak velkou základnu hráčů novinka má a jak se dívají na kolektivní ježdění nevím, nicméně najít lobby zaplněnou osmi lidmi se mi nepodařilo. Zmíněné výzvy se obměňují co týden a obsahují vždy jednu rychlostní zkoušku k poměření časů a druhou, založenou na bodovém hodnocení. Od počáteční hodnoty odpočítává časomíra spolu s vyjetím mimo trať, zatímco úspěšně provedený drift, nebo chcete-li powerslide, znamená bodíky k dobru.

A dál?
Když je nějakého podžánru jako šafránu, nabízí se srovnání dostupný konkurentů. Proti WRC 6 stojí fakticky jen dva, Sébastien Loeb Rally EVO a DIRT Rally. O první hru se jen otřu. Za prvé za ní stojí Milestone, nad kterým jsem už definitivně zlomil hůl, a za druhé mými rukami prošla pouze demoverze, ze které zůstal divný pocit u žaludku. Podstatné je porovnání až s titulem DIRT Rally, který nabízí aktuálně nejreálnější pocit z jízdy mimo zpevněné komunikace. Jízdní model koketující se simulací, relativně obsáhlý výběr aut, legendární vrchol Pikes Peak a licencovaný rallycrossový šampionát. To vše milovníky žánru přivadí do extáze. Jenže co je pro jednoho rájem, může být pro ostatní peklem a právě ti najdou útěchu u WRC 6. Matematikou první třídy tak vychází, že dnešní recenzovaný počin je druhou nejlepší rally hrou na konzolovém trhu.

Ještě než rozpustím dnešní sezení přátel motorsportu, zmíním několik drobností. Mezi ty pozitivní patří detaily, a to více i méně důležité. V oblasti funkčnosti jde především o možnost ovládat světlomety a stěrače. Večer a za deštivého počasí fungují automaticky, nicméně občas nastane situace, kdy manuální sepnutí přijde k užitku, ať už jde o průjezd hustým lesem zahaleným mlhou nebo přední sklo zašpiněné odlétávajícím blátem. Také automatická výměna závodního speciálu na pozadí hlavní nabídky, probíhající po každém zapnutí hry, je příjemným zpestřením. Škatulku negativ pak čistě subjektivně zaplní hlavní přednost, kterou je oficiální licence turnaje WRC. Možná nechápete, proto vysvětlím. Skutečnost, že hra nenabízí nic jiného, vás dříve či později postaví před otázku, jestli má celá soutěž vůbec smysl. Přeci jen, v jednotlivých kategoriích závodí od jedné do pěti značek a člověku se posteskne po časech, kdy stupně vítězů patřili Solbergovi s Imprezou WRC nebo Grönholmovi v Peugeotu 206 WRC. Myslím si, že fanoušci série by ocenili vedle aktuálního kalendáře i nějakou tu historickou kariéru, kde by si ony památné momenty mohli vychutnat alespoň virtuálním prostřednictvím.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Ve francouzském studiu musí být parta kvalitních lékařů, protože série pod jejich rukami přichází opět k životu. Přechod pouze na konzole současné generace jí prospívá a ročník s číslovkou šest konečně odráží práci nového tvůrčího týmu, což je nejvíce vidět na designu rychlostních zkoušek, grafickém zpracování a novém ozvučení. Model řízení se sice nadále snaží zaujmout především širokou hráčskou obec, tentokrát ale s řádnou dávkou návykovosti a větším tahem na zkušené hráče. Přehlédnete-li drobné chybičky a menší obsah vázaný na oficiální licence, získáte velmi dobrý závodní titul, který vydrží na několik desítek hodin.
  • Jimyk

    Ja musim podekovat za recenzi na kterou jsem cekal. Potaji v koutku jsem doufal at to dopadne dobre a ted uz vim ze moji podporu dostane. Rally mam tad a tohle si proste poridim 👍 Diky

  • sidy

    Taky diky za recenzi.

  • Naprosto parádní recenze. Už dlouho jsme žádnou nepřečetl až do konce. Dnes se to povedlo. Díky chaosovi. Když nebude bavit FH3, tak vím po čem sáhnu

    • Chaosteory CZ

      To možná dříve vyjde WRC 7, než Horizon přestane bavit 🙂

  • Honza Kenny

    musim uznat ze je to fakt paradni recenze

  • Dalibor Purm

    Obsahuje hra režim offline hra více hráčů?Kdysi jsem jezdil s kamarády Collina systémem odjeď erzetu podej kamarádovi a ten odjede tu samou erzetu atd.Do tohu virtuální časy jezdců a byla to paráda.Dá se takhle odjet úplně celá sezóna?Děkuji za odpověď lidi.Mám doma dirt rally.hra super,ale tohle mě tam teda sakramensky chybí

    • Chaosteory CZ

      Snad příště. Kariéra je sice o něco dále než v případě pětky, ale stále jen pro jednoho. Kooperativně založené může potěšit alespoň společné závodění na rozdělené obrazovce.

  • Dalibor Purm

    Mimochodem recenze vivat.Jen tak dál

20. 08. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: State of Mind

Žánr science fiction mám rád od doby, co jsem viděl Vesmírnou odyseu. I když jsem tenkrát absolutně nechápal, co mi chce sdělit, fascinoval mě svět, jehož součástí se nikdy nestanu. Během let pozdějších, kdy jsem knihovnu plnil Asimovem, Bradburym a Heinleinem, mě ale uchvátil jiný poutník budoucností, a to Philip K. Dick. Jeho pohledy do neznáma, v nichž se lidství stává obchodním artiklem a člověk lehce nahraditelným „komponentem“, mají dodnes mrazivou...

»
16. 08. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: Graveyard Keeper

Díky hrám už jsem byl ledacos. Vesmírný nájezdník, závodník, mariňák, pirát, zemědělec, řidič hromadné dopravy, superhrdina, bláznivá koza a pravděpodobně dalších sto zaměstnání nebo poslání. Nikdy jsem ale nebyl hrobník, což se teď díky studiu Lazy Bear Games změnilo. A věřte nebo ne, i obyčejný muž s lopatou, oslíkem a ukecanou lebkou se může stát hrdinou.

»
14. 08. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Overcooked 2

Já sám ve skutečnosti moc dobrý kuchař nejsem. Nějaký ten základ sice zvládnu, ale daleko raději jídlo konzumuji, než připravuji. Do role uznávaného kuchaře jsem se dostal alespoň virtuálně díky prvnímu dílu Overcooked, kde se ve zběsilé kuchyni člověk proháněl ze strany na stranu, čekal, kde ho co zase překvapí a hlavně v kooperaci to byla neskutečně strhující zábava.

»
24. 07. 2018 • chaosteorycz17

Recenze: Bud Spencer & Terence Hill – Slaps And Beans

V letech, kdy jste už příliš staří na pleny, ale ještě nemáte nárok na občanský průkaz, jsou často vašimi hrdiny postavy stříbrného plátna. Za bezstarostných let mé generace to byla zdánlivě nesourodá dvojice Italů. Ať už byl v záběru Malý unavený Joe nebo Banánový Joe, vždy bezpráví trestali Dva machři mezi nebem a peklem. Přilepen k obrazovce jsem nečekal, až padne Sudá a lichá, protože už malé dítě ví, že Kdo najde...

»
22. 07. 2018 • p.a.c.o2

RECENZE: Mothergunship

Střílení je super a člověk se u něj parádně vyřádí. Nebojte, nejsem žádný fanatik, který by běhal po městě s pistolí a střílel po všem, co se hne. Rád vezmu gamepad do ruky a vydám se sjednávat pořádek a zachraňovat lidstvo před zombií apokalypsou nebo třeba útokem nepřátel z vesmíru. Trochu mne mrzí, že stále více her tlačí na multiplayerovou pilu, kdy člověk k zážitku potřebuje hráče kolem sebe a pak je to...

»
21. 07. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: From The Ashes DLC – Kingdom Come

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 A je to tady. České studio Warhorse přichází s prvním DLC pro hru Kingdom Come: Deliverence. Protože mám tuto hru velmi ráda, na přídavné DLC From the Ashes jsem se moc těšila. Zejména proto, že není třeba mít odehranou celou či skoro celou hru, aby se člověk dostal k přídavku do hry. Ovšem alespoň část již odehrána být musí. Přesněji dobýt zpět Přibyslavice...

»
19. 07. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Danger Zone 2

Když v roce 2013 Electronic Arts sebrala Criterionu vývoj NFS a předala ho Ghost Games, byl to začátek konce tvůrců série Burnout. Později byly směrem k „Duchům“ přesunuty i dvě třetiny zaměstnanců a zakladatelům studia Criterion došla trpělivost. V následujícím roce Alex Ward a Fiona Sperry založili, ještě s Paulem Rossem, studio nové a oznámili, že se vrátí ke kořenům. Vznikly tak Three Fields Entertainment a „nebezpečné“ hry všeho druhu.

»
17. 07. 2018 • kristine4chaos1

Recenze: All-Star Fruit Racing

Občas se podíváte na obal hry a přesně víte, co vám může dát. Při pohledu na dnešní recenzovanou novinku správně tušíte autíčka z kategorie „kartových“ závodů. Také se nemůžete splést, pokud si je zasadíte do barevného světa, plného ovocných koktejlů a svěží atmosféry. K takovému typu her samozřejmě patří rozverná munice všeho druhu a sympatičtí závodníci na šílených strojích.

»