Xboxweb.cz

Vzít si do hledáčku značku, která je vlastně synonymem pro Xbox, je trochu troufalé. Ať už jde o Halo, Forzu nebo rubačku začínající kdysi jako Gears of War, negativa se velkoryse přehlížejí, neboť pozitiva, sounáležitost a herní patriotismus tomu tak velí. A vlastně se nedá moc namítat, protože tímto způsobem se nahlíží na korunovační klenoty každé konzole, bez ohledu na výrobce a barvu. Osobně jsem se k dokončení posledního dílu Gearsů dostal až teď, a to i trochu díky kooperaci a vydanému DLC Hivebusters. Že mi příliš neuteklo je jedna věc. Že patří série stále mezi jedny z nejlepších stříleček, je aspekt další. Přesto nesouhlasím s naší dobovou recenzí, a proto je čas na revizi.

Gears of War nesla hrdě svůj plný název od roku 2006. Zlomovým okamžik byl čtvrtý díl, jehož osudem bylo definitivně opustit éru Marcuse a předat žezlo mladší generaci hrdinů. Autoři proto do děje zapojili celou rodinu Fenixů, představili nám Juniora a pár nových herních prvků, včetně zbraní a nepřátel. Už tehdy jsem měl s omladinou problém. Zatím co Marcus a jeho parta dali hráčům okamžitý direkt sympatií, nová sestava postrádala charisma. Až příliš se vázala na původní postavy, snad se dokonce bála udělat tlustou čáru za minulostí. Když se v závěru ukázalo, že vlastně nesledujeme vývoj hrdiny, ale hrdinky, The Coalition posbírala body za odvážný krok. Ty podpořil otevřený konec a příslib nového přístupu díky zmatené femme fatale.

Zkrácenou pětku tedy táhne Kait Diaz, jejíž rodokmen je nasáklý válkou a krví. Docela se mi líbí nápad, postavit do nekonečné války o lidskou budoucnost babu. Je mnoho her, kde princip křehké zachránkyně s kvérem funguje, a to samé se dá říct i o filmech, kde si každý ihned vzpomene na Ellen Ripley a Sarah Connor. Ovšem potenciál Kait zůstává daleko za očekáváním. Možná proto, že jí chybí klišoidní zvrat „from zero to hero“, možná proto, že si její origin autoři až příliš zjednodušili. Místo, aby alespoň místy vyvolávala pocit obav o její život, jde zase o další nemilosrdnou likvidátorku, které trochu ševelí v hlavě. Můžete namítat, že Gears má příběh na sekundární koleji. Pokud ano, pak tam ale mohl dál strašit Marcus s vadnou prostatou a vše by bylo v pořádku. Místo toho se z vyprávění stávají trochu Star Wars, kde se děj cyklí kolem jedné rodiny a žádná z postav není vyloženě tou hlavní.

Rozhodně bych nechtěl další přehnaně ukňučenou Laru, ale zrovna na jejích třech rebootovaných dobrodružstvích je vidět onen vývoj postavy, který mě v Gears 5 chybí. Trochu se bojím, že v šestce bude hrdinou třeba Jack, protože Kait neprojde formulářem fanouškovské obliby. Pozitivem je, že ať už má Lancer v rukách chlap, baba nebo cvičená opice, pořád je to masakr ze staré školy. Před deseti léty bylo herní schéma v kurzu. Před pěti mě iritovala zastaralost herních prvků a dnes, navzdory prvotním nadávkám, děkuji za udržení dlouholetých mechanik. S vývojem herního průmyslu série ztratila takřka všechny konkurenty. Máme tu sice střílečky z třetí osoby, pak něco s podobným krytím, ale nic nefunguje tak, jako pobíjení sarančat. Ovládání sice pamatuje Billa Gatese v době, kdy ještě neměl šediny, ale čemu to překáží. Z retra se stala přednost rozeznatelná na první výstřel.

Postupem let se neustále vyvíjí strategie postup-krytí-střelba. Jsou přidávány nové překážky, úpravou procházejí zbraně, mění se využití prostředí. Kde ve čtyřce řádily vichřice, tam v pětce skvěle fungují zamrzlé plochy a padající předměty. Trochu mrzí, že toho není víc. Vývojáři by se mohli vykašlat na honbu za rozlišením a místo toho konečně využít výkon na plně zničitelné prostředí. Kde jinde ho využít, když ne tady. Odpalování kusů jeskyní, sundání lávek nebo odstřelení poloviny baráku. Místa, kde se ve scénách potkávají jednotky obou stran, po tom přímo volají. Kdo neměl chuť rozstřelit kašnu, když na ni skočil žravý zmetek? Či sundat dolů celé patro odstřelujících sarančat? Jasně, že občas každý, tak proč se nezaměřit právě na to?

Odpovědí posledního dílu je otevřený svět. Dal bych si pár facek, že jsem v minulosti sám spekuloval nad jeho využitím. Buď do Gearsů nepatří nebo s ním autoři neumí zacházet. Na každý pád, jakmile se nestřílí, atmosféra a tempo hry prudce klesají. Nové lokace jsou krásné, hýří nápady a designově mají co nabídnout. Ale herně jsou prázdné. Vedlejší úkoly nepomáhají, protože chybí motivace k jejich plnění. Že bych dostal body na vylepšení dovedností? Výborně, ale lásku jsme k nim nenašel, tudíž je využívám jen na nutných místech. Přesun na kluzáku po velkých plochách je prachsprosté plýtvání časem a umělé natahování hratelnosti. Minulé díly by toto řešily cutscénou a zdarec. To už ani nemluvím o příběhových vycházkách mapou, kdy každá minuta bez střelby nechutně bolí. V momentech vyprávění a přesunu jako by titul někdo pauznul a pustil něco úplně jiného. Nefunguje to a do značky to nepatří. Raději členitější koridory, případně rozmanitější přístup, viz momenty se stealth pasážemi. Také to není velká sláva, ale alespoň se něco děje. Úplné opuštění hororových prvků atmosféry už raději nekomentovat. To byla Gears of War, nikoliv Gears.

Co však postrádám nejvíc, jsou pořádní bossové. Nejspíš by to chtělo na post kreativního ředitele někoho nového, protože vzpomínání na staré časy, nostalgické pomrkávání po Dead Space a sledování VHS klasiky Chvění, není hodno primárního zla v tak obsáhlé a zajeté franšíze. Ano, je těžké po letech posadit hráče na zadek skutečně majestátním nepřítelem, ale trochu originality by vykázat mohl. Že už léta trpí hry všeobecně neuspokojivými závěry, je jiná věc. Myslete si, že jsem náročný, klidně. Ovšem na poslední minuty hry chci vzpomínat dlouho po dohrání. Nikoliv trpět faktem, že si ho za pár týdnů ani nepamatuji. Právě kvůli otevřeným lokacím nechytí titul nikdy gradaci a tempo původní trilogie. Kdykoliv se mašina rozjede naplno, kotelník padne tlamou do uhlí a nechá stroj fičet na volnoběh.

Z mého pohledu se autoři snaží přijít s novinkami v místech, kde je koncept nevyžaduje. Vymoženosti, kterými už před léty disponoval Prorok a dlouho před ním Predátor, jsou sice pěkné, ale nesedí mi. Gears jsou akce ze staré školy, které sluší špína, industriální prostředí, trosky, beznaděj a „primitivní“ zbraně. Jakmile se do dění zapojují drony, neviditelnost a ochranná pole, musí logicky dojít i ke změnám ve výbavě obleku a arzenálu. Ovšem chtějí fanoušci laserové pušky, naváděné střely a kvantové výbušniny? Nejsme pak už spíš v Halo?

Tato revize může působit jako obrovský hanopis na hru, ale ve skutečnosti jen popisuji neduhy, které se běžně odpouštějí hrám, aniž by ztratily cenné body. Zmíněná kritika může být aplikovaná na celou řadu titulů, u nichž si na nějaké mínusy ani nevzpomenete. Taková je doba a od multiplatforem se všeobecně čeká méně. Proto mě mrzí, že jedna z posledních vlajkových lodí Xboxu nabírá směr do vod, kde je až příliš klidná hladina. Je-li konkurence, herní schémata se musí vyvíjet. O tom žádná. Ale v segmentu ozubených kol široko daleko nikdo není, tak proč raději nepilovat „detaily“ a neprohlubovat akci, místo mělnění modernou? Však multiplayer je pořád za plný počet, o hordě ani nemluvě, a dokonce i ten Escape se povedl. Načež se ho podařilo velice dobře začlenit do příběhu. I díky dodatku Hivebusters.

Původně jsem na ně chtěl spáchat samostatnou recenzi, ale jen bych opakoval to, co platí pro základní hru. Lokace jsou výtečné. Dobře simulují život a mají rozdílné atmosféry. Nicméně často jen doprovází příběh bez většího užitku. V džungli jsem si dokonce připadal jak v Tomb Raideru a letmo koukal, jestli se někde neobjeví kobka. Snad někdy příště. Obrovským plýtváním je pak celé první dějství. Pořádná akce přijde až v samotném závěru a tutoriál je nechutně vlezlý. My přece dobře víme, jak máme Gearsy hrát a bažanti snad nebudou začínat dodatečným obsahem. Či? Vnímání postav je hodně subjektivní a buď vám do noty zahrají nebo ne. Zde se ale dají sympatie dohnat komiksem, který vyšel po vydání základní hry.

Koupit, zahrát, minout nebo zapomenout? Kriste, to je zbytečná otázka ne? Jestli máte Xbox Game Pass a achievementy Gears 5 ještě nepadly, pak koukejte okamžitě instalovat. Sežeňte další lidi a hurá do akce. A ani nad koupí dlouho nepřemýšlejte. Jakkoliv jsem byl rýpavý a nedůtklivý, v horizontu posledních let nenajdete hratelnější, brutálnější a hezčí akci. S každým přebytím zbraně vám krevní oběh pošle adrenalin do těla a vy se blažeností přilepíte k ovladači. Jsou úseky, a není jich málo, kde platí vše mnou vypsané, ale to fanoušky série nezajímá. Nicméně vývojáře by mělo, protože jejich práce stále působí dojmem, že se tak trochu hledají a s určitostí neví, kam vykročit. A jestli má exkluzivita s ambicemi na „full house“ něčím disponovat, je to sebejistá tvůrčí vize.