Recenze: WRC 6

Autor: chaosteorycz Publikováno: 13.10.2016, 14:24

Publikováno: 13.10.2016, 14:24

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1097 článků

Poslední měsíce si můžeme stěžovat na opravdu mnoho věcí, ale na nedostatek závodních titulů ne. Pominu-li nezávislou scénu, hnal se od konce prázdnin na konzole jeden benzínem nasáklý titul za druhým. Formule 1 se pokusil zastínit simulátor Assetto Corsa, přičemž rybník všem arkádám vypálila Forza s třetím Horizonem. Teď přišla po delší době opět řada na rally, zastoupenou WRC 6.

Závodní titul s oficiální licencí FIA World Rally Championship pro rok 2016 přichází druhým rokem ze studia Kylotonn, které sérii převzalo od italského tvůrčího týmu Milestone a hned na úvod mohu říct, že tato změna je tím nejlepším, co značku mohlo potkat. Už u minulého ročníku jsem tvrdil, že nová autorská krev má potenciál kdysi úspěšné závody vytáhnout hrobníkovi z lopaty, což se letos, když už jde čistě o hru pro aktuální herní zařízení, potvrzuje na plné čáře. A to poznáte okamžitě, jakmile s WRC 6 strávíte prvních několik málo minut. Ty slouží nejen jako mocné intro prezentující obsáhlé změny, ale také jako síto volby obtížnosti, kdy po dvou zkouškách hra odhadne vaše řidičské kvality, k nimž posléze nabídne adekvátní herní nastavení. Zvážit ho rozhodně není od věci.

Prý se tomu říká kariéra
Na to přijdete hned poté, co si v přepracovaném menu zvolíte jeden z nabízených režimů. Samotná herní nabídka nemá ambice stát se originální počinem roku, jednoduchost s přehledností jsou teď v kurzu, a tak vše, co menu nabízí, je možné rozdělit do kategorií singleplayer, hra více hráčů a nastavení. Předpokládám, že první pohyby gamepadu povedou do kampaně, kde jsou nachystány režimy rychlé hry, kariéry, vlastního turnaje a testovací jízdy. Kariéra nebo chcete-li příběhová část, je obdobná jako minule, což znamená, vašemu jezdci dáte jméno, národnost a pak si vyberete jeden z týmů majících o vás zájem v kategorii Junior WRC. V ní jezdí pouze vozy značky Citroën, takže výběr podvolte týmové strategii. Ta je značně zjednodušená jen na očekávanou pozici v závodě/šampionátu a na styl, jakým se stáj chce ubírat.

Následující postup je pak už jen ve vašich zkušených rukách a v rychlosti týmových mechaniků. Tyto aspekty, spolu s nastavením vozu, jsou totiž jediné, které můžete ovlivnit. Jednotlivé etapy jsou řazeny do skupinek, mezi nimiž pravidelně navštěvujete depo. Zastávka v něm slouží hlavně k opravě speciálu, nahlédnutí do pořadí závodníků a ke zkontrolování morálky týmu. Bylo by to vše o hodně intenzivnější, kdyby se nálada neovlivňovala pouze pozicí na cílové časomíře. Je fakt, že mechanici na ni reagují délkou práce, jež je řazena do třech fází za doprovodu podařené grafiky, ale tam to de facto končí. Nečekejte rozhovory s novináři, hledání nových sponzorů nebo asistenci na vývoji, V době, kdy se většina závodních a sportovních her snaží dát hráči větší roli v zákulisním dění, třebaže často falešnou, působí kariéra trochu dietně.

20161013130928

O to více to mrzí s ohledem na skutečnost, že s jednotlivými týmy strávíte pořádný kus závodního života. Většina týmů si žádá smlouvy s víceletou platností a než se vaše jméno začne objevovat v tabulce vedle Latvali nebo Ogiera, jednotlivé země se vám zapíší hluboko do paměti. Tím se dostávám ke zlatému hřebu, kategorii WRC. V jejím kalendáři jsou všechny letošní události a to i včetně Rally China, oficiálně zrušené kvůli velkým povodním. Pro zajímavost, její zařazení do šampionátu mělo asijskou velmoc vrátit mezi pořádající země po dlouhých sedmnácti letech. Nicméně to vás trápit nemusí, protože ve hře zůstala stejně, jako všechny závodní kluby s jejich jezdci.

Vítej, nová generace
Vsaďte poslední litry paliva, že všech 14 zemí si užijete, jak už dlouho ne. Autoři se sice příliš nechlubili zpracováním tratí, ale minimálně jejich designem bez ostychu mohli. Ať už jedete v Německu, Argentině, Švédsku či Austrálii, jméno země není jen součástí reklamních panelů, ale dýchá na vás všude okolo a moje záliba v nezpevněných površích měla svátek pokaždé, když jsem v hustém finském lese jen těsně míjel ve skoku vzrostlé stromy. Designéři se nebáli použít větší počet objektů, čímž skvěle zaplnili okolí závodních tras. Ty jsou navrženy velice nápaditě a o nečekaná překvapení na nich není nouze. Pochvalu zaslouží také povrch tratí, který se efektně deformuje pod tíhou pneumatik, stejně jako decentní povětrnostní efekty, popřípadě sníh, odlétávající od atakovaných závějí. Déšť a noční etapy mě dokonce přinutily emigrovat z řidičského trůnu na kapotu, odkud je i přes zhoršené podmínky lepší výhled.  K úplné spokojenosti pak chybí větší počet diváků.

20161013131147

A také o něco detailnější textury. V členitém terénu si sice ošklivější objekty s vámi mohou hrát na schovávanou, ovšem jen do chvíle, než je potkáte předním nárazníkem. Tvůrci na letošní ročník aplikovali vlastní nástroje, s cílem vylepšit audiovizuální zážitek a u modelů speciálů se jim to naopak podařilo na výbornou. Auta nevypadají skvěle jen v režimu Showroom, kde si je můžete prohlédnout, ale také během samotných závodů. Modely dostaly očividně více polygonů, lepší textury a v neposlední řadě vylepšené efekty, takže dokud nezačnete o sloupky, svodidla a stromy formovat nový tvar, budou vypadat velice dobře.

Ani s tím alternativním tvarem to nebude příliš horké. Vozidla mají nějaký destrukční model, ale jen o něco málo větší než například nová Forza Horizon. To znamená pomačkané plechy, vlající a příležitostně ztracené plastové části. Uzpůsobíte-li tomu obtížnost, veškeré jízdní chyby se soustředí do ovládání. Při zběsilé jízdě pak není problém auto znehybnit ještě před prvními stopkami, k čemuž poslouží 3 až 4 čelní nárazy v plné rychlosti. Po nich zaručeně vypoví poslušnost nejen turbo, ale také převodovka s chladičem. Nálepka reálnější destrukce tak náleží pouze defektu kola. Po proražení pláště máte 3 možnosti řešení: vyměnit s časovou penalizací, pokusit se dojet nebo restartovat celou etapu. S posledním řešením opatrně, protože počet restartů je omezený.

Levá, pravá, šutr, tráva
Vděčným cílem frustrace bývají pomyslné hranice vyjetí, určující kdy ještě máte šanci vrátit se na trať svépomocí a kdy už ne. Známe to všichni, ten metr byste přece couvli a mezi těmi stromy před vámi je také dost místa, tak proč 10 vteřin penalizace? WRC 6 sice není jiné, ale limity jsou nastavené na přijatelných hodnotách, krevní tlak by proto neměl stoupat zase tak často a občas vezmete za vděk i manuální vrácení na trať. Troufám si ale tvrdit, že díky jízdnímu modelu jeho použití nebude příliš frekventované. V prostorách studia Kylotonn se totiž hecli a připravili vcelku obstojné řízení.

Chování závodních speciálů je na pomezí arkády a simulace přibližně v poměru 65 ku 35, a první střetnutí může dost zaskočit. Počáteční momenty mi hlavou běželo přirovnání o řízení slona v dvoumetrové vodě, načež ani vypnutí podpůrných prvků nepřineslo očekávaný pocit. Hra dokonce vyhodnotila moje řízení jako čistě amatérské, což byla rukavice mrštěna do tváře. Další etapy jsem proto zvolil agresivnější jízdu a malý zázrak byl na světě. Stačí odhodit zábrany, že tu ostrou vpravo nevyberete a z neohrabaného lenochoda se stává agresivní bestie lačnící po dalším kusu asfaltu. Právě rychlost ve spojení s vahou auta a dynamickými tratěmi, dělá jízdní model velmi chytlavým. Autory nastavená fyzika se rychle dostane pod kůži, a to při zachování určité snahy o realismus. Na šotolině či sněhu jde auto do smyku i bez ruční brzdy a vy cítíte, jak odstředivá síla táhne do příkopu, zatímco nápravy chtějí uhánět kupředu.

20161013130736

Celkovému dojmu velice pomáhá také zvuková stránka, patřící dle studia k tomu, co stojí za pozornost. A nejde jinak, než souhlasit. Motory promlouvají velmi příjemným tónem s důrazem na rozdílné pohledy řízení a hloučky lidí pokřiky rozbíjí jinak tiché okolí tratě. Ovšem opravdový majstrštyk je řev valící se z výfuku. Onen typický chraplavý odfuk, při řazení či sundání nohy z plynu, je simulovaný téměř dokonale. V momentě, kdy váš pohled z kabiny kopíruje horizont, zatímco se mocný výdech výfuku rozbíjí o minutý mostní oblouk, máte pocit, že těsně za vozem vybuchla bomba. Zvuková kulisa je opravdu povedená a jediné co jí ubírá na kráse, je nevýrazná imitace odlétávajícího kamení. A ještě navigátor, můžu-li ho do této kategorie zařadit.

A dost, vystup!
Závodní týmy tvoří dvojice ne proto, aby bylo vyvážené auto, ale aby navigátor včas ohlašoval změnu vedení trasy. Bohužel u nových rally závodů si tím nejsem úplně jistý, protože minimálně jednou za etapu dojde k situaci, že vytyčená cesta se značně rozchází se spolujezdcovými poznámkami. Zpočátku jsem si říkal, že mi jednoduše uteklo hlášení o další zatáčce, protože ne zřídka jich jde několik za sebou. Pro tento případ autoři připravili podrobné nastavení, jak s možností urychlit nebo pozdržet navigátora, tak s volbou detailnosti hlášení. K mé smůle to ovšem absolutně nic neřešilo. Že má kibic nepříjemný hlas a zasloužil by divokou jízdu po zpomalovacích retardérech v kufru auta, je pak už jen můj subjektivní pocit.

Jak už bylo řečeno, hra vedle kariéry nabízí i multiplayer a dvě výzvy. Je smutné, že v roce 2016 musím jako plus vyzdvihnout lokální split screen, jež býval u závodních her kdysi samozřejmostí. Samotná hra více hráčů pak nabízí buď připojení do již probíhající hry, nebo založení své vlastní. Jak velkou základnu hráčů novinka má a jak se dívají na kolektivní ježdění nevím, nicméně najít lobby zaplněnou osmi lidmi se mi nepodařilo. Zmíněné výzvy se obměňují co týden a obsahují vždy jednu rychlostní zkoušku k poměření časů a druhou, založenou na bodovém hodnocení. Od počáteční hodnoty odpočítává časomíra spolu s vyjetím mimo trať, zatímco úspěšně provedený drift, nebo chcete-li powerslide, znamená bodíky k dobru.

A dál?
Když je nějakého podžánru jako šafránu, nabízí se srovnání dostupný konkurentů. Proti WRC 6 stojí fakticky jen dva, Sébastien Loeb Rally EVO a DIRT Rally. O první hru se jen otřu. Za prvé za ní stojí Milestone, nad kterým jsem už definitivně zlomil hůl, a za druhé mými rukami prošla pouze demoverze, ze které zůstal divný pocit u žaludku. Podstatné je porovnání až s titulem DIRT Rally, který nabízí aktuálně nejreálnější pocit z jízdy mimo zpevněné komunikace. Jízdní model koketující se simulací, relativně obsáhlý výběr aut, legendární vrchol Pikes Peak a licencovaný rallycrossový šampionát. To vše milovníky žánru přivadí do extáze. Jenže co je pro jednoho rájem, může být pro ostatní peklem a právě ti najdou útěchu u WRC 6. Matematikou první třídy tak vychází, že dnešní recenzovaný počin je druhou nejlepší rally hrou na konzolovém trhu.

Ještě než rozpustím dnešní sezení přátel motorsportu, zmíním několik drobností. Mezi ty pozitivní patří detaily, a to více i méně důležité. V oblasti funkčnosti jde především o možnost ovládat světlomety a stěrače. Večer a za deštivého počasí fungují automaticky, nicméně občas nastane situace, kdy manuální sepnutí přijde k užitku, ať už jde o průjezd hustým lesem zahaleným mlhou nebo přední sklo zašpiněné odlétávajícím blátem. Také automatická výměna závodního speciálu na pozadí hlavní nabídky, probíhající po každém zapnutí hry, je příjemným zpestřením. Škatulku negativ pak čistě subjektivně zaplní hlavní přednost, kterou je oficiální licence turnaje WRC. Možná nechápete, proto vysvětlím. Skutečnost, že hra nenabízí nic jiného, vás dříve či později postaví před otázku, jestli má celá soutěž vůbec smysl. Přeci jen, v jednotlivých kategoriích závodí od jedné do pěti značek a člověku se posteskne po časech, kdy stupně vítězů patřili Solbergovi s Imprezou WRC nebo Grönholmovi v Peugeotu 206 WRC. Myslím si, že fanoušci série by ocenili vedle aktuálního kalendáře i nějakou tu historickou kariéru, kde by si ony památné momenty mohli vychutnat alespoň virtuálním prostřednictvím.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Ve francouzském studiu musí být parta kvalitních lékařů, protože série pod jejich rukami přichází opět k životu. Přechod pouze na konzole současné generace jí prospívá a ročník s číslovkou šest konečně odráží práci nového tvůrčího týmu, což je nejvíce vidět na designu rychlostních zkoušek, grafickém zpracování a novém ozvučení. Model řízení se sice nadále snaží zaujmout především širokou hráčskou obec, tentokrát ale s řádnou dávkou návykovosti a větším tahem na zkušené hráče. Přehlédnete-li drobné chybičky a menší obsah vázaný na oficiální licence, získáte velmi dobrý závodní titul, který vydrží na několik desítek hodin.
  • Jimyk

    Ja musim podekovat za recenzi na kterou jsem cekal. Potaji v koutku jsem doufal at to dopadne dobre a ted uz vim ze moji podporu dostane. Rally mam tad a tohle si proste poridim 👍 Diky

  • sidy

    Taky diky za recenzi.

  • Naprosto parádní recenze. Už dlouho jsme žádnou nepřečetl až do konce. Dnes se to povedlo. Díky chaosovi. Když nebude bavit FH3, tak vím po čem sáhnu

    • Chaosteory CZ

      To možná dříve vyjde WRC 7, než Horizon přestane bavit 🙂

  • Honza Kenny

    musim uznat ze je to fakt paradni recenze

  • Dalibor Purm

    Obsahuje hra režim offline hra více hráčů?Kdysi jsem jezdil s kamarády Collina systémem odjeď erzetu podej kamarádovi a ten odjede tu samou erzetu atd.Do tohu virtuální časy jezdců a byla to paráda.Dá se takhle odjet úplně celá sezóna?Děkuji za odpověď lidi.Mám doma dirt rally.hra super,ale tohle mě tam teda sakramensky chybí

    • Chaosteory CZ

      Snad příště. Kariéra je sice o něco dále než v případě pětky, ale stále jen pro jednoho. Kooperativně založené může potěšit alespoň společné závodění na rozdělené obrazovce.

  • Dalibor Purm

    Mimochodem recenze vivat.Jen tak dál

24. 11. 2017 • kristine4chaos0

Recenze: LEGO Marvel Super Heroes 2

Fanoušci komiksových vesmírů jsou často jak kočky se psy, protože všichni tvrdí, že právě ten jejich je nejlepší. Největší rivalita samozřejmě panuje mezi společnostmi Marvel a DC. Superhrdinové svadí nepřímý boj na pultech tiskovin, v televizi, na stříbrném plátně, ve videohrách a také v našich domovech. U nás není výjimka. Když se mi podaří přítele přemluvit k třetímu Thorovi, automaticky musím počítat s povinnou projekcí Ligy spravedlnosti. On sní po nocích o tom, jak se...

»
22. 11. 2017 • lindros88cze4

RECENZE: L.A. Noire pro Xbox One

Detektivní thriller L.A. Noire od dnes již zaniklého australského studia Team Bondi, se vrací, aby se podíval na moderní konzole. Rockstar Games připravily remaster této povedené hry a my se teď mrkneme, jestli dokáže obstát i dnes.

»
20. 11. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Star Wars Battlefront II

V žádné předaleké galaxii, kde wookieeové dávají dobrou noc, ale v nám důvěrně známém vesmíru vznikla kdysi série Battlefront. S blyštivou značkou Star Wars a ještě opulentnějším logem LucasArts, dostali fanoušci rodinných fantasy pohádek poctivou dávku akce, která jim do gamepadů přinesla ty největší hrdiny z obou stran Síly. Jenže galaxie se mění, hrdinů přibývá, souboje mezi Impériem a rebely kývají miskami vah a Battlefront se vrací jak Darth Maulův světelný meč. Electronic Arts...

»
19. 11. 2017 • p.a.c.o3

RECENZE: Need for Speed Payback

Dlouholeté herní série mají často velké zástupy fanoušky, kteří se těší na každý další díl a většinou dokážou nějakou tu nedokonalost prominout. Jsou ale série, které každým dalším dílem o fanoušky přichází, a to i navzdory svému opravdu zvučnému jménu. Velkou snahu v odhánění příznivců projevují Electronic Arts společně s Ghost Games se svou dvorní značkou Need for Speed, jejíž poslední díl se vřelého přijetí opravdu nedočkal. Nejspíš i proto si vývojáři...

»
14. 11. 2017 • p.a.c.o10

RECENZE: Rush: A Disney-Pixar Adventure

Herní svět nejsou jenom potoky krve nebo dojemné rozsáhlé příběhy, které projdete za několik desítek hodin. Mezi hráči jsou totiž i ti menší, jež potřebují jiný přístup, a jelikož neudrží tak dlouho pozornost, i jejich herní dobrodružství musí mít tu správnou délku. Hry pro děti prostě mají svá specifika a dospělí hráči jim na chuť úplně přijít nemusí, což ostatně není ani cílem. Horší to mají dospělí recenzenti, kteří se...

»
13. 11. 2017 • chaosteorycz5

Recenze: Zoo Tycoon: Ultimate Animal Collection

Zdá se mi, jako by to bylo včera, co jsem zde na webu, ještě v pozici pouhého čtenáře, četl recenzi na Zoo Tycoon. Onehdy se kradla na mysl otázka, proč vůbec Microsoft vydává verzi pro končící generaci konzolí, když stavění zoo působí dojmem skvělého launch titulu pro tu novou. Bylo by tedy lepší nechat ji výhradně pro Xbox One. I když hodnocení zase takové terno nebylo, měl jsem v plánu si časem...

»
10. 11. 2017 • chaosteorycz9

Recenze: Sonic Forces

Doktor Eggman už to zase zkouší. Opět se chce stát pánem světa, tedy těch zbytků, které nestačí jeho parta lotrů zničit. Aby mu to Sonic tentokrát nepřekazil, má Eggman trumf poháněný magickým krystalem, tajemnou postavu pojmenovanou Infinite. Ta dokáže manipulovat s časem, dimenzemi a Sonica hned v prvních minutách deklasuje. Slavný modrý hrdina tak končí na doktorově „Hvězdě smrti“, kde na něm Robotnik hodlá dělat pokusy, aby našel zdroj jeho síly a dokončil...

»
09. 11. 2017 • lindros88cze8

RECENZE: Super Lucky’s Tale

V průběhu let jsme se dočkali nespočtu plošinovek, které dali vzniknout kultovním postavám, ať už to byli Banjo-Kazooie, Mario či Crash Bandicoot. Letošní rok je na ně sice docela bohatý, přeci jen vyšly hry jako Yooka-Laylee či remaster Voodoo Vince, ale je pravda, že Microsoft podobně roztomilého maskota vždy postrádal. A navzdory různým kvalitám, které exkluzivita Super Lucky’s Tale nabízí, ani lišák Lucky jím nebude…

»